České Budějovice – divadelní baletní soubor: Porovnání verzí
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/> | + | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> |
− | {{Infobox Instituce | + | <span id="PageFillProgress"></span> |
+ | </ee:progress>{{Infobox Instituce | ||
| název = <ee:label>České Budějovice – divadelní baletní soubor</ee:label> | | název = <ee:label>České Budějovice – divadelní baletní soubor</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era></ee:era> | | letopočet = <ee:era></ee:era> | ||
Řádka 7: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
+ | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>divadlo</ee:type> | | type = <ee:type>divadlo</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
Řádka 14: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
V letech 1919–45, kdy vzniklo v Českých Budějovicích profesionální divadlo, byly baletní inscenace studovány sporadicky, příp. předplatné tituly pouze avizovalo (1920, 1936). Tanečníci vystupovali v operetách a operách. Choreografem a sólistou, spolu se svou manželkou N. Pirnikovou, zde byl 1937–39 Wlodja Pirnikov, který uvedl baletní pantomimy ''Bílý kníže'' a ''Golem'' K. Moora (1938), po něm zde krátce působil Saša Machov 1939. Další baletní mistr Ferry Knopp uvedl ''Královnu loutek'' a ''Pohádku o leknínu'' 1940/41 a baletní soubor poté vedl 1943–45 Karel Raška. Samostatný, profesionálně vedený balet (jeho velikost se v průběhu let proměňovala mezi 12–20 členy) vznikl po květnu 1945; uváděl průměrně 1–2 premiéry v sezóně a plnil služební povinnosti v operách a operetách. První poválečný šéf a choreograf Slavibor Jindřich nastudoval ''Z pohádky do pohádky ''(1945) a Dvořákovy ''Slovanské tance'' (1946). Nedostatek školených tanečníků nepřekonal ani choreograf F. Knopp 1947/48. Staronový šéf S. Jindřich 1948–55 uvedl mj. ''Leknín'', ''Coppélii'', ''Viktorku'' a ''Slovanské tance'' (1950) a hostující E. Gabaj ''Vyzvání k tanci'' (1953). Dva roky zde úspěšně působila Věra Untermüllerová 1956–57 (''Mirandolina'', 1956), po ní byl šéfem 1957–59 Zdeněk Weidenthaler (''Bachčisarajská fontána'', 1958). Jiří Hoščálek 1959–62 pokračoval v inscenování pro soubor náročných titulů (např. ''Louskáček'', 1959; ''Kamenný kvítek'', 1960; ''Divadlo za bránou'' a ''Malá noční hudba'', 1961); v ''Pohádce o Honzovi ''zde hostoval ch. R. Karhánek (1960). Jako šéf a choreograf vytvořil dlouhou éru bývalý brněnský sólista Milan Hojdys 1962–86; inscenoval 35 baletů, které znal většinou ze svého předchozího brněnského angažmá a uvedl i řadu baletů svých (spolu se skladatelem a dirigentem J. Kosinou). Na repertoár se dostaly např. ''Balada o námořníkovi'' (1963), ''Labutí jezero ''(1964), ''Leningradská symfonie'' a ''Romeo a Julie'' (1965), ''Slovanské tance'' (1968), ''Hirošima'' (1970), ''Podivuhodný mandarín'' (1973), ''Taras Bulba'' (1975), ''Bachčisarajská fontána'' (1967 a 1981), ''Popelka'' (1980), ''Nikotina'' a ''Signorina Gioventù'' (1983). Z novinek uvedl ''Princeznu Pampelišku'' (1966), ''Šťastnou sedmu ''(1971), ''Maják'' (1971) a ''Šťastný návrat ''(1985) (k oběma napsal libreto), ''Krásku a zvíře'' (1976) a ''Françoise Villona'' (1978). Sólisty v Hojdysově éře byli R. Hájková, H. Čáslavská a J. Hájek. Po jeho odchodu vedla soubor 1986–89 Radmila Hájková, choreografkou byla H. Čáslavská (CH. W. Gluck: ''Don Juan'', 1986), hostoval zde J. Blažek (''Petruška a Medea'', 1987), A. Landa (''Radúz a Mahulena'', 1988; ''Jana z Arku'' na hudbu H. Berlioze a ''Zasněný chodec'', 1989). Libuše Králová byla šéfkou 1990–93 a znovu poté od 1996; v mezidobí 1993–96 vedl balet František Tichý. Soubor se výrazně omladil a zmenšil, vyhovovala mu jednoduchá, komorní díla, např. ''Marná opatrnost ''L. Hérolda/J. Lanchberyho (1991), tanečně provedená opera ''Dido a Aeneas ''H. Purcella (1992), večer ''Shakespearovské siluety'' (''Zkrocení zlé ženy ''V. Trojana, ''Hamlet'' a ''Romeo a Julie'' P. I. Čajkovského, 1993), ''Péťa a vlk'' (ch. I. Hurych, 1995), ''Špalíček'' (ch. L. Hynková, 1996). Na scénu se dostaly i ''Giselle ''(1997), ''Labutí jezero ''(1998 uvedeno na zámku Český Krumlov), ''Pavoučí hostina'' (ch. I. Hurych, 1998), ''Carmen'' G. Bizeta/R. Ščedrina (1999), ''Othello'' (ch. J. Kyselák, 2000), pp. ''Láska v mokrém listí ''M. Kaňáka (2000), ''Z pohádky do pohádky'' a večer ''Prémie'' (vše 2001). V roce 2000 měl soubor 16 tanečníků (z toho 6 sólistů). | V letech 1919–45, kdy vzniklo v Českých Budějovicích profesionální divadlo, byly baletní inscenace studovány sporadicky, příp. předplatné tituly pouze avizovalo (1920, 1936). Tanečníci vystupovali v operetách a operách. Choreografem a sólistou, spolu se svou manželkou N. Pirnikovou, zde byl 1937–39 Wlodja Pirnikov, který uvedl baletní pantomimy ''Bílý kníže'' a ''Golem'' K. Moora (1938), po něm zde krátce působil Saša Machov 1939. Další baletní mistr Ferry Knopp uvedl ''Královnu loutek'' a ''Pohádku o leknínu'' 1940/41 a baletní soubor poté vedl 1943–45 Karel Raška. Samostatný, profesionálně vedený balet (jeho velikost se v průběhu let proměňovala mezi 12–20 členy) vznikl po květnu 1945; uváděl průměrně 1–2 premiéry v sezóně a plnil služební povinnosti v operách a operetách. První poválečný šéf a choreograf Slavibor Jindřich nastudoval ''Z pohádky do pohádky ''(1945) a Dvořákovy ''Slovanské tance'' (1946). Nedostatek školených tanečníků nepřekonal ani choreograf F. Knopp 1947/48. Staronový šéf S. Jindřich 1948–55 uvedl mj. ''Leknín'', ''Coppélii'', ''Viktorku'' a ''Slovanské tance'' (1950) a hostující E. Gabaj ''Vyzvání k tanci'' (1953). Dva roky zde úspěšně působila Věra Untermüllerová 1956–57 (''Mirandolina'', 1956), po ní byl šéfem 1957–59 Zdeněk Weidenthaler (''Bachčisarajská fontána'', 1958). Jiří Hoščálek 1959–62 pokračoval v inscenování pro soubor náročných titulů (např. ''Louskáček'', 1959; ''Kamenný kvítek'', 1960; ''Divadlo za bránou'' a ''Malá noční hudba'', 1961); v ''Pohádce o Honzovi ''zde hostoval ch. R. Karhánek (1960). Jako šéf a choreograf vytvořil dlouhou éru bývalý brněnský sólista Milan Hojdys 1962–86; inscenoval 35 baletů, které znal většinou ze svého předchozího brněnského angažmá a uvedl i řadu baletů svých (spolu se skladatelem a dirigentem J. Kosinou). Na repertoár se dostaly např. ''Balada o námořníkovi'' (1963), ''Labutí jezero ''(1964), ''Leningradská symfonie'' a ''Romeo a Julie'' (1965), ''Slovanské tance'' (1968), ''Hirošima'' (1970), ''Podivuhodný mandarín'' (1973), ''Taras Bulba'' (1975), ''Bachčisarajská fontána'' (1967 a 1981), ''Popelka'' (1980), ''Nikotina'' a ''Signorina Gioventù'' (1983). Z novinek uvedl ''Princeznu Pampelišku'' (1966), ''Šťastnou sedmu ''(1971), ''Maják'' (1971) a ''Šťastný návrat ''(1985) (k oběma napsal libreto), ''Krásku a zvíře'' (1976) a ''Françoise Villona'' (1978). Sólisty v Hojdysově éře byli R. Hájková, H. Čáslavská a J. Hájek. Po jeho odchodu vedla soubor 1986–89 Radmila Hájková, choreografkou byla H. Čáslavská (CH. W. Gluck: ''Don Juan'', 1986), hostoval zde J. Blažek (''Petruška a Medea'', 1987), A. Landa (''Radúz a Mahulena'', 1988; ''Jana z Arku'' na hudbu H. Berlioze a ''Zasněný chodec'', 1989). Libuše Králová byla šéfkou 1990–93 a znovu poté od 1996; v mezidobí 1993–96 vedl balet František Tichý. Soubor se výrazně omladil a zmenšil, vyhovovala mu jednoduchá, komorní díla, např. ''Marná opatrnost ''L. Hérolda/J. Lanchberyho (1991), tanečně provedená opera ''Dido a Aeneas ''H. Purcella (1992), večer ''Shakespearovské siluety'' (''Zkrocení zlé ženy ''V. Trojana, ''Hamlet'' a ''Romeo a Julie'' P. I. Čajkovského, 1993), ''Péťa a vlk'' (ch. I. Hurych, 1995), ''Špalíček'' (ch. L. Hynková, 1996). Na scénu se dostaly i ''Giselle ''(1997), ''Labutí jezero ''(1998 uvedeno na zámku Český Krumlov), ''Pavoučí hostina'' (ch. I. Hurych, 1998), ''Carmen'' G. Bizeta/R. Ščedrina (1999), ''Othello'' (ch. J. Kyselák, 2000), pp. ''Láska v mokrém listí ''M. Kaňáka (2000), ''Z pohádky do pohádky'' a večer ''Prémie'' (vše 2001). V roce 2000 měl soubor 16 tanečníků (z toho 6 sólistů). | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 21: | Řádka 23: | ||
<ee:bibliography_content>Česká divadla – Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav 2000 • Schmidová, L.: Československý balet, Praha, Orbis 1962</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Česká divadla – Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav 2000 • Schmidová, L.: Československý balet, Praha, Orbis 1962</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
− | <div class="chronology"><ee:chronology/></div> | + | <div class="chronology"><ee:chronology> |
+ | |||
+ | </ee:chronology></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
Řádka 31: | Řádka 35: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category> | ||
Řádka 46: | Řádka 43: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | |||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Verze z 23. 1. 2017, 09:56
V letech 1919–45, kdy vzniklo v Českých Budějovicích profesionální divadlo, byly baletní inscenace studovány sporadicky, příp. předplatné tituly pouze avizovalo (1920, 1936). Tanečníci vystupovali v operetách a operách. Choreografem a sólistou, spolu se svou manželkou N. Pirnikovou, zde byl 1937–39 Wlodja Pirnikov, který uvedl baletní pantomimy Bílý kníže a Golem K. Moora (1938), po něm zde krátce působil Saša Machov 1939. Další baletní mistr Ferry Knopp uvedl Královnu loutek a Pohádku o leknínu 1940/41 a baletní soubor poté vedl 1943–45 Karel Raška. Samostatný, profesionálně vedený balet (jeho velikost se v průběhu let proměňovala mezi 12–20 členy) vznikl po květnu 1945; uváděl průměrně 1–2 premiéry v sezóně a plnil služební povinnosti v operách a operetách. První poválečný šéf a choreograf Slavibor Jindřich nastudoval Z pohádky do pohádky (1945) a Dvořákovy Slovanské tance (1946). Nedostatek školených tanečníků nepřekonal ani choreograf F. Knopp 1947/48. Staronový šéf S. Jindřich 1948–55 uvedl mj. Leknín, Coppélii, Viktorku a Slovanské tance (1950) a hostující E. Gabaj Vyzvání k tanci (1953). Dva roky zde úspěšně působila Věra Untermüllerová 1956–57 (Mirandolina, 1956), po ní byl šéfem 1957–59 Zdeněk Weidenthaler (Bachčisarajská fontána, 1958). Jiří Hoščálek 1959–62 pokračoval v inscenování pro soubor náročných titulů (např. Louskáček, 1959; Kamenný kvítek, 1960; Divadlo za bránou a Malá noční hudba, 1961); v Pohádce o Honzovi zde hostoval ch. R. Karhánek (1960). Jako šéf a choreograf vytvořil dlouhou éru bývalý brněnský sólista Milan Hojdys 1962–86; inscenoval 35 baletů, které znal většinou ze svého předchozího brněnského angažmá a uvedl i řadu baletů svých (spolu se skladatelem a dirigentem J. Kosinou). Na repertoár se dostaly např. Balada o námořníkovi (1963), Labutí jezero (1964), Leningradská symfonie a Romeo a Julie (1965), Slovanské tance (1968), Hirošima (1970), Podivuhodný mandarín (1973), Taras Bulba (1975), Bachčisarajská fontána (1967 a 1981), Popelka (1980), Nikotina a Signorina Gioventù (1983). Z novinek uvedl Princeznu Pampelišku (1966), Šťastnou sedmu (1971), Maják (1971) a Šťastný návrat (1985) (k oběma napsal libreto), Krásku a zvíře (1976) a Françoise Villona (1978). Sólisty v Hojdysově éře byli R. Hájková, H. Čáslavská a J. Hájek. Po jeho odchodu vedla soubor 1986–89 Radmila Hájková, choreografkou byla H. Čáslavská (CH. W. Gluck: Don Juan, 1986), hostoval zde J. Blažek (Petruška a Medea, 1987), A. Landa (Radúz a Mahulena, 1988; Jana z Arku na hudbu H. Berlioze a Zasněný chodec, 1989). Libuše Králová byla šéfkou 1990–93 a znovu poté od 1996; v mezidobí 1993–96 vedl balet František Tichý. Soubor se výrazně omladil a zmenšil, vyhovovala mu jednoduchá, komorní díla, např. Marná opatrnost L. Hérolda/J. Lanchberyho (1991), tanečně provedená opera Dido a Aeneas H. Purcella (1992), večer Shakespearovské siluety (Zkrocení zlé ženy V. Trojana, Hamlet a Romeo a Julie P. I. Čajkovského, 1993), Péťa a vlk (ch. I. Hurych, 1995), Špalíček (ch. L. Hynková, 1996). Na scénu se dostaly i Giselle (1997), Labutí jezero (1998 uvedeno na zámku Český Krumlov), Pavoučí hostina (ch. I. Hurych, 1998), Carmen G. Bizeta/R. Ščedrina (1999), Othello (ch. J. Kyselák, 2000), pp. Láska v mokrém listí M. Kaňáka (2000), Z pohádky do pohádky a večer Prémie (vše 2001). V roce 2000 měl soubor 16 tanečníků (z toho 6 sólistů).
Literatura
Česká divadla – Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav 2000 • Schmidová, L.: Československý balet, Praha, Orbis 1962
Vznik: 2001