Link, Johann Peter: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Psán též Linck, Ling, Linch, Linik. – Do pražského Divadla v Kotcích přišel v srpnu 1771 se svým mladším bratrem Georgem (též Giorgio) z Královského divadla v Kodani, kde působili pod vedením baletního mistra V. Piatolliho (1770/71). Milánský soupis divadelních zpěváků a tanečníků (''Elenco de’signori virtuosi di canto e di danza…'', Milano 1776 ⇒ Verti) považuje souhlasně oba bratry za Dány.
 
Psán též Linck, Ling, Linch, Linik. – Do pražského Divadla v Kotcích přišel v srpnu 1771 se svým mladším bratrem Georgem (též Giorgio) z Královského divadla v Kodani, kde působili pod vedením baletního mistra V. Piatolliho (1770/71). Milánský soupis divadelních zpěváků a tanečníků (''Elenco de’signori virtuosi di canto e di danza…'', Milano 1776 ⇒ Verti) považuje souhlasně oba bratry za Dány.
  
Řádka 40: Řádka 40:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname>Linck</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Ling</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Linch</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Linik</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
+
<ee:names_lastname>Linck</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Ling</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Linch</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Linik</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 51: Řádka 54:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 346–347{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Božena Brodská]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 346–347{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Božena Brodská]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 66: Řádka 64:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:01

Johann Peter LINK
* druhá polovina 18. stol.
† druhá polovina 18. stol.
tanečník, choreograf


Psán též Linck, Ling, Linch, Linik. – Do pražského Divadla v Kotcích přišel v srpnu 1771 se svým mladším bratrem Georgem (též Giorgio) z Královského divadla v Kodani, kde působili pod vedením baletního mistra V. Piatolliho (1770/71). Milánský soupis divadelních zpěváků a tanečníků (Elenco de’signori virtuosi di canto e di danza…, Milano 1776 ⇒ Verti) považuje souhlasně oba bratry za Dány.

V pražském souboru → J. J. Bruniana se L. pod vedením baletního mistra → V. Morávka-Albertiho uplatnil jako tanečník vážného oboru, Georg byl tzv. „mezzo“, tedy charakterní nebo komický tanečník. Jejich zdejší působení trvalo pouze krátce, v obsazení pro sezonu 1772/73 již nefigurují. Tisk poté kritizoval vysokou gáži, která byla oběma vyplacena. 1774 přišli oba bratři do Vídně do souboru G. Angioliniho, starší byl sólistou (např. v baletech Montezuma a Horazier und Curiazier) a mladší figurantem (ještě 1775/76). 1775/76 L. působil v Benátkách a Veroně, 1776–78 ve společnosti → J. Jacobelliho ve Štýrském Hradci. 1780–82 byl baletním mistrem společnosti E. Schikanedera v Salcburku a ve Štýrském Hradci, kde uvedl balety Die Eifersucht im Serail [Žárlivost v serailu], Die Judenhochzeit in Prag [Židovská svatba v Praze], Orpheus und Euridike, Die Insel der Liebe [Ostrov lásky] a Die Scherenschleifer [Brusiči]. Jeho bratra měl podle zprávy Preßburger Zeitung 1778 v úmyslu angažovat → K. Wahr do Prešpurku (⇒ Benyovszky 1926). Pravděpodobně Georg L. působil 1781 jako baletní mistr a pas de deux-tanečník v Augsburgu a Innsbrucku, zároveň vystupoval jako herec v rolích komických sluhů a sedláků. Později se zřejmě usadil ve Vratislavi, kde vydal učebnici tance (Vollkommene Tanzschule…, 1796). Tanečnice varšavského divadla J. Lincková (1806–11) mohla být jeho dcerou.

Za krátkého působení v Praze se L. dobře uvedl jako tanečník, uspěl i jako choreograf a konkuroval baletnímu mistru Morávkovi-Albertimu. Bylo mu doporučováno, aby se pro dosažení skutečného mistrovství stal Noverrovým žákem. Z jeho pražských choreografií jsou známy dva tituly: balet podle Noverrovy předlohy Die Eifersucht im Serail (10. 8. 1771), příběh z harému, v němž soupeří o sultánovu lásku dvě favoritky (autorství hudby → L. Koželucha není potvrzeno), a kus Auf der Welt herumschwärmende Gnome [Po světě bloudící skřítek, 15. 10. 1771]. Kritický týdeník Neue Litteratur zaznamenal bez uvedení názvu také nový L. balet, provedený 2. 10. 1771 po představení hry Arist, oder der rechtschaffene Mann [Arist aneb Řádný muž].


Prameny a literatura

SB Berlin, sign. Mus. Cl 385 R: Georg Link, Vollkommene Tanzschule aller in Kompagnien und Bällen vorkommenden Tänzen, nebst zwölf ganz neu komponirten engli­schen Contre-Tänzen, deren Touren und Figuren durch 17 Kupfertafeln dargestellt, und mit allen nö­thigen Erklärungen zum leichtfaßlichen Unterricht der Lehrer und Lehrlinge versehen sind, [Breslau] 1796. • Neue Litteratur 1772, s. 45, 160, 189, 383; ­Ueber das Prager Theater 1773, s. 54; Historisch-Kritische Theaterchronik (Wien) 1774, díl 1, s. 31; GTK 1782, s. 229n. (Innsbruck), 241n. (Schikanedersche Gesellschaft); Theater-Journal für Deutsch­land (Gotha) 1782, část 19, s. 39 (baletní repertoár Schikanederovy společnosti 1780/81), 96–98; Teuber I 1883, s. 315, 331, 373n.; T. Wiel: I Teatri Musicali Veneziani del Settecento, Venezia 1897, reprint Leipzig 1979, s. 307; K. Benyovszky: Das alte Thea­ter. Kulturgeschichtliche Studie aus Preßburgs Vergangenheit, Bratislava 1926, s. 50; Le Théâtre en Tchécoslovaquie – Ballet, ed. V. Vašut, Praha 1962, s. 85 (nedoložené údaje); J. Pudełek: Warszawski balet romanticzny, Kraków 1968, s. 167; G. Zechmeister: Die Wiener Theater nächst der Burg und nächst dem Kärntnerthor von 1747 bis 1776, Wien 1971, s. 333, 342n.; K. Fleischmann: Das steirische Beru­fs­theater im 18. Jahrhundert, Wien 1974, s. 95n., 109n., 159; K. Wierzbicka-Michalska: Aktorzy cudzoziemscy w Warszawie w XVIII wieku, Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk 1975, s. 192; B. Brodská: Balet v Kotcích, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 92. • Słownik biograficzny, Verti

Životní události

  • druhá polovina 18. stol.: narození
  • druhá polovina 18. stol.: úmrtí

Další jména

Linck Ling Linch Linik


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 346–347
Autor: Božena Brodská



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Link,_Johann_Peter&oldid=18845“