Sanquirico, Ambrosio: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 18: Řádka 18:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Uváděn též jako Saint-Quirico, s křest. jmény Ambrosius, Ambroise i Ambrogio. – Pocházel z Itálie, původním povoláním byl malíř. Případný příbuzenský vztah k milánskému malíři a scénografovi Alessandru S. (1777–1849) nebyl dosud zkoumán. Od září do listopadu 1776 předváděl '''S'''. v Petrohradě v domě kupce Kizelji pod názvem ''Les ombres chinoises ili Kitajskije teni v trjoch dejstvijach ''[Čínské stíny ve třech dějstvích] dobově oblíbené stínové divadlo. Sehrál též představení oslavující ruské impérium a budoucí carský pár Pavla I. a Marii Fjodorovnu, doplněné „novým anglickým baletem“ a slavnostně iluminovanými dekoracemi (9. 11.). V Petrohradě pobyl nejméně do února 1777 (20.–25. 2. vystupoval v domě jiného kupce), v listopadu téhož roku se již objevil v Praze s čínskou stínohrou, kterou dle svého tvrzení s úspěchem předváděl před francouzským a anglickým králem a ruskou carevnou. Mezi jednotlivé akty stínohry zařadil výstup mechanického provazolezce a taneční čísla se stíny vlastních nohou. V květnu 1779 vystupoval v Norimberku, kde se svým stínovým divadlem uváděl např. scénky ''Der Straßenräuber ''[Pouliční zloděj], ''Die zwey Spanische Filous ''[Dva španělští darebové], ''Die mitleidige Zauberin'' [Soucitná kouzelnice] a ''Die Thiere aus den vier Theilen der Welt ''[Zvířata ze čtyř světadílů]''.'' Představení doplňoval „krásnými tanci“, jaké by ani „živá osoba přirozeněji nesvedla“. Do Prahy se vrátil v lednu 1782, ale jeho žádost byla královským hejtmanem odmítnuta s odůvodněním, že je známo, kolik si v Praze za svého dřívějšího dlouhého pobytu vydělal, aniž z jeho produkcí vzešel nějaký „prospěšný vědecký poznatek“. Podobně jako další provozovatelé stínových divadel reagoval i '''S'''. svými produkcemi na živý zájem diváků o cizí země a přírodní zajímavosti. Jeho repertoár v Norimberku však již inklinoval ke komediálním výstupům, a zřejmě proto bylo jeho další pražské účinkování považováno za neužitečné. '''S'''. produkce byly napodobovány i jinde, např. v Düsseldorfu byl 1790 předváděn ''Chinesisches Lustspiel'' [Čínská veselohra] „podle vynálezu pana Ambroise Saint-Quirica“.
 
Uváděn též jako Saint-Quirico, s křest. jmény Ambrosius, Ambroise i Ambrogio. – Pocházel z Itálie, původním povoláním byl malíř. Případný příbuzenský vztah k milánskému malíři a scénografovi Alessandru S. (1777–1849) nebyl dosud zkoumán. Od září do listopadu 1776 předváděl '''S'''. v Petrohradě v domě kupce Kizelji pod názvem ''Les ombres chinoises ili Kitajskije teni v trjoch dejstvijach ''[Čínské stíny ve třech dějstvích] dobově oblíbené stínové divadlo. Sehrál též představení oslavující ruské impérium a budoucí carský pár Pavla I. a Marii Fjodorovnu, doplněné „novým anglickým baletem“ a slavnostně iluminovanými dekoracemi (9. 11.). V Petrohradě pobyl nejméně do února 1777 (20.–25. 2. vystupoval v domě jiného kupce), v listopadu téhož roku se již objevil v Praze s čínskou stínohrou, kterou dle svého tvrzení s úspěchem předváděl před francouzským a anglickým králem a ruskou carevnou. Mezi jednotlivé akty stínohry zařadil výstup mechanického provazolezce a taneční čísla se stíny vlastních nohou. V květnu 1779 vystupoval v Norimberku, kde se svým stínovým divadlem uváděl např. scénky ''Der Straßenräuber ''[Pouliční zloděj], ''Die zwey Spanische Filous ''[Dva španělští darebové], ''Die mitleidige Zauberin'' [Soucitná kouzelnice] a ''Die Thiere aus den vier Theilen der Welt ''[Zvířata ze čtyř světadílů]''.'' Představení doplňoval „krásnými tanci“, jaké by ani „živá osoba přirozeněji nesvedla“. Do Prahy se vrátil v lednu 1782, ale jeho žádost byla královským hejtmanem odmítnuta s odůvodněním, že je známo, kolik si v Praze za svého dřívějšího dlouhého pobytu vydělal, aniž z jeho produkcí vzešel nějaký „prospěšný vědecký poznatek“. Podobně jako další provozovatelé stínových divadel reagoval i '''S'''. svými produkcemi na živý zájem diváků o cizí země a přírodní zajímavosti. Jeho repertoár v Norimberku však již inklinoval ke komediálním výstupům, a zřejmě proto bylo jeho další pražské účinkování považováno za neužitečné. '''S'''. produkce byly napodobovány i jinde, např. v Düsseldorfu byl 1790 předváděn ''Chinesisches Lustspiel'' [Čínská veselohra] „podle vynálezu pana Ambroise Saint-Quirica“.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 31: Řádka 31:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname>Saint-Quirico</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Ambrosius</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Ambroise</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Ambrogio</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>Saint-Quirico</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Ambrosius</ee:names_firstname>
 +
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Ambroise</ee:names_firstname>
 +
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Ambrogio</ee:names_firstname>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 42: Řádka 45:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 520{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 520{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 57: Řádka 55:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:08

Ambrosio SANQUIRICO
† po 1782
loutkář, stínoherec


Uváděn též jako Saint-Quirico, s křest. jmény Ambrosius, Ambroise i Ambrogio. – Pocházel z Itálie, původním povoláním byl malíř. Případný příbuzenský vztah k milánskému malíři a scénografovi Alessandru S. (1777–1849) nebyl dosud zkoumán. Od září do listopadu 1776 předváděl S. v Petrohradě v domě kupce Kizelji pod názvem Les ombres chinoises ili Kitajskije teni v trjoch dejstvijach [Čínské stíny ve třech dějstvích] dobově oblíbené stínové divadlo. Sehrál též představení oslavující ruské impérium a budoucí carský pár Pavla I. a Marii Fjodorovnu, doplněné „novým anglickým baletem“ a slavnostně iluminovanými dekoracemi (9. 11.). V Petrohradě pobyl nejméně do února 1777 (20.–25. 2. vystupoval v domě jiného kupce), v listopadu téhož roku se již objevil v Praze s čínskou stínohrou, kterou dle svého tvrzení s úspěchem předváděl před francouzským a anglickým králem a ruskou carevnou. Mezi jednotlivé akty stínohry zařadil výstup mechanického provazolezce a taneční čísla se stíny vlastních nohou. V květnu 1779 vystupoval v Norimberku, kde se svým stínovým divadlem uváděl např. scénky Der Straßenräuber [Pouliční zloděj], Die zwey Spanische Filous [Dva španělští darebové], Die mitleidige Zauberin [Soucitná kouzelnice] a Die Thiere aus den vier Theilen der Welt [Zvířata ze čtyř světadílů]. Představení doplňoval „krásnými tanci“, jaké by ani „živá osoba přirozeněji nesvedla“. Do Prahy se vrátil v lednu 1782, ale jeho žádost byla královským hejtmanem odmítnuta s odůvodněním, že je známo, kolik si v Praze za svého dřívějšího dlouhého pobytu vydělal, aniž z jeho produkcí vzešel nějaký „prospěšný vědecký poznatek“. Podobně jako další provozovatelé stínových divadel reagoval i S. svými produkcemi na živý zájem diváků o cizí země a přírodní zajímavosti. Jeho repertoár v Norimberku však již inklinoval ke komediálním výstupům, a zřejmě proto bylo jeho další pražské účinkování považováno za neužitečné. S. produkce byly napodobovány i jinde, např. v Düsseldorfu byl 1790 předváděn Chinesisches Lustspiel [Čínská veselohra] „podle vynálezu pana Ambroise Saint-Quirica“.


Prameny a literatura

NA, fond ČG-Publ 1774–83: 26., 27. 11. 1777, č. 53; 31. 2. 1782, č. 8; Stadtbibliothek Nürnberg: divadelní cedule, sign. Nor. 1372, 1–3 (⇒ Purschke 1981). • A. Novotný: Staropražská theatralia, Praha 1955, s. 70; J. Bartoš: Loutkářská kronika, Praha 1963, s. 40; H. R. Purschke: Puppenspiel und verwandte Künste in der Reichs­stadt Nürnberg, Mitteilungen des Ver­eins für Geschichte der Stadt Nürnberg (Nürnberg) 68, 1981, s. 241n.; B. Goldovskij: Letopis teatra kukol v Rossii XV–XVII vekov, Moskva 1994, s. 63.

Životní události

  • po 1782: úmrtí

Další jména

Saint-Quirico 

Ambrosius
Ambroise
Ambrogio


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 520
Autor: Alice Dubská



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Sanquirico,_Ambrosio&oldid=19029“