Malcev, Viktor: Porovnání verzí
m |
m |
||
Řádka 19: | Řádka 19: | ||
</ee:perex><ee:content> | </ee:perex><ee:content> | ||
− | Žák J. Nikolské, H. Štěpánkové, R. Macharovského (step), později H. Plucise a I. V. Psoty. Angažmá: tanečník Švandova divadla na Smíchově 1938–40, 1940 krátce v Tylově divadle v Nuslích a na turné po Rakousku se skupinou J. Nikolské; ND Praha 1941–44 (od 1943 sólista), 1944 krátce Vídeň. Po válce se vrátil do ND Praha, od začátku sezóny 1945/46 sólista v Brně a sólista v ND Praha 1952–72. Souměrná, atletická postava, dobré fyzické dispozice a cit pro partnerskou práci mu v ND Praha vynesly záhy významné demicharakterní role, např. Rybáře ve ''Velkém džbánu'' (1941), Žárlivce v ''Jižní slavnosti'' B. Blachera a tit. postavu v ''Joanovi ze Zarissy'' (1944); jako danseur noble vyzrál v Brně, např. Princ ve ''Z pohádky do pohádky ''(1946) a v ''Princezně Hyacintě'' (1947), ''Labutím jezeře ''(1950) a ''Spící krasavici ''(1952), Romeo v ''Romeovi a Julii'' (1947) a tit. role | + | Žák J. Nikolské, H. Štěpánkové, R. Macharovského (step), později H. Plucise a I. V. Psoty. Angažmá: tanečník Švandova divadla na Smíchově 1938–40, 1940 krátce v Tylově divadle v Nuslích a na turné po Rakousku se skupinou J. Nikolské; ND Praha 1941–44 (od 1943 sólista), 1944 krátce Vídeň. Po válce se vrátil do ND Praha, od začátku sezóny 1945/46 sólista v Brně a sólista v ND Praha 1952–72. Souměrná, atletická postava, dobré fyzické dispozice a cit pro partnerskou práci mu v ND Praha vynesly záhy významné demicharakterní role, např. Rybáře ve ''Velkém džbánu'' (1941), Žárlivce v ''Jižní slavnosti'' B. Blachera a tit. postavu v ''Joanovi ze Zarissy'' (1944); jako danseur noble vyzrál v Brně, např. Princ ve ''Z pohádky do pohádky ''(1946) a v ''Princezně Hyacintě'' (1947), ''Labutím jezeře ''(1950) a ''Spící krasavici ''(1952), Romeo v ''Romeovi a Julii'' (1947) a tit. role v ''Králi Ječmínkovi ''(1951). Role princů a Romea si zopakoval i v ND Praha (''Labutí jezero ''1952, ''Šípková Růženka'' 1953, ''Romeo a Julie'' 1953 a 1962), z dalších např. tit. role ve ''Švandovi dudákovi ''(1954), Harmodius ve ''Spartakovi'' (1957) a Florindo ve ''Sluhovi dvou pánů ''(1958). Svůj nejvlastnější obor však nalezl až v postavách sveřepých a temných charakterů: Girej v ''Bachčisarajské fontáně'' (1954), Vezír v ''Sedmi krasavicích'' (1959) a v ''Legendě o lásce'' (1963), Bryaxis v ''Dafnidovi a Chloe'' (1960), Severjan v ''Kamenném kvítku ''(1961), Myslivec ve ''Viktorce'' (1965). Své výrazné, přesvědčivé, celistvé postavy vybavoval uměřenou mimikou a svéráznou, mužnou pohybovou alurou. Působil jako pedagog, učil na TKP i TKB, partnerský tanec vyučoval na TK HAMU i na Státní baletní škole v Berlíně. 1974–77 šéf baletu v Ústí n. Labem a 1990/91 v Olomouci. Choreograficky spolupracoval s operou i operetou. Byl činný i jako kritik (Rudé právo, Scéna, Taneční listy). Zasloužilý umělec 1963. Cena Thálie za celoživotní mistrovství 1998. Manžel 1. Olgy Skálové. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> |
Aktuální verze z 1. 2. 2017, 12:16
Žák J. Nikolské, H. Štěpánkové, R. Macharovského (step), později H. Plucise a I. V. Psoty. Angažmá: tanečník Švandova divadla na Smíchově 1938–40, 1940 krátce v Tylově divadle v Nuslích a na turné po Rakousku se skupinou J. Nikolské; ND Praha 1941–44 (od 1943 sólista), 1944 krátce Vídeň. Po válce se vrátil do ND Praha, od začátku sezóny 1945/46 sólista v Brně a sólista v ND Praha 1952–72. Souměrná, atletická postava, dobré fyzické dispozice a cit pro partnerskou práci mu v ND Praha vynesly záhy významné demicharakterní role, např. Rybáře ve Velkém džbánu (1941), Žárlivce v Jižní slavnosti B. Blachera a tit. postavu v Joanovi ze Zarissy (1944); jako danseur noble vyzrál v Brně, např. Princ ve Z pohádky do pohádky (1946) a v Princezně Hyacintě (1947), Labutím jezeře (1950) a Spící krasavici (1952), Romeo v Romeovi a Julii (1947) a tit. role v Králi Ječmínkovi (1951). Role princů a Romea si zopakoval i v ND Praha (Labutí jezero 1952, Šípková Růženka 1953, Romeo a Julie 1953 a 1962), z dalších např. tit. role ve Švandovi dudákovi (1954), Harmodius ve Spartakovi (1957) a Florindo ve Sluhovi dvou pánů (1958). Svůj nejvlastnější obor však nalezl až v postavách sveřepých a temných charakterů: Girej v Bachčisarajské fontáně (1954), Vezír v Sedmi krasavicích (1959) a v Legendě o lásce (1963), Bryaxis v Dafnidovi a Chloe (1960), Severjan v Kamenném kvítku (1961), Myslivec ve Viktorce (1965). Své výrazné, přesvědčivé, celistvé postavy vybavoval uměřenou mimikou a svéráznou, mužnou pohybovou alurou. Působil jako pedagog, učil na TKP i TKB, partnerský tanec vyučoval na TK HAMU i na Státní baletní škole v Berlíně. 1974–77 šéf baletu v Ústí n. Labem a 1990/91 v Olomouci. Choreograficky spolupracoval s operou i operetou. Byl činný i jako kritik (Rudé právo, Scéna, Taneční listy). Zasloužilý umělec 1963. Cena Thálie za celoživotní mistrovství 1998. Manžel 1. Olgy Skálové.
Literatura JR
Dvacet let sólistické činnosti, Divadelní noviny, 1961, č. 9 • vv: Malcev Viktor in Postavy brněnského jeviště I., Státní divadlo v Brně 1984 • V. V.: Malcev Viktor in Národní divadlo a jeho přechůdci, Academia Praha 1988
Životní události
- 3. 11. 1920: narození, Kanidabam (Tádžická SSR)
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 187