Stockinger, Karl (Starší divadlo): Porovnání verzí
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 22: | Řádka 22: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Psán též Carlo, Carl, Stochinger. – Z Vídně přišel do Brna s impresáriem A. Manfredim a uvedl zde 1737/38 tance do oper M. Luchiniho ''Teodorico'', ''Argene'', ''Arsace'' a ''Gli veri amici'' [Opravdoví přátelé]. S částí Manfrediho společnosti (např. zpěváci D. Tasseli, C. Persone, V. Danese a D. Casarini) přešel poté do Prahy k impresáriovi → S. Lapisovi, jehož repertoáru dominovala opera seria s rozsáhlými balety a náročnou scénografií. '''S'''. v počátcích svého pražského působení, kdy Lapis hrál v divadle hraběte → Františka Antonína Šporka, aranžoval tance do výpravné opery seria ''Semiramis'' (pasticcio, l: P. Metastasio). V novém městském Divadle v Kotcích, kde se začalo hrát začátkem 1739, připravil dva balety do Lapisovy opery ''La Ginevra'', na něž upozorňovalo i tištěné libreto. V prvním baletu se publiku představila choreografická formace čtyř Větrů a čtyř Živlů, které vyrazily špatně uzavřenou bránu světa a pronikly do volného prostoru, kde se k nim přidaly ještě čtyři Světadíly, povzbuzené k tanci Sluncem. Druhý balet nabídl pohled na alej zformovanou sborem Zahradníků, oslavujících zamilovaný pár, jemuž malý chlapec předává kytici. Podivuhodná vůně květin milence úplně zmate a rozdělí, ve šťastném zakončení je však přivede zpátky k sobě. Lze předpokládat, že '''S'''. choreografie přinesly do českých zemí stylové prvky vídeňských produkcí italské opery seria, jež jako svůj vzor v projektu obnovení pražského operního provozu uvedl S. Lapis. O '''S'''. osudech po odchodu Lapisovy společnosti z Prahy 1740 zprávy nejsou. | Psán též Carlo, Carl, Stochinger. – Z Vídně přišel do Brna s impresáriem A. Manfredim a uvedl zde 1737/38 tance do oper M. Luchiniho ''Teodorico'', ''Argene'', ''Arsace'' a ''Gli veri amici'' [Opravdoví přátelé]. S částí Manfrediho společnosti (např. zpěváci D. Tasseli, C. Persone, V. Danese a D. Casarini) přešel poté do Prahy k impresáriovi → S. Lapisovi, jehož repertoáru dominovala opera seria s rozsáhlými balety a náročnou scénografií. '''S'''. v počátcích svého pražského působení, kdy Lapis hrál v divadle hraběte → Františka Antonína Šporka, aranžoval tance do výpravné opery seria ''Semiramis'' (pasticcio, l: P. Metastasio). V novém městském Divadle v Kotcích, kde se začalo hrát začátkem 1739, připravil dva balety do Lapisovy opery ''La Ginevra'', na něž upozorňovalo i tištěné libreto. V prvním baletu se publiku představila choreografická formace čtyř Větrů a čtyř Živlů, které vyrazily špatně uzavřenou bránu světa a pronikly do volného prostoru, kde se k nim přidaly ještě čtyři Světadíly, povzbuzené k tanci Sluncem. Druhý balet nabídl pohled na alej zformovanou sborem Zahradníků, oslavujících zamilovaný pár, jemuž malý chlapec předává kytici. Podivuhodná vůně květin milence úplně zmate a rozdělí, ve šťastném zakončení je však přivede zpátky k sobě. Lze předpokládat, že '''S'''. choreografie přinesly do českých zemí stylové prvky vídeňských produkcí italské opery seria, jež jako svůj vzor v projektu obnovení pražského operního provozu uvedl S. Lapis. O '''S'''. osudech po odchodu Lapisovy společnosti z Prahy 1740 zprávy nejsou. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 36: | Řádka 36: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
− | <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Carlo</ee:names_firstname> | + | <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Carlo</ee:names_firstname> |
+ | <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Carl</ee:names_firstname> | ||
+ | <ee:names_lastname>Stochinger</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
Řádka 47: | Řádka 49: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 575–577{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Božena Brodská]]{{break}}</ee:author> | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 575–577{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Božena Brodská]]{{break}}</ee:author> | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 62: | Řádka 59: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:11
Psán též Carlo, Carl, Stochinger. – Z Vídně přišel do Brna s impresáriem A. Manfredim a uvedl zde 1737/38 tance do oper M. Luchiniho Teodorico, Argene, Arsace a Gli veri amici [Opravdoví přátelé]. S částí Manfrediho společnosti (např. zpěváci D. Tasseli, C. Persone, V. Danese a D. Casarini) přešel poté do Prahy k impresáriovi → S. Lapisovi, jehož repertoáru dominovala opera seria s rozsáhlými balety a náročnou scénografií. S. v počátcích svého pražského působení, kdy Lapis hrál v divadle hraběte → Františka Antonína Šporka, aranžoval tance do výpravné opery seria Semiramis (pasticcio, l: P. Metastasio). V novém městském Divadle v Kotcích, kde se začalo hrát začátkem 1739, připravil dva balety do Lapisovy opery La Ginevra, na něž upozorňovalo i tištěné libreto. V prvním baletu se publiku představila choreografická formace čtyř Větrů a čtyř Živlů, které vyrazily špatně uzavřenou bránu světa a pronikly do volného prostoru, kde se k nim přidaly ještě čtyři Světadíly, povzbuzené k tanci Sluncem. Druhý balet nabídl pohled na alej zformovanou sborem Zahradníků, oslavujících zamilovaný pár, jemuž malý chlapec předává kytici. Podivuhodná vůně květin milence úplně zmate a rozdělí, ve šťastném zakončení je však přivede zpátky k sobě. Lze předpokládat, že S. choreografie přinesly do českých zemí stylové prvky vídeňských produkcí italské opery seria, jež jako svůj vzor v projektu obnovení pražského operního provozu uvedl S. Lapis. O S. osudech po odchodu Lapisovy společnosti z Prahy 1740 zprávy nejsou.
Prameny a literatura
ČMH, provenience Nové Hrady: Argene; Arsace (Brno 1738 ⇒ Sehnal 1974); Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži – hudební archiv, sign. Z/a XIII 45 (konvolut dnes nezvěstný ⇒ Spáčilová 2006): Gli veri amici, Bruna 1738 ⇒ Sehnal; NMk, sign. 57 C 20: La Semiramide, [Praha 1738]; sign. 57 B 12: La Ginevra, Praga 1739 (⇒ Kneidl, ⇒ Meyer, ⇒ Sartori). • Teuber I 1883, s. 157–159, 166–168; J. Sehnal: Počátky opery na Moravě, O divadle na Moravě, ed. E. Petrů–J. Stýskal, Praha 1974, s. 55–77; B. Brodská: Balet v Kotcích, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 89; J. Spáčilová: Současný stav libret italské opery na Moravě v první polovině 18. stol., http://acta.musicologica.cz (2006/2).
Životní události
- první polovina 18. stol.: narození
- první polovina 18. stol.: úmrtí
Další jména
Carlo Carl
Stochinger
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 575–577
Autor: Božena Brodská