Teatro Salone Italiano: Porovnání verzí
nahoru...
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/> | + | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> |
| − | {{Infobox Instituce | + | <span id="PageFillProgress"></span> |
| + | </ee:progress>{{Infobox Instituce | ||
| název = <ee:label>Teatro Salone Italiano</ee:label> | | název = <ee:label>Teatro Salone Italiano</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era></ee:era> | | letopočet = <ee:era></ee:era> | ||
| Řádka 7: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| + | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>divadlo</ee:type> | | type = <ee:type>divadlo</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 14: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Dřevěná divadelní aréna pro 2400 diváků byla postavena v Praze 1875 v blízkosti Koňské brány italským divadelním ředitelem a podnikatelem Eugeniem Averinem. Pestrý program divadla zahrnoval hudební produkce (mj. kuplety, šansony), kabaretní a gymnastická vystoupení, živé obrazy a zejm. taneční produkce a pantomimy, které často tvořily podstatnou část programu. Vedle četných zahraničních hostů, kteří vystupovali většinou pouze krátkodobě, byl trvale angažován 24 členný orchestr a baletní a pantomimická společnost L. Chiariniho a P. Barbariniho. Tvořil ji 32členný baletní soubor, vedený baletními mistry G. Butturinim a G. Martinim. Primabalerinou byla K. Höflichová, sólovými tanečníky D. Fissi a A. Barachi. V 1876 zde začal svou profesionální dráhu patnáctiletý A. Berger (mj. úspěšně tančil pas de deux s dcerou ředitele Averina). Nejpřitažlivější částí programu divadla byly kouzelné, dobrodružné i historické pantomimy podložené hudebními kolážemi (mj. ''Červený ďábel, Smrt loupežnického vůdce Ramasama, Pierot v Africe, Savojská perla, Zlatá flétna, Dva seržáni na sanitním kordoně, Mlynář a jeho dítě''), které svou výpravností a jevištními efekty navazovaly na tradici v Praze populárních pantomimických produkcí z 1. poloviny 19. století. Navzdory stále novým atrakcím muselo divadlo čelit velké konkurenci dalších vinohradských divadelních arén (Aréna v Kravíně, Aréna na Hradbách, Novoměstské divadlo, Aréna ve Pštrosce). Zhoršující se ekonomická situace donutila E. Averina vzdát se divadla, které 1877 převzali J. Carmasini a K. Seltmann z Nového německého divadla (scénu pronajali, 1877/78 zde mj. hrála pantomimická společnost L. Chiariniho). 1880 byla zchátralá aréna zbořena. Ředitel E. Averino pokračoval ve své činnosti v aréně Tivoli Averino, kterou postavil na pražském ostrově Štvanice. | Dřevěná divadelní aréna pro 2400 diváků byla postavena v Praze 1875 v blízkosti Koňské brány italským divadelním ředitelem a podnikatelem Eugeniem Averinem. Pestrý program divadla zahrnoval hudební produkce (mj. kuplety, šansony), kabaretní a gymnastická vystoupení, živé obrazy a zejm. taneční produkce a pantomimy, které často tvořily podstatnou část programu. Vedle četných zahraničních hostů, kteří vystupovali většinou pouze krátkodobě, byl trvale angažován 24 členný orchestr a baletní a pantomimická společnost L. Chiariniho a P. Barbariniho. Tvořil ji 32členný baletní soubor, vedený baletními mistry G. Butturinim a G. Martinim. Primabalerinou byla K. Höflichová, sólovými tanečníky D. Fissi a A. Barachi. V 1876 zde začal svou profesionální dráhu patnáctiletý A. Berger (mj. úspěšně tančil pas de deux s dcerou ředitele Averina). Nejpřitažlivější částí programu divadla byly kouzelné, dobrodružné i historické pantomimy podložené hudebními kolážemi (mj. ''Červený ďábel, Smrt loupežnického vůdce Ramasama, Pierot v Africe, Savojská perla, Zlatá flétna, Dva seržáni na sanitním kordoně, Mlynář a jeho dítě''), které svou výpravností a jevištními efekty navazovaly na tradici v Praze populárních pantomimických produkcí z 1. poloviny 19. století. Navzdory stále novým atrakcím muselo divadlo čelit velké konkurenci dalších vinohradských divadelních arén (Aréna v Kravíně, Aréna na Hradbách, Novoměstské divadlo, Aréna ve Pštrosce). Zhoršující se ekonomická situace donutila E. Averina vzdát se divadla, které 1877 převzali J. Carmasini a K. Seltmann z Nového německého divadla (scénu pronajali, 1877/78 zde mj. hrála pantomimická společnost L. Chiariniho). 1880 byla zchátralá aréna zbořena. Ředitel E. Averino pokračoval ve své činnosti v aréně Tivoli Averino, kterou postavil na pražském ostrově Štvanice. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| Řádka 21: | Řádka 23: | ||
<ee:bibliography_content>Javorin, A.: Pražské arény, Praha 1958 • Hájek, L.: Paměti Augustina Bergra, Praha, Orbis 1943</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Javorin, A.: Pražské arény, Praha 1958 • Hájek, L.: Paměti Augustina Bergra, Praha, Orbis 1943</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
| − | <div class="chronology"><ee:chronology/></div> | + | <div class="chronology"><ee:chronology> |
| + | |||
| + | </ee:chronology></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 31: | Řádka 35: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category> | ||
| Řádka 46: | Řádka 43: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | |||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 10:55
Dřevěná divadelní aréna pro 2400 diváků byla postavena v Praze 1875 v blízkosti Koňské brány italským divadelním ředitelem a podnikatelem Eugeniem Averinem. Pestrý program divadla zahrnoval hudební produkce (mj. kuplety, šansony), kabaretní a gymnastická vystoupení, živé obrazy a zejm. taneční produkce a pantomimy, které často tvořily podstatnou část programu. Vedle četných zahraničních hostů, kteří vystupovali většinou pouze krátkodobě, byl trvale angažován 24 členný orchestr a baletní a pantomimická společnost L. Chiariniho a P. Barbariniho. Tvořil ji 32členný baletní soubor, vedený baletními mistry G. Butturinim a G. Martinim. Primabalerinou byla K. Höflichová, sólovými tanečníky D. Fissi a A. Barachi. V 1876 zde začal svou profesionální dráhu patnáctiletý A. Berger (mj. úspěšně tančil pas de deux s dcerou ředitele Averina). Nejpřitažlivější částí programu divadla byly kouzelné, dobrodružné i historické pantomimy podložené hudebními kolážemi (mj. Červený ďábel, Smrt loupežnického vůdce Ramasama, Pierot v Africe, Savojská perla, Zlatá flétna, Dva seržáni na sanitním kordoně, Mlynář a jeho dítě), které svou výpravností a jevištními efekty navazovaly na tradici v Praze populárních pantomimických produkcí z 1. poloviny 19. století. Navzdory stále novým atrakcím muselo divadlo čelit velké konkurenci dalších vinohradských divadelních arén (Aréna v Kravíně, Aréna na Hradbách, Novoměstské divadlo, Aréna ve Pštrosce). Zhoršující se ekonomická situace donutila E. Averina vzdát se divadla, které 1877 převzali J. Carmasini a K. Seltmann z Nového německého divadla (scénu pronajali, 1877/78 zde mj. hrála pantomimická společnost L. Chiariniho). 1880 byla zchátralá aréna zbořena. Ředitel E. Averino pokračoval ve své činnosti v aréně Tivoli Averino, kterou postavil na pražském ostrově Štvanice.
Literatura
Javorin, A.: Pražské arény, Praha 1958 • Hájek, L.: Paměti Augustina Bergra, Praha, Orbis 1943
Vznik: 2001
