Blažíčková, Eva: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
Řádka 14: Řádka 14:
 
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/>
 
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| povolání=<ee:profession>tanečnice, choreografka, pedagožka,</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>tanečnice, choreografka, pedagožka,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Řádka 21: Řádka 21:
 
Roz. Bártová. Žačka J. Jeřábkové, frekventantka školy léčebného tělocviku 1960–62, absolventka kurzů 1965–68 na TK HAMU a v Palucca Schule v Drážďanech. Od 1964 se významně a úspěšně věnovala pedagogické práci; od 1968 členka souboru J. Jeřábkové. 1975 převzala vedení souboru, proměněného ve Studio komorního tance (1990–92 Studio komorního tance II, v cizině jako Isadora Dance Group). 1990 založila Společnost pro taneční a múzickou výchovu, od 1992 ředitelka Duncan Centre Konzervatoř. Jako členka a sólistka skupiny J. Jeřábkové tančila v choreografiích na hudbu P. Ebena, I. Stravinského aj. – většinou ve Večerech pohybových a tanečních studií (Divadlo Komedie 1969–72). Ve vlastní tvorbě rozvíjela český duncanismus jako specifickou větev výrazového tance (G. Mahler: ''Písně o mrtvých dětech'', Divadlo hudby 1982; M. Kopelent: ''Černé a bílé slzy, ''1979; J. Krček: ''Nevěstka Raab'', 1986; M. Kabeláč: ''8 invencí pro bicí ''a''Eufemias mysterion'', 1986; J. S. Bach: ''Chvála řádu,'' 1983;''Chorál'', 1984 aj.). 
 
Roz. Bártová. Žačka J. Jeřábkové, frekventantka školy léčebného tělocviku 1960–62, absolventka kurzů 1965–68 na TK HAMU a v Palucca Schule v Drážďanech. Od 1964 se významně a úspěšně věnovala pedagogické práci; od 1968 členka souboru J. Jeřábkové. 1975 převzala vedení souboru, proměněného ve Studio komorního tance (1990–92 Studio komorního tance II, v cizině jako Isadora Dance Group). 1990 založila Společnost pro taneční a múzickou výchovu, od 1992 ředitelka Duncan Centre Konzervatoř. Jako členka a sólistka skupiny J. Jeřábkové tančila v choreografiích na hudbu P. Ebena, I. Stravinského aj. – většinou ve Večerech pohybových a tanečních studií (Divadlo Komedie 1969–72). Ve vlastní tvorbě rozvíjela český duncanismus jako specifickou větev výrazového tance (G. Mahler: ''Písně o mrtvých dětech'', Divadlo hudby 1982; M. Kopelent: ''Černé a bílé slzy, ''1979; J. Krček: ''Nevěstka Raab'', 1986; M. Kabeláč: ''8 invencí pro bicí ''a''Eufemias mysterion'', 1986; J. S. Bach: ''Chvála řádu,'' 1983;''Chorál'', 1984 aj.). 
 
</ee:content>
 
</ee:content>
<ee:bibliography>
+
<ee:bibliography/>
 
+
</ee:bibliography>
+
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
Řádka 41: Řádka 39:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 23{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]

Aktuální verze z 25. 1. 2017, 11:22

Eva Blažíčková
* 4. 10. 1943 Praha
tanečnice, choreografka, pedagožka


Roz. Bártová. Žačka J. Jeřábkové, frekventantka školy léčebného tělocviku 1960–62, absolventka kurzů 1965–68 na TK HAMU a v Palucca Schule v Drážďanech. Od 1964 se významně a úspěšně věnovala pedagogické práci; od 1968 členka souboru J. Jeřábkové. 1975 převzala vedení souboru, proměněného ve Studio komorního tance (1990–92 Studio komorního tance II, v cizině jako Isadora Dance Group). 1990 založila Společnost pro taneční a múzickou výchovu, od 1992 ředitelka Duncan Centre Konzervatoř. Jako členka a sólistka skupiny J. Jeřábkové tančila v choreografiích na hudbu P. Ebena, I. Stravinského aj. – většinou ve Večerech pohybových a tanečních studií (Divadlo Komedie 1969–72). Ve vlastní tvorbě rozvíjela český duncanismus jako specifickou větev výrazového tance (G. Mahler: Písně o mrtvých dětech, Divadlo hudby 1982; M. Kopelent: Černé a bílé slzy, 1979; J. Krček: Nevěstka Raab, 1986; M. Kabeláč: 8 invencí pro bicí aEufemias mysterion, 1986; J. S. Bach: Chvála řádu, 1983;Chorál, 1984 aj.). 


Životní události

  • 4. 10. 1943: narození, Praha

Další jména

Bártová


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 23