Franceschini, Antonio: Porovnání verzí
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 22: | Řádka 22: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
'''F'''., hereckým přízviskem Argante, je poprvé doložen 1736 jako přední herec souboru divadla S. Luca v Benátkách. Počátkem 1738 byl s manželkou Gerolimou a syny přijat do italského hereckého souboru saského kurfiřta a polského krále Augusta III. (soubor vznikl koncem 1737 v Drážďanech a byl činný do 1756 v Drážďanech a ve Varšavě). Působil v něm zřejmě s přestávkami do 1756 (např. 1754 hrál v benátském divadle S. Giovanni Grisostomo po odchodu společnosti A. Sacchiho do Portugalska), kdy obdržel pas z Drážďan do Itálie. Založil pak vlastní společnost, s níž se 1758 objevil v českých zemích. Po přímluvě hraběte Jana Václava Šporka a jím přislíbené záruce se stal od 21. 10. na tři roky nájemcem pražského Divadla v Kotcích. Z výtěžku představení však nebyl schopen zabezpečit příjem, který by mu při nájmu 600 zlatých umožnil prosperovat. 1759 proto přenechal divadlo impresáriovi italské opery → A. Mingottimu a ještě téhož roku přijal jako podnájemce pro německou činohru → J. Kurtze. '''F'''. tehdy údajně v Praze zemřel (záznam o úmrtí v pražských matrikách dosud nezjištěn). Společnosti se ujal jeho syn Giuseppe, hereckým přízviskem Argantino, představitel Pantalona (v Itálii ještě 1782), a odjel s ní nejprve do Olomouce. Táž společnost hrála 1759/60 v Brně, 1761 v Lublani a ve Štýrském Hradci. Olomouckou i brněnskou stagionu opakovala i 1762. | '''F'''., hereckým přízviskem Argante, je poprvé doložen 1736 jako přední herec souboru divadla S. Luca v Benátkách. Počátkem 1738 byl s manželkou Gerolimou a syny přijat do italského hereckého souboru saského kurfiřta a polského krále Augusta III. (soubor vznikl koncem 1737 v Drážďanech a byl činný do 1756 v Drážďanech a ve Varšavě). Působil v něm zřejmě s přestávkami do 1756 (např. 1754 hrál v benátském divadle S. Giovanni Grisostomo po odchodu společnosti A. Sacchiho do Portugalska), kdy obdržel pas z Drážďan do Itálie. Založil pak vlastní společnost, s níž se 1758 objevil v českých zemích. Po přímluvě hraběte Jana Václava Šporka a jím přislíbené záruce se stal od 21. 10. na tři roky nájemcem pražského Divadla v Kotcích. Z výtěžku představení však nebyl schopen zabezpečit příjem, který by mu při nájmu 600 zlatých umožnil prosperovat. 1759 proto přenechal divadlo impresáriovi italské opery → A. Mingottimu a ještě téhož roku přijal jako podnájemce pro německou činohru → J. Kurtze. '''F'''. tehdy údajně v Praze zemřel (záznam o úmrtí v pražských matrikách dosud nezjištěn). Společnosti se ujal jeho syn Giuseppe, hereckým přízviskem Argantino, představitel Pantalona (v Itálii ještě 1782), a odjel s ní nejprve do Olomouce. Táž společnost hrála 1759/60 v Brně, 1761 v Lublani a ve Štýrském Hradci. Olomouckou i brněnskou stagionu opakovala i 1762. | ||
Řádka 49: | Řádka 49: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 180–181{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author> | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 180–181{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author> | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 64: | Řádka 59: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:58
F., hereckým přízviskem Argante, je poprvé doložen 1736 jako přední herec souboru divadla S. Luca v Benátkách. Počátkem 1738 byl s manželkou Gerolimou a syny přijat do italského hereckého souboru saského kurfiřta a polského krále Augusta III. (soubor vznikl koncem 1737 v Drážďanech a byl činný do 1756 v Drážďanech a ve Varšavě). Působil v něm zřejmě s přestávkami do 1756 (např. 1754 hrál v benátském divadle S. Giovanni Grisostomo po odchodu společnosti A. Sacchiho do Portugalska), kdy obdržel pas z Drážďan do Itálie. Založil pak vlastní společnost, s níž se 1758 objevil v českých zemích. Po přímluvě hraběte Jana Václava Šporka a jím přislíbené záruce se stal od 21. 10. na tři roky nájemcem pražského Divadla v Kotcích. Z výtěžku představení však nebyl schopen zabezpečit příjem, který by mu při nájmu 600 zlatých umožnil prosperovat. 1759 proto přenechal divadlo impresáriovi italské opery → A. Mingottimu a ještě téhož roku přijal jako podnájemce pro německou činohru → J. Kurtze. F. tehdy údajně v Praze zemřel (záznam o úmrtí v pražských matrikách dosud nezjištěn). Společnosti se ujal jeho syn Giuseppe, hereckým přízviskem Argantino, představitel Pantalona (v Itálii ještě 1782), a odjel s ní nejprve do Olomouce. Táž společnost hrála 1759/60 v Brně, 1761 v Lublani a ve Štýrském Hradci. Olomouckou i brněnskou stagionu opakovala i 1762.
Jako herec byl F. již v Itálii oceňovaným představitelem milenecké role Arganta. Jeho drážďanský repertoár však znám není. V Benátkách 1754 soupeřil se slavnějším O. Paganinim. Jako principál přivezl do českých zemí hry pozdní italské komedie dell’arte, ovlivněné již částečně C. Goldonim a jeho reformou, které se hrály již v jeho předchozím působišti, v dvorním souboru Augusta III. (např. Goldoni: Momolo cortesan [Světák Jeroným], Varšava 11. 9. 1748). Goldoniho hry uváděla pak společnost pod vedením F. syna i v Brně.
Prameny a literatura
NA, fond ČG-Publ 1756–63, knihy 120–127 (Index), sign. B 11/33 (aktový materiál skartován); AMP, rkp. 580, fol. 139, 199v; Sbírka listin papírových, sign. I-591/26–39; MZA, fond B 1 (Gubernium), sign. B 47; SLUB Dresden, sign. Dramat 3, sv. I–IX: divadelní cedule dvorního souboru Augusta III. z let 1748–56; NK, sign. 65 G 19, mapa XIX a 2: cedule italské herecké trupy Augusta III. z Varšavy a z Drážďan 1754. • F. Bartoli: Notizie istoriche de’ comici italiani I, Padova 1781; D’Elvert 1852, s. 55, 141; F. A. ô Byrn: Giovanna Casanova und die Comici italiani am polnisch-sächsischen Hofe, Neues Archiv für Sächsische Geschichte und Alterthumskunde (Neustadt a. d. Aisch) 1, 1880, 297n.; Teuber I 1883, s. 230; L. Rasi: I Comici Italiani I, Firenze 1897, s. 942n.; M. Klimowicz: Teatr Augusta III. w Warszawie, Pamiętnik teatralny (Warszawa) 14, 1965, s. 26n., 33; K. Fleischmann: Das steirische Berufstheater im 18. Jahrhundert, Wien 1974, s. 55; M. Hlochová–J. Hloch: První stálá veřejná divadla pražská, Documenta Pragensia 3, 1983, s. 22; A. Scherl: Vliv italských herců 17. a 18. století na vývoj divadla v českých zemích, DR 6, 1995, č. 4, s. 25–28. • DBI, ES
Životní události
- koncem 17. stol.: narození, (Itálie)
- 1759: úmrtí, Praha
Další jména
Argante
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 180–181
Autor: Adolf Scherl