Mezinárodní folklorní festival Strážnice: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress | + | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Instituce |
| − | + | ||
| − | + | ||
| název = <ee:label>Mezinárodní folklorní festival Strážnice</ee:label> | | název = <ee:label>Mezinárodní folklorní festival Strážnice</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era></ee:era> | | letopočet = <ee:era></ee:era> | ||
| Řádka 8: | Řádka 6: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | + | | fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| type = <ee:type>festival</ee:type> | | type = <ee:type>festival</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 19: | Řádka 17: | ||
Poprvé pořádán 5.–7. 6. 1946 pod názvem Československo ve zpěvu a tanci. První ročník uspořádalo Družstvo pro postavení kulturního domu, které tímto navázalo na tradici národopisných slavností, pořádaných ve Strážnici od 1938 pod názvem Slovácko ve zpěvu a tanci. Místem konání se stal areál zámeckého parku, kde byly postupně vybudovány tři velké scény. Organizaci a programovou přípravu prvních ročníků zajišťovali dobrovolní pracovníci a místní spolky pod dohledem Národopisné sekce Zemské osvětové rady v Brně. Od 1961 převzal tuto roli Ústav lidového umění (od 1991 Ústav lidové kultury) ve Strážnici. Festival byl od svého počátku odrazem všech vývojových tendencí v přístupu k jevištnímu ztvárnění lidového umění. První ročníky patřily vesnickým skupinám, které předváděly dochované formy místního folkloru bez výrazných jevištních úprav. Se vznikem souborů lidových písní a tanců počátkem 50. let nastalo období diskusí o možnostech choreografie tanců pro jevištní vystoupení a o ideovosti programů, důraz byl kladen na tzv. nové lidové umění. Toto období bylo přehlídkou nejvyspělejších folklorních souborů. K posunu v chápání lidové tradice došlo ve druhé polovině 50. let a první pol. 60. let. V programové skladbě festivalu zaujaly více místa národopisné skupiny s živějším a přirozenějším projevem. Strážnice dostávala postupně charakter folklorního festivalu se všemi formami a typy pódiového předvádění folkloru. Od 1962 se stala mezinárodním folkloristickým (později folklorním) festivalem (od 1990 se statutem CIOFF). V programové radě se vystřídalo mnoho odborníků; předsedy byli např. V. Volavý, V. Frolec, K. Pavlištík. Postupně se profilovaly různé typy pořadů: klenotnicové, s autentickým projevem vesnických skupin vedle souborové tvorby, pořady zahraničních souborů a dětského folkloru. Oblíbenými pořady se staly soutěže o nejlepšího umělce strážnického festivalu (v sólovém verbuňku, odzemku, ve hře na lidový nástroj aj.). V průběhu let 70. a 80. vznikaly další programové typy: regionální pořady, komorně laděné pořady v prostředí kulturního domu, v zámeckých prostorách a zejm. v prostředí Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Průběžně se zde tříbily názory na jevištní stylizaci lidového umění, probíhaly diskuse o autenticitě a míře stylizace. Hodnocení jednotlivých ročníků na stránkách Tanečních listů, Národopisné revue aj. se stala teoretickým zázemím folklorního tanečního žánru. | Poprvé pořádán 5.–7. 6. 1946 pod názvem Československo ve zpěvu a tanci. První ročník uspořádalo Družstvo pro postavení kulturního domu, které tímto navázalo na tradici národopisných slavností, pořádaných ve Strážnici od 1938 pod názvem Slovácko ve zpěvu a tanci. Místem konání se stal areál zámeckého parku, kde byly postupně vybudovány tři velké scény. Organizaci a programovou přípravu prvních ročníků zajišťovali dobrovolní pracovníci a místní spolky pod dohledem Národopisné sekce Zemské osvětové rady v Brně. Od 1961 převzal tuto roli Ústav lidového umění (od 1991 Ústav lidové kultury) ve Strážnici. Festival byl od svého počátku odrazem všech vývojových tendencí v přístupu k jevištnímu ztvárnění lidového umění. První ročníky patřily vesnickým skupinám, které předváděly dochované formy místního folkloru bez výrazných jevištních úprav. Se vznikem souborů lidových písní a tanců počátkem 50. let nastalo období diskusí o možnostech choreografie tanců pro jevištní vystoupení a o ideovosti programů, důraz byl kladen na tzv. nové lidové umění. Toto období bylo přehlídkou nejvyspělejších folklorních souborů. K posunu v chápání lidové tradice došlo ve druhé polovině 50. let a první pol. 60. let. V programové skladbě festivalu zaujaly více místa národopisné skupiny s živějším a přirozenějším projevem. Strážnice dostávala postupně charakter folklorního festivalu se všemi formami a typy pódiového předvádění folkloru. Od 1962 se stala mezinárodním folkloristickým (později folklorním) festivalem (od 1990 se statutem CIOFF). V programové radě se vystřídalo mnoho odborníků; předsedy byli např. V. Volavý, V. Frolec, K. Pavlištík. Postupně se profilovaly různé typy pořadů: klenotnicové, s autentickým projevem vesnických skupin vedle souborové tvorby, pořady zahraničních souborů a dětského folkloru. Oblíbenými pořady se staly soutěže o nejlepšího umělce strážnického festivalu (v sólovém verbuňku, odzemku, ve hře na lidový nástroj aj.). V průběhu let 70. a 80. vznikaly další programové typy: regionální pořady, komorně laděné pořady v prostředí kulturního domu, v zámeckých prostorách a zejm. v prostředí Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Průběžně se zde tříbily názory na jevištní stylizaci lidového umění, probíhaly diskuse o autenticitě a míře stylizace. Hodnocení jednotlivých ročníků na stránkách Tanečních listů, Národopisné revue aj. se stala teoretickým zázemím folklorního tanečního žánru. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| − | <ee:bibliography | + | <ee:bibliography/> |
| − | + | <div class="chronology"><ee:chronology/></div> | |
| − | + | ||
| − | <div class="chronology"><ee:chronology | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 34: | Řádka 28: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 198–199{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category> | ||
Aktuální verze z 1. 2. 2017, 13:33
Poprvé pořádán 5.–7. 6. 1946 pod názvem Československo ve zpěvu a tanci. První ročník uspořádalo Družstvo pro postavení kulturního domu, které tímto navázalo na tradici národopisných slavností, pořádaných ve Strážnici od 1938 pod názvem Slovácko ve zpěvu a tanci. Místem konání se stal areál zámeckého parku, kde byly postupně vybudovány tři velké scény. Organizaci a programovou přípravu prvních ročníků zajišťovali dobrovolní pracovníci a místní spolky pod dohledem Národopisné sekce Zemské osvětové rady v Brně. Od 1961 převzal tuto roli Ústav lidového umění (od 1991 Ústav lidové kultury) ve Strážnici. Festival byl od svého počátku odrazem všech vývojových tendencí v přístupu k jevištnímu ztvárnění lidového umění. První ročníky patřily vesnickým skupinám, které předváděly dochované formy místního folkloru bez výrazných jevištních úprav. Se vznikem souborů lidových písní a tanců počátkem 50. let nastalo období diskusí o možnostech choreografie tanců pro jevištní vystoupení a o ideovosti programů, důraz byl kladen na tzv. nové lidové umění. Toto období bylo přehlídkou nejvyspělejších folklorních souborů. K posunu v chápání lidové tradice došlo ve druhé polovině 50. let a první pol. 60. let. V programové skladbě festivalu zaujaly více místa národopisné skupiny s živějším a přirozenějším projevem. Strážnice dostávala postupně charakter folklorního festivalu se všemi formami a typy pódiového předvádění folkloru. Od 1962 se stala mezinárodním folkloristickým (později folklorním) festivalem (od 1990 se statutem CIOFF). V programové radě se vystřídalo mnoho odborníků; předsedy byli např. V. Volavý, V. Frolec, K. Pavlištík. Postupně se profilovaly různé typy pořadů: klenotnicové, s autentickým projevem vesnických skupin vedle souborové tvorby, pořady zahraničních souborů a dětského folkloru. Oblíbenými pořady se staly soutěže o nejlepšího umělce strážnického festivalu (v sólovém verbuňku, odzemku, ve hře na lidový nástroj aj.). V průběhu let 70. a 80. vznikaly další programové typy: regionální pořady, komorně laděné pořady v prostředí kulturního domu, v zámeckých prostorách a zejm. v prostředí Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Průběžně se zde tříbily názory na jevištní stylizaci lidového umění, probíhaly diskuse o autenticitě a míře stylizace. Hodnocení jednotlivých ročníků na stránkách Tanečních listů, Národopisné revue aj. se stala teoretickým zázemím folklorního tanečního žánru.
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 198–199
