Tarraco, Ore: Porovnání verzí
m (Jakubcova přesunul stránku Tarraco Ore na Tarraco, Ore) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Ore</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Ore</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Tarraco</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Tarraco</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym>Carratera</ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym>Carratera</ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
24. 9. 1889 | 24. 9. 1889 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Čísovice u Mníšku | Čísovice u Mníšku | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
23. 7. 1934 | 23. 7. 1934 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Čísovice u Mníšku | Čísovice u Mníšku | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>tanečník,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc/> |
+ | | povolání=<ee:profession>tanečník,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
Vl. jménem František Kulhánek, pseudonym Carratera. Vyrůstal v rodině skladatele R. Frimla, hudební studia nedokončil a stal se bankovním úředníkem. Vystupoval 1910–18 inkognito pod jménem Carratera s módními tanečně poetickými čísly v různých kabaretech, Národním domě na Vinohradech (''Pierrot a růže'' na hudbu Karnevalu R. Schumanna, ''Cikánova smrt'' na jednu z Uherských rapsodií F. Liszta,''Hoch a motýl'' na Valčík A. Dvořáka), jako Siamský tanečník v Rozvedené paní L. Falla (Vinohrady 1909), v programech Červené sedmy (1911), od 1914 pod jménem Ore Tarraco v Alhambře, Uranii, kině Na Slovanech, Plodinové burse aj. Profesionálně se věnoval tanci od 1918 (poprvé v Hradci Králové), podnikl turné do Krakova, Lvova, Budapešti aj. V pražském Rudolfinu uspořádal 1919 recitál (na klavír ho doprovázel skladatel J. Ev. Zelinka), následovalo turné 1918–20 po varieté v Polsku, Německu (v mnichovské Bonboniéře se střídal s Marjou Ninou), Švýcarsku, Francii, Španělsku, Tunisu, Řecku, Turecku, Rusku, Maďarsku, Rumunsku. Dráhu bankovního úředníka ukončil až 1920. V Praze uspořádal vlastní recitály 1921, zároveň se zdokonaloval v kurzech u J. Dalcroze. Po 1924 se zajímal o orientální tance, vytvářel jejich kreace, ozvláštněné i okázalostí kostýmů, v zahraničí byl často považován za Inda. V druhé polovině dvacátých let vystupoval v zahraničí, převážně v Německu (např. Umělecký kabaret v Brémách) a Švýcarsku (Luzern, Curych); doma spolupracoval na inscenacích režiséra K. H. Hilara (W. Shakespeare: Blažena a Beneš/Mnoho povyku pro nic, ND Praha 1926) a na revuích K. Hašlera (Honzo, nedej se!, 1927); uskutečnil mondénní vystoupení v pařížské Invalidovně (1927) a ve Studiu na Champs-Élysées (1929). Po dalších zájezdech (Francie, Španělsko, Severní Afrika, Jugoslávie) vystupoval 1933–35 v Praze. V Městském divadle na Vinohradech byl 1933 režisérem J. Borem a R. Remislavským angažován opět pro roli Siamského tanečníka ve hře Rozvedená paní L. Falla. V Umělecké besedě, Uranii a např. v Komorním divadle jeho program uváděl J. Rey (''Siamský královský tanec, Démon, Démon a matka'' s Ritou Peštovou, ''Tanec díkůvzdání, Derviš, Javanské fantazie-Loutka'' a ''Tančící princ, Danse cinghalaise, Castagnette''). ČT připomněla Ore Tarraca např. v televizní inscenaci J. Dudka podle povídky E. Basse Fanynka (1987). | Vl. jménem František Kulhánek, pseudonym Carratera. Vyrůstal v rodině skladatele R. Frimla, hudební studia nedokončil a stal se bankovním úředníkem. Vystupoval 1910–18 inkognito pod jménem Carratera s módními tanečně poetickými čísly v různých kabaretech, Národním domě na Vinohradech (''Pierrot a růže'' na hudbu Karnevalu R. Schumanna, ''Cikánova smrt'' na jednu z Uherských rapsodií F. Liszta,''Hoch a motýl'' na Valčík A. Dvořáka), jako Siamský tanečník v Rozvedené paní L. Falla (Vinohrady 1909), v programech Červené sedmy (1911), od 1914 pod jménem Ore Tarraco v Alhambře, Uranii, kině Na Slovanech, Plodinové burse aj. Profesionálně se věnoval tanci od 1918 (poprvé v Hradci Králové), podnikl turné do Krakova, Lvova, Budapešti aj. V pražském Rudolfinu uspořádal 1919 recitál (na klavír ho doprovázel skladatel J. Ev. Zelinka), následovalo turné 1918–20 po varieté v Polsku, Německu (v mnichovské Bonboniéře se střídal s Marjou Ninou), Švýcarsku, Francii, Španělsku, Tunisu, Řecku, Turecku, Rusku, Maďarsku, Rumunsku. Dráhu bankovního úředníka ukončil až 1920. V Praze uspořádal vlastní recitály 1921, zároveň se zdokonaloval v kurzech u J. Dalcroze. Po 1924 se zajímal o orientální tance, vytvářel jejich kreace, ozvláštněné i okázalostí kostýmů, v zahraničí byl často považován za Inda. V druhé polovině dvacátých let vystupoval v zahraničí, převážně v Německu (např. Umělecký kabaret v Brémách) a Švýcarsku (Luzern, Curych); doma spolupracoval na inscenacích režiséra K. H. Hilara (W. Shakespeare: Blažena a Beneš/Mnoho povyku pro nic, ND Praha 1926) a na revuích K. Hašlera (Honzo, nedej se!, 1927); uskutečnil mondénní vystoupení v pařížské Invalidovně (1927) a ve Studiu na Champs-Élysées (1929). Po dalších zájezdech (Francie, Španělsko, Severní Afrika, Jugoslávie) vystupoval 1933–35 v Praze. V Městském divadle na Vinohradech byl 1933 režisérem J. Borem a R. Remislavským angažován opět pro roli Siamského tanečníka ve hře Rozvedená paní L. Falla. V Umělecké besedě, Uranii a např. v Komorním divadle jeho program uváděl J. Rey (''Siamský královský tanec, Démon, Démon a matka'' s Ritou Peštovou, ''Tanec díkůvzdání, Derviš, Javanské fantazie-Loutka'' a ''Tančící princ, Danse cinghalaise, Castagnette''). ČT připomněla Ore Tarraca např. v televizní inscenaci J. Dudka podle povídky E. Basse Fanynka (1987). | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 49: | Řádka 47: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 65: | Řádka 57: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Verze z 23. 1. 2017, 10:55
Vl. jménem František Kulhánek, pseudonym Carratera. Vyrůstal v rodině skladatele R. Frimla, hudební studia nedokončil a stal se bankovním úředníkem. Vystupoval 1910–18 inkognito pod jménem Carratera s módními tanečně poetickými čísly v různých kabaretech, Národním domě na Vinohradech (Pierrot a růže na hudbu Karnevalu R. Schumanna, Cikánova smrt na jednu z Uherských rapsodií F. Liszta,Hoch a motýl na Valčík A. Dvořáka), jako Siamský tanečník v Rozvedené paní L. Falla (Vinohrady 1909), v programech Červené sedmy (1911), od 1914 pod jménem Ore Tarraco v Alhambře, Uranii, kině Na Slovanech, Plodinové burse aj. Profesionálně se věnoval tanci od 1918 (poprvé v Hradci Králové), podnikl turné do Krakova, Lvova, Budapešti aj. V pražském Rudolfinu uspořádal 1919 recitál (na klavír ho doprovázel skladatel J. Ev. Zelinka), následovalo turné 1918–20 po varieté v Polsku, Německu (v mnichovské Bonboniéře se střídal s Marjou Ninou), Švýcarsku, Francii, Španělsku, Tunisu, Řecku, Turecku, Rusku, Maďarsku, Rumunsku. Dráhu bankovního úředníka ukončil až 1920. V Praze uspořádal vlastní recitály 1921, zároveň se zdokonaloval v kurzech u J. Dalcroze. Po 1924 se zajímal o orientální tance, vytvářel jejich kreace, ozvláštněné i okázalostí kostýmů, v zahraničí byl často považován za Inda. V druhé polovině dvacátých let vystupoval v zahraničí, převážně v Německu (např. Umělecký kabaret v Brémách) a Švýcarsku (Luzern, Curych); doma spolupracoval na inscenacích režiséra K. H. Hilara (W. Shakespeare: Blažena a Beneš/Mnoho povyku pro nic, ND Praha 1926) a na revuích K. Hašlera (Honzo, nedej se!, 1927); uskutečnil mondénní vystoupení v pařížské Invalidovně (1927) a ve Studiu na Champs-Élysées (1929). Po dalších zájezdech (Francie, Španělsko, Severní Afrika, Jugoslávie) vystupoval 1933–35 v Praze. V Městském divadle na Vinohradech byl 1933 režisérem J. Borem a R. Remislavským angažován opět pro roli Siamského tanečníka ve hře Rozvedená paní L. Falla. V Umělecké besedě, Uranii a např. v Komorním divadle jeho program uváděl J. Rey (Siamský královský tanec, Démon, Démon a matka s Ritou Peštovou, Tanec díkůvzdání, Derviš, Javanské fantazie-Loutka a Tančící princ, Danse cinghalaise, Castagnette). ČT připomněla Ore Tarraca např. v televizní inscenaci J. Dudka podle povídky E. Basse Fanynka (1987).
Literatura
Siblík, E.: Český exotický tanečník Ore Tarraco in Tanec mimo nás i v nás, Praha, Václav Petr 1937
Životní události
- 24. 9. 1889: narození, Čísovice u Mníšku
- 23. 7. 1934: úmrtí, Čísovice u Mníšku
Další jména
Kulhánek, Carratera František
Vznik: 2001