Rodenova společnost: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/> | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/> | ||
{{Infobox Instituce | {{Infobox Instituce | ||
| − | | název = <ee:label>Rodenova společnost </ee:label> | + | | název = <ee:label>Rodenova společnost</ee:label> |
| letopočet = <ee:era>1925 - 1934, 1935 - 1938</ee:era> | | letopočet = <ee:era>1925 - 1934, 1935 - 1938</ee:era> | ||
| alias = <ee:alias> | | alias = <ee:alias> | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | | type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| − | + | ||
</ee:address> | </ee:address> | ||
| − | | zobrazit_adresu = <ee:address_filled> | + | | zobrazit_adresu = <ee:address_filled></ee:address_filled> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> | ||
| − | Společnost vznikla 1925 a působila pod názvem Komorní divadlo. Do 1934 hrála hlavně v jižních a severozápadních Čechách (Domažlice, Klatovy, Protivín, Sušice, Písek, Tábor, Třeboň, Rokycany, Louny, Rakovník, Kralupy, Roudnice, Slaný, Mladá Boleslav), zajížděla však i do východních Čech (Ústí n. O., Litomyšl aj.) a na Českomoravskou vysočinu (Jihlava aj.). Po ročním přerušení činnosti v sez. 1934/35, kdy ředitel K. Roden vedl divadlo v Kladně, kam s ním nastoupila i většina členů společnosti, se RS znovu konstituovala jako cestující podnik. K regionům, kam tradičně zajížděla, přibyla oblast národnostně smíšeného Podkrušnohoří (Bílina, Souš u Mostu, Chudeřín u Litvínova, Ervěnice, Osek a Hrdlovka u Duchcova). Odtud však byla vyštvána henleinovci již před mnichovským diktátem. Po 15. březnu 1939 RS zanikla, protože okupační úřady neprodloužily řediteli koncesi za to, že na jaře 1938 uváděl v Sudetech Čapkovu ''Bílou nemoc''. | + | Společnost vznikla 1925 a působila pod názvem Komorní divadlo. Do 1934 hrála hlavně v jižních a severozápadních Čechách (Domažlice, Klatovy, Protivín, Sušice, Písek, Tábor, Třeboň, Rokycany, Louny, Rakovník, Kralupy, Roudnice, Slaný, Mladá Boleslav), zajížděla však i do východních Čech (Ústí n. O., Litomyšl aj.) a na Českomoravskou vysočinu (Jihlava aj.). Po ročním přerušení činnosti v sez. 1934/35, kdy ředitel K. Roden vedl divadlo v Kladně, kam s ním nastoupila i většina členů společnosti, se RS znovu konstituovala jako cestující podnik. K regionům, kam tradičně zajížděla, přibyla oblast národnostně smíšeného Podkrušnohoří (Bílina, Souš u Mostu, Chudeřín u Litvínova, Ervěnice, Osek a Hrdlovka u Duchcova). Odtud však byla vyštvána henleinovci již před mnichovským diktátem. Po 15. březnu 1939 RS zanikla, protože okupační úřady neprodloužily řediteli koncesi za to, že na jaře 1938 uváděl v Sudetech Čapkovu ''Bílou nemoc''. |
| − | Zakládaje vlastní společnost, mohl K. Roden využít hereckých a režijních zkušeností, jichž nabyl u společnosti V. Choděry, ve Východočeské společnosti, v činohře Jihočeského divadla v Č. Budějovicích a ve Stálém divadle v Kladně za ředitele J. Strouhala. RS zahájila Moliérovým ''Lakomcem ''(1925) a do 1934 byla podnikem výhradně činoherním. Uváděla pestrý repertoár, volně kopírující program velkých pražských scén, od náročných děl světové klasiky (např. Shakespeare: ''Kupec benátský, Othello, Hamlet''; Ibsen: ''Stavitel Solness'') přes hry české (např. Stroupežnický: ''Naši furianti'') až po bulvární zboží. V souboru se uplatňovali herci J. Balda, F. Balej, V. Bernát, M. Hájek, F. Kostelecký, F. Remy, F. Sec, J. Ziegler, A. Bínová, M. Husová, K. Kostelecká, M. Lehovcová, A. Remyová, A. Rodenová a Z. Straková. Po nepříliš úspěšné kladenské sezoně (1934/35) se ředitel snažil čelit sílícím hospodářským potížím rozšířením repertoáru o operetu. Přetvořil soubor tak, aby jeho členové mohli zastávat činoherní i operetní úlohy. Základ nového ansámblu tvořili A. Bubeník, F. H. Janský, S. Regal, E. Rubík, J. Spirit, K. Vavřík, Š. Zemánek, F. Bachletová, Z. Rubíková, B. Soběslavová-Horská, M. Tomšů a M. Vrzalová. Režiséry činohry byli K. Roden a F. Remy, režisérem operety B. Zöllner. | + | Zakládaje vlastní společnost, mohl K. Roden využít hereckých a režijních zkušeností, jichž nabyl u společnosti V. Choděry, ve Východočeské společnosti, v činohře Jihočeského divadla v Č. Budějovicích a ve Stálém divadle v Kladně za ředitele J. Strouhala. RS zahájila Moliérovým ''Lakomcem ''(1925) a do 1934 byla podnikem výhradně činoherním. Uváděla pestrý repertoár, volně kopírující program velkých pražských scén, od náročných děl světové klasiky (např. Shakespeare: ''Kupec benátský, Othello, Hamlet''; Ibsen: ''Stavitel Solness'') přes hry české (např. Stroupežnický: ''Naši furianti'') až po bulvární zboží. V souboru se uplatňovali herci J. Balda, F. Balej, V. Bernát, M. Hájek, F. Kostelecký, F. Remy, F. Sec, J. Ziegler, A. Bínová, M. Husová, K. Kostelecká, M. Lehovcová, A. Remyová, A. Rodenová a Z. Straková. Po nepříliš úspěšné kladenské sezoně (1934/35) se ředitel snažil čelit sílícím hospodářským potížím rozšířením repertoáru o operetu. Přetvořil soubor tak, aby jeho členové mohli zastávat činoherní i operetní úlohy. Základ nového ansámblu tvořili A. Bubeník, F. H. Janský, S. Regal, E. Rubík, J. Spirit, K. Vavřík, Š. Zemánek, F. Bachletová, Z. Rubíková, B. Soběslavová-Horská, M. Tomšů a M. Vrzalová. Režiséry činohry byli K. Roden a F. Remy, režisérem operety B. Zöllner. |
Vzhledem k dobrému renomé byla RS vyhledávána začínajícími herci, kteří tu získávali průpravu pro další profesionální dráhu (např. M. Vášová). RS, vedená kultivovaným hercem a inteligentním podnikatelem, zaujala záhy po svém vzniku přední místo mezi cestujícími divadelními společnostmi a před 1934 soupeřila o prvenství se společnostmi ředitelů A. Vladyky (Divadlo českého severovýchodu) a J. Burdy. Divadelně vzdělané obecenstvo větších českých měst získala náročným repertoárem. Příklonem k operetě pak ustoupila z dosavadních uměleckých aspirací. Významné bylo její působení v nacionálně neklidném Podkrušnohoří na sklonku 30. let. | Vzhledem k dobrému renomé byla RS vyhledávána začínajícími herci, kteří tu získávali průpravu pro další profesionální dráhu (např. M. Vášová). RS, vedená kultivovaným hercem a inteligentním podnikatelem, zaujala záhy po svém vzniku přední místo mezi cestujícími divadelními společnostmi a před 1934 soupeřila o prvenství se společnostmi ředitelů A. Vladyky (Divadlo českého severovýchodu) a J. Burdy. Divadelně vzdělané obecenstvo větších českých měst získala náročným repertoárem. Příklonem k operetě pak ustoupila z dosavadních uměleckých aspirací. Významné bylo její působení v nacionálně neklidném Podkrušnohoří na sklonku 30. let. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Literatura </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>Nesign: ''Členové…, ''Divadlo 6, 1926, č. 4; nesign: ''Komorní divadlo, ''Divadlo 11, 1932, č. 11–12; nesign: ''Zemřela Anděla Rodenová'', Divadlo 13, 1933/34, č. 2; nesign: ''Karel Roden prý převezme…'', tamtéž, č. 9; nesign: ''Po neúspěšném ukončení…, ''Divadlo 15, 1935/36, č. 2; nesign: ''Karel Roden laboruje''…, tamtéž, č. 5; J. Burda: ''Aby se nezapomnělo''…, 1958, s. 530.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Nesign: ''Členové…, ''Divadlo 6, 1926, č. 4; nesign: ''Komorní divadlo, ''Divadlo 11, 1932, č. 11–12; nesign: ''Zemřela Anděla Rodenová'', Divadlo 13, 1933/34, č. 2; nesign: ''Karel Roden prý převezme…'', tamtéž, č. 9; nesign: ''Po neúspěšném ukončení…, ''Divadlo 15, 1935/36, č. 2; nesign: ''Karel Roden laboruje''…, tamtéž, č. 5; J. Burda: ''Aby se nezapomnělo''…, 1958, s. 530.</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Významné události == | == Významné události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>1925</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type/> <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text>založení divadelní společnosti </ee:chronology_event_text><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>1925</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type/> <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text>založení divadelní společnosti</ee:chronology_event_text><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| Řádka 51: | Řádka 51: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 17. 9. 2015, 08:38
Rodenova společnost
1925 - 1934, 1935 - 1938
Další názvy: též Komorní divadlo
divadelní společnost
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
