Göttner, Johann Georg: Porovnání verzí

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:59

Příjmení psáno také Gettner, von Göttersberg, z Göttersberku. – O jeho životě až do příchodu do Českého Krumlova není nic známo. Od 1. 5. 1676 byl přijat pánem českokrumlovského zámku → Janem Kristiánem Eggenberkem do knížecí dvorní kanceláře za písaře. Zároveň působil jako herec a vedoucí eggenberského stálého hereckého souboru, jemuž se záhy cele věnoval. 14. 2. 1677 se v nedalekém Kájově oženil se Sibilou Juliánou, dcerou českokrumlovského měšťana Hoffmanna, která se krátce předtím stala členkou souboru. Měli spolu děti Annu Ernestinu (* 1684, později herečka, manželka principála a dramatika → H. Rademina) a Johanna Christopha (* 1687).

G., obecně zvaný Harlekýn, se herecky uplatňoval jako představitel komické postavy Pickelheringa. S eggenberskou družinou vystupoval i mimo Český Krumlov (např. 1679 v Salcburku, 1680 v Linci, 1683 v Mnichově a Ansbachu, 1690 v Praze). Jako principál společnosti (od 1676 společně s → J. C. Samen­ham­me­rem) se podílel na přípravě repertoáru, opatřoval divadelní texty a sám je také psal. Za zásluhy o divadlo jej kníže 1687 povýšil do nižšího šlechtického stavu s přídomkem „z Göttersberku“ a udělil mu erb. Již předtím ho jmenoval eggenberský lékař a císařský falckrabě Ondřej Řehoř z Volckhofenu korunovaným básníkem (poeta laureatus). Počátkem 1691 kníže soubor propustil ze svých služeb a oba principály vybavil propouštěcími pasy (3. 4. 1691). G. se s celou hereckou společností vydal na cesty. 1692 hráli ve Vídni, 1693 údajně v Praze, potom v Lublani, 1695 vystupovali ve Štýrském Hradci, Innsbrucku a Augsburgu. 1696 vedla jejich trasa přes Ulm a Frankfurt nad Mohanem opět do Augsburgu, odkud se po skončení letní sezony odebrali do St. Gallen ve Švýcarsku. Po odmítnutí v kalvínském Curychu byli vzati na tři týdny pod ochranu městské rady v Basileji a od 14. 11. 1696 hráli v tamní míčovně. Po představení 24. 11. 1696 G. spadl ve svém bytě ze schodů a utrpěl těžké poranění hlavy, jemuž podlehl. Byl pohřben v nedaleké obci Allschwil jako „komediant a korunovaný básník z Mikulova“.

Prameny a literatura

SOA Třeboň, pracoviště Český Krumlov, RA Eggenberkové, sign. III 1R No 6c, III 3H 2k (⇒ Záloha 1996). • F. Navrátil: Herecká společnost na českokrumlovském zámku v 17. stol., Jihočeský sborník historický (České Budějovice) 37, 1968, s. 48n.; J. Záloha: Divadelní život na českokrumlovském zámku v 2. polovině 17. století, Sborník Národního muzea v Praze, řada A (historie), 40, 1986, č. 2, s. 53–79 + O povýšení eggenberského herce J. J. G. do šlechtického stavu, DR 7, 1996, č. 3, s. 76–81 + Zu den Anfängen der Eggenbergischen Hofkomödianten in Böhmisch Krumau, Theater am Hof und für das Volk (Maske und Ko­thurn 48), ed. B. Marschall, Wien–Köln–Weimar 2002, s. 265–269; D. Ludvik: Die Eggenbergischen Hofkomödianten, Acta neophilologica (Ljubljana) 3, 1970, s. 65–92; J. Hejnic–J. Záloha: Český Krumlov a divadelní tradice, Teatralia zámecké knihovny v Českém Krumlově, ed. J. Šimáková–E. Macháčková, Praha 1976, s. 19–22; B. Rudin: Das Fürstlich Eggenbergische Hoftheater in Böhmisch Krumau (1676–91), Daphnis (Amsterdam) 25, 1996, s. 467–488 (česky jako Knížecí dvorské divadlo Eggenbergů v Českém Krumlově 1676–91, DR 8, 1997, č. 2, s. 12–20); A. Scherl: Berufstheater in Prag 1680–1739, Wien 1999, s. 16, 20n., 226.

Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 200–201
Autor: Jiří Záloha