Koželuh, Leopold: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
m |
||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | fotodesc=<ee:imagedesc/> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> | | povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
| − | <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Jan Antonín</ee:names_firstname> | + | <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Jan Antonín</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Kotzeluch</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Koželuch</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> |
| − | <ee:names_lastname>Kotzeluch</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | |
| − | <ee:names_lastname>Koželuch</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | |
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| Řádka 49: | Řádka 47: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 152–153{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author> |
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
Aktuální verze z 31. 1. 2017, 11:43
Křtěn Jan Antonín; psán též Kotzeluch, Koželuch. Studoval filosofii, hudbu u svého bratrance J. A. Koželuha a F. X. Duška. Byl od 1780 učitelem hudby Marie Luisy, dcery Františka I., poté manželky Napoleona. Ještě za života W. A. Mozarta se 1791 stal dvorním komorním kapelníkem a skladatelem (přijal a používal jméno Leopold, podle císaře Leopolda II., pro jehož korunovaci českým králem napsal kantátu). Složil přes 200 skladeb širokého nástrojového obsazení (symfonie, smyčcová kvarteta, klavírní koncerty a sonáty, oratoria, kantáty, sbory a písně). Autor oper Gustav Vasa, Le Muzet, Didona abandonata aj. Od 1771 psal pro Divadlo v Kotcích hudbu k pantomimám a baletům baletních mistrů V. Morávka-Albertiho, J. P. Linka (dochovalo se 24 názvů, 6 partitur, sporné je autorství např. u Maškarády z r. 1770, Žárlivosti v serailu a Honitby z r. 1771): Bernardon a Kolombína (1766), Doctrinae interitus/oder Erschleckliche Ende Doctoris Johannis Fausti (1768), Der unglückliche Luftfahrer (1768), Arlecchino bombardato (1769), La caprice où Ninette à la cour (1769), Čarodějka Galanthina (1769), Die Herrschaftskucher oder Die Weiber und Bubenbataille (1770), Die verzauberte Hutmasche (1770), Die Eifersucht im Serail (1771), Ballett – Intermezzo (1772), Bourlesque-Ballett (1772), Das neugierige Frauenzimmer (1772), Harlekynáda (1772), Harlekýnova dobrodružství (1777), Harlekýn, šťastný zahradník (1777). Od 1778 psal pro vídeňské Divadlo u Korutanské brány, především však pro Dvorní divadlo: Debora a Saisara (1789), Judith und Holofernes (1799), balet La Ritrovata figlia di Ottne II. (1795), kde zde byli jeho nejbližšími spolupracovníky italští baletní mistři A. Muzzarelli a F. Clerico.
Literatura
Poštolka, M.: Leopold Koželuh. Život a dílo, Praha SHV 1964
Životní události
- 26. 6. 1747: narození, Velvary
- 7. 5. 1818: úmrtí, Vídeň (Rakousko)
Další jména
Jan Antonín, Kotzeluch , Koželuch
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 152–153
