Lorenz, Johann Friedrich: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Nejstarším známým údajem k '''L'''. životopisu je imatrikulační zápis na lipské univerzitě 1721. Již 1723 byl členem někdejší společnosti Elensonových, jejíž vedení právě převzal C. L. Hoffmann. '''L'''. u ní začínal v Lipsku, koncem 1724 vystupoval ve Vratislavi a v následujících dvou letech ve Weißenfelsu. Když se koncem 1725 po smrti S. Hoffmannové (snachy zakladatele společnosti → A. Elensona) rozštěpila, připojil se '''L'''. ke společnosti manželů Neuberových, později proslulé divadelně reformním úsilím. S ní se 1727 opět objevil ve Weißenfelsu, již s manželkou Margarethou Sophií, roz. Grafovou (*11. 1. 1702 v Norimberku, † 12. 4. 1775 ve Vídni). U této společnosti, s níž hráli 1729 na lipském veletrhu a v Žitavě (zde se jim narodila dcera, jíž šla F. C. Neuberová za kmotru), manželé setrvali do 1731, kdy se '''L'''. údajně stal spoluředitelem společnosti C. F. Reibehanda, působící tehdy rovněž v Sasku. Jak dlouho tento svazek trval, není známo. 1735 získal '''L'''. spolu s J. Sedeneyem povolení hrát o Velikonocích komedie v Českých Budějovicích. 1736 se osamostatnil a přijal pozvání do Českého Krumlova (jako člena souboru angažoval mj. → J. A. Stänzela), odkud však ovdovělá kněžna Eleonora Schwarzenberková jeho společnost pro nepřístojné chování záhy vykázala. '''L'''. se vydal přes Holštýnsko a Sasko do Výmaru, kde 1736 získal opět dvorní angažmá. S titulem Hochfürstlich Weimarische Hof-Comoedianten pak jeho soubor vystupoval ještě téhož roku v Zeitzu, 1737 v Holsteinu a Kielu, 1738 v Hamburku, 1739 v Drážďanech, ve Výmaru, na zámku Ettersburg (severně od Výmaru) a na podzim v Hannoveru. 1740 se '''L'''. spojil s principálem J. G. Stollem k účinkování v Lübecku a Hamburku, 1741 zamířil do Gdaňsku, kde jeho nově utvořená společnost překvapila prohlášením, že „je stejně jako madame Neuberová schopna uvádět pravidelné [podle uznaných pravidel sepsané] kusy“. '''L'''. však v Gdaňsku záhy zemřel. Jeho manželka a dcera se tam ještě dva roky udržely, pak se obě vrátily do společnosti Neuberové.
 
Nejstarším známým údajem k '''L'''. životopisu je imatrikulační zápis na lipské univerzitě 1721. Již 1723 byl členem někdejší společnosti Elensonových, jejíž vedení právě převzal C. L. Hoffmann. '''L'''. u ní začínal v Lipsku, koncem 1724 vystupoval ve Vratislavi a v následujících dvou letech ve Weißenfelsu. Když se koncem 1725 po smrti S. Hoffmannové (snachy zakladatele společnosti → A. Elensona) rozštěpila, připojil se '''L'''. ke společnosti manželů Neuberových, později proslulé divadelně reformním úsilím. S ní se 1727 opět objevil ve Weißenfelsu, již s manželkou Margarethou Sophií, roz. Grafovou (*11. 1. 1702 v Norimberku, † 12. 4. 1775 ve Vídni). U této společnosti, s níž hráli 1729 na lipském veletrhu a v Žitavě (zde se jim narodila dcera, jíž šla F. C. Neuberová za kmotru), manželé setrvali do 1731, kdy se '''L'''. údajně stal spoluředitelem společnosti C. F. Reibehanda, působící tehdy rovněž v Sasku. Jak dlouho tento svazek trval, není známo. 1735 získal '''L'''. spolu s J. Sedeneyem povolení hrát o Velikonocích komedie v Českých Budějovicích. 1736 se osamostatnil a přijal pozvání do Českého Krumlova (jako člena souboru angažoval mj. → J. A. Stänzela), odkud však ovdovělá kněžna Eleonora Schwarzenberková jeho společnost pro nepřístojné chování záhy vykázala. '''L'''. se vydal přes Holštýnsko a Sasko do Výmaru, kde 1736 získal opět dvorní angažmá. S titulem Hochfürstlich Weimarische Hof-Comoedianten pak jeho soubor vystupoval ještě téhož roku v Zeitzu, 1737 v Holsteinu a Kielu, 1738 v Hamburku, 1739 v Drážďanech, ve Výmaru, na zámku Ettersburg (severně od Výmaru) a na podzim v Hannoveru. 1740 se '''L'''. spojil s principálem J. G. Stollem k účinkování v Lübecku a Hamburku, 1741 zamířil do Gdaňsku, kde jeho nově utvořená společnost překvapila prohlášením, že „je stejně jako madame Neuberová schopna uvádět pravidelné [podle uznaných pravidel sepsané] kusy“. '''L'''. však v Gdaňsku záhy zemřel. Jeho manželka a dcera se tam ještě dva roky udržely, pak se obě vrátily do společnosti Neuberové.
  
Řádka 36: Řádka 36:
 
* <ee:chronology_date_from>1742</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Gdaňsk (Polsko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>1742</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Gdaňsk (Polsko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names/></div>
+
<div class="names"><ee:names>
 +
 
 +
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 46: Řádka 48:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 357–358{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 357–358{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 61: Řádka 58:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:01

Johann Friedrich LORENZ
* kolem 1700 Schmiedeberg (Kowary, Polsko)
† 1742 Gdaňsk (Polsko)
herec, ředitel divadelní společnosti


Nejstarším známým údajem k L. životopisu je imatrikulační zápis na lipské univerzitě 1721. Již 1723 byl členem někdejší společnosti Elensonových, jejíž vedení právě převzal C. L. Hoffmann. L. u ní začínal v Lipsku, koncem 1724 vystupoval ve Vratislavi a v následujících dvou letech ve Weißenfelsu. Když se koncem 1725 po smrti S. Hoffmannové (snachy zakladatele společnosti → A. Elensona) rozštěpila, připojil se L. ke společnosti manželů Neuberových, později proslulé divadelně reformním úsilím. S ní se 1727 opět objevil ve Weißenfelsu, již s manželkou Margarethou Sophií, roz. Grafovou (*11. 1. 1702 v Norimberku, † 12. 4. 1775 ve Vídni). U této společnosti, s níž hráli 1729 na lipském veletrhu a v Žitavě (zde se jim narodila dcera, jíž šla F. C. Neuberová za kmotru), manželé setrvali do 1731, kdy se L. údajně stal spoluředitelem společnosti C. F. Reibehanda, působící tehdy rovněž v Sasku. Jak dlouho tento svazek trval, není známo. 1735 získal L. spolu s J. Sedeneyem povolení hrát o Velikonocích komedie v Českých Budějovicích. 1736 se osamostatnil a přijal pozvání do Českého Krumlova (jako člena souboru angažoval mj. → J. A. Stänzela), odkud však ovdovělá kněžna Eleonora Schwarzenberková jeho společnost pro nepřístojné chování záhy vykázala. L. se vydal přes Holštýnsko a Sasko do Výmaru, kde 1736 získal opět dvorní angažmá. S titulem Hochfürstlich Weimarische Hof-Comoedianten pak jeho soubor vystupoval ještě téhož roku v Zeitzu, 1737 v Holsteinu a Kielu, 1738 v Hamburku, 1739 v Drážďanech, ve Výmaru, na zámku Ettersburg (severně od Výmaru) a na podzim v Hannoveru. 1740 se L. spojil s principálem J. G. Stollem k účinkování v Lübecku a Hamburku, 1741 zamířil do Gdaňsku, kde jeho nově utvořená společnost překvapila prohlášením, že „je stejně jako madame Neuberová schopna uvádět pravidelné [podle uznaných pravidel sepsané] kusy“. L. však v Gdaňsku záhy zemřel. Jeho manželka a dcera se tam ještě dva roky udržely, pak se obě vrátily do společnosti Neuberové.

Celá předchozí divadelní produkce L. měla ovšem podstatně jiný charakter. V mládí vystupoval v milovnických rolích (např. 1724 ve Vratislavi jako Jason v hauptakci Die rasende Medea mit Arlequin, einem verzagten Soldaten [Zuřící Medea s Harlekýnem, bázlivým vojákem]), u Neuberové byl uznáván jako představitel komických starců. Dosud známý repertoár jeho pozdější společnosti byl složen většinou z tradičních hauptakcí, které L. příležitostně prostřídával činoherními úpravami operních libret a doplňoval komickými dohrami. Z haupt­akcí uváděl i nejobehranější tituly (např. 1737 v Kielu Tamerlan, oder die spielende Fortuna [Tamerlán aneb Vrtkavá Fortuna], 1738 v Hamburku Das blutige und dennoch muthige Pegu Oder: Die an dem asiatischen Horizont wieder aufgehende Reichsonne, in der Preißwürdigsten Person der Kayserlichen Banise [Krvavé a přesto odvážné město Pegu aneb Slunce Říše, vycházející opět na asijském obzoru v Ctihodné postavě císařské princezny Banisy]), které J. Ch. Gottsched jmenoval vždy jako prototypy předreformní dramaturgické veteše. Novější repertoárovou vrstvu představovaly u L. adaptace operních libret, např. Die vom Himmel beschützte Krone, oder Ludovicus Pius [Nebesy ochraňovaná koruna aneb Ludvík Pobožný] po­dle Ch. E. Simonettiho z 1726 nebo Sesostris, König in Egypten… po­dle A. Zena a P. Pariatiho z 1717 (obojí uvedl 1737 v Kielu). Z doher zařadil např. v Lübecku 1740 A. J. Montfleuryho La Fille capitaine / Der weibliche Hauptmann [Žena kapitánem] a další osvědčené tituly ze 17. stol.


Prameny a literatura

Die jüngere Matrikel der Universität Leipzig 1559–1809 III, Leipzig 1909, s. 245; ÖNB, Cod. 13.189. • Christian Heinrich Schmids Chronologie des deutschen Theaters, Leipzig 1775, ed. P. Legband, Berlin 1902, s. 32, 68; Litteratur- und Theater-Zeitung (Berlin) 4, 1781, s. 251n.; J. F. Schütze: Hamburgische Theater-Ge­schichte, Hamburg 1794, reprint Leipzig 1975, s. 60n., 212; E. Devrient: Geschichte der deutschen Schau­spielkunst [1848], 2. vyd., ed. H. Stuhlfeld, Berlin 1929, s. 78; R. Huyer: Das hundertjährige Jubiläum des Stadttheaters in Budweis, Budweiser Zeitung 24. 12. 1919; W. v. Gersdorff: Geschichte des Theaters in Kiel unter den Herzogen zu Holstein-Gottorp, Kiel 1912, s. 228n.; G. Gugitz: Die Toten­protokolle der Stadt Wien als Quelle zur Wiener Theaterge­schichte, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung 1953/54, Wien 1958, s. 131; K. Hort­schansky: Katalog der Kieler Musiksammlungen, Kassel 1963, s. 235; B. Rudin: Die „Hochfürstlich Weimarischen Hof-Comoedianten“ des J. F. L., Mitteldeutsches Jahrbuch für Kultur und Geschichte (Weimar–Köln–Wien) 1994, s. 77–94. • Pies

Životní události

  • kolem 1700: narození, Schmiedeberg (Kowary, Polsko)
  • 1742: úmrtí, Gdaňsk (Polsko)


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 357–358
Autor: Adolf Scherl



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Lorenz,_Johann_Friedrich&oldid=18850“