Voska, Václav: Porovnání verzí

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:16

Václav Voska

* 21. 10. 1918 Královské Vinohrady (Praha, CZ)

† 20. 8. 1982 Valašské Meziříčí (CZ)

herec

Celým jménem Václav Vratislav V.

Otec byl ředitelem gymnázia, matka zůstala v domácnosti.

V. navštěvoval obecnou školu pro chlapce na Královských Vinohradech (1924–29) a tamtéž První státní reálné gymnasium (1929–37), kde jako člen dramatické skupiny přišel poprvé do styku s divadlem, od 1932 spolupracoval s Československým rozhlasem. 1939–40 byl členem Dramatického souboru ČIN (vedoucí D. Papež), jehož jádro tvořili absolventi gymnázia (zde hrál i režíroval). Studium práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy nedokončil kvůli uzavření vysokých škol nacisty. Díky osobním známostem a zkušenosti z občasného statování (poprvé 1937) získal 1939 místo eléva v Městském divadle na Královských Vinohradech, kde fakticky působil jako sólista činohry. V té době také začal spolupracovat s filmem. Po uzavření divadel na podzim 1944 byl nasazen jako dělník v pražské továrně. Po skončení války získal 1945 angažmá v Národním divadle, 1946 souběžně působil v rámci vojenské služby v Armádním uměleckém souboru V. Nejedlého. Po 1948 byl kvůli svému náboženskému vyznání a politickým postojům vedením Národního divadla obsazován jen do vedlejších a méně výrazných rolí. 1950 proto přijal hostování v nově ustavených Městských divadlech pražských a od sezony 1951/52 v nich nastoupil do angažmá, ve kterém setrval až do své smrti. V té době také stále častěji spolupracoval se státním filmem a rozhlasem, později pak s televizí. V 60. letech se zapsal do širšího diváckého povědomí svými moderátorskými výstupy v televizi, při nichž projevoval svůj občanský postoj; po upálení J. Palacha v lednu 1969 vystoupil v televizním apelu k mladým. 1968–69 byl jako nestraník poslancem České národní rady. Od 1969 do 1973 působil jako pedagog na DAMU. V průběhu tzv. normalizace v 70. letech měl z politických důvodů omezený přístup do televize a filmu, přesto i zde vytvořil řadu rolí.

1946 se oženil s herečkou Evou Kavanovou (1916–1990), dcery Eva (* 1950) a Markéta (* 1955) se staly herečkami. Byl nositelem polského státního vyznamenání za mimořádné zásluhy o uvádění a popularizaci polského dramatu u nás, 1965 získal Státní cenu K. Gottwalda, 1966 titul zasloužilý umělec, 1968 se stal laureátem výroční ceny Supraphonu. Zemřel na infarkt myokardu, je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

V. byl střední postavy, měl tmavé vlasy i oči, jeho líbivý vzhled jej především v počátcích kariéry předurčoval k rolím floutků a dandyů. Jeho herectví mělo anglosasky uměřený, civilní ráz, z něhož vyzařovala inteligence a kultivovanost. Byla mu vlastní nonšalance, elegance a noblesní distingovanost. Dokázal upoutat divákovu pozornost jemným detailem, gestem, či pro něj charakteristickým tělovým napětím, které odhalovaly povahu a myšlení postavy. Patřil mezi herce intelektuálního zaměření, jen málo příležitostí však dostal k tomu, aby naplno uplatnil svůj v principu konverzační herecký typ. Nevyhýbal se ani herectví postavenému na hrubší komice. Jeho projev byl syntézou rozumového a impulsivního herectví. Vynikal zejména v rolích rozporuplných, tragických a tragikomických jedinců spíše intelektuálního ražení (např. Torquato v Goethově Torquato Tassovi, 1958; Tom Wingfield ve Williamsově Skleněném zvěřinci, 1960; Möbius v Dürrenmattových Fyzicích, 1963). Často byl obsazován do typově podobných rolí (a tyto role pro něj také dramaturgie Městských divadel pražských vyhledávala), ve kterých mohl uplatnit ironický nadhled a komentátorský odstup (např. Magis v Marceauově Vajíčku, 1964; Romulus Augustus v Dürrenmattově Romulovi Velikém, 1965). Jako herec byl později brán coby morální autorita, která skrze roli vyjadřovala vlastní, občanský názor na danou problematiku. V. nejdůležitějším a nejcharakterističtějším výrazovým prostředkem byl melodický hlas (baryton). Jeho suverénní používání a typická práce s významovou pauzou jeho herectví občas posouvaly k artistní manýře. Nevyhýbal se ani účinkování v muzikálech, resp. hudebních komediích (Charles Condomine v Neposedném duchu, 1966).

Poprvé se na jevišti objevil v roli Zdeňka Loreckého ve Stroupežnického Paní mincmistrové (1932). V Městském divadle na Královských Vinohradech hrál menší role či příležitostně v různých úlohách zaskakoval. První větší příležitost dostal v roli V. B. Nebeského v Tetauerově Život není sen (1940), první hlavní rolí, do které byl přímo obsazen, byla titulní postava v Ortnerově Šveci Antonínu Hittovi (1943). V Národním divadle splňoval většinou vedlejší a epizodní úlohy. K nejvýraznějším rolím patřil Petr v Čapkově Matce (1945), Jindřich ve Wilderově Jen o chlup (1947) a Leon Hubbard v Hellmanových Lištičkách (1948). V. byl obsazován především podle svého fyzického zevnějšku; jeho příznačnou rolí byl milovník Silvínek v Goldoniho Sluhovi dvou pánů (1950). V Městských divadlech pražských nejvíce spolupracoval s režiséry K. Svobodou, O. Ornestem a L. Vymětalem, jeho nejpravidelnějšími jevištními partnerkami byly J. Adamová a I. Kačírková, nejčastěji hrál v Komorním divadle, které mu konvenovalo svou intimitou prostoru.

V. nejvýraznější rolí v 50. letech byl v Městských divadlech pražských Monsieur Le Bleau v Goldoniho Benátské vdovičce (1957) a titulní postava v Torquato Tassovi (1958). V rokokově rozpustilé Benátské vdovičce V. ztvárnil francouzského galantního kavalíra s lehkým a ironizujícím výrazem, k čemuž rovněž využil jazykové komiky („francouzský“ akcent). Rozporuplného Torquata Tassa předvedl jako tragédii velkého, čistého srdce, které bylo příliš otevřené, aby přežilo v nelítostném světě. V. představil všechny polohy nálad a citů postavy, od bolestínství po nenávist, od samolibosti po přetvářku.

60. léta byla pro V. umělecky nejplodnějším obdobím. Zásadní roli pro herce znamenala postava Emila Magise v konverzační hře Vajíčko (1964). Magis představoval ironického a skeptického glosátora okolí, který byl nebezpečný tím, že působil „obyčejně“. Postava prostřednictvím tzv. skrytého monologu prováděla diváky celou hrou a ostatní postavy jí pouze jakoby přihrávaly. V. střídal velkou škálu pocitů – od bolestínství přes zamilovanost až po cynickou bezcitnost. Promlouval přímo k divákům a tím je činil spoluúčastníky jeho zločinu. Silný inspirační zdroj pro V. herectví v těch letech znamenala tvorba F. Dürrenmatta. Fyzikové (1963), Romulus Veliký (1965) a Play Strindberg (1970), ve kterých vystupoval, svou ironií a skepsí, že nic nemůže dobře skončit, konvenovali jeho vlastnímu přístupu ke světu a k politice. Do role Edgara v Play Strindberg V. vtiskl vztek z marasmu posrpnové okupace a nastupující normalizace, herec zde změnil způsob projevu a z uhlazeného gentlemana se vláčnými pohyby a otupělým pohledem stal neupraveným hulvátem, kdy trhavými pohyby „sunul“ svoji postavu – trosku s vyvaleným břichem – po jevišti. Podobně v roli Jupitera v aktuálně rezonujících Sartrových Mouchách (1968) budil hrůzu manýrami vyšetřujícího soudce.

V 70. letech V. z mimouměleckých důvodů i v důsledku přechodu Městských divadel pražských na zábavnější repertoár nedostával příležitosti, které by byly adekvátní jeho hereckým schopnostem. K V. nejvýznamnějším rolím patřila titulní postava v Jamiaquově tragikomedii Pan Hamilkar (1978), ve které opět vystupoval v roli glosátora, který jako outsider hledající správnou, bezúhonnou společnost kriticky a ironicky popisoval neduhy okolí, jeho zápas nicméně končil tragicky. Poslední V. výraznou rolí byl Sokrates v Radzinského Rozhovorech se Sókratem (1981), často chápaný jako V. testament, ve kterém se skrze roli mohl částečně vyjádřit i ke společnosti a životu vůbec. V. jej hrál především jako ironického a silně skeptického komentátora společnosti než jako jejího aktivního účastníka.

V. umělecky působil též v mimodivadelních oblastech. V televizi byl průvodcem cyklu Zveme vás do divadla (1965–70), který ve druhé polovině 60. let pravidelně přinášel (nejčastěji přímé) přenosy představení z divadel po celé republice. Podílel se na čtyřiceti dvou filmech, z nichž však více jak čtvrtina využívala pouze jeho melodického hlasu formou komentářů a případných dabingů jiných herců. Vystupoval ve scénických čteních v Divadle Viola (např. Čtení z Nového zákona, 1968) nebo v Lyře Pragensis. Spolupracoval se Supraphonem na natáčení pohádek či recitací (např. Máchova Máje, 1968). Pro jeho dokonalou výslovnost a charisma se objevoval také jako řečník při společenských a politických událostech, na vernisážích výtvarného umění apod. V televizi daboval např. známého italského herce M. Mastroianniho.

V. patřil mezi moderní herce českého divadla 20. století. Jeho přínos tkvěl v systematické a pronikavé analýze rozporuplných povah, které dokonale rezonovaly s kolektivními pocity a tématy své doby. 

Pseudonymy a šifry

ska

Role

Zdeněk Lorecký – L. Stroupežnický: Paní mincmistrová, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1932
Kytka – F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1934
Jan Bolen – A. Fredro: Tedy i pan major?, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1935
Rejsek – A. Jirásek: M. D. Rettigová, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1935
Barnabáš – V. K. Klicpera: Divotvorný klobouk, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1935
Starý dudák – J. K. Tyl: Strakonický dudák, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1936
Fredy – J. Karafiát, A. Kučerová-Fischerová: Broučci, Tělocvičná jednota „Sokol“ na Královských Vinohradech 1936
Zapito – K. J. Erben: Sládci, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1936, nové nastudování 1937
Detektiv Osudný – B. Vrbský: Kožich, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1936
Jan Evangelista Žemlička – K. Pippich: Z české domácnosti, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1937
Rejšil – F. X. Svoboda: Lapený Samsonek, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1937
Dr. Česal – J. Štolba: Na letním bytě, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1937
Václav Stříbrný – V. Štech: Maloměstské tradice, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1937
Karel Hynek Mácha – J. Kubík: Kajetánská historie, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1937
Ing. Bečvář – F. X. Svoboda: Poslední muž, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1938
Podhajský – J. K. Tyl: Pražský flamendr, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1938
Raymond Giroux – L. Verneuil: Škola poplatníků, [neznámá dramatická skupina] 1938
Walter – M. Alsberg – G. Hesse: Ve vyšetřovací vazbě, [neznámá dramatická skupina] 1938
Lord Darlington – O. Wilde: Vějíř lady Windermerové, [neznámá dramatická skupina] 1938
Ferdinand Náprstek – D. Hallová – J. Kubík: Panímaminka od Halánků, [neznámá dramatická skupina] 1938
Jiří – V. Eftimiu: Muž, který zahlédl smrt, [neznámá dramatická skupina] 1938
Pepík – M. Laszlo: Parfumerie, Dramatický odbor Čtenářské besedy „Přemysl“ v Jílovém 1938
Student – K. Mašek: Dceruška hostinského, Dramatické studio ČIN 1939
Pán v cylindru – J. Mahen: Ulička odvahy, Dramatické studio ČIN 1939
Smetana + Horký – F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl, Dramatické studio ČIN 1939
Petr – J. Vrchlický: Soud lásky, Dramatické studio ČIN 1939
Vítek – O. Scheinpflugová: Zabitý, Dramatické studio ČIN 1939
Gottwald – G. Hauptmann: Hanička, Dramatické studio ČIN 1940
Havlík – J. K. Tyl: Jan Hus, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1938
Mike – E. Rice: Postranní ulice, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1938
Sylvestr Cirkl – J. Štolba: Vodní družstvo, Dramatická skupina Prvního státního reálného gymnasia v Praze XII. 1939
Achil – M. Duran: Barbara, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1938 (alternace)
Honza – J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1939
Soused – J. Mahen: Mrtvé moře, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1939
Mládek – J. Port: Svatováclavská legenda, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1939
Claude Maria – F. Schiller: Panna Orleánská, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1939
Číšník – V. Dyk: Zapomnětlivý, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1939 (Komorní divadlo)
Ženich – K. J. Erben, R. Opravilová: Rozum a Štěstí, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1939
Druhý zesnulý – T. Wilder: Naše městečko, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1940 (Komorní divadlo)
Scotty – E. O´Neill: Parník Glencairn, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1940 (Komorní divadlo)
Mladší kovařík – O. Sekora – J. Jelínek – O. Lukeš: Ferda Mravenec, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1940
Šofér – P. Hare: Žena v bílém, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1940 (Komorní divadlo)
Ředitel – G. B. Shaw: Milionářka, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1940 (Komorní divadlo)
1. steward – M. Balcarová: Olympijský vítěz, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1940 (Komorní divadlo)
Fedor Andrejevič Ljuljukov – N. V. Gogol: Revizor, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1940
Václav Bolemír Nebeský – F. Tetauer: Život není sen, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1940 (Komorní divadlo)
Pepík Ševců – J. Lada, J. Port: O kocouru Mikešovi, který mluvil, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1940
První dvořan Federikův – W. Shakespeare: Jak se vám líbí, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1941
Lukáš – A. A. Zinn: Sedmá nejlepší, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1941 (záskok)
Vyslanec – W. Shakespeare: Hamlet, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1941
Karel – J. Neruda: Merenda nestřídmých, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1941
Líman – A. J. Urban: Sluneční paseka, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1941 (alternace)
Pán – A. Pacovská: Vdovin groš, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1941
Erich Strohberger – A. J. Lippl: Známá melodie, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1941
Roger – F. Lichtneker: Ženino tajemství, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1941 (Komorní divadlo; záskok)
Olaf Mortenson – B. Polách: Vrah jsem já!, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1942 (Komorní divadlo)
Matěj Kubásek – J. Štolba: Maloměstští diplomati, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1942
Hank Portheim – G. Fraser: Zelené šaty, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1942 (Komorní divadlo)
Tomy Jakeš – Z. Lipanská: Kateřina, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1942 (Komorní divadlo)
Besedník – V. K. Klicpera: Krása neblaží, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1942 (Městské divadlo na Poříčí)
Bayerlein – H. Bahr: Děti, [neznámá dramatická skupina] 1942
Sbor Manuelův (člen) – F. Schiller: Messinská nevěsta, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1942 (Městské divadlo na Poříčí)
Páže – G. Hauptmann: Trunda a Lajda, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1942 (Městské divadlo na Poříčí)
Klaus Tott – A. Strindberg: Královna Kristina, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1942 (Komorní divadlo; záskok)
Pátý cirkusák – H. Miloš: Světáci, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1942 (Městské divadlo na Poříčí)
Jiřík – L. Stroupežnický: V panském čeledníku, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1942 (Komorní divadlo; záskok)
Neznámý tovaryš – H. H. Ortner: Řezbář Vít Stoss, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1943
Syn – L. Pirandello: Šest postav hledá autora, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1943
Martin – A. Jirásek: Vojnarka, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1943 (záskok)
Princ Evžen – H. Miloš: Světáci, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1942 (Městské divadlo na Poříčí; záskok)
Don Octavio – Ch. D. Grabbe: Don Juan a Faust, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1943 (alternace)
Notář – W. Gilbricht: Testament pana markýze, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1943 (Městské divadlo na Poříčí; záskok)
Anselm – W. Gilbricht: Testament pana markýze, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1943 (Městské divadlo na Poříčí; převzatá role)
Michal – H. Weiss – F. von Woedtke: Jak to povíme dětem, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1943 (Komorní divadlo; záskok)
Gustav Piepers – A. Hinrichs: Za ranního kuropění, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1943 (Komorní divadlo)
Antonín Hitt – H. H. Ortner: Švec Antonín Hitt, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1943
Šofér – H. Bahr: Žlutý slavík, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1943 (záskok)
Pešek Hlavně – J. Vrchlický: Noc na Karlštejně, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1943 (Komorní divadlo; alternace)
2. náčelník polosboru – J. Vrchlický – Z. Fibich: Smír Tantalův, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1944
Láďa – O. Barényi: Herečka, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1944 (Městské divadlo na Poříčí; alternace)
Honza – A. J. Lippl: Potulní muzikanti, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1944
Vožický – J. K. Tyl: Pražský flamendr, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1944 (Divadlo J. K. Tyla; záskok)
Kurt z Maltitzu – M. Hergeth: Životní dílo, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1943 (záskok)
Denovalin – E. Hardt: Blázen Tantris, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1944 (Divadlo J. K. Tyla)
Paranic – E. Hardt: Blázen Tantris, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1944 (Divadlo J. K. Tyla; záskok)
Átreus – J. Vrchlický – Z. Fibich: Smrt Hippodamie, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1944 (Divadlo J. K. Tyla)
Max – H. Sudermann: Boj motýlů, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1944
Hanuš – A. Dvořák: Husité, Městské divadlo na Královských Vinohradech 1945 (Městské lidové divadlo Karlín)
Šembera – J. K. Tyl: Jan Hus, Národní divadlo 1945 (též i Stavovské divadlo; záskok)
Poručík – K. M. Simonov: Ruští lidé, Národní divadlo 1945 (Stavovské divadlo)
Petr – K. Čapek: Matka, Národní divadlo 1945 (Stavovské divadlo)
Bask – Molière: Misantrop, Národní divadlo 1945 (Stavovské divadlo)
Jehud – J. J. Kolár: Pražský Žid, Národní divadlo 1946 (Stavovské divadlo; alternace)
Teullier – R. Rolland: Vlci, Armádní umělecký soubor V. Nejedlého 1946
Freddy Eynsford Hill – G. B. Shaw: Pygmalion, Národní divadlo 1946 (Stavovské divadlo; alternace)
Emil – M. Tomanová – J. Toman: Vinice, Národní divadlo 1946 (Stavovské divadlo)
Eugen Marchbanks – G. B. Shaw: Candida, Národní divadlo 1946 (Stavovské divadlo; alternace)
Roman + Druhý bezprizorný + Třetí bezprizorný + Druhý kolemjdoucí – N. F. Pogodin: Kremelský orloj, Národní divadlo 1946 (Stavovské divadlo;  role, alternace, záskok)
2. inženýr + Náčelník generálního štábu – K. Čapek – J. Čapek: Ze života hmyzu, Národní divadlo 1946 (alternace)
Ferlež – M. Bor: Noc v Hlubokém, Národní divadlo 1946 (Stavovské divadlo)
Petr Skalník – V. Dyk: Posel, Národní divadlo 1946 (Stavovské divadlo)
Oktáv – Molière: Šibalství Skapinova, Národní divadlo 1946 (Stavovské divadlo; záskok)
[recitace] – J. Grossman: Pouť života, Národní divadlo 1947
Třetí voják – J. Mucha: U zlatého věku, Národní divadlo 1947 (Stavovské divadlo)
Carevič Fedor – A. K. Tolstoj: Car Ivan Hrozný, Národní divadlo 1947
Sachs + Druhý hlas ze tmy – F. Peroutka: Oblak a valčík, Národní divadlo 1947 (Stavovské divadlo)
[recitace] – B. Smetana: Má vlast, Národní divadlo 1947
Hirali + Indiánský kouzelník – J. K. Tyl: Lesní panna, Národní divadlo 1947 (Stavovské divadlo)
Jindřich – T. Wilder: Jen o chlup, Národní divadlo 1947 (Stavovské divadlo)
Vacek – A. Jirásek: M. D. Rettigová, Národní divadlo 1947 (alternace)
[recitace] – P. Bezruč: Věštěc od Beskydu lidu, Národní divadlo 1947
Emil – A. Pacovská: Milovaný majetek, Národní divadlo 1947 (Stavovské divadlo)
Vladimír Dimitrijevič Nělkin – A. V. Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, Národní divadlo 1947 (Stavovské divadlo)
Oliver – W. Shakespeare: Jak se vám líbí, Národní divadlo 1947 (Stavovské divadlo)
Parrasios – L. H. Morstin: Xantipa, Národní divadlo 1947 (Stavovské divadlo; záskok)
Leon Hubbard – L. Hellmanová: Lištičky, Národní divadlo 1948 (Stavovské divadlo)
Lojzík – F. Langer: Jiskra v popelu, Národní divadlo 1948 (Stavovské divadlo)
Svarožik – J. Toman: Slovanské nebe, Národní divadlo 1948 (Stavovské divadlo; alternace)
Kumanis – F. Rachlík: Kulový král, Národní divadlo 1948 (Stavovské divadlo)
Student z Mělníka – M. V. Kratochvíl: České jaro, Národní divadlo 1948 (Stavovské divadlo; alternace)
Alexej Sergějevič Bulanov – A. N. Ostrovskij: Les, Národní divadlo 1948
Julek – L. Kruczkowski: Odvety, Národní divadlo 1948 (Tylovo divadlo)
Gardista – E. Rostand: Cyrano z Bergeracu, Národní divadlo 1949 (Tylovo divadlo)
Kristian de Neuvillete – E. Rostand: Cyrano z Bergeracu, Národní divadlo 1949 (Tylovo divadlo; záskok)
Doktor – M. Gorkij: Maloměšťáci, Národní divadlo 1949 (Tylovo divadlo; alternace)
Garaj + První soudce – J. Mahen: Jánošík, Národní divadlo 1949 (role, záskok)
Nežviadek – L. Bublík, M. Fiala: Veliká tavba, Národní divadlo 1949
Vladimír Dimitrijevič Nělkin – A. V. Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, Národní divadlo 1949 (Tylovo divadlo; alternace)
Lucenzio – W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Národní divadlo 1950 (Tylovo divadlo; alternace)
Záviš Černý z Garbova – A. Jirásek: Jan Žižka, Národní divadlo 1950 (alternace)
Tajemník čestného soudu – A. P. Štejn: Čestný soud, Národní divadlo 1950 (Tylovo divadlo; alternace)
Silvínek – C. Goldoni: Sluha dvou pánů, Národní divadlo 1950 (Tylovo divadlo; alternace)
Hrabě Alfréd – A. Fredro: Muž a žena, Městská divadla pražská 1950 (Divadlo komedie + Komorní divadlo)
Václav IV. – A. Jirásek: Kolébka, Městská divadla pražská 1951 (Divadlo komedie)
Jan Roháč z Dubé – A. Jirásek: Jan Žižka, Národní divadlo 1950 (záskok)
Tartuffe – Molière: Tartuffe, Městská divadla pražská 1951 (Komorní divadlo; alternace)
Chasuble – O. Wilde: Jak je důležité míti Filipa, Městská divadla pražská 1951 (Divadlo komedie; záskok)
Jack Worthing – O. Wilde: Jak je důležité míti Filipa, Městská divadla pražská 1951 (Divadlo komedie; alternace)
Teodor – L. de Vega: Pes na seně, Městská divadla pražská 1952 (Divadlo komedie + Valdštejnská zahrada)
Chrysald – Molière: Škola pro ženy, Městská divadla pražská 1952 (Divadlo komedie)
Krupička – M. Stehlík: Jarní hromobití, Městská divadla pražská 1953 (Komorní divadlo)
Šašek – W. Shakespeare: Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete, Městská divadla pražská 1953 (Komorní divadlo + Valdštejnská zahrada)
Platon Alexejevič Klementev – N. G. Černyševskij: Co si kdo uvaří…, Městská divadla pražská 1953 (Divadlo komedie)
Režisér – V. Majakovskij: Horká lázeň, Městská divadla pražská 1954 (Divadlo komedie)
Gustav – A. Fredro: Panenské sliby aneb Magnetismus srdce, Městská divadla pražská 1954 (Divadlo komedie)
Nikolaj Alexejevič Ivanov – A. P. Čechov: Ivanov, Městská divadla pražská 1954 (Komorní divadlo; alternace)
Čang Kung – A. Globa: Rozlitá číš, Městská divadla pražská 1955 (Divadlo komedie)
Vikentij Michajlovič Vorobjev – L. Rachmanov: Neklidné stáří, Městská divadla pražská 1955 (Komorní divadlo)
Selicour – F. Schiller: Parasit, Městská divadla pražská 1956 (Komorní divadlo + Divadlo komedie)
Langfranc Cigalla – J. Vrchlický: Soud lásky, Městská divadla pražská 1956 (Divadlo komedie + Valdštejnská zahrada)
Dr. Fousek – G. Courteline: Jak pan Lábriš hledal klid, Městská divadla pražská 1956 (Divadlo komedie)
Lord Illingworth – O. Wilde: Bezvýznamná žena, Městská divadla pražská 1957 (Komorní divadlo)
Forestier – G. de Maupassant: Miláček, Městská divadla pražská 1957 (Divadlo komedie)
Monsieur Le Bleau – C. Goldoni: Benátská vdovička, Městská divadla pražská 1957 (Divadlo komedie + Valdštejnská zahrada + Divadlo ABC)
Hrabě z Kolefeldu – A. Dumas, J. P. Sartre: Král Londýna (Kean), Městská divadla pražská 1958 (Divadlo komedie)
Ríša Kostarovič – F. X. Šalda: Dítě, Městská divadla pražská 1958 (Komorní divadlo)
Torquato Tasso – J. W. Goethe: Torquato Tasso, Městská divadla pražská 1958 (Komorní divadlo)
Dorant – P. de Marivaux: Hra lásky a náhody, Městská divadla pražská 1959 (Divadlo komedie)
Béla – L. Mésterházi: Monika, Městská divadla pražská 1959 (Komorní divadlo)
Předseda městského výkonného výboru v Arbatově – I. Ilf – J. Petrov: Zlaté tele, Městská divadla pražská 1959 (Divadlo komedie)
Demetrios Michaelides – G. Soria: Cizinka na ostrově, Městská divadla pražská 1959 (Komorní divadlo)
Dr. Kratochvíl – J. Martinec: Hlavní přelíčení jsou veřejná, Městská divadla pražská 1960 (Komorní divadlo)
Tom Wingfield – T. Williams: Skleněný zvěřinec, Městská divadla pražská 1960 (Komorní divadlo)
Markýz Croisenois – J. Stendhal, A. Illés: Červený a černý, Městská divadla pražská 1960 (Komorní divadlo)
Dr. Vincent Malvern – M. Monodová – Z. Dandová: Sníh v tropech, Městská divadla pražská 1960 (Komorní divadlo)
PhDr. Leon Glembay – M. Krleža: Páni Glembayové, Městská divadla pražská 1960 (Komorní divadlo)
Petr – M. Gorkij: Měšťáci, Městská divadla pražská 1961 (Komorní divadlo)
Vypravěč – T. M. Plautus, Molière, H. von Kleist, J. Giraudoux: Věčný Amfitryón, Městská divadla pražská 1961 (Divadlo komedie + Valdštejnská zahrada)
Doktor Ťuťujev – A. P. Čechov: Švédská zápalka, Městská divadla pražská 1961 (Komorní divadlo)
Jang Sun – B. Brecht: Dobrý člověk ze Sečuanu, Městská divadla pražská 1962 (Divadlo komedie)
Don Salust de Bazan – V. Hugo: Ruy Blas, Městská divadla pražská 1962 (Komorní divadlo + Valdštejnská zahrada)
Tarelkin – A. V. Suchovo-Kobylin: Proces, Městská divadla pražská 1962 (Komorní divadlo)
Dareios – T. Rattigan: O jednom dobrodružství, Městská divadla pražská 1963 (Komorní divadlo)
Johann Wilhelm Möbius – F. Dürrenmatt: Fyzikové, Městská divadla pražská 1963 (Komorní divadlo + Divadlo ABC)
Doktor – O. Daněk: Lov na mamuta, Městská divadla pražská 1963 (Divadlo komedie)
Emil Magis – F. Marceau: Vajíčko, Městská divadla pražská 1964 (Divadlo komedie)
Petr Lešňák – M. Słomczyński: Osamění, Národní divadlo 1964 (Tylovo divadlo; alternace)
[přednes] – ?: Mozart v Praze, Divadlo Viola 1964
Albert Cobb – F. D. Gilroy: Kdo zachrání kovboje?, Městská divadla pražská 1964 (Komorní divadlo)
Gowan Stevens – W. Faulkner, A. Camus: Rekviem za jeptišku, Městská divadla pražská 1964 (Komorní divadlo)
Romulus Augustus – F. Dürrenmatt: Romulus Veliký, Městská divadla pražská 1965 (Komorní divadlo)
Ejlert Lövborg – H. Ibsen: Hedda Gablerová, Městská divadla pražská 1965 (Komorní divadlo)
Aretheios – M. Krleža: Legenda o svaté Ancille, Městská divadla pražská 1965 (Komorní divadlo)
Charles Condomine – H. Martin – T. Gray – N. Coward: Neposedný duch, Městská divadla pražská 1966 (Divadlo ABC) 
Fouquier-Tinville – F. Hochwälder: Veřejný žalobce, Městská divadla pražská 1966 (Komorní divadlo)
Hlas Hamletova otce – M. Rejnuš – V. Renč: Královské vraždění, Městská divadla pražská 1966 (Komorní divadlo)
1. novinář – J. Francis: Dallas-22. listopadu 1963, Městská divadla pražská 1967 (Komorní divadlo)
Lord Goring – O. Wilde: Ideální manžel, Městská divadla pražská 1967 (Komorní divadlo)
Alcest – Molière: Óda na krále aneb Misantrop, Městská divadla pražská 1968 (Komorní divadlo)
Jupiter – J. P. Sartre: Mouchy, Městská divadla pražská 1968 (Komorní divadlo)
[přednes] – V. Justl – J. Marell: Čtení z Nového zákona, Divadlo Viola 1968
Adolf, Ludvík XV. – J. Anouilh: Pekař, pekařka a jejich učedníček, Městská divadla pražská 1969 (Komorní divadlo)
Edgar – F. Dürrenmatt: Play Strindberg, Městská divadla pražská 1970 (Komorní divadlo)
Alexander Vladimirovič Serebrjakov – A. P. Čechov: Strýček Váňa, Městská divadla pražská 1970 (Divadlo komedie)
[přednes] – V. Justl: Průhledy (poezie M. Vránové, A. Volkmana a M. Kučery), Divadlo Viola 1970
[přednes] – V. Justl: J. Hiršalovi – a na shledanou, Divadlo Viola 1970
Já – J. Edlis: Kdež jest, Abele, bratr tvůj?, Městská divadla pražská 1971 (Divadlo komedie)
Charles Gurney – P. Barnes: Čtrnáctý hrabě Gurney, Městská divadla pražská 1971 (Komorní divadlo; alternace)
Richard II. – W. Shakespeare: Král Richard II., Městská divadla pražská 1972 (Komorní divadlo)
George – R. O. Hirson: Jsem špatná, špatná ženská, Městská divadla pražská 1972 (Komorní divadlo)
Galén – K. Čapek: Bílá nemoc, Městská divadla pražská 1973 (Komorní divadlo)
Peppino – E. de Filippo: Sobota, neděle a pondělí, Městská divadla pražská 1974 (Divadlo ABC)
Geiger – G. Hauptmann: Před západem slunce, Městská divadla pražská 1974 (Komorní divadlo)
[recitace] – Tep krve země zní… (koncert poezie a sborového zpěvu), Městská divadla pražská 1975 (Komorní divadlo)
Valentin – J. Otčenášek: Víkend uprostřed týdne, Městská divadla pražská 1975 (Komorní divadlo)
Irakli Rozmadze – A. Čchaidze: Případ most, Městská divadla pražská 1975 (Komorní divadlo)
Tissafernés – G. Gorin: Zapomeňte na Hérostrata, Městská divadla pražská 1975 (Komorní divadlo; Divadlo ABC)
Ota – E. Petiška: Loupežnice, Městská divadla pražská 1976 (Komorní divadlo)
On – A. Arbuzov: Staromódní komedie, Městská divadla pražská 1977 (Rokoko; alternace)
Don Germán – A. Casona: Dům se sedmi balkóny, Městská divadla pražská 1978 (Divadlo ABC; převzatá role)
Alexandr – Y. Jamiaque: Pan Hamilkar, Městská divadla pražská 1978 (Divadlo ABC)
Giles Overrreach – P. Massinger: Nový způsob jak splácet staré dluhy, Městská divadla pražská 1978 (Divadlo ABC)
[přednes] – Labuť zpívá umírajíc, Divadlo Viola 1979
Vicehrabě, Jakub bylinkář – T. Dorst: Maurka, Městská divadla pražská 1980 (Divadlo Rokoko)
Giovanni Chierici – I. Svevo: Nové mládí starého pána, Městská divadla pražská 1980 (Divadlo Rokoko)
[přednes] – V. Justl: Oblouk, Divadlo Viola 1980
Sókrates – E. Radzinskij: Rozhovory se Sókratem, Městská divadla pražská 1981 (Divadlo Rokoko) 

Režie

K. Mašek: Dceruška hostinského, Dramatické studio ČIN 1939 (spolupráce D. Papež)
Molière: Janek, Dramatické studio ČIN 1939

Pedagogické vedení

E. Labiche, J. Voskovec – J. Werich: Slaměný klobouk, DISK 1972

Teatralia

Voska kontra Voska, Amatérská scéna 3, 1966, č. 7, s. 1‒3 (spolupráce M. Smetana)
Chvála skromnosti, in V. Justl (ed.): Slyšet se navzájem, 1966, s. 169–170
Za Rudolfem Deylem ml., in O. Ornest: Zasloužilý umělec R. Deyl ml., 1967, s. [4–5]
Slovo k divákovi, Československá televize 2, 1967, č. 7, s. 3

Zvukové a audiovizuální záznamy díla

Benátská vdovička (Městská divadla pražská 1957), Československá televize 1962
Proces (Městská divadla pražská 1962), Československá televize 1963
Vajíčko (Městská divadla pražská 1964), Československá televize 1968
Óda na krále aneb Misantrop, in V. Hudeček: Jubilant (Černá hodinka s V. Voskou) (dokument), Československá televize 1968
Vajíčko (Městská divadla pražská 1964), in Inscenace, které zaujaly II, Supraphon 1971
Čtení z Nového Zákona (Divadlo Viola 1968), Supraphon 1990
Mouchy (Městská divadla pražská 1968), in Sartre-Praha PF 1967 (dokument),
Československá televize 1968 (ukázky z inscenace)
Pan Hamilkar (Městská divadla pražská 1978), Československá televize 1980
Pan Hamilkar; Loupežnice; Nový způsob jak splácet staré dluhy in L. Poživil (ed.): Městská divadla pražská, Supraphon 1980

Prameny

E. Vosková + M. Vosková – soukromé archivy: pozůstalost

J. Neureuterová – soukromý archiv: kopie rodného listu a úmrtního listu

Národní archiv: fond Národní divadlo – osobní spis V. Vosky

Městská divadla pražská – archiv: herecká kniha, programy k relevantním inscenacím, přehled představení a výstřižky

Národní muzeum – divadelní oddělení: cedule k inscenacím Městského divadla na Královských Vinohradech 1937, 1939–1945

Všeoborový archiv Českomoravské konfederace odborových svazů: fond Svaz zaměstnanců umělecké a kulturní služby (záznamy z prověrek 1948)

Literatura (výběr)

ad Lištičky:
K. Milotová: Lidské šelmy, Národní osvobození 27. 1. 1948 

ad Co si kdo uvaří…:
O. Fencl: Černyševskij dramatik, Divadlo 4, 1953, s. 1105–1109 

ad Ivanov:
F. Götz: Čechovův Ivanov podruhé na české scéně, Literární noviny 3, 1954, č. 50, s. 4
L. Vaňková: Neplatný hlas v bojích o Ivanova, Divadlo 6, 1955, s. 45–50
A. Fejfarová: Dva představitelé Ivanova v MDP v roce 1954, seminární práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 1982/83 

ad Torquato Tasso:
J. Černý: Spor o básníka, Divadelní noviny 2, 1958/59, č. 5, s. 5 

ad Švédská zápalka:
V. Havel: Několik poznámek ze Švédské zápalky, O divadle 5, 1989, s. 248–281 → Eseje a jiné texty z let 1953–1969 (Spisy/3), 1999, s. 416–461
V. Havel: Radok dnes, O divadle 1, 1986, s. 174–181 → Eseje a jiné texty z let 1970–1989. Dálkový výslech (Spisy/4), 1999, s. 650–660

ad Proces:
ŠS [A. Fuchs]: Klasický dramatik proti úplatkářům, Lidová demokracie 13. 11. 1962 

ad Fyzikové:
H. Suchařípová: Emancipace citu, Divadlo 16, 1965, říjen, s. 24–26 

ad Osamění:
A. Fuchs: Staronový problém, Divadelní noviny 7, 1963/64, č. 13, s. 4 

ad Vajíčko:
A. Urbanová: Milost pro bulvární divadla, Kulturní tvorba 2, 1964, č. 30, s. 14
L. Kopáčová: Herecká analýza krachu, Divadlo 16, 1965, duben, s. 22–24
H. Suchařípová: Emancipace citu, Divadlo 16, 1965, říjen, s. 24–26
S. Machonin: Proč Vajíčko?, Divadlo 19, 1968, březen, s. 43–45 

ad Kdo zachrání kovboje?:
A. Urbanová: Milost pro bulvární divadla, Kulturní tvorba 2, 1964, č. 30, s. 14
L. Kopáčová: Herecká analýza krachu, Divadlo 16, 1965, duben, s. 22–24
H. Suchařípová: Emancipace citu, Divadlo 16, 1965, říjen, s. 24–26 

ad Rekviem za jeptišku:
H. Suchařípová: Emancipace citu, Divadlo 16, 1965, říjen, s. 24–26 

ad Romulus Veliký:
A. Viková: Osamělý Romulus, Divadelní a filmové noviny 8, 1964/65, č. 21–22, s. 6
P. Grym: Romulus likviduje impérium, Lidová demokracie 2. 3. 1965
V. Hepner: Voskův Romulus Veliký, Práce 2. 3. 1965
H. Suchařípová: Emancipace citu, Divadlo 16, 1965, říjen, s. 24–26
Z. Pinz: Analýza Dürrenmattova Romula Velikého (inscenace v Komorním divadle), seminární práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 1966/67 

ad Hedda Gablerová:
O. Blanda: Ve jménu Ibsena a pro Ibsena, Večerní Praha 23. 4. 1965
H. Suchařípová: Emancipace citu, Divadlo 16, 1965, říjen, s. 24–26 

K. Petrů: Přehled umělecké činnosti dramatického umělce V. Vosky, rukopis, Divadelní ústav – knihovna, [1966]

ad Veřejný žalobce:
E. Turnovský: Anekdota o teroru, Divadelní noviny 10, 1966/67, č. 3, s. 4 

ad Ideální manžel:
M. Smetana: Ideální manžel ještě žije, Mladá fronta 1. 12. 1967 

ad padesátiny:
J. Císař: Hravost myšlenky, Rudé právo 21. 10. 1968 

M. Smetana: Tajemství V. Vosky, Divadelní noviny 12, 1968/69, č. 3, s. 9 

ad Mouchy:
B. Štěpánek: Vzpoura člověka proti bohům,Večerní Praha 2. 12. 1968 

ad Pekař, pekařka a jejich učedníček:
J. Patočková: Anouilh v MDP. Fraška sentimentální, Divadelní noviny 12, 1968/69, č. 21–22, s. 13
P. Grym: Špatně upečené manželství, Lidová demokracie 13. 5. 1969
I. Ciprová: Vyvrcholení proměny, Divadlo 20, 1969, listopad, s. 16–19

ad Play Strindberg:
nesign.: Nestává se často…, Československý voják 19, 1970, č. 5, s. 25
P. Grym: Komedie o manželské tragédii, Lidová demokracie 27. 1. 1970
M. Smetana: Komedie o manželských tragédiích, Mladá fronta 6. 2. 1970
S. Machonin: Play Strindberg v Komorním, Divadelní noviny 13, 1969/70, č. 12, s. 5
V. Smoláková: Dürrenmatt ‒ Play Strindberg. Popis inscenace Komorního divadla, seminární práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 1971 

ad Sobota, neděle a pondělí:
mtm [M. Tůma]: Tři dny neapolského života. Tvorba 1974, č. 34, s. 14 

ad Pan Hamilkar:
J. Procházka: Tragikomedie v Divadle ABC, Svobodné slovo 17. 5. 1978

ad šedesátiny:
J. Procházka: Šedesátiny V. Vosky, Svobodné slovo 19. 10. 1978 

ad Nový způsob jak splácet staré dluhy:
(mik) [M. Křovák]: Sympatické představení v ABC, Lidová demokracie 13. 12 1978 

ad Nové mládí starého pána:
V. Kmochová: Hra na stáří, Večerní Praha 9. 12. 1980 

ad Rozhovory se Sokratem:
aš: Sokrates v „baroku“, Tvorba 1982, č. 1, s. 8 

L. Zelenková – D. Papež: Dramatické studio ČIN, rukopis, Divadelní ústav – knihovna, [1998]
M. Boková: V. Voska. Intelekt a srdce, 1999, rozšířeno 2009 
M. Valtrová: Ornestinum, 2001
Božský skeptik (dokument), Česká televize 2001
B. Rösner: B. Rösner píše V. Voskovi, Divadelní noviny 11, 2002, č. 9, s. 15

ad odhalení busty:
nesign.: Pocta znamenitému herci, Scéna.cz 18. 11. 2003 [online], URL: http://archiv.scena.cz/mesh/print.php?id=2777&t=1

L. Halounová: V. Voska v Národním divadle, seminární práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2005
S. Nosková: Divadlo v televizi, diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno 2006
J. Žák: Causa V. Voska, Reflex 17, 2006, č. 44, s. 64‒65
D. Štérová: Komorní divadlo, diplomová práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2007
A. Urbanová: Tajemství V. Vosky, Divadelní noviny 19, 2007, č. 3, s. 14
J. Neureuterová: Divadelní, filmové a televizní herectví V. Vosky v českém uměleckém a společenském kontextu 2. poloviny 20. století, diplomová práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2011

slovníky a encyklopedie
V. Procházka (ed.): Národní divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního, 1988 
Š. Bartošková – L. Bartošek: Filmové profily 2. Českoslovenští filmoví herci (část 2. N–Ž), 1990
M. Churaň a kol.: Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století, 1994
J. Tomeš a kol.: Český biografický slovník XX. století. III. díl. Q–Ž, 1999
M. Cesnaková-Michalcová: Slavné osobnosti divadla, 2004
M. Fikejz: Český film. Herci a herečky. 3. díl: S–Ž, 2008
Český film: herci a herečky [online], URL: http://www.libri.cz/databaze/film/heslo/5800

Václav Vratislav

Vznik: 2015
Autor: Jitka Neureuterová