Kohout, Josef: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Příjmením psán též Kohault, Kohaut, další užívaná křest. jména Wenzel, Thomas. – Syn varhaníka a regenschoriho Franze Andrease K. Původně polní trubač rakouské armády, z níž dezertoval. Uprchl do Francie, kde se stal členem kapely knížete Contiho, začal hrát na loutnu a komponovat. Je autorem několika komických oper pro pařížské divadlo Comédie Italienne (pozdější Opéra Comique). Nejúspěšnější bylo hned první dílo, jednoaktovka ''Le serrurier'' [Zámečník], pojednávající o nerovném milostném vztahu, poprvé provedené 20. 12. 1764 (l: A.-F. Quétant, přeloženo do švédštiny, holandštiny a němčiny, novodobá premiéra Konzervatoř v Praze 1929; 1940 inscenováno Loutkovým divadlem Umělecké výchovy, 2003 Ostrava). Následovaly dvě tříaktové opery ''La bergère des Alpes'' [Alpská pastýřka, l: J.-F. Marmontel, 19.2. 1766] a ''Sophie, ou Le mariage caché'' [Žofie aneb Tajné manželství, l: M.-J. Riccoboni dle ''The Clandestine Marriage'' D. Garricka a G. Colmana, 4. 6. 1768, 1961 AMU Praha], druhá z nich představovala nový styl opery comique šedesátých let 18. stol., tematicky ovlivněný anglickou literaturou. Tisky těchto oper a také vybraných jednotlivých zpěvních čísel (ariettes) byly publikovány v Paříži vzápětí po uvedení. Jednoaktovka ''La closière, ou Le vin nouveau'' [Hospodářka aneb Mladé víno, l: A.-F.-J. Masson de Pezay), provedená ve Fontainebleau 10. 11. 1770, je dnes pokládána za ztracenou.
 
Příjmením psán též Kohault, Kohaut, další užívaná křest. jména Wenzel, Thomas. – Syn varhaníka a regenschoriho Franze Andrease K. Původně polní trubač rakouské armády, z níž dezertoval. Uprchl do Francie, kde se stal členem kapely knížete Contiho, začal hrát na loutnu a komponovat. Je autorem několika komických oper pro pařížské divadlo Comédie Italienne (pozdější Opéra Comique). Nejúspěšnější bylo hned první dílo, jednoaktovka ''Le serrurier'' [Zámečník], pojednávající o nerovném milostném vztahu, poprvé provedené 20. 12. 1764 (l: A.-F. Quétant, přeloženo do švédštiny, holandštiny a němčiny, novodobá premiéra Konzervatoř v Praze 1929; 1940 inscenováno Loutkovým divadlem Umělecké výchovy, 2003 Ostrava). Následovaly dvě tříaktové opery ''La bergère des Alpes'' [Alpská pastýřka, l: J.-F. Marmontel, 19.2. 1766] a ''Sophie, ou Le mariage caché'' [Žofie aneb Tajné manželství, l: M.-J. Riccoboni dle ''The Clandestine Marriage'' D. Garricka a G. Colmana, 4. 6. 1768, 1961 AMU Praha], druhá z nich představovala nový styl opery comique šedesátých let 18. stol., tematicky ovlivněný anglickou literaturou. Tisky těchto oper a také vybraných jednotlivých zpěvních čísel (ariettes) byly publikovány v Paříži vzápětí po uvedení. Jednoaktovka ''La closière, ou Le vin nouveau'' [Hospodářka aneb Mladé víno, l: A.-F.-J. Masson de Pezay), provedená ve Fontainebleau 10. 11. 1770, je dnes pokládána za ztracenou.
  
Řádka 40: Řádka 40:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname>Kohault</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Kohaut</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Wenzel</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Thomas</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>Kohault</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Kohaut</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Wenzel</ee:names_firstname>
 +
<ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Thomas</ee:names_firstname>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 51: Řádka 54:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 291{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Michaela Freemanová]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 291{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Michaela Freemanová]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 66: Řádka 64:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 11:00

Josef KOHOUT
* 4. 5. 1738 Žatec
† asi před 16. 7. 1777 Paříž (Francie)
skladatel, loutnista


Příjmením psán též Kohault, Kohaut, další užívaná křest. jména Wenzel, Thomas. – Syn varhaníka a regenschoriho Franze Andrease K. Původně polní trubač rakouské armády, z níž dezertoval. Uprchl do Francie, kde se stal členem kapely knížete Contiho, začal hrát na loutnu a komponovat. Je autorem několika komických oper pro pařížské divadlo Comédie Italienne (pozdější Opéra Comique). Nejúspěšnější bylo hned první dílo, jednoaktovka Le serrurier [Zámečník], pojednávající o nerovném milostném vztahu, poprvé provedené 20. 12. 1764 (l: A.-F. Quétant, přeloženo do švédštiny, holandštiny a němčiny, novodobá premiéra Konzervatoř v Praze 1929; 1940 inscenováno Loutkovým divadlem Umělecké výchovy, 2003 Ostrava). Následovaly dvě tříaktové opery La bergère des Alpes [Alpská pastýřka, l: J.-F. Marmontel, 19.2. 1766] a Sophie, ou Le mariage caché [Žofie aneb Tajné manželství, l: M.-J. Riccoboni dle The Clandestine Marriage D. Garricka a G. Colmana, 4. 6. 1768, 1961 AMU Praha], druhá z nich představovala nový styl opery comique šedesátých let 18. stol., tematicky ovlivněný anglickou literaturou. Tisky těchto oper a také vybraných jednotlivých zpěvních čísel (ariettes) byly publikovány v Paříži vzápětí po uvedení. Jednoaktovka La closière, ou Le vin nouveau [Hospodářka aneb Mladé víno, l: A.-F.-J. Masson de Pezay), provedená ve Fontainebleau 10. 11. 1770, je dnes pokládána za ztracenou.

K. scénické skladby, psané pod vlivem činoher s vloženými popěvky (comédie mêlée d’ariet­tes, vaudeville), jsou kompozičně jednoduché. Krátká písňová sóla a sbory jsou spojovány mluvenými dialogy a opery nemají baletní čísla. Dobová kritika postrádala u K. invenci, originalitu i výrazovou hloubku. Jeho současník M. Grimm zhodnotil hudbu k Zámečníkovi s výjimkou několika roztomilých kousků jako slabou a konstatoval, že K. nemá vůbec génia, ač se narodil v zemi hudby.


Edice

J. Němeček: Zpěvy 17. a 18. století, Praha 1956, s. 191, 193 (Le serrurier – notové ukázky).

Literatura

Correspondance littéraire, philosophique et critique par Grimm, Diderot, Raynal, Meister, ed. M. Tourneux, Paris 1877–82 (český překlad citátu M. Grimma ⇒ J. Branberger: Dějiny světové hudby slovem, obrazem i hudbou, Praha 1939, s. 302–310); nesign.: [Sophie, ou le Mariage caché, von Wenzel Josef Thomas Kohaut], Unterhaltungen (Hamburg) 6, 1768, s. 73–75; J. Branberger: Aufgefundene Oper von Josef Kohout, Der Auftakt 9, 1929, s. 45n.; České umění dramatické II (Zpěvohra), ed. J. Hutter–Z. Chalabala, Praha 1941, s. 37; J. Trojan: Dějiny opery I, Brno 1976–78, s. 75n. • ČHS, Dlabač, Eitner, Fétis, Gerber 1, Grove, Grove O, MGG, Pazdírek

Životní události

  • 4. 5. 1738: narození, Žatec
  • asi před 16. 7. 1777: úmrtí, Paříž (Francie)

Další jména

Kohault Kohaut 

Wenzel
Thomas


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 291
Autor: Michaela Freemanová



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Kohout,_Josef&oldid=18814“