Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka: Porovnání verzí
nahoru...
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/> | + | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> |
| − | {{Infobox Instituce | + | <span id="PageFillProgress"></span> |
| + | </ee:progress>{{Infobox Instituce | ||
| název = <ee:label>Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka</ee:label> | | název = <ee:label>Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era></ee:era> | | letopočet = <ee:era></ee:era> | ||
| Řádka 7: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| + | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>sdružení</ee:type> | | type = <ee:type>sdružení</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 14: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Založen 1947 pod vedením Františka Bonuše. Za spolupráce Josefa Vycpálka soubor studoval záznamy lidových tanců ze sbírky jeho otce Josefa Vycpálka. Od 1950 převládala snaha po vyjádření politicky angažovaných témat lidovými tanečními prostředky (''Masopust'', ''Květ vítězný''). Soubor se skládal z taneční skupiny, orchestru, smíšeného sboru, sólistů a cimbálové muziky, od 1962 byla dána přednost komornější sestavě, tzv. malé skupině. 1953–66 zde působila choreografka A. Skálová (hudební spolupráce M. Císař, K. Sodomka a Jar. Krček). Skupina se zaměřila na souborovou tematiku (''Souborová svatba'') a na tzv. nové lidové tance (''Kozácká'', ''Hledání a nalézání''). Vrcholná díla vytvořila 1959–64 (''Svatební trilogie'', ''Večer na kasárenském dvoře'', ''Selský tanec'', ''Karneval'', ''Kontrapunkty''). Působili zde choreografové K. Fišer, J. Pospíšil, L. Livorová, E. Rejšková, M. Urbanová, Z. Soukupová a V. Svobodová. Období 1966–70 přineslo roztříštěnost programové skladby. V letech 1970–92 (choreografka E. Rejšková: ''Rejdovák a Rejdovačka'', ''Furiant'', ''Skočná'', ''Šátečkový'', ''Mazurka'', ''Jihočeské lendlery'', ''Chvála léta'' aj.) došlo k tříbení lidové taneční techniky a autorského rukopisu; hudebně spolupracovali M. Rychta, Z. Lukáš. Od 1993 choreografka D. Stavělová (''Jihočeské rondo'', ''Tance dovádivé'', ''Chodníčky lásky'', ''Jak se kdysi v Čechách tancovalo'') vytvářela kompozice inspirované lidovou taneční motivikou, autorem hudební úpravy byl M. Rychta. Dlouholetými členy souboru byli např. Jar. Krček a A. Skálová, pozdější zakladatelé skupiny Chorea Bohemica. | Založen 1947 pod vedením Františka Bonuše. Za spolupráce Josefa Vycpálka soubor studoval záznamy lidových tanců ze sbírky jeho otce Josefa Vycpálka. Od 1950 převládala snaha po vyjádření politicky angažovaných témat lidovými tanečními prostředky (''Masopust'', ''Květ vítězný''). Soubor se skládal z taneční skupiny, orchestru, smíšeného sboru, sólistů a cimbálové muziky, od 1962 byla dána přednost komornější sestavě, tzv. malé skupině. 1953–66 zde působila choreografka A. Skálová (hudební spolupráce M. Císař, K. Sodomka a Jar. Krček). Skupina se zaměřila na souborovou tematiku (''Souborová svatba'') a na tzv. nové lidové tance (''Kozácká'', ''Hledání a nalézání''). Vrcholná díla vytvořila 1959–64 (''Svatební trilogie'', ''Večer na kasárenském dvoře'', ''Selský tanec'', ''Karneval'', ''Kontrapunkty''). Působili zde choreografové K. Fišer, J. Pospíšil, L. Livorová, E. Rejšková, M. Urbanová, Z. Soukupová a V. Svobodová. Období 1966–70 přineslo roztříštěnost programové skladby. V letech 1970–92 (choreografka E. Rejšková: ''Rejdovák a Rejdovačka'', ''Furiant'', ''Skočná'', ''Šátečkový'', ''Mazurka'', ''Jihočeské lendlery'', ''Chvála léta'' aj.) došlo k tříbení lidové taneční techniky a autorského rukopisu; hudebně spolupracovali M. Rychta, Z. Lukáš. Od 1993 choreografka D. Stavělová (''Jihočeské rondo'', ''Tance dovádivé'', ''Chodníčky lásky'', ''Jak se kdysi v Čechách tancovalo'') vytvářela kompozice inspirované lidovou taneční motivikou, autorem hudební úpravy byl M. Rychta. Dlouholetými členy souboru byli např. Jar. Krček a A. Skálová, pozdější zakladatelé skupiny Chorea Bohemica. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| − | <ee:bibliography/> | + | <ee:bibliography> |
| − | <div class="chronology"><ee:chronology/></div> | + | |
| + | </ee:bibliography> | ||
| + | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| + | |||
| + | </ee:chronology></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 28: | Řádka 34: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category> | ||
| Řádka 43: | Řádka 42: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | |||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 10:56
Založen 1947 pod vedením Františka Bonuše. Za spolupráce Josefa Vycpálka soubor studoval záznamy lidových tanců ze sbírky jeho otce Josefa Vycpálka. Od 1950 převládala snaha po vyjádření politicky angažovaných témat lidovými tanečními prostředky (Masopust, Květ vítězný). Soubor se skládal z taneční skupiny, orchestru, smíšeného sboru, sólistů a cimbálové muziky, od 1962 byla dána přednost komornější sestavě, tzv. malé skupině. 1953–66 zde působila choreografka A. Skálová (hudební spolupráce M. Císař, K. Sodomka a Jar. Krček). Skupina se zaměřila na souborovou tematiku (Souborová svatba) a na tzv. nové lidové tance (Kozácká, Hledání a nalézání). Vrcholná díla vytvořila 1959–64 (Svatební trilogie, Večer na kasárenském dvoře, Selský tanec, Karneval, Kontrapunkty). Působili zde choreografové K. Fišer, J. Pospíšil, L. Livorová, E. Rejšková, M. Urbanová, Z. Soukupová a V. Svobodová. Období 1966–70 přineslo roztříštěnost programové skladby. V letech 1970–92 (choreografka E. Rejšková: Rejdovák a Rejdovačka, Furiant, Skočná, Šátečkový, Mazurka, Jihočeské lendlery, Chvála léta aj.) došlo k tříbení lidové taneční techniky a autorského rukopisu; hudebně spolupracovali M. Rychta, Z. Lukáš. Od 1993 choreografka D. Stavělová (Jihočeské rondo, Tance dovádivé, Chodníčky lásky, Jak se kdysi v Čechách tancovalo) vytvářela kompozice inspirované lidovou taneční motivikou, autorem hudební úpravy byl M. Rychta. Dlouholetými členy souboru byli např. Jar. Krček a A. Skálová, pozdější zakladatelé skupiny Chorea Bohemica.
Vznik: 2001
