Avratová, Věra: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
m
 
Řádka 14: Řádka 14:
 
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/>
 
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| povolání=<ee:profession>tanečnice, choreografka,</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>tanečnice, choreografka,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Řádka 42: Řádka 42:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima,'' ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 7{{break}}</ee:source><ee:author></ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]

Aktuální verze z 25. 1. 2017, 10:24

Věra Avratová
* 4. 2. 1927 Přerov
tanečnice, choreografka


Provd. Nermutová. Žákyně I. V. Psoty, M. A. Tymichové, Dia Lucy, stáže v Kolíně n. Rýnem 1966–68. Angažmá: německé divadlo Brno 1942/43, Ostrava 1943–45, Brno 1945–71, poté tanečnice, pedagožka a choreografka vídeňského Raimund Theater. Noblesní, adagiová tanečnice s rozsáhlým výrazovým rejstříkem. Byla obsazována do velkých partů klasického repertoáru: Odetta v Labutím jezeře (1950, 1955), Hraběnka v Králi Ječmínkovi (1951), Aurora a Dobrá víla ve Spící krasavici (1952, 1964), Zarema v Bachčisarajské fontáně (1953), Tao Choa v Rudém máku (1954), Belle Rose v Princi ze země pagod, Julie v Romeovi a Julii (1954), Dulcinea v Donu Quijotovi J. Doubravy (1957), tit. role v Signorině Gioventù a Nikotiny (1959) aj. Jako choreografka spolupracovala s brněnskými skladateli a nastudovala jejich skladby: Suitu 12 (1960) a Ráno sester (1966) P. Blatného, Partyzánku K. Horkého (1965), Lidice, Letní monology, Musica aspera a Odysseu lidského dítěte M. Ištvána (1965 realizována v TV), Konflikty A. Piňose (1966), tanečně ztvárnila Metamorfózy B. Brittena (1966). Pro brněnské divadlo nastudovala Milou sedmi loupežníků (1967). Pedagožka TKB 1958–69 a JAMU 1969–72. Na celostátní baletní soutěži v Mariánských Lázních 1949 získala 1. cenu, s J. Nermutem na SFSM v Berlíně 2. cenu, laureátka Státní ceny 1954, zasloužilá umělkyně 1965. Manželka Jiřího Nermuta.


Literatura

ED: Avratová Věra in Postavy brněnského jeviště I. Brno, Státní divadlo v Brně 1984 • Sch.: Věra Avratová zasloužilou umělkyní, Taneční listy 1965, č. 1, str. 6

Životní události

  • 4. 2. 1927: narození, Přerov

Další jména

Nermutová


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 7