Loos, Karel Jan: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
O '''L'''. je známo pouze to, že byl varhaníkem v rezidenci staroměstských jezuitů u kostela sv. Víta v Tuchoměřicích, tam jako ředitel kůru také zemřel. Vedle chrámových skladeb zkomponoval údajně také mnoho „operet“ (⇒ Dlabač), z nichž se zachovala pouze jediná, zpěvohra s latinským názvem ''Opera bohemica de Camino a caementariis luride aedificato, seu Pugna inter Patrem Familias et Murarios ''[Česká opera o komínku od kameníků špatně vystavěném aneb Boj pantátův se zedníky], a to v opisu hlasů ze sbírky kláštera augustiniánů na Starém Brně. Výskyt skladby v klášterním prostředí i moralistní průpověď vřazená do komického dílka o nedbalých řemeslnících nasvědčuje tomu, že '''L'''. kompozice náležela do okruhu tvorby prováděné v rámci zábavných produkcí klášterní pospolitosti.
 
O '''L'''. je známo pouze to, že byl varhaníkem v rezidenci staroměstských jezuitů u kostela sv. Víta v Tuchoměřicích, tam jako ředitel kůru také zemřel. Vedle chrámových skladeb zkomponoval údajně také mnoho „operet“ (⇒ Dlabač), z nichž se zachovala pouze jediná, zpěvohra s latinským názvem ''Opera bohemica de Camino a caementariis luride aedificato, seu Pugna inter Patrem Familias et Murarios ''[Česká opera o komínku od kameníků špatně vystavěném aneb Boj pantátův se zedníky], a to v opisu hlasů ze sbírky kláštera augustiniánů na Starém Brně. Výskyt skladby v klášterním prostředí i moralistní průpověď vřazená do komického dílka o nedbalých řemeslnících nasvědčuje tomu, že '''L'''. kompozice náležela do okruhu tvorby prováděné v rámci zábavných produkcí klášterní pospolitosti.
  
Řádka 40: Řádka 40:
 
* <ee:chronology_date_from>2. 3. 1772</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Tuchoměřice u Prahy</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>2. 3. 1772</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Tuchoměřice u Prahy</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names/></div>
+
<div class="names"><ee:names>
 +
 
 +
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 50: Řádka 52:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 356{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jan Trojan]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 356{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jan Trojan]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 65: Řádka 62:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:01

Karel Jan Loos
* asi 1724
† 2. 3. 1772 Tuchoměřice u Prahy
skladatel, ředitel kůru, varhaník


O L. je známo pouze to, že byl varhaníkem v rezidenci staroměstských jezuitů u kostela sv. Víta v Tuchoměřicích, tam jako ředitel kůru také zemřel. Vedle chrámových skladeb zkomponoval údajně také mnoho „operet“ (⇒ Dlabač), z nichž se zachovala pouze jediná, zpěvohra s latinským názvem Opera bohemica de Camino a caementariis luride aedificato, seu Pugna inter Patrem Familias et Murarios [Česká opera o komínku od kameníků špatně vystavěném aneb Boj pantátův se zedníky], a to v opisu hlasů ze sbírky kláštera augustiniánů na Starém Brně. Výskyt skladby v klášterním prostředí i moralistní průpověď vřazená do komického dílka o nedbalých řemeslnících nasvědčuje tomu, že L. kompozice náležela do okruhu tvorby prováděné v rámci zábavných produkcí klášterní pospolitosti.

Zpěvohra má čtyři osoby (Puella [Dívka] – soprán, Caementarius [Kameník] – alt, Mura­rius – [Zedník], Dominus [Pán]), doprovod tvoří dvoje housle a basso continuo (varhany). Po stručném úvodu (Introductio) následuje pět zpěvních čísel, jimž ve všech případech předchází recitativ: tři árie, duet a ansámbl (chorus). Ve svěžím zhudebnění je patrný vliv lidové písně a nesmělé ohlasy italského buffózního intermezza. Komiku jedné z nejstarších a zdařilých českých zpěvoher 18. stol. nese i vtipný text anonymního autora. Vzájemné ovlivňování a koexistenci lidové a umělé vokální hudby dokládají ohlasy textu i hudby L. hříčky ve sbírce K. J. Erbena Nápěvy prostonárodních písní českých (1862), které zároveň svědčí o tom, že L. měl jako hudebník k lidovému projevu blízko. Druhý díl tance Kominík (nápěv č. 316, z Táborska) má nápěv závěrečného choru s jiným textem. Tanec Kominík (nápěv č. 317, z Prácheňska) zní jako quodlibet z L. kominické zpěvohry; začíná ohlasem druhé árie (Komínku, komínku), pokračuje náznakem třetí árie (Co jste vy, zedníci) a navazuje bezprostředně textem i nápěvem choru (Komín sem, komín tam). L. zpěvohru uvedlo 6. 9. 1990 Státní divadlo v Ostravě pod názvem O komínku křivě postaveném (d: L. Matějka, r: K. Ondráková); ve formě loutkového představení Barokní opera (O komínku, zedníky žertovně nakřivo postaveném) ji realizovali Petr a Matěj Formanovi a Milan Forman s hudbou v úpravě V. Jandy (premiéra 21. 6. 1992 v Divadle v Řeznické v Praze); jako Operu českou o komínku soubor Ensemble Opera Diversa v Zemanově kavárně v Brně 22. 2. 2003.

Druhou známou L. světskou skladbou je Lamentazione del Doctore Fausto [Nářek doktora Fausta]. Dochovala se v benediktinském klášteře v dolnobavorském Mettenu. Stručná kompozice ve formě trojdílné ouvertury (Allegro non troppo, Andante, Presto) pro dvoje housle a bas budí dojem, že jde o úvod ke hře o doktoru Faus­tovi, a lze v ní vysledovat programní rysy (⇒ Wallner 1935). Ve fondu moravskoslezské guberniální sbírky (1819) se nachází houslový part dvouvěté skladbičky Doktora Fausta naříkání, kterou zaslal do Brna kantor M. Hanáček z Nedvědice nad Pernštejnem. Patří k vzácně dochovaným památkám divadelní hudby v českých zemích 18. stol., nesouvisí však s L. kompozicí.


Edice

Lamentace doktora Fausta, ed. J. Trojan, Praha 1976; J. Pohanka: Dějiny české hudby v příkladech, Praha 1958, č. 130 (Opera bohemica de Camino).

Prameny a literatura

MZMh, sign. A 19.347: Opera bohemica de Camino…, opis hlasů; Städtische Bibliothek Metten, sign. MW-p-269: Lamentazione del Doctore Fausto. Trio ex Dis… Del Sig. Loos. Kloster Metten. Ex Rebus P. Lamberti Kraus; MZA, Guberniální sbírka 292–166, č. 77, s. 1n.: Doktora Fausta naříkání, rkp. • B. A. Wallner: Eine kleine Faustmusik aus der Zeit der älteren Mannheimer, Zeitschrift für Musikwissenschaft (Leipzig) 17, 1935, s. 238–241; B. Štědroň: Hudební sbírka augustiniánů na Starém Brně, Věstník ČAVU 52, 1943, č. 1, s. 24n.; J. Němeček: Nástin české hudby XVIII. století, Praha 1955, s. 151n.; B. Štědroň: Brněnská „opera“ o komínku, Program SD Brno 50, 1978/79, s. 302–304; J. Trojan: České zpěvohry 18. století, Brno 1981, s. 4, 46n.; viz Edice. • ČHS, DČD I, Dlabač, Pazdírek

Životní události

  • asi 1724: narození
  • 2. 3. 1772: úmrtí, Tuchoměřice u Prahy


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 356
Autor: Jan Trojan



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Loos,_Karel_Jan&oldid=18849“