Bondini, Caterina: Porovnání verzí

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:57

Roz. Saporiti, křest. jméno psáno též Maria Catarina, Catharina, Catterina, Chatarina; mylně uváděna jako Therese, Teresa, Teresina (záměna s mladší sestrou → Teresou Saporiti). – Nejpozději 1773 se provdala za zpěváka a pozdějšího divadelního ředitele → P. Bondiniho. 1773–83 se jim v Drážďanech narodilo pět dětí, z nichž se pouze dcery Teresia (kř. 7. 12. 1773) a Maria-Anna (kř. 19. 10. 1779–1813) dožily dospělého věku.

Od 1773 do 1778 byla jako interpretka komických rolí členkou drážďanské operní společnosti → G. Bustelliho, kterou fakticky řídil její manžel, jmenovaný 1776 oficiálním zástupcem impresária. V karnevalové sezoně 1775/76 zpívala se stejnou společností i její sestra Antonia Saporiti (1776/77 doložena také v Braunschweigu). Táž společnost působila 1774–77 v Praze (⇒ Taschenbuch 1778). V Drážďanech je B. znovu doložena jako členka souboru impresária A. Bertoldiho 1779–85.

Vzhledem k závazkům v Drážďanech nebyla zpočátku členkou Bondiniho nově vytvořené operní společnosti, vystupující od 1781 v Thunovském divadle v Praze na Malé Straně a od 1784 v novém Nosticově divadle na Starém Městě, zpívaly v ní pouze její sestry Antonia (do 1784/85) a Teresa (do 1787/88). (Kritiky hostování tohoto souboru v Lipsku v létě 1782, vztahované dosud také k B., hodnotí pouze pěvecké výkony jejích sester.) Na podzim 1784 B. pravděpodobně nastudovala roli Lisetty v opeře G. Paisiella Il re Teodoro in Venezia [Král Teodor v Benátkách], provedené v Nos­ticově divadle. Účinkování B. v této opeře ­pochvalně zmiňuje ve svých pamětech C. L. Costenoble, jenž představení pražské společ­nosti navštívil při jejím hostování v Lipsku (18. 4.–20. 8. 1786). V podzimní sezoně 1786 ztvárnila B. Zuzanku v prvním pražském provedení Mozartovy opery Le nozze di Figaro [Figarova svatba] po boku F. Ponzianiho (Figaro) a → L. Bassiho (Almaviva). Vzhledem k tomu, že dochované hudební prameny k této inscenaci vypovídají v případě dueta Hraběnky a Zuzanky „Che soave zeffiretto“ o vzájemné záměně obou partů na několika exponovaných místech, byla vyslovena domněnka, že B. v té době měla už omezený hlasový rozsah (⇒ Tyson 1988, ⇒ Mikuláš 1996). O oblibě B. u pražského publika svědčí oslavná báseň, rozdávaná v divadle při jejím benefičním představení 14. 12. 1786. V pražské světové premiéře Mozartova Dona Giovanniho (Il dissoluto punito, ossia il Don Giovanni, Nosticovo divadlo 29. 10. 1787) vytvořila pod skladatelovým vedením roli Zerliny.

V soupise členů Bondiniho společnosti je B. naposledy zaznamenána v Praze v sezoně 1788/89, nikoliv však při zájezdu do Lipska v létě 1788 ani za působení ve Varšavě 1790/91. Po manželově smrti 1789 údajně zdědila značné jmění. Její dcera Maria-Anna, později provdaná Barilli, působila u italské operní společnosti v Paříži, kde se podílela mj. na prvním tamějším provedení Figarovy svatby v italštině v sezoně 1807/08.

Literatura

GTK 1777, s. 245; 1786, s. 226; ­Taschenbuch von der Prager Schaubühne 1778, s. 114; nesign.: Italienisches Theater zu Leipzig im Sommer 1782, Litteratur- und Theater-Zeitung (Berlin) 5, 1782, s. 604–608; nesign. [K. H. Kröger]: ­Freye Bemerkungen über Berlin, Leipzig und Prag, [Kopenhagen] 1785, s. 98; Oberpostamtszeitung (Prag) 12. a 19. 12. 1786 (⇒ Berkovec 1989, s. 63); J. N. Štěpánek [úvod k překladu libreta]: Don Juan, Praha 1825, s. IX–X; Teuber II 1885, s. 129, 207, 226–236; Teuber III 1888, s. 877; A. Schnerich: Wie sahen die ersten Vorstellungen von Mozart’s Don ­Juan aus?, Zeitschrift der internationalen Musik­gesellschaft (Leipzig) 12, 1910/11, s. 107n.; C. L. Costenoble’s Tagebücher von seiner Jugend bis zur Übersiedlung nach Wien I, ed. A. v. Weilen, Berlin 1912, s. 16n.; Schauspielerleben im 18. Jahrhundert. Erinnerungen von J. A. Christ, ed. R. Schirmer, München–Leipzig 1912, s. 136n.; P. Nettl: Mozart in Böhmen, Prag 1938, s. 74, 77n., 120, 123, 130n., 140n., 154n.; A. Schering: Johann Sebastian Bach und das Musikleben Leipzigs im 18. Jahrhundert, Leipzig 1941, s. 578; F. L. Büttner: Das deutsche Schauspiel im Kleinen Hoftheater zu Dresden unter der Direktion Bondinis von 1777 bis 1789, dis., ­Freie Universität Berlin 1961, s. 61, 290; Ch. Bitter: Wandlungen in den Inszenierungsformen des Don Giovanni von 1787 bis 1928, Regensburg 1961, s. 12n., 26; Mozart. Die Dokumente seines Lebens, ed. O. E. ­Deutsch, Leipzig 1961, s. 246–248, 266; T. Volek: Mozart a Praha, Praha 1973, s. 31, 36n.; A. W. Tyson: The 1786 Prague Version of Mozart’s „Le nozze di Figaro“, Music & Letters (Oxford) 69, 1988, s. 321–333; Z. Pilková: Pražští mozartovští pěvci v drážďanských pramenech, Hudební věda 28, 1991, s. 299–304; J. Mikuláš: V. Maschek und seine Opernparaphrasen, Miscellanea musicologica 35, 1996, s. 55–60. •• DČD II, ES, Grove, Grove O, Kutsch-Riemens, Verti

Maria Catarina
Catharina
Catterina
Chatarina
Therese
Teresa
Teresina

Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 66–67
Autor: Milada Jonášová, Alena Jakubcová