Seve, Zuzana: Porovnání verzí
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 22: | Řádka 22: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Podle matrik roz. Francková nebo Frantzová, podruhé provd. Majoberová. Není totožná s herečkou Mad. Sewe, která působila 1786–88 u E. Schikanedera v Augsburgu a 1792 u A. F. Hofmanna v Salcburku. – O jejím rodišti a mládí není nic známo, lze jen usuzovat, že byla Češka. Brzy po příchodu → F. X. Seveho do Prahy se stala 1779 jeho manželkou, ale členkou souboru → K. Wahra nebyla. Herecky debutovala až 1785 českou rolí v Nosticově divadle s Druhou Bondiniho společností (v soupise členů však nefigurovala). Uplatňovala se od počátku ve Vlastenském divadle v Boudě (1786–89), odkud přešla i do → Mihuleho souboru v Divadle u Hybernů (1791), kde v dětských rolích a v dětském baletu vystupovaly i její děti Antonia a Karl. Po smrti Seveho (1791) uzavřela 1792 druhý sňatek s → M. Majoberem, s nímž ještě před ukončením Mihuleho nájmu odešla z divadla neznámo kam. Ve Vlastenském divadle působila znovu 1794 za ředitele → F. Vasbacha, kterého i s manželem následovala koncem roku do Liberce, kde se jí 8. 1. 1795 narodil syn. Už v dubnu byla i s rodinou zpět v Praze a hrála v souboru → A. Gramse. Když Grams v březnu 1797 přerušil své divadelní podnikání, oba manželé divadelní činnosti zanechali. '''S'''. jako žena gymnaziálního profesora pravděpodobně zůstala v domácnosti, její další životní osudy nejsou známy. | Podle matrik roz. Francková nebo Frantzová, podruhé provd. Majoberová. Není totožná s herečkou Mad. Sewe, která působila 1786–88 u E. Schikanedera v Augsburgu a 1792 u A. F. Hofmanna v Salcburku. – O jejím rodišti a mládí není nic známo, lze jen usuzovat, že byla Češka. Brzy po příchodu → F. X. Seveho do Prahy se stala 1779 jeho manželkou, ale členkou souboru → K. Wahra nebyla. Herecky debutovala až 1785 českou rolí v Nosticově divadle s Druhou Bondiniho společností (v soupise členů však nefigurovala). Uplatňovala se od počátku ve Vlastenském divadle v Boudě (1786–89), odkud přešla i do → Mihuleho souboru v Divadle u Hybernů (1791), kde v dětských rolích a v dětském baletu vystupovaly i její děti Antonia a Karl. Po smrti Seveho (1791) uzavřela 1792 druhý sňatek s → M. Majoberem, s nímž ještě před ukončením Mihuleho nájmu odešla z divadla neznámo kam. Ve Vlastenském divadle působila znovu 1794 za ředitele → F. Vasbacha, kterého i s manželem následovala koncem roku do Liberce, kde se jí 8. 1. 1795 narodil syn. Už v dubnu byla i s rodinou zpět v Praze a hrála v souboru → A. Gramse. Když Grams v březnu 1797 přerušil své divadelní podnikání, oba manželé divadelní činnosti zanechali. '''S'''. jako žena gymnaziálního profesora pravděpodobně zůstala v domácnosti, její další životní osudy nejsou známy. | ||
Řádka 38: | Řádka 38: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
− | <ee:names_lastname>Francková</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | <ee:names_lastname>Francková</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> |
+ | <ee:names_lastname>Frantzová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
+ | <ee:names_lastname>Majoberová</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
Řádka 49: | Řádka 51: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 537–538{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author> | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 537–538{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author> | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 64: | Řádka 61: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:10
Podle matrik roz. Francková nebo Frantzová, podruhé provd. Majoberová. Není totožná s herečkou Mad. Sewe, která působila 1786–88 u E. Schikanedera v Augsburgu a 1792 u A. F. Hofmanna v Salcburku. – O jejím rodišti a mládí není nic známo, lze jen usuzovat, že byla Češka. Brzy po příchodu → F. X. Seveho do Prahy se stala 1779 jeho manželkou, ale členkou souboru → K. Wahra nebyla. Herecky debutovala až 1785 českou rolí v Nosticově divadle s Druhou Bondiniho společností (v soupise členů však nefigurovala). Uplatňovala se od počátku ve Vlastenském divadle v Boudě (1786–89), odkud přešla i do → Mihuleho souboru v Divadle u Hybernů (1791), kde v dětských rolích a v dětském baletu vystupovaly i její děti Antonia a Karl. Po smrti Seveho (1791) uzavřela 1792 druhý sňatek s → M. Majoberem, s nímž ještě před ukončením Mihuleho nájmu odešla z divadla neznámo kam. Ve Vlastenském divadle působila znovu 1794 za ředitele → F. Vasbacha, kterého i s manželem následovala koncem roku do Liberce, kde se jí 8. 1. 1795 narodil syn. Už v dubnu byla i s rodinou zpět v Praze a hrála v souboru → A. Gramse. Když Grams v březnu 1797 přerušil své divadelní podnikání, oba manželé divadelní činnosti zanechali. S. jako žena gymnaziálního profesora pravděpodobně zůstala v domácnosti, její další životní osudy nejsou známy.
S. patřila do zakladatelského hereckého souboru Vlastenského divadla. Debutovala 1785 v roli mladé služky Anéžky (P. Weidmann: Štěpán Fedynger neb Sedlská vojna) a obor mladých služek a komorných patrně hrála i v Boudě. Pochvalné veršíky V. Melezínka zmiňují její přívětivý vzhled, slušivé kostýmování a pěkný přednes českých písní. U Mihuleho zastávala obor matek v činohrách i zpěvohrách. Nejpozději 1791 jí byly svěřovány také vedlejší role v německých inscenacích (např. nymfa Clizie, V. Martín y Soler: Der Baum der Diana [Dianin strom], 1791). V oboru matek pokračovala i u Vasbacha (např. chůva Ursel, Der Schusterfeierabend [Ševcovský svatvečer], h: A. Volánek, 1793). U Gramse hrála komické matky a staré víly (např. Anastasie, Hanns Klachel von Przelautsch, t: K. F. Guolfinger von Steinsberg, h: V. Tuček, 1795). Tehdy už byla kritizována za zpěv („unmusikalische und quetschende Kehle“), který údajně kazil dojem z jejích dobrých hereckých výkonů.
Prameny a literatura
AMP, oddací matrika fary u sv. Martina ve zdi, sign. MAR O 5, 18. 7. 1779 (sňatek); sign. MAR N 6, 2. 5. 1780 (narození syna Karla); matrika narozených fary u sv. Havla, sign. HV N 6, 7. 3. 1785 (narození dcery Marie Anny); oddací matrika fary u sv. Jindřicha, sign. JCH O 9, 18. 2. 1792 (sňatek s Majoberem); LA PNP, fond J. V. Zlobický, korespondence přijatá: dopis V. Tháma z 20. 12. 1787; LA PNP, inv. č. E 469: cedule Vlastenského divadla k představení 26. 4. 1791 (Der Baum der Diana); sign. 22 O 69 N.D. programy [?]: cedule Vlastenského divadla z 31. 12. 1793 (Der Schusterfeierabend) ⇒ NMd, inv. č. 1693/48 (reprodukce), ⇒ Vondráček I. • F. Baťha: Obrozenští herci (rkp. NMd); Schematismus (Prag) 1789; GTK 1792, s. 301n.; 1793, s. 166; AEJ 1795, sv. 10, s. 203, 207; 1796, sv. 1, s. 204n.; sv. 2, s. 188n., 192; sv. 10, s. 201; 1797, sv. 1, s. 207; sv. 3, s. 195, 201, 206; sv. 5, s. 207, 209; Č. Zíbrt: K dějinám divadla českého, Český lid 16, 1906/07, s. 412–423. • Vondráček I
Životní události
- druhá polovina 18. stol.: narození
- počátek 19. stol.: úmrtí, Praha
Další jména
Francková Frantzová Majoberová
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 537–538
Autor: Adolf Scherl