Kubát, Jiří Martin: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Psán též Kubata, Kubat, Georgio/Giorgio Cubach, Cubath, často s křest. jménem Jan Jiří. – Patrně syn chrudimského malíře Jiřího Vojtěcha Kubáta (Kubaty). 1716–43 byl v Praze členem staroměstského malířského cechu. Z jeho díla je známa výmalba klášterního kostela v Obořišti s iluzivním obrazem kopule podle standardního pozzovského vzoru (1733). 1734 a 1735 vytvořil pro divadlo v malostranské míčovně, kde samostatně vystupoval zbytek → Denziovy operní společnosti po ukončení produkcí ve Šporkově divadle, dekorace pro inscenaci opery ''Alessandro nell’Indie'' (h: M. Luchi­ni, l: P. Metastasio) a pasticcia ''Issipile'' (l: Me­tastasio). Podobu užitých dekorací neznáme, pouze přibližnou představu dávají údaje v libretech. U první opery je např. zmíněna krajina s palmami a cypřiši, velký Alexandrův stan u řeky Idaspe, loubí u královských zahrad nebo Bakchův chrám uprostřed s hranicí, která je během představení zapálena. Týž chrám byl spolu s dalšími dějišti užit i ve druhé operní inscenaci, nově se udává zbrojnice nebo pobřeží s loděmi a mostem. Lze předpokládat, že '''K'''. se při zpodobení těchto témat, typických pro barokní scénografii, přidržel vzorů známých ze standardní rytinové produkce 18. stol.
 
Psán též Kubata, Kubat, Georgio/Giorgio Cubach, Cubath, často s křest. jménem Jan Jiří. – Patrně syn chrudimského malíře Jiřího Vojtěcha Kubáta (Kubaty). 1716–43 byl v Praze členem staroměstského malířského cechu. Z jeho díla je známa výmalba klášterního kostela v Obořišti s iluzivním obrazem kopule podle standardního pozzovského vzoru (1733). 1734 a 1735 vytvořil pro divadlo v malostranské míčovně, kde samostatně vystupoval zbytek → Denziovy operní společnosti po ukončení produkcí ve Šporkově divadle, dekorace pro inscenaci opery ''Alessandro nell’Indie'' (h: M. Luchi­ni, l: P. Metastasio) a pasticcia ''Issipile'' (l: Me­tastasio). Podobu užitých dekorací neznáme, pouze přibližnou představu dávají údaje v libretech. U první opery je např. zmíněna krajina s palmami a cypřiši, velký Alexandrův stan u řeky Idaspe, loubí u královských zahrad nebo Bakchův chrám uprostřed s hranicí, která je během představení zapálena. Týž chrám byl spolu s dalšími dějišti užit i ve druhé operní inscenaci, nově se udává zbrojnice nebo pobřeží s loděmi a mostem. Lze předpokládat, že '''K'''. se při zpodobení těchto témat, typických pro barokní scénografii, přidržel vzorů známých ze standardní rytinové produkce 18. stol.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 36: Řádka 36:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Kubata</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Kubat</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Cubach</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Georgio/Giorgio</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Cubath</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Jan Jiří</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>Kubata</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Kubat</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Cubach</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Georgio/Giorgio</ee:names_firstname>
 +
<ee:names_lastname>Cubath</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Jan Jiří</ee:names_firstname>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 47: Řádka 51:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
 
<cshow logged="0">
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 325{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Hilmera]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 325{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Hilmera]]{{break}}</ee:author>
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 62: Řádka 61:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:00

Jiří Martin KUBÁT
* kř. 6. 11. 1691 Chrudim
po 1745 asi Praha
malíř architektur, jevištní výtvarník


Psán též Kubata, Kubat, Georgio/Giorgio Cubach, Cubath, často s křest. jménem Jan Jiří. – Patrně syn chrudimského malíře Jiřího Vojtěcha Kubáta (Kubaty). 1716–43 byl v Praze členem staroměstského malířského cechu. Z jeho díla je známa výmalba klášterního kostela v Obořišti s iluzivním obrazem kopule podle standardního pozzovského vzoru (1733). 1734 a 1735 vytvořil pro divadlo v malostranské míčovně, kde samostatně vystupoval zbytek → Denziovy operní společnosti po ukončení produkcí ve Šporkově divadle, dekorace pro inscenaci opery Alessandro nell’Indie (h: M. Luchi­ni, l: P. Metastasio) a pasticcia Issipile (l: Me­tastasio). Podobu užitých dekorací neznáme, pouze přibližnou představu dávají údaje v libretech. U první opery je např. zmíněna krajina s palmami a cypřiši, velký Alexandrův stan u řeky Idaspe, loubí u královských zahrad nebo Bakchův chrám uprostřed s hranicí, která je během představení zapálena. Týž chrám byl spolu s dalšími dějišti užit i ve druhé operní inscenaci, nově se udává zbrojnice nebo pobřeží s loděmi a mostem. Lze předpokládat, že K. se při zpodobení těchto témat, typických pro barokní scénografii, přidržel vzorů známých ze standardní rytinové produkce 18. stol.


Prameny a literatura

Libreta vypravených oper ⇒ Kneidl, ⇒ Freeman 1992. • R. Kuchynka: Účetní kniha staroměstského pořádku malířského z let 1699–1781, Památky archeologické 28, 1916, s. 84; A. Podlaha: Materialie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, s. 104; 34, 1924/25, s. 281; P. Preiss: Das Bühnenbild im böhmischen Barock, in O. J. Blažíček–P. Preiss–D. Hejdová: Kunst des Barock in Böhmen, Recklinghausen 1977, s. 403–429 + Jevištní výtvarníci kotecké scény, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 34 + Barokní divadlo v Čechách a jeho výtvarná stránka, Sláva barokní Čechie. Stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století, ed. V. Vlnas, Praha 2001, s. 298; D. E. Freeman: The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague (1724–35), Stuyvesant (N.Y.) 1992, s. 68, 272–274. • Thieme–Be­cker, Toman

Životní události

  • kř. 6. 11. 1691: narození, Chrudim
  • po 1745: úmrtí, asi Praha

Další jména

Kubata Kubat Cubach Georgio/Giorgio Cubath

Jan Jiří


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 325
Autor: Jiří Hilmera