Zimdar, Karl Friedrich: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Debutoval 1775 u neudané společnosti v Ambergu. První doložené herecké angažmá získal 1778 v Gothě, kde se zasnoubil se zpěvačkou Augustou Bendovou, dcerou → J. A. Bendy, s níž se po roce oženil. Od 1778 hrál spolu s ní v Hamburku a jako člen hamburské scény hostoval v Berlíně. 1780 byli oba manželé angažováni do souboru dvorního divadla ve Schwedtu a po jeho brzkém rozpuštění odešli do Brna, kde působili 1780–83. Zde vydal '''Z'''. tiskem několik svých dramat. V květnu 1783 hostoval ve vídeňském Divadle u Korutanské brány. 1784 odešel do Prahy, nejprve se stal řadovým hercem, později členem čtyřčlenného vedení tzv. Druhé Bondiniho společnosti, která tehdy v pražském Nosticově divadle sehrála i několik představení v češtině. Po jejím rozpuštění přešel 1786 nakrátko do drážďanské činoherní společnosti → P. Bondiniho, kde se podílel i na dramaturgii. V témže roce nastoupil k M. B. Wäserové, s jejíž společností hrál v Magdeburgu, Vratislavi, Drážďanech, 1788 v Hamburku a Schleswigu, kde 1792 zemřel. V hereckém povolání jej následovala dcera Caroline, provd. Scholzová (*1779 nebo 1780 v Hamburku).
 
Debutoval 1775 u neudané společnosti v Ambergu. První doložené herecké angažmá získal 1778 v Gothě, kde se zasnoubil se zpěvačkou Augustou Bendovou, dcerou → J. A. Bendy, s níž se po roce oženil. Od 1778 hrál spolu s ní v Hamburku a jako člen hamburské scény hostoval v Berlíně. 1780 byli oba manželé angažováni do souboru dvorního divadla ve Schwedtu a po jeho brzkém rozpuštění odešli do Brna, kde působili 1780–83. Zde vydal '''Z'''. tiskem několik svých dramat. V květnu 1783 hostoval ve vídeňském Divadle u Korutanské brány. 1784 odešel do Prahy, nejprve se stal řadovým hercem, později členem čtyřčlenného vedení tzv. Druhé Bondiniho společnosti, která tehdy v pražském Nosticově divadle sehrála i několik představení v češtině. Po jejím rozpuštění přešel 1786 nakrátko do drážďanské činoherní společnosti → P. Bondiniho, kde se podílel i na dramaturgii. V témže roce nastoupil k M. B. Wäserové, s jejíž společností hrál v Magdeburgu, Vratislavi, Drážďanech, 1788 v Hamburku a Schleswigu, kde 1792 zemřel. V hereckém povolání jej následovala dcera Caroline, provd. Scholzová (*1779 nebo 1780 v Hamburku).
  
Řádka 36: Řádka 36:
 
* <ee:chronology_date_from>1792</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Schleswig (Německo)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>1792</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Schleswig (Německo)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names/></div>
+
<div class="names"><ee:names>
 +
 
 +
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 46: Řádka 48:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 680–681{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 680–681{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 61: Řádka 58:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:14

Karl Friedrich ZIMDAR
* 1755 Berlín (Německo)
† 1792 Schleswig (Německo)
herec, dramatik


Debutoval 1775 u neudané společnosti v Ambergu. První doložené herecké angažmá získal 1778 v Gothě, kde se zasnoubil se zpěvačkou Augustou Bendovou, dcerou → J. A. Bendy, s níž se po roce oženil. Od 1778 hrál spolu s ní v Hamburku a jako člen hamburské scény hostoval v Berlíně. 1780 byli oba manželé angažováni do souboru dvorního divadla ve Schwedtu a po jeho brzkém rozpuštění odešli do Brna, kde působili 1780–83. Zde vydal Z. tiskem několik svých dramat. V květnu 1783 hostoval ve vídeňském Divadle u Korutanské brány. 1784 odešel do Prahy, nejprve se stal řadovým hercem, později členem čtyřčlenného vedení tzv. Druhé Bondiniho společnosti, která tehdy v pražském Nosticově divadle sehrála i několik představení v češtině. Po jejím rozpuštění přešel 1786 nakrátko do drážďanské činoherní společnosti → P. Bondiniho, kde se podílel i na dramaturgii. V témže roce nastoupil k M. B. Wäserové, s jejíž společností hrál v Magdeburgu, Vratislavi, Drážďanech, 1788 v Hamburku a Schleswigu, kde 1792 zemřel. V hereckém povolání jej následovala dcera Caroline, provd. Scholzová (*1779 nebo 1780 v Hamburku).

Z. byl převážně činoherním hercem značně širokého oborového rozsahu. V Hamburku se poprvé představil 1778 v milovnické roli Belmonta (H. P. Sturz: Julie und Belmont). Uplatnil se především jako partner slavného shakespearovského interpreta F. L. Schrödera (např. jako Edgar v Králi Learovi, 1778). Byl rovněž ceněným představitelem charakterních rolí, jimž propůjčoval značnou věrohodnost (Flickwort, F. W. Gotter dle Gernevalda: Der schwarze Mann [Černý muž]); Belcour, J. F. Kepner dle R. Cumberlanda: Die Westindier [Obyvatelé Západní Indie]); hejtman Alsing, F. L. Schröder: Fähndrich [Praporčík] – vše 1788), ale občas selhával v memorování textu. Jeho vlastní hry z období brněnského angažmá byly prvními činohrami s pevným literárním textem napsanými v Brně (např. Pickbube, 1782). Kritika pochvalně přijala zejména truchlohru Freund­schaft, Liebe und Eifersucht [Přátelství, láska a žárlivost, 1783], v níž ocenila zajímavý děj a důslednost v pojetí charakterů postav. Zápletkou této měšťanské truchlohry ze současnosti je soupeření tří soků usilujících o přízeň místní krasavice. Žárlivost hlavního hrdiny, zločinné intriky jednoho ze soků a mnohá nedorozumění vyústí v tragédii: jeden z nápadníků je zavražděn, druhý hyne sebevraždou, žena upadá do pološíleného zoufalství. Hra souzní s myšlenkami hnutí Sturm und Drang a jeho zálibou v silných hnutích mysli; všechny motivy jednajících osob jsou však úzce osobního rázu.


Prameny a literatura

NMk, odd. zámeckých knihoven, fond Radenín, sign. 1042, přív. 5: Freundschaft, Liebe und Eifersucht, Brünn 1783, text s obsazením; k dalším Z. dramatům v ČR žádné výtisky nezjištěny: Pickbube, Brünn 1782, Die glücklichen Bettler, Frankfurt a. M. 1784, Man hat der Beispiele mehr, Frankfurt a. M. 1785, Die totale Mondfinsternis, Oper in 3 Akten, Frankfurt a. M. 1785. • Chronik des Hamburgischen Theaters, Litteratur- und Theater-Zeitung (Berlin) 2, 1779, s. 439, 477, 523, 814; 3, 1780, s. 139, 236, 245; nesign.: Nachrichten, das eingegangene Hoftheater zu Gotha betreffend, Theater-Journal für Deutschland (Gotha) 1780, část 13, s. 58; J. Ch. Koppe: Gedanken über einige Vorstellungen der Hamburgischen Schauspielergesellschaft, im April und May 1779, 1780, část 16, s. 28–67; GTK 1781, s. 262n.; nesign.: Kurze Geschichte des gegenwärtigen Theaters zu Breslau, Neues Theater-Journal für Deutschland (Leipzig) 1, 1788, s. 41, 44–46, 56n.; M. Hasche: Nachrichten vom Wäserischen Theater zu Dreßden, s. 59–72; J. F. Schütze: Hamburgische Theater-Geschichte, Hamburg 1794, reprint Leipzig 1975, s. 459, 488; Teuber II 1885, s. 308–310; A. Rille: Aus dem Bühnenleben Deutsch-Oesterreichs, Die Geschichte des Brünner Stadttheaters (1734–1884), Brünn 1885, s. 59; K. Goedeke: Grundrisz zur Geschichte der deutschen Dichtung V, Dresden 1893, s. 343; F. L. Büttner: Das deutsche Schauspiel im Kleinen Hoftheater zu Dresden unter der Direktion Bondinis von 1777 bis 1789, dis., Freie Universität Berlin 1961, s. 50, 140, 233, 238. • DČD II, Gallerie, Vondráček I

Životní události

  • 1755: narození, Berlín (Německo)
  • 1792: úmrtí, Schleswig (Německo)


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 680–681
Autor: Adolf Scherl



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Zimdar,_Karl_Friedrich&oldid=19123“