Killar, Jan Karel: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Psán též Kilar, Kylar. – Narodil se ve vsi Slané v Kladsku, náležející poddanskému městu Náchodu, avšak již v dětství přesídlil s rodiči do Čech. Po válkách habsburské monarchie s Pruskem a ztrátě Slezska byl poslán do Prahy, kde se 1768 vyučil sládkem u sladovnického cechu na Starém Městě. Po návratu do Náchoda se v lednu 1777 oženil a založil rodinu. Manželka Ludmila mu 13. 1. 1789 postoupila po rodičích zděnou chalupu na náchodském Pražském předměstí (čp. 6).
 
Psán též Kilar, Kylar. – Narodil se ve vsi Slané v Kladsku, náležející poddanskému městu Náchodu, avšak již v dětství přesídlil s rodiči do Čech. Po válkách habsburské monarchie s Pruskem a ztrátě Slezska byl poslán do Prahy, kde se 1768 vyučil sládkem u sladovnického cechu na Starém Městě. Po návratu do Náchoda se v lednu 1777 oženil a založil rodinu. Manželka Ludmila mu 13. 1. 1789 postoupila po rodičích zděnou chalupu na náchodském Pražském předměstí (čp. 6).
  
Řádka 46: Řádka 46:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname>Kilar</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Kylar</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
+
<ee:names_lastname>Kilar</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Kylar</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 57: Řádka 58:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 284–285{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Ludmila Sochorová]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 284–285{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Ludmila Sochorová]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 72: Řádka 68:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:00

Jan Karel KILLAR
* kř. 2. 9. 1745 Slané (Słone-Kudowa Zdrój, Polsko)
† 28. 4. 1800 Náchod
dramatik, zpěvák, spisovatel


Psán též Kilar, Kylar. – Narodil se ve vsi Slané v Kladsku, náležející poddanskému městu Náchodu, avšak již v dětství přesídlil s rodiči do Čech. Po válkách habsburské monarchie s Pruskem a ztrátě Slezska byl poslán do Prahy, kde se 1768 vyučil sládkem u sladovnického cechu na Starém Městě. Po návratu do Náchoda se v lednu 1777 oženil a založil rodinu. Manželka Ludmila mu 13. 1. 1789 postoupila po rodičích zděnou chalupu na náchodském Pražském předměstí (čp. 6).

Nejpozději 1791 se sládek K. stal jedním z venkovských kolportérů Krameriových c. k. pražských vlasteneckých novin a knih České expedice na Náchodsku a zároveň zahájil u V. M. Krameria také vlastní literární činnost. Jeho knížka lidového čtení Rybrcol na Krkonoských horách. Nebo: Zakletý a vysvobozený princ (1794) byla později přeložena do němčiny a v 19. stol. ještě několikrát vydána. 1795 vstoupil K. do obnoveného literátského bratrstva při kostele sv. Vavřince v Náchodě, pro jehož potřebu téhož roku sestavil rukopisný Kancionál funerální.

K. hagiografická hra Komedie o sv. Jiří mučedlníku představuje jeden z nejstarších dochovaných dramatických textů českého lidového divadla 18. stol. Hra mohla vzniknout již v šedesátých či sedmdesátých letech v Praze. Pro tuto dobu vzniku svědčí tehdejší živá tradice barokního školského dramatu a obliba scénicky prováděných oratorií, např. v pražském chrámu sv. Františka Serafinského, náležejícím českému rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou. Předlohou K. hry byl spis význačného člena tohoto řádu, českého historika J. F. Beckovského, Krve nevinné žížniví vlci Dio­klecián a Maximián, vydaný roku 1697 v Praze (druhé vydání 1751).

Komedie o sv. Jiří mučedlníku se v intencích Beckovského textu soustředí na martyrium světce a jeho zázraky před smrtí. K. některé pasáže epické předlohy vypustil (mládí, zápas rytíře s drakem) či přeskupil (Jiří vstupuje do císařských služeb až po vydání protikřesťanských mandátů), jiné epizody děje krátil či zeslabil (popravy za oponou). V textu chybí obvyklé barokní argumentum (úvodní stručné shrnutí děje) a v lidovém divadle oblíbená postava opovědníka. Barokní adaptace středověké legendy ovlivnila především typické scény mučení, zázraků a poprav a také narativní charakter děje a uplatnění monologů či sborů. Některé dějové motivy naznačují znalost folklorního divadelnictví (např. scény katovské), avšak tradičně frekventovaný výstup závěrečného potrestání císaře autor pomíjí. Naopak oblíbený „Přídavek pantomie“ s postavami nenasytného „Harlakýna“ a oklamaného Žida svědčí o K. znalosti profesionálního divadla 18. stol. Text hry, která vzbuzuje dojem narativního obrazového cyklu, paradoxně postrádá jakékoli hudební či zpěvní vložky.

Příběh křesťanského hejtmana Jiřího, který pro víru podstoupil krutá mučení a posléze také mučednickou smrt, využívá na mnoha místech doslovných citací z exaltovaného, rétoricky vzrušeného textu epické předlohy. Text však zároveň představuje ve folklorní tradici obvyk­lý typ veršovaného dramatu. Je stroficky uspořádán, využívá zpravidla osmislabičného verše a sdruženého rýmu, který byl v lidovém divadle často nahrazován pouze hláskovou shodou na konci veršů. Hra byla zřejmě inscenována na tradičním barokním jevišti tzv. kukátkového typu, s využitím opony a snad i rampy.


Edice

B. V. Spiess: Divadelní hra lidová o sv. Jiří mučedlníku, Český lid 5, 1896, s. 45–52.

Prameny a literatura

SOA Zámrsk, fond Náchod, matrika křtů u sv. Vavřince od 1739, sign. 106-5, s. 169; Muzeum východních Čech, Hradec Králové, inv. č. 8875: Comediae O S[vatém] Gjři Mučedlnjku, rkp., ⇒ Repertorium, č. 944, obr. 38. • L. Sochorová: Neznámý obrozenecký autor J. K. K. (1745–1800), Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny č. 10/1993, Praha 1994, s. 515–521 + Východočeský dramatik J. K. K., „po­ctivýho řemesla sladovnickýho“ (K tradicím divadelní kultury východních Čech v 18. století), Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století, ed. V. Petrbok–R. Lunga–J. Tydlitát, Boskovice 1999, s. 295–300; L. Hladký: Literátské bratrstvo v Náchodě, tamtéž, s. 425–432. • DČD I

Životní události

  • kř. 2. 9. 1745: narození, Slané (Słone-Kudowa Zdrój, Polsko)
  • 28. 4. 1800: úmrtí, Náchod

Další jména

Kilar Kylar


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 284–285
Autor: Ludmila Sochorová



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Killar,_Jan_Karel&oldid=18810“