Gurecký, Josef: Porovnání verzí
nahoru...
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 22: | Řádka 22: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Příjmení psáno Gurezki, Kuretzki. – Působil u kardinála → Schrattenbacha i u jeho nástupce Jakuba Arnošta Lichtenštejna a na různých šlechtických dvorech v cizině. Z nich byl nejvýznamnější dvůr hraběte Rudolfa Franze Erweina Schönborna ve Wiesentheidu, kde byl '''G'''. zaměstnán přibližně v letech 1735–40 a kde je zachováno nejvíce jeho skladeb. Řídit chrámovou hudbu se naučil od svého bratra → Václava Matyáše G. někdy po 1740. Po smrti bratra byl 2. 8. 1743 jmenován kapelníkem olomoucké katedrály. Za jeho působení navštívil katedrálu v listopadu 1767 L. Mozart, který se o zdejší chrámové hudbě vyjádřil pohrdavě''. ''Tento úsudek nebyl zcela spravedlivý, neboť ve válkami sužované Olomouci se na hudbu nevydávalo mnoho prostředků, '''G'''. měl stálé těžkosti se špatně placenými hudebníky a teprve v červenci 1767 byl odvolán zákaz Marie Terezie hrát v kostelích na trompety a tympány. | Příjmení psáno Gurezki, Kuretzki. – Působil u kardinála → Schrattenbacha i u jeho nástupce Jakuba Arnošta Lichtenštejna a na různých šlechtických dvorech v cizině. Z nich byl nejvýznamnější dvůr hraběte Rudolfa Franze Erweina Schönborna ve Wiesentheidu, kde byl '''G'''. zaměstnán přibližně v letech 1735–40 a kde je zachováno nejvíce jeho skladeb. Řídit chrámovou hudbu se naučil od svého bratra → Václava Matyáše G. někdy po 1740. Po smrti bratra byl 2. 8. 1743 jmenován kapelníkem olomoucké katedrály. Za jeho působení navštívil katedrálu v listopadu 1767 L. Mozart, který se o zdejší chrámové hudbě vyjádřil pohrdavě''. ''Tento úsudek nebyl zcela spravedlivý, neboť ve válkami sužované Olomouci se na hudbu nevydávalo mnoho prostředků, '''G'''. měl stálé těžkosti se špatně placenými hudebníky a teprve v červenci 1767 byl odvolán zákaz Marie Terezie hrát v kostelích na trompety a tympány. | ||
| Řádka 38: | Řádka 38: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
| − | <ee:names_lastname>Gurezki</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | <ee:names_lastname>Gurezki</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> |
| + | <ee:names_lastname>Kuretzki</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | ||
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| Řádka 49: | Řádka 50: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 215{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Sehnal]]{{break}}</ee:author> | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 215{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Sehnal]]{{break}}</ee:author> | ||
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 64: | Řádka 60: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:59
Příjmení psáno Gurezki, Kuretzki. – Působil u kardinála → Schrattenbacha i u jeho nástupce Jakuba Arnošta Lichtenštejna a na různých šlechtických dvorech v cizině. Z nich byl nejvýznamnější dvůr hraběte Rudolfa Franze Erweina Schönborna ve Wiesentheidu, kde byl G. zaměstnán přibližně v letech 1735–40 a kde je zachováno nejvíce jeho skladeb. Řídit chrámovou hudbu se naučil od svého bratra → Václava Matyáše G. někdy po 1740. Po smrti bratra byl 2. 8. 1743 jmenován kapelníkem olomoucké katedrály. Za jeho působení navštívil katedrálu v listopadu 1767 L. Mozart, který se o zdejší chrámové hudbě vyjádřil pohrdavě. Tento úsudek nebyl zcela spravedlivý, neboť ve válkami sužované Olomouci se na hudbu nevydávalo mnoho prostředků, G. měl stálé těžkosti se špatně placenými hudebníky a teprve v červenci 1767 byl odvolán zákaz Marie Terezie hrát v kostelích na trompety a tympány.
Z G. tvorby jsou známy hlavně instrumentální skladby dochované v archivu Schönbornů ve Wiesentheidu. K oslavě 600. výročí příchodu premonstrátů na Hradisko u Olomouce složil 1751 alegorickou operu Filia Sion na text blíže neznámého premonstráta P. Adama (uvedena poprvé 26. 8.), k níž se dochovalo pouze tištěné libreto. Dílo bylo uvedeno ještě 1770 k 50. výročí řádových slibů opata P. F. Václavíka.
Prameny a literatura
NK, sign. 52 A 19 č. 6: Filia Sion, [Olomouc] 1770, tištěná periocha (⇒ DČD I); SOkA Olomouc, fond Archiv olomoucké kapituly, bez sign.: Filia Sion, opere congesta melodiaco. • F. Zobeley: Die Musikalien der Grafen von Schönborn-Wiesentheid I, Tutzing 1977; J. Sehnal: Počátky opery na Moravě (současný stav vědomostí), O divadle na Moravě, ed. E. Petrů–J. Stýskal, Praha 1974, s. 69–71 + Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století, Brno 1988, s. 42–45. • ČHS, Dlabač
Životní události
- kř. 1. 3. 1709: narození, Přerov
- 27. 3. 1769: úmrtí, Olomouc
Další jména
Gurezki Kuretzki
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 215
Autor: Jiří Sehnal
