Bíza, Jan: Porovnání verzí
nahoru...
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 22: | Řádka 22: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Mšenský měšťan '''B'''. (z č. 153) dostal 1767 prostřednictvím místního faráře povolení ke stavbě čtrnácti kapliček křížové cesty ze Mšena ke kostelíku v blízkém Romanově. Podnětem mu byla obrázková knížka o křížové cestě, kterou si přivezl z pouti do Říma. Pro myšlenku získal vybrané sousedy a založil a vedl pašijovou inscenaci, která se pak konala každoročně o Velkém pátku od 1768 až do 1798, kdy ji zakázalo zemské gubernium. Toto dramatické procesí s představiteli pašijových postav, doprovázených velkým množstvím domácích i přespolních diváků, vycházelo od školy, kde stálo jeviště představující Getsemanskou zahradu, prošlo městem, kde byla postavena další jeviště, na nichž se odehrály výstupy u Kaifáše, Piláta a Heroda, a pokračovalo podle kapliček křížové cesty. Při každém ze čtrnácti zastavení byl zahrán výstup, odpovídající obrazu v kapličce. Byly pořízeny i zvláštní kostýmy, do nichž se účinkující oblékali v '''B'''. domě. | Mšenský měšťan '''B'''. (z č. 153) dostal 1767 prostřednictvím místního faráře povolení ke stavbě čtrnácti kapliček křížové cesty ze Mšena ke kostelíku v blízkém Romanově. Podnětem mu byla obrázková knížka o křížové cestě, kterou si přivezl z pouti do Říma. Pro myšlenku získal vybrané sousedy a založil a vedl pašijovou inscenaci, která se pak konala každoročně o Velkém pátku od 1768 až do 1798, kdy ji zakázalo zemské gubernium. Toto dramatické procesí s představiteli pašijových postav, doprovázených velkým množstvím domácích i přespolních diváků, vycházelo od školy, kde stálo jeviště představující Getsemanskou zahradu, prošlo městem, kde byla postavena další jeviště, na nichž se odehrály výstupy u Kaifáše, Piláta a Heroda, a pokračovalo podle kapliček křížové cesty. Při každém ze čtrnácti zastavení byl zahrán výstup, odpovídající obrazu v kapličce. Byly pořízeny i zvláštní kostýmy, do nichž se účinkující oblékali v '''B'''. domě. | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
* <ee:chronology_date_from>okolo konce 18. stol.</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>asi Mšeno</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>okolo konce 18. stol.</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>asi Mšeno</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
| − | <div class="names"><ee:names/></div> | + | <div class="names"><ee:names> |
| + | |||
| + | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 46: | Řádka 48: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 61{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Vojtěch Ron]]{{break}}</ee:author> | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 61{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Vojtěch Ron]]{{break}}</ee:author> | ||
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 61: | Řádka 58: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:57
Mšenský měšťan B. (z č. 153) dostal 1767 prostřednictvím místního faráře povolení ke stavbě čtrnácti kapliček křížové cesty ze Mšena ke kostelíku v blízkém Romanově. Podnětem mu byla obrázková knížka o křížové cestě, kterou si přivezl z pouti do Říma. Pro myšlenku získal vybrané sousedy a založil a vedl pašijovou inscenaci, která se pak konala každoročně o Velkém pátku od 1768 až do 1798, kdy ji zakázalo zemské gubernium. Toto dramatické procesí s představiteli pašijových postav, doprovázených velkým množstvím domácích i přespolních diváků, vycházelo od školy, kde stálo jeviště představující Getsemanskou zahradu, prošlo městem, kde byla postavena další jeviště, na nichž se odehrály výstupy u Kaifáše, Piláta a Heroda, a pokračovalo podle kapliček křížové cesty. Při každém ze čtrnácti zastavení byl zahrán výstup, odpovídající obrazu v kapličce. Byly pořízeny i zvláštní kostýmy, do nichž se účinkující oblékali v B. domě.
Text pašijové hry se nedochoval. Herecký projev i prožitek účinkujících byl, stejně jako v některých jiných pašijových hrách, naturalistický a drastický. Podle ústního podání např. představitel Ježíše, měšťan Papík, považoval za zásluhu, že svou roli dokončil zakrvácený a potlučený. Informace o třicetileté městské inscenaci zprostředkovala sdělení očitých svědků a příslušníků následné generace kolem poloviny 19. stol. Podobný průběh měla i pašijová hra z poloviny 18. stol. v německém Cvikově, ležícím nedaleko za hranicí Čech.
Literatura
K. Červenka: Památky města Mšena, Praha 1878, s. 126–132; V. Ron: Velkopáteční pašijová procesí, Český lid 80, 1992, s. 301.
Životní události
- před polovinou 18. stol.: narození, nejspíše Mšeno u Mělníka
- okolo konce 18. stol.: úmrtí, asi Mšeno
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 61
Autor: Vojtěch Ron
