Salamoni, Joseph: Porovnání verzí
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 22: | Řádka 22: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Psán též Salamon, Salomoni, Solomoni, s křest. jménem Giuseppe. Přezdíván „il Portugese“, „di Portogallo“, „der Portugesa“. – Pocházel z rodiny tanečníků, otec Francesco byl baletním mistrem v Berlíně, syn Giuseppe působil 1782–1805 jako baletní mistr v Moskvě. '''S'''. byl 1745–48, 1755–57 a 1762–64 tanečníkem a baletním mistrem ve Vídni. Aranžoval tance do oper v Divadle u Korutanské brány (např. tance Angličanů a Holanďanů pro operu ''Catone in Utica'', l: Metastasio, 1747). V sezoně 1746/47 tančil se svým synem v londýnském divadle Drury Lane. Jako baletní mistr se 1752–55 uplatnil v Lisabonu a po návratu do Vídně si ke svému jménu přidával přízvisko „il Portugese“. 1760 působil ve Florencii (např. choreografie opery ''L’eroe cinese'' [Čínský hrdina, l: Metastasio], pasticcio 1760, ⇒ Meyer 2/XVI). Na pozvání → G. Bustelliho přijel v březnu 1764 do Prahy a zdržel se zde do příštího roku. V Divadle v Kotcích tvořil s A. Ricci první sólový pár v baletech pro operní představení (B. Galuppi: ''L’Ipermestra'', ''Il Solimano''; → D. Fischietti: ''Vologeso, re de Parti'' [Vologesus, partský král]; ''La Nitteti''). Pro premiéru Mozartovy opery seria ''Lucio Silla'' (Milán 26. 12. 1772) vytvořil meziaktní balet ''La scuola di negromanzia'' [Škola černé magie]. | Psán též Salamon, Salomoni, Solomoni, s křest. jménem Giuseppe. Přezdíván „il Portugese“, „di Portogallo“, „der Portugesa“. – Pocházel z rodiny tanečníků, otec Francesco byl baletním mistrem v Berlíně, syn Giuseppe působil 1782–1805 jako baletní mistr v Moskvě. '''S'''. byl 1745–48, 1755–57 a 1762–64 tanečníkem a baletním mistrem ve Vídni. Aranžoval tance do oper v Divadle u Korutanské brány (např. tance Angličanů a Holanďanů pro operu ''Catone in Utica'', l: Metastasio, 1747). V sezoně 1746/47 tančil se svým synem v londýnském divadle Drury Lane. Jako baletní mistr se 1752–55 uplatnil v Lisabonu a po návratu do Vídně si ke svému jménu přidával přízvisko „il Portugese“. 1760 působil ve Florencii (např. choreografie opery ''L’eroe cinese'' [Čínský hrdina, l: Metastasio], pasticcio 1760, ⇒ Meyer 2/XVI). Na pozvání → G. Bustelliho přijel v březnu 1764 do Prahy a zdržel se zde do příštího roku. V Divadle v Kotcích tvořil s A. Ricci první sólový pár v baletech pro operní představení (B. Galuppi: ''L’Ipermestra'', ''Il Solimano''; → D. Fischietti: ''Vologeso, re de Parti'' [Vologesus, partský král]; ''La Nitteti''). Pro premiéru Mozartovy opery seria ''Lucio Silla'' (Milán 26. 12. 1772) vytvořil meziaktní balet ''La scuola di negromanzia'' [Škola černé magie]. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 36: | Řádka 36: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
− | <ee:names_lastname>Salamon</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | <ee:names_lastname>Salamon</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> |
+ | <ee:names_lastname>Salomoni</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
+ | <ee:names_lastname>Solomoni</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
+ | <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Giuseppe</ee:names_firstname> | ||
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
Řádka 47: | Řádka 50: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 512–513{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Božena Brodská]]{{break}}</ee:author> | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 512–513{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Božena Brodská]]{{break}}</ee:author> | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 62: | Řádka 60: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:08
Psán též Salamon, Salomoni, Solomoni, s křest. jménem Giuseppe. Přezdíván „il Portugese“, „di Portogallo“, „der Portugesa“. – Pocházel z rodiny tanečníků, otec Francesco byl baletním mistrem v Berlíně, syn Giuseppe působil 1782–1805 jako baletní mistr v Moskvě. S. byl 1745–48, 1755–57 a 1762–64 tanečníkem a baletním mistrem ve Vídni. Aranžoval tance do oper v Divadle u Korutanské brány (např. tance Angličanů a Holanďanů pro operu Catone in Utica, l: Metastasio, 1747). V sezoně 1746/47 tančil se svým synem v londýnském divadle Drury Lane. Jako baletní mistr se 1752–55 uplatnil v Lisabonu a po návratu do Vídně si ke svému jménu přidával přízvisko „il Portugese“. 1760 působil ve Florencii (např. choreografie opery L’eroe cinese [Čínský hrdina, l: Metastasio], pasticcio 1760, ⇒ Meyer 2/XVI). Na pozvání → G. Bustelliho přijel v březnu 1764 do Prahy a zdržel se zde do příštího roku. V Divadle v Kotcích tvořil s A. Ricci první sólový pár v baletech pro operní představení (B. Galuppi: L’Ipermestra, Il Solimano; → D. Fischietti: Vologeso, re de Parti [Vologesus, partský král]; La Nitteti). Pro premiéru Mozartovy opery seria Lucio Silla (Milán 26. 12. 1772) vytvořil meziaktní balet La scuola di negromanzia [Škola černé magie].
Prameny a literatura
Zámecká knihovna Křimice (fond spravuje NMk, oddělení zámeckých knihoven), sign. 3133, přív. 1: Il Solimano, Prag 1764. • Teuber I 1883, s. 268n.; T. Wiel: I Teatri Musicali Veneziani del Settecento, Venezia 1897, reprint Leipzig 1979, s. 138n., 142–144, 148n., 168n., 192, 194, 215, 233, 235n., 238, 244n., 248n., 259, 284n., 288n.; G. Gugitz: Die Totenprotokolle der Stadt Wien als Quelle zur Wiener Theatergeschichte, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung 1953/54, Wien 1958, s. 137; G. Zechmeister: Die Wiener Theater nächst der Burg und nächst dem Kärntnerthor von 1747 bis 1776, Wien 1971, s. 191, 224, 228; M. H. Winter: The Pre-Romantic Ballet, London 1974, s. 92–94, 117, 150, 162; K. Wierzbicka-Michalska: Aktorzy cudzoziemscy w Warszawie w XVIII wieku, Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk 1975, s. 192–195; B. Brodská: Balet v Kotcích, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 90n.; H. Kazárová: Význam českokrumlovských archiválií a dalších materiálů pro dějiny baletu, Barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově, ed. V. Ptáčková, Praha–České Budějovice 1993, s. 41–49. • Meyer, Sartori
Životní události
- 1710: narození
- 22. 9. 1777: úmrtí, Vídeň (Rakousko)
Další jména
Salamon Salomoni Solomoni
Giuseppe
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 512–513
Autor: Božena Brodská