Kalaš, Julius: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
Řádka 18: Řádka 18:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Řádka 25: Řádka 25:
 
Pseudonym Luis Kassal. Absolvoval pražskou konzervatoř v kompoziční třídě J. Křičky a J. B. Foerstera 1924, 1928 ukončil mistrovskou školu pražské konzervatoře u J. Suka. Na právech promoval 1930, do 1948 zaměstnán jako finanční koncipista. Na AMU byl profesorem oboru hudba a zvuk na filmové fakultě (1949–50 děkanem, 1950–57 proděkanem). Byl předsedou ČHF 1954–60, funkcionářem v OSA a Dilia, dlouholetý umělecký vedoucí Kocourkovských učitelů. Skládal v oblasti vážné i zábavné hudby, v klavírních, komorních a symfonických dílech, písních, sborech, kantátách navázal na tradici J. Suka, převzal zejm. jeho instrumentační barvitost. Je představitelem novodobé české filmové hudby a operety. V lehčích žánrech projevoval smysl pro komiku, lidovost, pružný rytmus a bohatost zvuku. Autor operet Láska nezná hranice, Bílá paní, Komediant, Valašská nevěsta, Dovolená s Andělem, Mlynářka z Granady a opery Nepokoření. Napsal scénické hudby k Libušině hněvu, Shakespearově Zkrocení zlé ženy, Ibsenovým Nápadníkům trůnu aj. Složil skladbu ke cvičení žáků na VII. všesokolském sletu 1926 v Praze, žen na sletu v Bělehradě 1930 a X. všesokolském sletu v Praze 1939. Početná je jeho skladatelská spolupráce s filmem: Obrácení Ferdyše Pištory, U nás v Kocourkově, Jízdní hlídka, Lidé na kře, Katakomby, Muži bez křídel, Vzbouření na vsi, Pytlákova schovanka, Císařův pekař a Pekařův císař aj. Napsal balet ''Slavnost v Coqueville'' (pp. Rostock 1956); pod názvem ''Zásnuby s překážkami'' byl uveden v Ústí n. Labem 1957, ch. J. Judl).
 
Pseudonym Luis Kassal. Absolvoval pražskou konzervatoř v kompoziční třídě J. Křičky a J. B. Foerstera 1924, 1928 ukončil mistrovskou školu pražské konzervatoře u J. Suka. Na právech promoval 1930, do 1948 zaměstnán jako finanční koncipista. Na AMU byl profesorem oboru hudba a zvuk na filmové fakultě (1949–50 děkanem, 1950–57 proděkanem). Byl předsedou ČHF 1954–60, funkcionářem v OSA a Dilia, dlouholetý umělecký vedoucí Kocourkovských učitelů. Skládal v oblasti vážné i zábavné hudby, v klavírních, komorních a symfonických dílech, písních, sborech, kantátách navázal na tradici J. Suka, převzal zejm. jeho instrumentační barvitost. Je představitelem novodobé české filmové hudby a operety. V lehčích žánrech projevoval smysl pro komiku, lidovost, pružný rytmus a bohatost zvuku. Autor operet Láska nezná hranice, Bílá paní, Komediant, Valašská nevěsta, Dovolená s Andělem, Mlynářka z Granady a opery Nepokoření. Napsal scénické hudby k Libušině hněvu, Shakespearově Zkrocení zlé ženy, Ibsenovým Nápadníkům trůnu aj. Složil skladbu ke cvičení žáků na VII. všesokolském sletu 1926 v Praze, žen na sletu v Bělehradě 1930 a X. všesokolském sletu v Praze 1939. Početná je jeho skladatelská spolupráce s filmem: Obrácení Ferdyše Pištory, U nás v Kocourkově, Jízdní hlídka, Lidé na kře, Katakomby, Muži bez křídel, Vzbouření na vsi, Pytlákova schovanka, Císařův pekař a Pekařův císař aj. Napsal balet ''Slavnost v Coqueville'' (pp. Rostock 1956); pod názvem ''Zásnuby s překážkami'' byl uveden v Ústí n. Labem 1957, ch. J. Judl).
 
</ee:content>
 
</ee:content>
<ee:bibliography>
+
<ee:bibliography/>
 
+
</ee:bibliography>
+
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
Řádka 33: Řádka 31:
 
* <ee:chronology_date_from>12. 5. 1967</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>12. 5. 1967</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
+
<div class="names"><ee:names/></div>
 
+
</ee:names></div>
+
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 45: Řádka 41:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 131{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]

Aktuální verze z 31. 1. 2017, 10:27

Julius Kalaš
* 18. 8. 1902 Praha
12. 5. 1967 Praha
skladatel


Pseudonym Luis Kassal. Absolvoval pražskou konzervatoř v kompoziční třídě J. Křičky a J. B. Foerstera 1924, 1928 ukončil mistrovskou školu pražské konzervatoře u J. Suka. Na právech promoval 1930, do 1948 zaměstnán jako finanční koncipista. Na AMU byl profesorem oboru hudba a zvuk na filmové fakultě (1949–50 děkanem, 1950–57 proděkanem). Byl předsedou ČHF 1954–60, funkcionářem v OSA a Dilia, dlouholetý umělecký vedoucí Kocourkovských učitelů. Skládal v oblasti vážné i zábavné hudby, v klavírních, komorních a symfonických dílech, písních, sborech, kantátách navázal na tradici J. Suka, převzal zejm. jeho instrumentační barvitost. Je představitelem novodobé české filmové hudby a operety. V lehčích žánrech projevoval smysl pro komiku, lidovost, pružný rytmus a bohatost zvuku. Autor operet Láska nezná hranice, Bílá paní, Komediant, Valašská nevěsta, Dovolená s Andělem, Mlynářka z Granady a opery Nepokoření. Napsal scénické hudby k Libušině hněvu, Shakespearově Zkrocení zlé ženy, Ibsenovým Nápadníkům trůnu aj. Složil skladbu ke cvičení žáků na VII. všesokolském sletu 1926 v Praze, žen na sletu v Bělehradě 1930 a X. všesokolském sletu v Praze 1939. Početná je jeho skladatelská spolupráce s filmem: Obrácení Ferdyše Pištory, U nás v Kocourkově, Jízdní hlídka, Lidé na kře, Katakomby, Muži bez křídel, Vzbouření na vsi, Pytlákova schovanka, Císařův pekař a Pekařův císař aj. Napsal balet Slavnost v Coqueville (pp. Rostock 1956); pod názvem Zásnuby s překážkami byl uveden v Ústí n. Labem 1957, ch. J. Judl).


Životní události

  • 18. 8. 1902: narození, Praha
  • 12. 5. 1967: úmrtí, Praha


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 131