Wallerotti, Franz Gerwald: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Psán též von Wallerotti, Walleroti, Wallerodi, Walrodi, Bellerotti, Pellerotti aj., s křest. jménem Francesco Gervaldi. – Syn furýra u mnichovského kurfiřtského dvora. I když jméno nasvědčuje italskému původu rodiny, byl naturalizovaný Němec. Jeho divadelní začátky jsou zatím neznámy až do 1733, kdy figuroval v trupě → J. C. Eckenberga jako „Capitano Spaventa“. Po konfliktu s principálem (Eckenberg jej prý dokonce škrtil) založil vlastní společnost, s níž hrál na jaře a koncem 1735 ve Vratislavi a 1736/37 v Praze. Žádal zprvu o povolení hrát v divadle hraběte → Šporka, ale usídlil se nakonec v divadle v Manhartském domě, kde byl posledním nájemcem a financoval jeho poslední renovaci. Po prodeji Manhartského domu se uchýlil do domu U Zlaté hvězdy. V Praze však neměl další perspektivu, a proto se obrátil na západ. 1737 hrál v Mnichově, 1737/38 v Linci, 1739 ve ­Štrasburku, v Řezně a Mohuči, 1740 ve Švýcarsku (Basilej, Luzern) a v Mohuči, 1741/42 se uchytil ve Frankfurtu nad Mohanem. V souboru byla už od pražského pobytu '''W'''. manželka Theresia, brzy potom i → F. A. Nuth s manželkou Annou Marií (výtečnou Kolombínou), Hanswurst J. Ph. Reck a především → J. Kurtz, který se uplatňoval jako herec (Bernardon) i jako autor, avšak nejpozději 1743 přešel s manželi Nuthovými do společnosti svého otce → F. Kurtze. Do Prahy se '''W'''. vrátil až 1748/49 jako držitel saského privilegia, které získal v Drážďanech 24. 5. 1747. Začal hrát v Divadle v Kotcích, byl však odtud vytlačen → G. B. Locatellim a musel hledat náhradní působiště opět v domě U Zlaté hvězdy. Když mu v důsledku Locatelliho snahy o ovládnutí celého provozu Divadla v Kotcích, tedy i německé činohry, nebylo povoleno U Zlaté hvězdy dále pokračovat, pokusil se znovu prosadit na západě. 1749 hrál v Mohuči a ve Frankfurtu nad Mohanem, ale především vyvinul soustavné úsilí o dobytí mnichovského působiště a o získání bavorského privilegia po → J. Schulzovi. To se mu podařilo 1753 po předchozích hostováních 1749, 1750 a 1752. Privilegia využil ještě 1754 pro Mnichov, kam se vracel z jiných bavorských i vzdálenějších měst až do 1764, kdy byl jeho soubor včleněn do společnosti → S. F. Koberweina a '''W'''. převzal po svém otci místo furýra v bavorské dvorské kanceláři. K divadelní činnosti se pak již nevrátil.
 
Psán též von Wallerotti, Walleroti, Wallerodi, Walrodi, Bellerotti, Pellerotti aj., s křest. jménem Francesco Gervaldi. – Syn furýra u mnichovského kurfiřtského dvora. I když jméno nasvědčuje italskému původu rodiny, byl naturalizovaný Němec. Jeho divadelní začátky jsou zatím neznámy až do 1733, kdy figuroval v trupě → J. C. Eckenberga jako „Capitano Spaventa“. Po konfliktu s principálem (Eckenberg jej prý dokonce škrtil) založil vlastní společnost, s níž hrál na jaře a koncem 1735 ve Vratislavi a 1736/37 v Praze. Žádal zprvu o povolení hrát v divadle hraběte → Šporka, ale usídlil se nakonec v divadle v Manhartském domě, kde byl posledním nájemcem a financoval jeho poslední renovaci. Po prodeji Manhartského domu se uchýlil do domu U Zlaté hvězdy. V Praze však neměl další perspektivu, a proto se obrátil na západ. 1737 hrál v Mnichově, 1737/38 v Linci, 1739 ve ­Štrasburku, v Řezně a Mohuči, 1740 ve Švýcarsku (Basilej, Luzern) a v Mohuči, 1741/42 se uchytil ve Frankfurtu nad Mohanem. V souboru byla už od pražského pobytu '''W'''. manželka Theresia, brzy potom i → F. A. Nuth s manželkou Annou Marií (výtečnou Kolombínou), Hanswurst J. Ph. Reck a především → J. Kurtz, který se uplatňoval jako herec (Bernardon) i jako autor, avšak nejpozději 1743 přešel s manželi Nuthovými do společnosti svého otce → F. Kurtze. Do Prahy se '''W'''. vrátil až 1748/49 jako držitel saského privilegia, které získal v Drážďanech 24. 5. 1747. Začal hrát v Divadle v Kotcích, byl však odtud vytlačen → G. B. Locatellim a musel hledat náhradní působiště opět v domě U Zlaté hvězdy. Když mu v důsledku Locatelliho snahy o ovládnutí celého provozu Divadla v Kotcích, tedy i německé činohry, nebylo povoleno U Zlaté hvězdy dále pokračovat, pokusil se znovu prosadit na západě. 1749 hrál v Mohuči a ve Frankfurtu nad Mohanem, ale především vyvinul soustavné úsilí o dobytí mnichovského působiště a o získání bavorského privilegia po → J. Schulzovi. To se mu podařilo 1753 po předchozích hostováních 1749, 1750 a 1752. Privilegia využil ještě 1754 pro Mnichov, kam se vracel z jiných bavorských i vzdálenějších měst až do 1764, kdy byl jeho soubor včleněn do společnosti → S. F. Koberweina a '''W'''. převzal po svém otci místo furýra v bavorské dvorské kanceláři. K divadelní činnosti se pak již nevrátil.
  
Řádka 38: Řádka 38:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
<ee:names_lastname>von Wallerotti</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Walleroti</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Wallerodi</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Walrodi</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Bellerotti</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Pellerotti</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Francesco Gervaldi</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>von Wallerotti</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Walleroti</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Wallerodi</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Walrodi</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Bellerotti</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Pellerotti</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Francesco Gervaldi</ee:names_firstname>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 49: Řádka 55:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
 
<cshow logged="0">
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 658–659{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 658–659{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author>
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 64: Řádka 65:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:13

Franz Gerwald WALLEROTTI
* kolem 1700
7. 8. 1781 Mnichov (Německo)
herec, ředitel divadelní společnosti


Psán též von Wallerotti, Walleroti, Wallerodi, Walrodi, Bellerotti, Pellerotti aj., s křest. jménem Francesco Gervaldi. – Syn furýra u mnichovského kurfiřtského dvora. I když jméno nasvědčuje italskému původu rodiny, byl naturalizovaný Němec. Jeho divadelní začátky jsou zatím neznámy až do 1733, kdy figuroval v trupě → J. C. Eckenberga jako „Capitano Spaventa“. Po konfliktu s principálem (Eckenberg jej prý dokonce škrtil) založil vlastní společnost, s níž hrál na jaře a koncem 1735 ve Vratislavi a 1736/37 v Praze. Žádal zprvu o povolení hrát v divadle hraběte → Šporka, ale usídlil se nakonec v divadle v Manhartském domě, kde byl posledním nájemcem a financoval jeho poslední renovaci. Po prodeji Manhartského domu se uchýlil do domu U Zlaté hvězdy. V Praze však neměl další perspektivu, a proto se obrátil na západ. 1737 hrál v Mnichově, 1737/38 v Linci, 1739 ve ­Štrasburku, v Řezně a Mohuči, 1740 ve Švýcarsku (Basilej, Luzern) a v Mohuči, 1741/42 se uchytil ve Frankfurtu nad Mohanem. V souboru byla už od pražského pobytu W. manželka Theresia, brzy potom i → F. A. Nuth s manželkou Annou Marií (výtečnou Kolombínou), Hanswurst J. Ph. Reck a především → J. Kurtz, který se uplatňoval jako herec (Bernardon) i jako autor, avšak nejpozději 1743 přešel s manželi Nuthovými do společnosti svého otce → F. Kurtze. Do Prahy se W. vrátil až 1748/49 jako držitel saského privilegia, které získal v Drážďanech 24. 5. 1747. Začal hrát v Divadle v Kotcích, byl však odtud vytlačen → G. B. Locatellim a musel hledat náhradní působiště opět v domě U Zlaté hvězdy. Když mu v důsledku Locatelliho snahy o ovládnutí celého provozu Divadla v Kotcích, tedy i německé činohry, nebylo povoleno U Zlaté hvězdy dále pokračovat, pokusil se znovu prosadit na západě. 1749 hrál v Mohuči a ve Frankfurtu nad Mohanem, ale především vyvinul soustavné úsilí o dobytí mnichovského působiště a o získání bavorského privilegia po → J. Schulzovi. To se mu podařilo 1753 po předchozích hostováních 1749, 1750 a 1752. Privilegia využil ještě 1754 pro Mnichov, kam se vracel z jiných bavorských i vzdálenějších měst až do 1764, kdy byl jeho soubor včleněn do společnosti → S. F. Koberweina a W. převzal po svém otci místo furýra v bavorské dvorské kanceláři. K divadelní činnosti se pak již nevrátil.

O hereckých schopnostech W. mnoho nevíme. Výrazněji se prosadil jako principál, pozorně sledující nové divadelní tendence v období rozkládajícího se baroka. Z jeho prvního pražského pobytu 1736/37 známe sice obsáhlý soupis titulů náboženských her, který připojil k žádosti o povolení hrát v adventu, ale o skutečné povaze jeho repertoáru svědčí spíše místodržitelský dekret, pozastavující se nad komediemi se skandálními milostnými zápletkami. Z frankfurtského pobytu 1741/42 je konkrétně znám jeho repertoár, překvapivý neobvyklou šíří, na níž měla zásluhu nejen tradice, ale i dramaturgická spolupráce s J. Kurtzem a F. A. Nuthem, která se projevila v zastoupení burlesek a satirických komedií podle vídeňských vzorů. W. zde ojediněle uváděl již i reformní dramatické pokusy předvádějící v duchu normativní gott­schedovské poetiky příkladné jednání postav – hrdinů racionálně uspořádaného světa. V Praze uvedl 28. 1. 1749 Holbergovu komedii Mascarade pod titulem Dass so Trunck als Wollustliebende Alter, Oder: Die Masqueraden, Oder auch: Die auf der Redoute glücklich beschlossene, von den Eltern verworffene, und doch von ihnen gewünschte, und selbst abgeredete Heurath [Truňku i rozkoší milovné stáří aneb Maškaráda, nebo také Na redutě šťastně domluvený, rodiči zamítnutý, avšak přece jimi žádaný a dokonce domluvený sňatek]. Je to další doklad W. obratu k literárně propracovanější dramatice, za nějž byl později vyzdvihován i osvícensky orientovanými kritiky.


Prameny a literatura

NA, fond Kk, sign. 1163: Comoedianten (7. 5. 1736; 17. 12. 1736); fond SČM, sign. 1736/XI/d/57 (žádost W. z 18./29. 11. 1736); fond ČG-Publ 1748–55, sign. B 11/34, fol. 1–3 (žádost W. z 21./28. 1. 1749 o prodloužení povolení i pro postní období); fond SM, sign. T 61/1, fol. 175–182 (žádost W. z 6. 3. 1749); nepřesný přepis dnes nezvěstné cedule z 28. 1. 1749 Dass so Trunck als Wollustliebende Alter… ⇒ Teuber II 1885, s. 470. • M. Fürstenau: Zur Geschichte der Musik und des Theaters am Hofe zu Dresden II, Dresden 1862, s. 349n.; E. Mentzel: Zur Geschichte der Schauspielkunst in Frankfurt am Main, Frankfurt a. M. 1882, s. 439–469, 485; Teuber I 1883, s. 193n., 196–198; K. Trautmann: Deutsche Schauspieler am bayrischen Hofe, Jahrbuch für Münchener Geschichte (Bamberg) 3, 1889, s. 358; P. Legband: Münchener Bühne und Literatur im achtzehnten Jahrhundert, München 1904, s. 85–93; A. Novotný: Staropražská theatralia, Praha 1955, s. 51n., 143; H. G. Asper: Hanswurst, Emsdetten 1980, s. 61, 347, 350; A. Scherl: Berufs­theater in Prag 1680–1739, Wien 1999, s. 44, 103, 106, 127n., 136–140, 215n. • Meyer

Životní události

  • kolem 1700: narození
  • 7. 8. 1781: úmrtí, Mnichov (Německo)

Další jména

von Wallerotti Walleroti Wallerodi Walrodi Bellerotti Pellerotti

Francesco Gervaldi


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 658–659
Autor: Adolf Scherl