Peruzzi, Antonio Maria: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Křest. jméno psáno též Antoni. – Syn impresária Giovanniho Marii P., jehož představení jsou doložena 1712–15 ve Veroně a v Udine, 1722 uzavřel smlouvu o provozování italské opery v Lipsku, která patrně nebyla naplněna (⇒ ''Reu­ter'' 1922). '''P'''. požádal v březnu 1724 české místodržitelství o povolení provozovat operu s italskou společností v divadelním sále Manhartského domu v Celetné ulici na Starém Městě pražském. Jeho žádost byla kladně vyřízena, ale zda operní provoz skutečně zahájil, známo není. Ze smlouvy '''P'''. s → A. Denziem z 6. 5. 1724 vyplývá, že otec a syn '''P'''. v té době připravovali příjezd operní společnosti z Benátek do Prahy. Denzio byl angažován pro sestavení společnosti v Itálii a Peruzziové měli zajistit dopravu do Prahy, ubytování, stravu, kostýmy a návrat do Benátek. Nákladný projekt donutil '''P'''. hledat další podporovatele. Kontaktoval hraběte → Františka Antonína Šporka, podle jehož přání měli operisté od července do poloviny září denně hrát v Kuksu (smlouva ze 6. 6. 1724). Začátek letní sezony v Kuksu se však kvůli pozd­nímu příjezdu společnosti vedené Denziem opozdil a začínalo se až 15. 8. (A. Bioni: ''Orlando furioso'' [Zuřivý Roland], autorem několika árií byl pravděpodobně → A. Vivaldi). Po skončení kukské sezony odjel soubor do Prahy, kde byl provoz po nutných úpravách divadla v areálu Šporkova paláce na Novém Městě (dnes Hybernská ulice) zahájen 23. 10. 1724 provedením opery ''Orlando furioso'' (v tisku libreta je '''P'''. uveden jako impresário).
 
Křest. jméno psáno též Antoni. – Syn impresária Giovanniho Marii P., jehož představení jsou doložena 1712–15 ve Veroně a v Udine, 1722 uzavřel smlouvu o provozování italské opery v Lipsku, která patrně nebyla naplněna (⇒ ''Reu­ter'' 1922). '''P'''. požádal v březnu 1724 české místodržitelství o povolení provozovat operu s italskou společností v divadelním sále Manhartského domu v Celetné ulici na Starém Městě pražském. Jeho žádost byla kladně vyřízena, ale zda operní provoz skutečně zahájil, známo není. Ze smlouvy '''P'''. s → A. Denziem z 6. 5. 1724 vyplývá, že otec a syn '''P'''. v té době připravovali příjezd operní společnosti z Benátek do Prahy. Denzio byl angažován pro sestavení společnosti v Itálii a Peruzziové měli zajistit dopravu do Prahy, ubytování, stravu, kostýmy a návrat do Benátek. Nákladný projekt donutil '''P'''. hledat další podporovatele. Kontaktoval hraběte → Františka Antonína Šporka, podle jehož přání měli operisté od července do poloviny září denně hrát v Kuksu (smlouva ze 6. 6. 1724). Začátek letní sezony v Kuksu se však kvůli pozd­nímu příjezdu společnosti vedené Denziem opozdil a začínalo se až 15. 8. (A. Bioni: ''Orlando furioso'' [Zuřivý Roland], autorem několika árií byl pravděpodobně → A. Vivaldi). Po skončení kukské sezony odjel soubor do Prahy, kde byl provoz po nutných úpravách divadla v areálu Šporkova paláce na Novém Městě (dnes Hybernská ulice) zahájen 23. 10. 1724 provedením opery ''Orlando furioso'' (v tisku libreta je '''P'''. uveden jako impresário).
  
Řádka 49: Řádka 49:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
 
<cshow logged="0">
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 451–452{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Milada Jonášová]], [[Stanislav Bohadlo]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 451–452{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Milada Jonášová]], [[Stanislav Bohadlo]]{{break}}</ee:author>
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 64: Řádka 59:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 11:02

Antonio Maria PERUZZI
* první polovina 18. stol.
první polovina 18. stol.
ředitel divadelní společnosti


Křest. jméno psáno též Antoni. – Syn impresária Giovanniho Marii P., jehož představení jsou doložena 1712–15 ve Veroně a v Udine, 1722 uzavřel smlouvu o provozování italské opery v Lipsku, která patrně nebyla naplněna (⇒ Reu­ter 1922). P. požádal v březnu 1724 české místodržitelství o povolení provozovat operu s italskou společností v divadelním sále Manhartského domu v Celetné ulici na Starém Městě pražském. Jeho žádost byla kladně vyřízena, ale zda operní provoz skutečně zahájil, známo není. Ze smlouvy P. s → A. Denziem z 6. 5. 1724 vyplývá, že otec a syn P. v té době připravovali příjezd operní společnosti z Benátek do Prahy. Denzio byl angažován pro sestavení společnosti v Itálii a Peruzziové měli zajistit dopravu do Prahy, ubytování, stravu, kostýmy a návrat do Benátek. Nákladný projekt donutil P. hledat další podporovatele. Kontaktoval hraběte → Františka Antonína Šporka, podle jehož přání měli operisté od července do poloviny září denně hrát v Kuksu (smlouva ze 6. 6. 1724). Začátek letní sezony v Kuksu se však kvůli pozd­nímu příjezdu společnosti vedené Denziem opozdil a začínalo se až 15. 8. (A. Bioni: Orlando furioso [Zuřivý Roland], autorem několika árií byl pravděpodobně → A. Vivaldi). Po skončení kukské sezony odjel soubor do Prahy, kde byl provoz po nutných úpravách divadla v areálu Šporkova paláce na Novém Městě (dnes Hybernská ulice) zahájen 23. 10. 1724 provedením opery Orlando furioso (v tisku libreta je P. uveden jako impresário).

Podle smlouvy mezi P. a Denziem měly jejich vzájemné závazky přestat platit, pokud by P. nevyplácel peníze, což se stalo už po několika měsících od podepsání smlouvy. Denzio, který v této situaci prakticky převzal vedení společnosti, se 23. 10. 1724 obrátil na místodržitelství přípisem, že otec a syn P. neplatí dluhy, žádal proto jejich uvěznění a uznání sebe sama jako impresária. Členové souboru tuto žádost podpořili a P. musel nakonec z Prahy odejít. 1725 působil ve Vratislavi, kde jako první prováděl italské opery se společností, složenou zčásti z členů původně velké pražské společnosti, hrající ve Šporkově divadle (A. M. Giusti, P. Vida). Jejím kapelníkem se stal rodák ze Stuttgartu D. G. Treu (1695–1749), který do Vratislavi přišel z Benátek, kde pobýval na studijní cestě. 1727 je P. jako impresário doložen v Bruselu (Orlando furioso, bez uvedení skladatele), 1731 ve Frankfurtu nad Mohanem (T. Al­binoni: L’incostanza schernita [Zesměšněná nestálost]), 1733 v Augsburgu (Amore e Fortuna [Láska a Štěstěna], některé árie G. A. Paganelli) a 1744 ve Veroně (pasticcio Il Siroe).


Prameny a literatura

NA, fond Kk, sign. 1157: Comoedianten, 16. 3., 20. 3., 18. 10. 1724; fond SČM, sign. 1724/VIII/d/39; 1724/XI/d/7 (žádosti a smlouvy ⇒ Freeman 1992); fond Sbírka rukopisů A, inv. č. 480, 485–492 (tzv. Šporkovské kopiáře ⇒ Freeman 1992); Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel, sign. Textb. 312: Orlando furioso… in einer Opera in Kuckus-Bade aufgeführet…, Schweidnitz 1724, německý překlad libreta, obsahuje text intermezza; Zámecká knihovna Křimice (fond spravuje NMk, oddělení zámeckých knihoven), sign. 3186 (též Strahovská knihovna, sign. JM III 41; NK, sign. 52 G 19): Orlando furioso…, Praga 1724, ⇒ Kneidl, ⇒ Freeman 1992. • M. Schlesinger: Ge­schichte des Breslauer Theaters I, Berlin 1898, s. 20; H. H. Borcherdt: Geschichte der italienischen Oper in Breslau, Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens (Breslau) 44, 1910, s. 23–27, 45; V. Helfert: Hudební barok na českých zámcích, Praha 1916, s. 202; F. Reuter: Die Entwicklung der Leipziger, insbesondere italienischen Oper bis zum siebenjährigen Kriege, Zeitschrift für Musikwissenschaft (Leipzig) 5, 1922, s. 1; A. Chaloupka: „Orlando fu­rioso“ – nově nalezené libreto k prvému představení italské operní staggiony ve šporkovském divadle v Praze 1724, Ročenka Universitní knihovny v Praze 1956, Praha 1958, s. 96–108; A. Novotný: Praha „Temna“, Praha 1946, s. 183–189; T. Volek–M. Skalická: Vivaldis Beziehungen zu den böhmischen Ländern, Acta musicologica (Kassel) 39, 1967, s. 64–72; M. Skalická: Die Sänger der italienischen Oper in Prag 1724–33, De musica disputationes Pragenses, ed. R. Smetana, sv. 2, Praha 1974, s. 150; J. Berkovec: Podněty Vladimíra Helferta v oblasti bádání o staré opeře, zejména na scéně Šporkovské a Vratislavské, Hudebněvědná konference ke 100. výročí narození pokrokového vědce a člověka, ed. R. Pečman, Brno 1987, s. 48n.; D. E. Freeman: The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague, Stuyvesant (N.Y.) 1992, s. 23n., 28–30, 38–45, 66–75, 78–91 + Orlando Furioso in the Bohemian Lands: was Vivaldi’s Music really used?, Informazioni e Studi vivaldiani (Milano) 14, 1993, s. 51–73 (výtah v češtině in Antonio Vivaldi: Orlando furioso, program Státní opery Praha, 2001, s. 28–38, přel. D. Hradecká); A. Scherl: Berufstheater in Prag 1680–1739, Wien 1999, s. 93; R. Strohm: Vivaldi’s Career as Opera Producer, kolokvium Varšava 2001, v tisku. • Meyer

Životní události

  • první polovina 18. stol.: narození
  • první polovina 18. stol.: úmrtí

Další jména

Antoni


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 451–452
Autor: Milada Jonášová, Stanislav Bohadlo