Lukáš, Zdeněk: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | fotodesc=<ee:imagedesc/> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> | | povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 25: | Řádka 25: | ||
Studoval na učitelském ústavu v Praze 1942–46, harmonii a kontrapunkt studoval 1943–46 u A. Modra, 1955 byl žákem skladby J. Řídkého. Na jeho kompoziční vývoj měly zásadní vliv konzultace s M. Kabeláčem v letech 1961–70. 1953–64 redaktor Čs. rozhlasu v Plzni. V Plzni založil a vedl 1954–74 sbor Česká píseň. Učil na pražské konzervatoři, byl sbormistrem ČSSPT. Ve své tvorbě používal novodobé kompoziční techniky, zajímal se o elektroakustickou hudbu, trvalou inspirací se mu stalo okouzlení folklorem. Většina jeho skladeb vychází z modálního základu, často je metrorytmicky proměnlivá, uplatňuje velký smysl pro instrumentální barvitost. Rozsáhlá kompoziční činnost obsahuje prosté stylizace autentického folkloru, úpravy lidových tanců, např. Milostné tance z Čech, vokální tvorba zahrnuje dětské sbory i závažné kantáty, významné místo na českém repertoáru zaujímají symfonie, sólové koncerty, komorní skladby. Složil opery: Ať žije mrtvý, rozhlasovou (televizní) Domácí karneval, Planeta s tiše fialovou září aneb Hvězdářská opera pro dva herce, Falkenštejn, Veta za vetu, Osud. Jeho hudbu tanečně ztvárnil F. Pokorný ve ''Hře na lásku'' (Liberec 1971) a v ''Romeovi a Julii na baletním sále'' (AUS VN 1992). | Studoval na učitelském ústavu v Praze 1942–46, harmonii a kontrapunkt studoval 1943–46 u A. Modra, 1955 byl žákem skladby J. Řídkého. Na jeho kompoziční vývoj měly zásadní vliv konzultace s M. Kabeláčem v letech 1961–70. 1953–64 redaktor Čs. rozhlasu v Plzni. V Plzni založil a vedl 1954–74 sbor Česká píseň. Učil na pražské konzervatoři, byl sbormistrem ČSSPT. Ve své tvorbě používal novodobé kompoziční techniky, zajímal se o elektroakustickou hudbu, trvalou inspirací se mu stalo okouzlení folklorem. Většina jeho skladeb vychází z modálního základu, často je metrorytmicky proměnlivá, uplatňuje velký smysl pro instrumentální barvitost. Rozsáhlá kompoziční činnost obsahuje prosté stylizace autentického folkloru, úpravy lidových tanců, např. Milostné tance z Čech, vokální tvorba zahrnuje dětské sbory i závažné kantáty, významné místo na českém repertoáru zaujímají symfonie, sólové koncerty, komorní skladby. Složil opery: Ať žije mrtvý, rozhlasovou (televizní) Domácí karneval, Planeta s tiše fialovou září aneb Hvězdářská opera pro dva herce, Falkenštejn, Veta za vetu, Osud. Jeho hudbu tanečně ztvárnil F. Pokorný ve ''Hře na lásku'' (Liberec 1971) a v ''Romeovi a Julii na baletním sále'' (AUS VN 1992). | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| − | <ee:bibliography | + | <ee:bibliography/> |
| − | + | ||
| − | + | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| Řádka 33: | Řádka 31: | ||
* <ee:chronology_date_from>13. 7. 2007</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>13. 7. 2007</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
| − | <div class="names"><ee:names | + | <div class="names"><ee:names/></div> |
| − | + | ||
| − | + | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 45: | Řádka 41: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 181{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
Aktuální verze z 1. 2. 2017, 11:41
Studoval na učitelském ústavu v Praze 1942–46, harmonii a kontrapunkt studoval 1943–46 u A. Modra, 1955 byl žákem skladby J. Řídkého. Na jeho kompoziční vývoj měly zásadní vliv konzultace s M. Kabeláčem v letech 1961–70. 1953–64 redaktor Čs. rozhlasu v Plzni. V Plzni založil a vedl 1954–74 sbor Česká píseň. Učil na pražské konzervatoři, byl sbormistrem ČSSPT. Ve své tvorbě používal novodobé kompoziční techniky, zajímal se o elektroakustickou hudbu, trvalou inspirací se mu stalo okouzlení folklorem. Většina jeho skladeb vychází z modálního základu, často je metrorytmicky proměnlivá, uplatňuje velký smysl pro instrumentální barvitost. Rozsáhlá kompoziční činnost obsahuje prosté stylizace autentického folkloru, úpravy lidových tanců, např. Milostné tance z Čech, vokální tvorba zahrnuje dětské sbory i závažné kantáty, významné místo na českém repertoáru zaujímají symfonie, sólové koncerty, komorní skladby. Složil opery: Ať žije mrtvý, rozhlasovou (televizní) Domácí karneval, Planeta s tiše fialovou září aneb Hvězdářská opera pro dva herce, Falkenštejn, Veta za vetu, Osud. Jeho hudbu tanečně ztvárnil F. Pokorný ve Hře na lásku (Liberec 1971) a v Romeovi a Julii na baletním sále (AUS VN 1992).
Životní události
- 21. 8. 1928: narození, Praha
- 13. 7. 2007: úmrtí, Praha
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 181
