Beckel, Gallus Karl: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 18: Řádka 18:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Psán též Böckel, Böckl nebo Pöckl. – Pocházel údajně ze Štýrska. V květnu 1755 hrál s marionetami v Badenu u Vídně, 1756 žádal v Praze o povolení loutkářských produkcí na Koňském trhu, v září téhož roku je zaznamenán jeho pobyt v Brně. V dalších letech (1761, 1769, 1773 a 1791) provozoval loutkářské produkce na vídeňském náměstí Neuer Markt. 1768 žádal o povolení stavby dřevěné boudy pro marionetové divadlo ve Štýrském Hradci, 1772 ve Vídni o povolení „komedií se živými osobami“. 1784 a 1787 vystupoval též jako herec v Krem­ži (Krems an der Donau). Podrobnější zprávy o jeho loutkářské činnosti máme z Lince, kde do 1794 v letním divadle předváděl marionetová představení. V této dřevěné boudě, postavené městskou radou na břehu Dunaje zhruba pro 400 diváků, byly uváděny v odpoledních hodinách loutkové hry, zatímco večer patřila scéna činoherním společnostem. Po povodni 1786 bylo zničené divadlo částečně opraveno a '''B'''. se stal jeho ředitelem. Na programu byly tehdy pouze loutkové hry. Největší atrakci marionetové scény představovala loutka Kašpárka, zvaného Linzer Kasperl (82 cm vysoká, dosud nejstarší zachovalá marioneta tohoto komického typu; uložena v sbírkách muzea Oberösterreichisches Landesmuseum v Linci). Kostýmem, který sestával ze zelené vesty, červené košile, širokého bílého límce, dlouhých hnědých kalhot a zelené špičaté čepice, byla zřejmou ná­podobou Hanswursta → J. A. Stranitzkého. Oproti této komické figuře, představující typ salcburského sedláka, byl však '''B'''. Kasperl jednoznačně lokalizován přímo do prostředí Lince a ve svých improvizovaných promluvách často satiricky komentoval poměry v městě. 1794 '''B'''. své loutky prodal a ukončil jak činnost této první stálé marionetové scény v německy mluvících zemích, tak pravděpodobně i své divadelní působení.
 
Psán též Böckel, Böckl nebo Pöckl. – Pocházel údajně ze Štýrska. V květnu 1755 hrál s marionetami v Badenu u Vídně, 1756 žádal v Praze o povolení loutkářských produkcí na Koňském trhu, v září téhož roku je zaznamenán jeho pobyt v Brně. V dalších letech (1761, 1769, 1773 a 1791) provozoval loutkářské produkce na vídeňském náměstí Neuer Markt. 1768 žádal o povolení stavby dřevěné boudy pro marionetové divadlo ve Štýrském Hradci, 1772 ve Vídni o povolení „komedií se živými osobami“. 1784 a 1787 vystupoval též jako herec v Krem­ži (Krems an der Donau). Podrobnější zprávy o jeho loutkářské činnosti máme z Lince, kde do 1794 v letním divadle předváděl marionetová představení. V této dřevěné boudě, postavené městskou radou na břehu Dunaje zhruba pro 400 diváků, byly uváděny v odpoledních hodinách loutkové hry, zatímco večer patřila scéna činoherním společnostem. Po povodni 1786 bylo zničené divadlo částečně opraveno a '''B'''. se stal jeho ředitelem. Na programu byly tehdy pouze loutkové hry. Největší atrakci marionetové scény představovala loutka Kašpárka, zvaného Linzer Kasperl (82 cm vysoká, dosud nejstarší zachovalá marioneta tohoto komického typu; uložena v sbírkách muzea Oberösterreichisches Landesmuseum v Linci). Kostýmem, který sestával ze zelené vesty, červené košile, širokého bílého límce, dlouhých hnědých kalhot a zelené špičaté čepice, byla zřejmou ná­podobou Hanswursta → J. A. Stranitzkého. Oproti této komické figuře, představující typ salcburského sedláka, byl však '''B'''. Kasperl jednoznačně lokalizován přímo do prostředí Lince a ve svých improvizovaných promluvách často satiricky komentoval poměry v městě. 1794 '''B'''. své loutky prodal a ukončil jak činnost této první stálé marionetové scény v německy mluvících zemích, tak pravděpodobně i své divadelní působení.
  
Řádka 33: Řádka 33:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
−
<ee:names_lastname>Böckel</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Böckl</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Pöckl</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
+
<ee:names_lastname>Böckel</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Böckl</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 +
<ee:names_lastname>Pöckl</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
Řádka 44: Řádka 46:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 45–46{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 45–46{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 59: Řádka 56:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 10:57

Gallus Karl BECKEL
† po 1794
loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti


Psán též Böckel, Böckl nebo Pöckl. – Pocházel údajně ze Štýrska. V květnu 1755 hrál s marionetami v Badenu u Vídně, 1756 žádal v Praze o povolení loutkářských produkcí na Koňském trhu, v září téhož roku je zaznamenán jeho pobyt v Brně. V dalších letech (1761, 1769, 1773 a 1791) provozoval loutkářské produkce na vídeňském náměstí Neuer Markt. 1768 žádal o povolení stavby dřevěné boudy pro marionetové divadlo ve Štýrském Hradci, 1772 ve Vídni o povolení „komedií se živými osobami“. 1784 a 1787 vystupoval též jako herec v Krem­ži (Krems an der Donau). Podrobnější zprávy o jeho loutkářské činnosti máme z Lince, kde do 1794 v letním divadle předváděl marionetová představení. V této dřevěné boudě, postavené městskou radou na břehu Dunaje zhruba pro 400 diváků, byly uváděny v odpoledních hodinách loutkové hry, zatímco večer patřila scéna činoherním společnostem. Po povodni 1786 bylo zničené divadlo částečně opraveno a B. se stal jeho ředitelem. Na programu byly tehdy pouze loutkové hry. Největší atrakci marionetové scény představovala loutka Kašpárka, zvaného Linzer Kasperl (82 cm vysoká, dosud nejstarší zachovalá marioneta tohoto komického typu; uložena v sbírkách muzea Oberösterreichisches Landesmuseum v Linci). Kostýmem, který sestával ze zelené vesty, červené košile, širokého bílého límce, dlouhých hnědých kalhot a zelené špičaté čepice, byla zřejmou ná­podobou Hanswursta → J. A. Stranitzkého. Oproti této komické figuře, představující typ salcburského sedláka, byl však B. Kasperl jednoznačně lokalizován přímo do prostředí Lince a ve svých improvizovaných promluvách často satiricky komentoval poměry v městě. 1794 B. své loutky prodal a ukončil jak činnost této první stálé marionetové scény v německy mluvících zemích, tak pravděpodobně i své divadelní působení.

B. patřil k předním loutkářům své doby, jak je patrno z jeho činnosti v Linci. Náleží do početné řady rakouských loutkářů, kteří v polovině 18. stol. zajížděli i do českých zemí, kde přispívali k rozšíření a popularitě loutkového divadla a připravovali tak půdu pro nástup českých loutkářů.


Literatura

E. K. Blümml–G. Gugitz: Alt-Wiener Thespiskarren, Wien 1925, s. 334, 495; J. Bartoš: Loutkářská kronika, Praha 1963, s. 27; H. Haider-Pregler: Theater und Schauspielkunst in Österreich, Wien [1969], s. 199; O. G. Schindler: Wandertruppen in Niederösterreich im 18. Jahrhundert, Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung (Wien) 17, 1970, s. 17; H. R. Purschke: Die Puppenspieltraditionen Europas. Deutschsprachige Gebiete, Bochum 1986, s. 62n.

Životní události

  • po 1794: úmrtí

Další jména

Böckel Böckl Pöckl


Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 45–46
Autor: Alice Dubská



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Beckel,_Gallus_Karl&oldid=18662“