Gurecký, Václav Matyáš: Porovnání verzí
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 22: | Řádka 22: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Příjmení psáno Gurezki, Kuretzki. – Bratr kapelníka a skladatele → Josefa G. Od 1718 byl altistou piaristického hudebního semináře v Kroměříži, kde rozvíjel své hudební schopnosti a vzdělání. 1723 mu hrozilo propuštění kvůli blíže neznámé oční chorobě, kterou v mládí trpěl. 1724 se stal v semináři hudebním preceptorem. Nejpozději 1729 vstoupil do služby u kardinála → Wolfganga Hannibala Schrattenbacha v Kroměříži a téhož roku se oženil s dcerou kroměřížského varhaníka Františkou Bernkopfovou. Někdy v letech 1729–31 mu kardinál umožnil studovat u → A. Caldary ve Vídni. 1731 se '''G'''. ucházel o místo kapelníka olomoucké katedrály, ale obdržel je až 12. 12. 1736 po smrti kapelníka T. A. Albertiniho. Zemřel nenadále v Olomouci, ale pohřben byl v Kroměříži. Nevysvětlený zůstává '''G'''. vztah k hrabatům Schönbornům, v jejichž archivu ve Wiesentheidu je dochována jeho slavnostní mše ''Missa obligationis'' k intronizaci olomouckého biskupa Jakuba Arnošta Lichtenštejna (1740), komponovaná v caldarovském stylu. | Příjmení psáno Gurezki, Kuretzki. – Bratr kapelníka a skladatele → Josefa G. Od 1718 byl altistou piaristického hudebního semináře v Kroměříži, kde rozvíjel své hudební schopnosti a vzdělání. 1723 mu hrozilo propuštění kvůli blíže neznámé oční chorobě, kterou v mládí trpěl. 1724 se stal v semináři hudebním preceptorem. Nejpozději 1729 vstoupil do služby u kardinála → Wolfganga Hannibala Schrattenbacha v Kroměříži a téhož roku se oženil s dcerou kroměřížského varhaníka Františkou Bernkopfovou. Někdy v letech 1729–31 mu kardinál umožnil studovat u → A. Caldary ve Vídni. 1731 se '''G'''. ucházel o místo kapelníka olomoucké katedrály, ale obdržel je až 12. 12. 1736 po smrti kapelníka T. A. Albertiniho. Zemřel nenadále v Olomouci, ale pohřben byl v Kroměříži. Nevysvětlený zůstává '''G'''. vztah k hrabatům Schönbornům, v jejichž archivu ve Wiesentheidu je dochována jeho slavnostní mše ''Missa obligationis'' k intronizaci olomouckého biskupa Jakuba Arnošta Lichtenštejna (1740), komponovaná v caldarovském stylu. | ||
Řádka 38: | Řádka 38: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
− | <ee:names_lastname>Gurezki</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | <ee:names_lastname>Gurezki</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> |
+ | <ee:names_lastname>Kuretzki</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
Řádka 49: | Řádka 50: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 215–216{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Sehnal]]{{break}}</ee:author> | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 215–216{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Sehnal]]{{break}}</ee:author> | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 64: | Řádka 60: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:59
Příjmení psáno Gurezki, Kuretzki. – Bratr kapelníka a skladatele → Josefa G. Od 1718 byl altistou piaristického hudebního semináře v Kroměříži, kde rozvíjel své hudební schopnosti a vzdělání. 1723 mu hrozilo propuštění kvůli blíže neznámé oční chorobě, kterou v mládí trpěl. 1724 se stal v semináři hudebním preceptorem. Nejpozději 1729 vstoupil do služby u kardinála → Wolfganga Hannibala Schrattenbacha v Kroměříži a téhož roku se oženil s dcerou kroměřížského varhaníka Františkou Bernkopfovou. Někdy v letech 1729–31 mu kardinál umožnil studovat u → A. Caldary ve Vídni. 1731 se G. ucházel o místo kapelníka olomoucké katedrály, ale obdržel je až 12. 12. 1736 po smrti kapelníka T. A. Albertiniho. Zemřel nenadále v Olomouci, ale pohřben byl v Kroměříži. Nevysvětlený zůstává G. vztah k hrabatům Schönbornům, v jejichž archivu ve Wiesentheidu je dochována jeho slavnostní mše Missa obligationis k intronizaci olomouckého biskupa Jakuba Arnošta Lichtenštejna (1740), komponovaná v caldarovském stylu.
G. byl vedle → F. V. Míči prvním českým operním skladatelem komponujícím na italská libreta. Jako Caldarův žák si osvojil kompoziční postupy, slohově odpovídající vrcholnému období vídeňského baroka s důrazem na italský styl, blízký jeho zaměstnavateli kardinálu Schrattenbachovi, jenž G. tvorbu oratorií a oper podporoval a financoval jejich provedení, na nichž se pravděpodobně také podíleli italští hudebníci z kardinálovy kapely. Tato díla jsou však známa pouze z libret a z inventářů, hudba dochována není. V kardinálových službách složil opery Antioco (l: A. Zeno, Kroměříž 1729) a Griselda (l: týž, Kroměříž 1730), které byly provedeny patrně ve spolupráci s chovanci piaristického hudebního semináře v Kroměříži, a oratoria Giacobbe (Brno 1731), San Francesco di Paolo (l: A. Fontanelli, Brno 1734), Gioas, re di Giuda [Jóaš, král judský, 1734, Brno 1736], Von der göttlichen Liebe [O lásce Boží; znám pouze název]. V knihovně kapucínského kláštera v Brně bylo nalezeno libreto zcela neznámé opery G. Scipione nelle Spagne, provedené 1734 ve Vyškově (⇒ Spáčilová 2006).
Prameny a literatura
MZK, sign. ZD 21. III/2.43: Antioco (⇒ Dokoupil); Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži – hudební archiv, sign. G VIII 26, přív. 9 (ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého): Griselda. Dramma per musica, da rapresentarsi in Cremsir l’Anno 1730. Celebrandosi la Festa di S. Wolffango Nome di… Cardinale Wolffango Annibale, di Schrattenbach… La Poesia è del Sig: Apostolo Zeno… La Musica è del Sig. Wenceslao Gurezki, dell’Attuale servizio di S. A. E.… In Bruna [1730] ⇒ Sehnal. • J. Sehnal: Počátky opery na Moravě (současný stav vědomostí), O divadle na Moravě, ed. E. Petrů–J. Stýskal, Praha 1974, s. 56, 61n. + Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století, Brno 1988, s. 40–42; J. Spáčilová: Současný stav libret italské opery na Moravě v první polovině 18. stol., http://acta.musicologica.cz (2006/2). • ČHS, Dlabač, Grove, MGG, SČHK (Kroměříž, Vyškov)
Životní události
- kř. 4. 8. 1705: narození, Přerov
- 25. 6. 1743: úmrtí, Olomouc
Další jména
Gurezki Kuretzki
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 215–216
Autor: Jiří Sehnal