Chotek z Chotkova a Vojnína, Jan Rudolf: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Psán také Johann Rudolph z Chotkowa a Wognina. – Chotkové patří mezi staré české rody, které si navzdory pobělohorské perzekuci dokázaly vybudovat novou pozici v zemi. Rod pozvedl Václav Antonín Ch. (1674–1754), který 1698 vyženil značný majetek (včetně zámku ve Veltrusech), 1702 byl povýšen do panského a 1723 do hraběcího stavu s přídomkem z Chotkova a Vojnína. Potomci se uplatnili především ve státních službách. Jeho vnuk '''Ch'''. studoval práva a později si zvolil politickou kariéru. Byl vládním radou, dvorním radou, místopředsedou finanční komory a kancléřem česko-rakouské dvorské kanceláře, předsedou komise pro úpravu roboty, 1791/92 ministrem financí. Kariéru přerušil 1793, ale 1802 se stal purkrabím a prezidentem Českého gubernia. Zasloužil se o modernizaci a hospodářský rozkvět Čech. Dal postavit četné dopravní komunikace, dovozem moderních strojů z Anglie oživil domácí textilní průmysl a podporoval pěstování ovoce. Stýkal se s předními vědci a umělci, například s historikem G. Dobnerem, a na svých panstvích reformoval školství. Za tyto zásluhy byl jmenován předsedou Královské české společnosti nauk a ve své funkci dbal zvláště na prohlubování znalostí v oblasti historické české topografie. Jeho manželkou byla Marie Sidonie Clary-Aldringen (1748–1824), se kterou měl deset dětí. Svým potomkům zanechal vedle rozsáhlého pozemkového majetku také slavnou encyklopedickou knihovnu se sbírkou cenných teatralií na zámku Kačina, jedné z nejvýznamnějších staveb českého empíru, vybudované 1802–22.
 
Psán také Johann Rudolph z Chotkowa a Wognina. – Chotkové patří mezi staré české rody, které si navzdory pobělohorské perzekuci dokázaly vybudovat novou pozici v zemi. Rod pozvedl Václav Antonín Ch. (1674–1754), který 1698 vyženil značný majetek (včetně zámku ve Veltrusech), 1702 byl povýšen do panského a 1723 do hraběcího stavu s přídomkem z Chotkova a Vojnína. Potomci se uplatnili především ve státních službách. Jeho vnuk '''Ch'''. studoval práva a později si zvolil politickou kariéru. Byl vládním radou, dvorním radou, místopředsedou finanční komory a kancléřem česko-rakouské dvorské kanceláře, předsedou komise pro úpravu roboty, 1791/92 ministrem financí. Kariéru přerušil 1793, ale 1802 se stal purkrabím a prezidentem Českého gubernia. Zasloužil se o modernizaci a hospodářský rozkvět Čech. Dal postavit četné dopravní komunikace, dovozem moderních strojů z Anglie oživil domácí textilní průmysl a podporoval pěstování ovoce. Stýkal se s předními vědci a umělci, například s historikem G. Dobnerem, a na svých panstvích reformoval školství. Za tyto zásluhy byl jmenován předsedou Královské české společnosti nauk a ve své funkci dbal zvláště na prohlubování znalostí v oblasti historické české topografie. Jeho manželkou byla Marie Sidonie Clary-Aldringen (1748–1824), se kterou měl deset dětí. Svým potomkům zanechal vedle rozsáhlého pozemkového majetku také slavnou encyklopedickou knihovnu se sbírkou cenných teatralií na zámku Kačina, jedné z nejvýznamnějších staveb českého empíru, vybudované 1802–22.
  
Řádka 51: Řádka 51:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
 
<cshow logged="0">
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 267–268{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Petr Mašek]], [[Martin Vaňáč]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 267–268{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Petr Mašek]], [[Martin Vaňáč]]{{break}}</ee:author>
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 66: Řádka 61:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Verze z 23. 1. 2017, 10:59

Jan Rudolf CHOTEK Z CHOTKOVA A VOJNÍNA
* 17. 5. 1748 Vídeň (Rakousko)
26. 8. 1824 Vídeň
mecenáš


Psán také Johann Rudolph z Chotkowa a Wognina. – Chotkové patří mezi staré české rody, které si navzdory pobělohorské perzekuci dokázaly vybudovat novou pozici v zemi. Rod pozvedl Václav Antonín Ch. (1674–1754), který 1698 vyženil značný majetek (včetně zámku ve Veltrusech), 1702 byl povýšen do panského a 1723 do hraběcího stavu s přídomkem z Chotkova a Vojnína. Potomci se uplatnili především ve státních službách. Jeho vnuk Ch. studoval práva a později si zvolil politickou kariéru. Byl vládním radou, dvorním radou, místopředsedou finanční komory a kancléřem česko-rakouské dvorské kanceláře, předsedou komise pro úpravu roboty, 1791/92 ministrem financí. Kariéru přerušil 1793, ale 1802 se stal purkrabím a prezidentem Českého gubernia. Zasloužil se o modernizaci a hospodářský rozkvět Čech. Dal postavit četné dopravní komunikace, dovozem moderních strojů z Anglie oživil domácí textilní průmysl a podporoval pěstování ovoce. Stýkal se s předními vědci a umělci, například s historikem G. Dobnerem, a na svých panstvích reformoval školství. Za tyto zásluhy byl jmenován předsedou Královské české společnosti nauk a ve své funkci dbal zvláště na prohlubování znalostí v oblasti historické české topografie. Jeho manželkou byla Marie Sidonie Clary-Aldringen (1748–1824), se kterou měl deset dětí. Svým potomkům zanechal vedle rozsáhlého pozemkového majetku také slavnou encyklopedickou knihovnu se sbírkou cenných teatralií na zámku Kačina, jedné z nejvýznamnějších staveb českého empíru, vybudované 1802–22.

Zprávy o divadle pěstovaném na chotkovských panstvích se datují od příchodu rodiny do Nových Dvorů u Kutné Hory, které zakoupil 1764 polní maršál Jan Karel, otec Ch. Je možné, že v Nových Dvorech pokračoval v divadelních aktivitách, které zde dříve pro blízké vojenské ležení pořádal hrabě Karel Josef Batthyány (→ G. B. Locatelli, 1750). Za vlády Ch. je 1776 doložena existence letního divadla v zámeckém parku. Již z druhé poloviny 18. stol. jsou zprávy o tamějších zámeckých slavnostech. Ochotnické divadlo v němčině se tu hrálo od 1830, v období 1846–53 pak česky i německy, obvykle jeden český a jeden německý text v jednom večeru. Těžiště divadelních aktivit se postupně přesunulo na zámek Kačina, kde v pravém zámeckém křídle vznikla divadelní scéna a v létě se představení a divadelní slavnosti konaly i v zámeckém parku. Zahradní slavnosti, doložené ve druhé polovině 19. stol., byly pořádány též v parku zámku Veltrusy.

Na Kačině se zpočátku hrálo ve velkém sále zámku, první doložené představení se uskutečnilo 5. 11. 1847 (jednoaktovka Rudolfa Ch. Das Gasthaus [Hostinec]). Později dokončené divadlo zahájilo provoz 4. 11. 1851 (Rudolf Ch.: Předehra k zasvěcení nového divadla na Kačině). V tomto vrcholném období divadelní aktivity na chotkovském panství (1848–69) bylo v rámci 59 divadelních večerů uvedeno 99 her, většinou německých veseloher, ale i českých her od J. N. Štěpánka a J. K. Tyla, na repertoáru byl i Schillerův Vilém Tell. Hlavním organizátorem a aktérem divadla byl v tomto období Ch. vnuk Rudolf Karel (1832–94), který sám napsal třináct divadelních her dochovaných v rukopise, kromě výše jmenovaných např. fragment tříaktové veselohry Die Eisenbahn [Železnice, 1845], jednoaktovka Der Landsjunker [Šlechtický statkář, Kačina 30. 12. 1849], Die Überraschung [Překvapení, Kačina 1. 1. 1849].


Prameny a literatura

NMd, sign. Č 8980: české a německé rkp. cedule divadla v Nových Dvorech, 1830–53; sign. Č 8928: rozepsané role z Nových Dvorů, datované 1830–53; SOA Praha, pobočka Benešov, RA Chotkové, kart. 35: soupis pozůstalosti Jana Rudolfa Ch. (mj. inventář divadla v Nových Dvorech); kart. 21: dokumenty k pražskému divadlu po 1790; kart. 262: rkp. her Rudolfa Karla Ch., soupis ⇒ Štěpán [= J. Kopecký] 1973. • J. Ledr-Leder: Chotkové, Kutná Hora 1886; P. Najman: Zámecký park ve Veltrusích, Praha 1955; O. Špecinger: Chotkovské Veltrusy, Slaný 1962; I. Vadlejchová [= J.Kopecký]: The Theatre of the Kačina Château, Inter­scaena’73, Acta Scaenographica (cizojazyčná řada) 3, 1973, č. 2, s. 20–27 (historie stavby divadla a jeho popis); Teatralia v zámecké knihovně na Kačině, ed. V. Štěpán [= J. Kopecký], Praha 1973; J. Pömerl: Zámecká divadla v Čechách a na Moravě, DR, 1992, č. 4, s. 13. • Pouzar, Pouzar Almanach, Wurzbach

Životní události

  • 17. 5. 1748: narození, Vídeň (Rakousko)
  • 26. 8. 1824: úmrtí, Vídeň

Další jména

z Chotkowa a Wognina Johann Rudolph


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 267–268
Autor: Petr Mašek, Martin Vaňáč