Hornung, Joseph (Starší divadlo): Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Ve Vídni byl žákem F. Hilverdinga a → J. Salamoniho. Od 1754 do 15. 10. 1763 působil v tanečním sboru vídeňského Divadla u Korutanské brány. Poté přijel do Prahy a 1764–67 vystupoval v Divadle v Kotcích jako tanečník se společností → G. Bustelliho a zároveň jako baletní mistr u → J. J. Bruniana. Jeho jméno je zmiňováno v souvislosti s operními inscenacemi ''L’amore'' ''in musica'' [Láska v hudbě, h: → A. Boroni, jaro 1765], ''La partenza e il ritorno de marinari'' [Odjezd a návrat námořníků, h: B. Galuppi, 1765], ''Sophonisbe'' (h: Boroni, podzim 1766), ''Sesostri'' (h: F. G. Bertoni, ­prosinec 1766), ''Belerofonte'' (h: → J. Mysliveček, během karnevalu 1767), ''Il Tamerlano ''(h: P. Guglielmi, únor 1767) a ''Gli uccellatori'' [Ptáčníci, h: F. L. Gassmann, jaro 1765]. Jako baletní mistr komponoval '''H'''. také tance jako dohry k burleskám, např. „velký komický balet“ na závěr burlesky ''Der vergötterte Bernardon ''[Zbožněný Bernardon, Divadlo v Kotcích 23. 4. 1764], jíž svá představení v Praze zahájila Brunianova společnost. V repertoáru Divadla v Kotcích je 10. 8. 1766 doložen '''H'''. balet ''Leopoldel, der Bräutigam in Wiener Narren-Spital bey St. Marx'' [Leo­pold, ženich ve vídeňském blázinci u sv. Marxe]. Vytvořil také tance do zpěvohry ''Das Muster der Liebe ''[Vzor lásky, h: → J. Böhm, 1769 nebo 1770). Další zprávy o '''H'''. jsou z doby, kdy působil u herecké společnosti → A. Schopfa (1778) a později u → F. Bernera (1783–87). Berner si jej velmi vážil a v závěti (20. 4. 1787) na něj pamatoval.
 
Ve Vídni byl žákem F. Hilverdinga a → J. Salamoniho. Od 1754 do 15. 10. 1763 působil v tanečním sboru vídeňského Divadla u Korutanské brány. Poté přijel do Prahy a 1764–67 vystupoval v Divadle v Kotcích jako tanečník se společností → G. Bustelliho a zároveň jako baletní mistr u → J. J. Bruniana. Jeho jméno je zmiňováno v souvislosti s operními inscenacemi ''L’amore'' ''in musica'' [Láska v hudbě, h: → A. Boroni, jaro 1765], ''La partenza e il ritorno de marinari'' [Odjezd a návrat námořníků, h: B. Galuppi, 1765], ''Sophonisbe'' (h: Boroni, podzim 1766), ''Sesostri'' (h: F. G. Bertoni, ­prosinec 1766), ''Belerofonte'' (h: → J. Mysliveček, během karnevalu 1767), ''Il Tamerlano ''(h: P. Guglielmi, únor 1767) a ''Gli uccellatori'' [Ptáčníci, h: F. L. Gassmann, jaro 1765]. Jako baletní mistr komponoval '''H'''. také tance jako dohry k burleskám, např. „velký komický balet“ na závěr burlesky ''Der vergötterte Bernardon ''[Zbožněný Bernardon, Divadlo v Kotcích 23. 4. 1764], jíž svá představení v Praze zahájila Brunianova společnost. V repertoáru Divadla v Kotcích je 10. 8. 1766 doložen '''H'''. balet ''Leopoldel, der Bräutigam in Wiener Narren-Spital bey St. Marx'' [Leo­pold, ženich ve vídeňském blázinci u sv. Marxe]. Vytvořil také tance do zpěvohry ''Das Muster der Liebe ''[Vzor lásky, h: → J. Böhm, 1769 nebo 1770). Další zprávy o '''H'''. jsou z doby, kdy působil u herecké společnosti → A. Schopfa (1778) a později u → F. Bernera (1783–87). Berner si jej velmi vážil a v závěti (20. 4. 1787) na něj pamatoval.
  
Řádka 36: Řádka 36:
 
* <ee:chronology_date_from>druhá pol. 18. stol.</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>druhá pol. 18. stol.</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names/></div>
+
<div class="names"><ee:names>
 +
 
 +
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 46: Řádka 48:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
 
<cshow logged="0">
 
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 254{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Božena Brodská]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 254{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Božena Brodská]]{{break}}</ee:author>
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 61: Řádka 58:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:59

Joseph HORNUNG
* druhá pol. 18. stol.
druhá pol. 18. stol.
tanečník, baletní mistr


Ve Vídni byl žákem F. Hilverdinga a → J. Salamoniho. Od 1754 do 15. 10. 1763 působil v tanečním sboru vídeňského Divadla u Korutanské brány. Poté přijel do Prahy a 1764–67 vystupoval v Divadle v Kotcích jako tanečník se společností → G. Bustelliho a zároveň jako baletní mistr u → J. J. Bruniana. Jeho jméno je zmiňováno v souvislosti s operními inscenacemi L’amore in musica [Láska v hudbě, h: → A. Boroni, jaro 1765], La partenza e il ritorno de marinari [Odjezd a návrat námořníků, h: B. Galuppi, 1765], Sophonisbe (h: Boroni, podzim 1766), Sesostri (h: F. G. Bertoni, ­prosinec 1766), Belerofonte (h: → J. Mysliveček, během karnevalu 1767), Il Tamerlano (h: P. Guglielmi, únor 1767) a Gli uccellatori [Ptáčníci, h: F. L. Gassmann, jaro 1765]. Jako baletní mistr komponoval H. také tance jako dohry k burleskám, např. „velký komický balet“ na závěr burlesky Der vergötterte Bernardon [Zbožněný Bernardon, Divadlo v Kotcích 23. 4. 1764], jíž svá představení v Praze zahájila Brunianova společnost. V repertoáru Divadla v Kotcích je 10. 8. 1766 doložen H. balet Leopoldel, der Bräutigam in Wiener Narren-Spital bey St. Marx [Leo­pold, ženich ve vídeňském blázinci u sv. Marxe]. Vytvořil také tance do zpěvohry Das Muster der Liebe [Vzor lásky, h: → J. Böhm, 1769 nebo 1770). Další zprávy o H. jsou z doby, kdy působil u herecké společnosti → A. Schopfa (1778) a později u → F. Bernera (1783–87). Berner si jej velmi vážil a v závěti (20. 4. 1787) na něj pamatoval.

Na svém repertoáru měl H. sice vážné Noverrovy balety (Diana a Endymion, 1778; Themire a Thyrsis, 11. 6. 1783), avšak osvědčil se i při uvádění komických baletů (např. Der Nachtwächter [Ponocný], 6. 6. 1783; Die vier Einfältigen [Čtyři hlupáci], 10. 6. 1783). Jako tanečník se pro svou vysokou postavu příliš neuplatňoval.


Prameny a literatura

Zámecká knihovna Křimice (fond spravuje NMk, oddělení zámeckých knihoven), sign. 3140, 3142, 3144, NMk, odd. zámeckých knihoven, fond Radenín, sign. 887, přív. 1 (též NMd, sign. T 951): Das Muster der Liebe…, Prag [1769 nebo 1770]; Wiener Stadt- und Landesbibliothek, Theaterzettel, inv. č. 95.834: cedule burlesky Leopoldel, der Bräutigam in Wiener Narren-Spital bey St. Marx (Divadlo v Kotcích 10. 8. 1766). • Nesign.: Nachricht von der Fürstl. Thurn und Taxischen neuerrichteten Schauspielergesellschaft zu Regenspurg, Theater-Journal für Deutschland (Go­tha) 1778, část 8, s. 29; nesign.: Ueber einige Vorstellungen der Bernerschen Schauspielergesellschaft zu Kaufbeuren, 1783, část 21, s. 52–59; [M. Scholz:] Nachrichten aus dem Leben des Herrn von Brunian, Litteratur- und Theater-Zeitung (Berlin) 4, 1781, s. 635–637; Teuber I 1883, s. 270, 278, 280, 298; ­Teuber II 1885, s. 475 (příl.); M. H. Winter: The Pre-Romantic Ballet, London 1974, s. 93n., 146n., 163, 190; G. Zechmeister: Die Wiener Theater nächst der Burg und nächst dem Kärntnerthor von 1747 bis 1776, Wien 1971, s. 224, 247; B. Brodská: Balet v Kotcích, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 91, 96, 417n. • Meyer, Vondráček I

Životní události

  • druhá pol. 18. stol.: narození
  • druhá pol. 18. stol.: úmrtí


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 254
Autor: Božena Brodská