Mimi Fortunae: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
Řádka 1: Řádka 1:
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
+
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce
<span id="PageFillProgress"></span>
+
</ee:progress>{{Infobox Instituce
+
 
| název = <ee:label>Mimi Fortunae</ee:label>
 
| název = <ee:label>Mimi Fortunae</ee:label>
 
| letopočet = <ee:era></ee:era>
 
| letopočet = <ee:era></ee:era>
Řádka 8: Řádka 6:
 
</ee:alias>
 
</ee:alias>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc = <ee:imagedesc/>
+
| fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| adresa = <ee:address>
 
| adresa = <ee:address>
Řádka 19: Řádka 17:
 
Amatérské taneční divadlo založili a vedli Hana Smičková-Látalová (hlavní protagonistka a choreografka) a Slavoj Látal. Soubor působil 1985–98 pod patronací Muzea města Brna, od 1998 jako součást Tanečního centra Ústavu tělesné kultury, zařízení MU v Brně. V počátcích se skupina Mimi fortunae věnovala historickým tancům (''Pocta Bohu Belthanovi, Tance gotické, Romance o Rinaldovi a Julii, Tanec empírový)'', od počátku 90. let se soustředila na soudobý scénický tanec v řadě čísel, choreografií a etud, např. taneční koncert ''Exodus ''(1991), 1992 večer ''Pro patria ''(''Carmina burana, Pas de quatre non clasique'' V. Patejdla, ''Sestry''/adagio ze Serenády Es dur J. Suka, ''Panoptikum vztahů L. Brokera''). Filozoficko-symbolickou linii jejich tanečních studií reprezentovaly např. inscenace ''Carmina burana ''(1992 a 1998), ''Ptáci ''(h. T. Clark, 1994 a 1998), ''Malý princ ''(h. P. Klán, 1996), ''Balady o smrti ''na písně Spirituál kvintetu (1999), ''Modlitba kamene'', ''Dobrý večer, Ave, Fronta, Hra o F. Villonovi ''(2000). Soubor vyvíjel progresivní aktivitu účastí na řadě domácích festivalů (Mezinárodní festival pantomimy neslyšících v Praze, Soutěžní přehlídka českého tanečního umění 1991 prémie za choreografii, 1995 cena za choreografii), uskutečnil i zahraniční zájezdy (Německo, Francie, Litva, Indie, Rakousko, Nizozemsko).
 
Amatérské taneční divadlo založili a vedli Hana Smičková-Látalová (hlavní protagonistka a choreografka) a Slavoj Látal. Soubor působil 1985–98 pod patronací Muzea města Brna, od 1998 jako součást Tanečního centra Ústavu tělesné kultury, zařízení MU v Brně. V počátcích se skupina Mimi fortunae věnovala historickým tancům (''Pocta Bohu Belthanovi, Tance gotické, Romance o Rinaldovi a Julii, Tanec empírový)'', od počátku 90. let se soustředila na soudobý scénický tanec v řadě čísel, choreografií a etud, např. taneční koncert ''Exodus ''(1991), 1992 večer ''Pro patria ''(''Carmina burana, Pas de quatre non clasique'' V. Patejdla, ''Sestry''/adagio ze Serenády Es dur J. Suka, ''Panoptikum vztahů L. Brokera''). Filozoficko-symbolickou linii jejich tanečních studií reprezentovaly např. inscenace ''Carmina burana ''(1992 a 1998), ''Ptáci ''(h. T. Clark, 1994 a 1998), ''Malý princ ''(h. P. Klán, 1996), ''Balady o smrti ''na písně Spirituál kvintetu (1999), ''Modlitba kamene'', ''Dobrý večer, Ave, Fronta, Hra o F. Villonovi ''(2000). Soubor vyvíjel progresivní aktivitu účastí na řadě domácích festivalů (Mezinárodní festival pantomimy neslyšících v Praze, Soutěžní přehlídka českého tanečního umění 1991 prémie za choreografii, 1995 cena za choreografii), uskutečnil i zahraniční zájezdy (Německo, Francie, Litva, Indie, Rakousko, Nizozemsko).
 
</ee:content>
 
</ee:content>
<ee:bibliography>
+
<ee:bibliography/>
 
+
<div class="chronology"><ee:chronology/></div>
</ee:bibliography>
+
<div class="chronology"><ee:chronology>
+
 
+
</ee:chronology></div>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 34: Řádka 28:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 202–203{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category>
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category>
  

Aktuální verze z 1. 2. 2017, 13:45

Mimi Fortunae
divadlo


Amatérské taneční divadlo založili a vedli Hana Smičková-Látalová (hlavní protagonistka a choreografka) a Slavoj Látal. Soubor působil 1985–98 pod patronací Muzea města Brna, od 1998 jako součást Tanečního centra Ústavu tělesné kultury, zařízení MU v Brně. V počátcích se skupina Mimi fortunae věnovala historickým tancům (Pocta Bohu Belthanovi, Tance gotické, Romance o Rinaldovi a Julii, Tanec empírový), od počátku 90. let se soustředila na soudobý scénický tanec v řadě čísel, choreografií a etud, např. taneční koncert Exodus (1991), 1992 večer Pro patria (Carmina burana, Pas de quatre non clasique V. Patejdla, Sestry/adagio ze Serenády Es dur J. Suka, Panoptikum vztahů L. Brokera). Filozoficko-symbolickou linii jejich tanečních studií reprezentovaly např. inscenace Carmina burana (1992 a 1998), Ptáci (h. T. Clark, 1994 a 1998), Malý princ (h. P. Klán, 1996), Balady o smrti na písně Spirituál kvintetu (1999), Modlitba kamene, Dobrý večer, Ave, Fronta, Hra o F. Villonovi (2000). Soubor vyvíjel progresivní aktivitu účastí na řadě domácích festivalů (Mezinárodní festival pantomimy neslyšících v Praze, Soutěžní přehlídka českého tanečního umění 1991 prémie za choreografii, 1995 cena za choreografii), uskutečnil i zahraniční zájezdy (Německo, Francie, Litva, Indie, Rakousko, Nizozemsko).



Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 202–203