Pražské dětské divadlo: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/> | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/> | ||
{{Infobox Instituce | {{Infobox Instituce | ||
| − | | název = <ee:label>Pražské dětské divadlo </ee:label> | + | | název = <ee:label>Pražské dětské divadlo</ee:label> |
| letopočet = <ee:era>Praha 1935 - 1945</ee:era> | | letopočet = <ee:era>Praha 1935 - 1945</ee:era> | ||
| alias = <ee:alias> | | alias = <ee:alias> | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| type = <ee:type>divadlo</ee:type> | | type = <ee:type>divadlo</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| − | + | ||
</ee:address> | </ee:address> | ||
| − | | zobrazit_adresu = <ee:address_filled> | + | | zobrazit_adresu = <ee:address_filled></ee:address_filled> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | + | ||
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> | ||
| − | První speciální profesionální divadlo pro děti a mládež v Praze'', ''založené 1935 herečkou M''. ''Mellanovou, která je po celou dobu jeho trvání řídila a na základě své koncese také provozovala. První sezonu hrálo Pražské dětské divadlo (PDD) v Novém divadle ve Stýblově pasáži na Václavském nám., 1936–42 v Komorním divadle v Hybernské ul. 1942–44 občas využívalo sál Osvětového odboru hl. města Prahy ve Štěpánské ul. (dříve Denisův ústav, nyní Francouzský institut), ale v tomto období hlavně zajíždělo mimo Prahu. PDD nehrálo denně, nicméně jeho provoz byl pravidelný. V předválečném období připravovalo okolo pěti premiér v sezoně a hrálo průměrně sto představení ročně. | + | První speciální profesionální divadlo pro děti a mládež v Praze'', ''založené 1935 herečkou M''. ''Mellanovou, která je po celou dobu jeho trvání řídila a na základě své koncese také provozovala. První sezonu hrálo Pražské dětské divadlo (PDD) v Novém divadle ve Stýblově pasáži na Václavském nám., 1936–42 v Komorním divadle v Hybernské ul. 1942–44 občas využívalo sál Osvětového odboru hl. města Prahy ve Štěpánské ul. (dříve Denisův ústav, nyní Francouzský institut), ale v tomto období hlavně zajíždělo mimo Prahu. PDD nehrálo denně, nicméně jeho provoz byl pravidelný. V předválečném období připravovalo okolo pěti premiér v sezoně a hrálo průměrně sto představení ročně. |
Hned na počátku uvedla Mellanová několik sovětských her (Sacová, Rozanov: ''Černoušek a opička''; Matvějev: ''Medvídek Bílé bříško''; Veprická: ''Veselý krejčík ''– 1936; Šestakov: ''Všudybyl Pam''; Pinčevskij: ''Čapí mládě ''– 1937). Repertoár sestával dále z původních pohádkových her autorů většinou z řad pedagogů soustředěných kolem Masarykova lidovýchovného ústavu a Pedagogické Jednoty Komenského (Holan: ''Jirkův velký vynález'', 1937; Hloušek: ''Staročeské vánoce ''[''Zlaté kapradí''], 1939; Foglar: ''Tábor ve Sluneční zátoce''; Chudoba: ''Kamenná pastýřka''; Wenig: ''Praha matička, ''Holík: ''O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku – ''1940; Wenig, Kožíšek: ''Stříbrná studánka, ''1941; Dominik: ''To čert spískal, ''1943). V letech okupace patřily k inscenačně i dramaturgicky nejzávažnějším počinům pohádková hra M. Lišky ''Ševc a čert ''(1941), pásmo lidových obyčejů sestavené V. Vaňátkem z díla K. J. Erbena a Č. Zíbrta ''Dětský rok na vsi ''(1942), dětské zpěvohříčky J. Křičky ''Dišperanda a doktor Faust ''(''Oživlé loutky'', podle M. Kopeckého, 1943) a ''Psaníčko na cestách ''(podle K. Čapka, 1944). Kromě Mellanové režírovali G. Glebov (1937), A. Kalous (1937–40) a M. Procházka (1942–44). Ideové a umělecké podněty dali PDD režiséři – byť tu působili nedlouho – A. Kurš (''Medvídek Bílé bříško, Všudybyl Pam'') a V. Vaňátko (''Dětský rok na vsi'', Vaňátko: ''Bezhlavý rytíř'', 1942) a také choreografky J. Šaršeová (''Černoušek a opička, Medvídek Bílé bříško, Veselý krejčík, Všudybyl Pam ''aj.) a N. Jirsíková (Sílová: ''Kouzelník Bury Mury, ''1937; Lofting: ''Doktor Dobráček a zvířátka''; Tyl: ''Jiříkovo vidění ''– 1938 aj.). Z hudebních skladatelů se na práci divadla významně podílel J. Seidel (1936–40). Scénografové se často střídali, trvaleji spolupracovali V. Vingler (1939–42) a J. Raban (1942–44). Mellanové se sice nepodařilo vychovat výraznější hereckou osobnost, zato připoutala k divadlu pro děti několik oddaných herců (G. Kaulfusová, M. Horská-Švandová, B. Bobek, K. Richter). Její zásluhou vznikl malý, obměňující se kolektiv dětí a mládeže pro dětské role, v němž začínali např. A. Kreuzmannová, R. Hrušínský, A. Jedlička, K. Pech a V. Salač. Po násilném uzavření Burianova D 41 Mellanová přijala V. Vaňátka a umožnila mu uplatnit zkušenosti z herecké tvorby i režijní práce na inscenacích pro děti v divadle D. Solidní, relativně hodnotný repertoár a vkusné inscenace, vytvářené většinou tradičními postupy s důrazem jednak na lyriku, jednak na komiku, připravovaly půdu poválečnému vývoji divadelní tvorby pro mládež. Ve snahách PDD pokračovalo po válce Pražské divadlo pro mládež. | Hned na počátku uvedla Mellanová několik sovětských her (Sacová, Rozanov: ''Černoušek a opička''; Matvějev: ''Medvídek Bílé bříško''; Veprická: ''Veselý krejčík ''– 1936; Šestakov: ''Všudybyl Pam''; Pinčevskij: ''Čapí mládě ''– 1937). Repertoár sestával dále z původních pohádkových her autorů většinou z řad pedagogů soustředěných kolem Masarykova lidovýchovného ústavu a Pedagogické Jednoty Komenského (Holan: ''Jirkův velký vynález'', 1937; Hloušek: ''Staročeské vánoce ''[''Zlaté kapradí''], 1939; Foglar: ''Tábor ve Sluneční zátoce''; Chudoba: ''Kamenná pastýřka''; Wenig: ''Praha matička, ''Holík: ''O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku – ''1940; Wenig, Kožíšek: ''Stříbrná studánka, ''1941; Dominik: ''To čert spískal, ''1943). V letech okupace patřily k inscenačně i dramaturgicky nejzávažnějším počinům pohádková hra M. Lišky ''Ševc a čert ''(1941), pásmo lidových obyčejů sestavené V. Vaňátkem z díla K. J. Erbena a Č. Zíbrta ''Dětský rok na vsi ''(1942), dětské zpěvohříčky J. Křičky ''Dišperanda a doktor Faust ''(''Oživlé loutky'', podle M. Kopeckého, 1943) a ''Psaníčko na cestách ''(podle K. Čapka, 1944). Kromě Mellanové režírovali G. Glebov (1937), A. Kalous (1937–40) a M. Procházka (1942–44). Ideové a umělecké podněty dali PDD režiséři – byť tu působili nedlouho – A. Kurš (''Medvídek Bílé bříško, Všudybyl Pam'') a V. Vaňátko (''Dětský rok na vsi'', Vaňátko: ''Bezhlavý rytíř'', 1942) a také choreografky J. Šaršeová (''Černoušek a opička, Medvídek Bílé bříško, Veselý krejčík, Všudybyl Pam ''aj.) a N. Jirsíková (Sílová: ''Kouzelník Bury Mury, ''1937; Lofting: ''Doktor Dobráček a zvířátka''; Tyl: ''Jiříkovo vidění ''– 1938 aj.). Z hudebních skladatelů se na práci divadla významně podílel J. Seidel (1936–40). Scénografové se často střídali, trvaleji spolupracovali V. Vingler (1939–42) a J. Raban (1942–44). Mellanové se sice nepodařilo vychovat výraznější hereckou osobnost, zato připoutala k divadlu pro děti několik oddaných herců (G. Kaulfusová, M. Horská-Švandová, B. Bobek, K. Richter). Její zásluhou vznikl malý, obměňující se kolektiv dětí a mládeže pro dětské role, v němž začínali např. A. Kreuzmannová, R. Hrušínský, A. Jedlička, K. Pech a V. Salač. Po násilném uzavření Burianova D 41 Mellanová přijala V. Vaňátka a umožnila mu uplatnit zkušenosti z herecké tvorby i režijní práce na inscenacích pro děti v divadle D. Solidní, relativně hodnotný repertoár a vkusné inscenace, vytvářené většinou tradičními postupy s důrazem jednak na lyriku, jednak na komiku, připravovaly půdu poválečnému vývoji divadelní tvorby pro mládež. Ve snahách PDD pokračovalo po válce Pražské divadlo pro mládež. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| − | == <ee:bibliography_label>Literatura </ee:bibliography_label> == | + | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == |
<ee:bibliography_content>''Dvacet let divadel pro mládež v Praze, ''1956 (zde soupis rep.); K. Kuršová: ''Pražské divadlo pro mládež. Míla Mellanová a skupina, ''in sb. ''Velké divadlo pro malé diváky, ''1961, s. 65; D. Čeporanová: ''Cesty českého divadla pro děti a mládež'', rkp. 1971, DÚk; J. Šaršeová: ''Tak to jsem já…'', 1981, s. 132.</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>''Dvacet let divadel pro mládež v Praze, ''1956 (zde soupis rep.); K. Kuršová: ''Pražské divadlo pro mládež. Míla Mellanová a skupina, ''in sb. ''Velké divadlo pro malé diváky, ''1961, s. 65; D. Čeporanová: ''Cesty českého divadla pro děti a mládež'', rkp. 1971, DÚk; J. Šaršeová: ''Tak to jsem já…'', 1981, s. 132.</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Významné události == | == Významné události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>1935</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type/> <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text>založení divadla M. Mellanovou </ee:chronology_event_text><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>1935</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type/> <ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text>založení divadla M. Mellanovou</ee:chronology_event_text><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| Řádka 51: | Řádka 51: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 16. 9. 2015, 10:05
Pražské dětské divadlo
Praha 1935 - 1945
Další názvy: též Nové divadlo pro děti, Umělecká skupina Míly Mellanové
Praha 1935–1945
divadlo
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
