Komedie o svaté panně Dorotě: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 1: Řádka 1:
−
<ee:template>Dílo</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Dílo
+
<ee:template>Dílo</ee:template><ee:progress>
 +
<span id="PageFillProgress"></span>
 +
</ee:progress>{{Infobox Dílo
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc>
Řádka 9: Řádka 11:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Nejstarší a nejdelší dosud známý český text hry o mučednici Dorotě se dochoval v zápisu → E. J. Košetického. Vyrůstá z kultu světice pěs­tovaného augustiniány poustevníky od 14. stol. v oblasti Lužice a Slezska. Svatodorotský kult byl velmi rozšířen v Čechách i na Moravě a pozdější legendistické hry o životě sv. Doroty, existující v mnoha formálně značně odlišných verzích (kupř. Hra o sv. Dorotě z Milevska, dorotské hry z Moravy sebrané J. Feifalikem, → ''Hra o svaté Dorotě''), se hrály dlouho do 19. stol.
 
Nejstarší a nejdelší dosud známý český text hry o mučednici Dorotě se dochoval v zápisu → E. J. Košetického. Vyrůstá z kultu světice pěs­tovaného augustiniány poustevníky od 14. stol. v oblasti Lužice a Slezska. Svatodorotský kult byl velmi rozšířen v Čechách i na Moravě a pozdější legendistické hry o životě sv. Doroty, existující v mnoha formálně značně odlišných verzích (kupř. Hra o sv. Dorotě z Milevska, dorotské hry z Moravy sebrané J. Feifalikem, → ''Hra o svaté Dorotě''), se hrály dlouho do 19. stol.
  
Řádka 22: Řádka 24:
 
<ee:bibliography_content>Strahovská knihovna, sign. DG II 6: E. J. Košetický: ''Quodlibetica ''III, fol. 482v–490v. • P. Bogatyrev: ''Lidové divadlo české a slovenské'', Praha 1940, s. 219–237; K. Horálek: Staré veršované legendy a lidová tradice, ''Stu­die'' ''Pražského'' ''linguistického'' ''kroužku ''6, Praha 1946, s. 37–46; J. Hrabák: Tři úvahy o verši doby pobělohorské, ''Studie'' ''o'' ''českém verši'', Praha 1959, s. 148–154; L. Schmidt: ''Das'' ''deutsche'' ''Volksschauspiel'', Berlin 1962, s. 54, 216, 171, 177; O. Sirovátka: Komedie o svaté panně Dorotě a lidové do­rotské hry, ''Český'' ''lid ''57, 1970, č. 3, s. 129–134; Z. Kalista: ''Století'' ''andělů'' ''a'' ''ďáblů,'' Jinočany 1994, s. 251–254; viz Edice. • DČD I, LČL</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>Strahovská knihovna, sign. DG II 6: E. J. Košetický: ''Quodlibetica ''III, fol. 482v–490v. • P. Bogatyrev: ''Lidové divadlo české a slovenské'', Praha 1940, s. 219–237; K. Horálek: Staré veršované legendy a lidová tradice, ''Stu­die'' ''Pražského'' ''linguistického'' ''kroužku ''6, Praha 1946, s. 37–46; J. Hrabák: Tři úvahy o verši doby pobělohorské, ''Studie'' ''o'' ''českém verši'', Praha 1959, s. 148–154; L. Schmidt: ''Das'' ''deutsche'' ''Volksschauspiel'', Berlin 1962, s. 54, 216, 171, 177; O. Sirovátka: Komedie o svaté panně Dorotě a lidové do­rotské hry, ''Český'' ''lid ''57, 1970, č. 3, s. 129–134; Z. Kalista: ''Století'' ''andělů'' ''a'' ''ďáblů,'' Jinočany 1994, s. 251–254; viz Edice. • DČD I, LČL</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
−
<div class="chronology"><ee:chronology/></div>
+
<div class="chronology"><ee:chronology>
−
<ee:ats/>
+
 
 +
</ee:chronology></div>
 +
<ee:ats>
 +
 
 +
</ee:ats>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 32: Řádka 38:
 
   | resultsfooter=\n\n
 
   | resultsfooter=\n\n
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
−
}}</cshow>
+
}}
−
<cshow logged="0">
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 302–303{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Vojtěch Ron]]{{break}}</ee:author>
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1"><ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 302–303{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Vojtěch Ron]]{{break}}</ee:author></cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Díla]]</ee:category>
 
[[Category:Díla]]</ee:category>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:00

KOMEDIE O SVATÉ PANNĚ DOROTĚ
anonymní dramatický text - druhá polovina 17. stol.


Nejstarší a nejdelší dosud známý český text hry o mučednici Dorotě se dochoval v zápisu → E. J. Košetického. Vyrůstá z kultu světice pěs­tovaného augustiniány poustevníky od 14. stol. v oblasti Lužice a Slezska. Svatodorotský kult byl velmi rozšířen v Čechách i na Moravě a pozdější legendistické hry o životě sv. Doroty, existující v mnoha formálně značně odlišných verzích (kupř. Hra o sv. Dorotě z Milevska, dorotské hry z Moravy sebrané J. Feifalikem, → Hra o svaté Dorotě), se hrály dlouho do 19. stol.

Představuje příběh v tradičním zpracování. Dorota odmítá za chotě krále Maxentia, protože se chce zasvětit Kristu. Je předána katům, král za ní posílá její sestry, aby ji přemluvily k sňatku. Dorota je však obrátí na víru v Krista, sestry jsou poslány na smrt a ona sama je po dalším marném králově přemlouvání rovněž popravena. Archanděl Rafael přináší Teofilovi z rajské zahrady růže, o něž prosil Dorotu před popravou. Teofil je též odsouzen k smrti a popraven je i kat, který se obrátil na víru.

Hra obsahuje 418 veršů a jedenáct postav, je opatřena prologem i epilogem. V textu dosti frekventované scénické poznámky předpisují poměrně detailní hereckou akci, místy velmi expresivní výraz (např. hněv, zuřivost, a to i u postavy Doroty) a řadu rekvizit (zbraně, měch, řemen, peníze ad.). Původ hry je umělý, pochází patrně ze školského prostředí. Jde o hru kolední (nikoli však obchůzkovou) ještě ve fázi před foklorizací. Zda byla archetypem pozdějších folklorních obchůzkových her, není jasné.


Edice

A. Podlaha: Třetí díl rukopisného sborníku E. J. Košetického, Sborník Historického kroužku 15, 1914, s. 33–41; České baroko, ed. Z. Kalista, Praha 1941, s. 242–248, (301); Lidové drama pobělohorské, ed. J. Hrabák, Praha 1951, s. 47–63 (234).

Prameny a literatura

Strahovská knihovna, sign. DG II 6: E. J. Košetický: Quodlibetica III, fol. 482v–490v. • P. Bogatyrev: Lidové divadlo české a slovenské, Praha 1940, s. 219–237; K. Horálek: Staré veršované legendy a lidová tradice, Stu­die Pražského linguistického kroužku 6, Praha 1946, s. 37–46; J. Hrabák: Tři úvahy o verši doby pobělohorské, Studie o českém verši, Praha 1959, s. 148–154; L. Schmidt: Das deutsche Volksschauspiel, Berlin 1962, s. 54, 216, 171, 177; O. Sirovátka: Komedie o svaté panně Dorotě a lidové do­rotské hry, Český lid 57, 1970, č. 3, s. 129–134; Z. Kalista: Století andělů a ďáblů, Jinočany 1994, s. 251–254; viz Edice. • DČD I, LČL



Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 302–303
Autor: Vojtěch Ron



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Komedie_o_svaté_panně_Dorotě&oldid=18822“