Pantomima Alfreda Jarryho (Tanec): Porovnání verzí
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress/> | + | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> |
− | {{Infobox Instituce | + | <span id="PageFillProgress"></span> |
+ | </ee:progress>{{Infobox Instituce | ||
| název = <ee:label>Pantomima Alfreda Jarryho (Tanec)</ee:label> | | název = <ee:label>Pantomima Alfreda Jarryho (Tanec)</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era></ee:era> | | letopočet = <ee:era></ee:era> | ||
Řádka 7: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
+ | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>divadlo</ee:type> | | type = <ee:type>divadlo</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
Řádka 14: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Pantomimický soubor Ctibora Turby, Borise Hybnera a Richarda Rýdy působil poloamatérsky 1966–68, profesionálně 1968–72 (od 1969 zařazen do svazku SDS). Do českého divadla vnesl nové pojetí pantomimy, šokující klaunské němohry, plné makabrózních, ale i básnivých metafor. Černý humor originálních inscenací ''Nezabiješ úplně bližního svého ''(1966) a ''Harakiri ''(1968; l. část: traumata francouzského koloniálního důstojníka – Souboj za úsvitu, Vrhač nožů, Poslední přání, Clown, Hra na kukačku; 2. část: v růžovém pokoji – Jubileum, Dynamický večer, Vánoční hosté, Tři minuty spánku pro Kazimira Maleviče, Resumé) byl inspirovaný názory A. Jarryho, A. Artauda, uměním B. Keatona a absurdním divadlem. Pantomima A. Jarryho, se svým absurdním a černým humorem a situacemi, byla ojedinělou součástí výbojů umění šedesátých let, nekompromisním nástupem nové generace osobností české pantomimy, jinou tváří a protipólem konvenčně pojímaného a politické klima nenarušujícího mimu reprezentovaného zejm. Pantomimou Na zábradlí. Klaunští staříci Clow (C. Turba) a Hamm (B. Hybner) vnesli do domácí pantomimy typ devastované vandrácké dvojice kontrastující svou hravou a dobrotivou imaginací s lstivým a zlým intelektem Booma (R. Rýda). Uměli i v nejčernějších situacích použít osvobozující náboj absurdního humoru. Po Harakiri následovala Turbova one-man-show ''Turba tacet aneb Udělej mu to zprava ''(1970), jako metaforický obraz křehké existence člověka ve světě teroru a zoufalství. B. Hybner uvedl s R. Rýdou a J. Platzem ''Idioty ''(1970), šokující obraz agrese a násilí. C. Turba spolu s J. Třebickou nastudoval inscenaci ''P.A.R. 3441'' (1971), která začínala krátkým filmem ''Jak čistit lokomotivu'' (režie J. Kratochvíl) a byla pandánem k vlastní pohybové hře o snu a realitě, klidu a zkáze. Pantomima A. Jarryho svou drsnou poetikou nevyhovovala normalizačním politickým tlakům, byla bez udání důvodů zrušena 1972. | Pantomimický soubor Ctibora Turby, Borise Hybnera a Richarda Rýdy působil poloamatérsky 1966–68, profesionálně 1968–72 (od 1969 zařazen do svazku SDS). Do českého divadla vnesl nové pojetí pantomimy, šokující klaunské němohry, plné makabrózních, ale i básnivých metafor. Černý humor originálních inscenací ''Nezabiješ úplně bližního svého ''(1966) a ''Harakiri ''(1968; l. část: traumata francouzského koloniálního důstojníka – Souboj za úsvitu, Vrhač nožů, Poslední přání, Clown, Hra na kukačku; 2. část: v růžovém pokoji – Jubileum, Dynamický večer, Vánoční hosté, Tři minuty spánku pro Kazimira Maleviče, Resumé) byl inspirovaný názory A. Jarryho, A. Artauda, uměním B. Keatona a absurdním divadlem. Pantomima A. Jarryho, se svým absurdním a černým humorem a situacemi, byla ojedinělou součástí výbojů umění šedesátých let, nekompromisním nástupem nové generace osobností české pantomimy, jinou tváří a protipólem konvenčně pojímaného a politické klima nenarušujícího mimu reprezentovaného zejm. Pantomimou Na zábradlí. Klaunští staříci Clow (C. Turba) a Hamm (B. Hybner) vnesli do domácí pantomimy typ devastované vandrácké dvojice kontrastující svou hravou a dobrotivou imaginací s lstivým a zlým intelektem Booma (R. Rýda). Uměli i v nejčernějších situacích použít osvobozující náboj absurdního humoru. Po Harakiri následovala Turbova one-man-show ''Turba tacet aneb Udělej mu to zprava ''(1970), jako metaforický obraz křehké existence člověka ve světě teroru a zoufalství. B. Hybner uvedl s R. Rýdou a J. Platzem ''Idioty ''(1970), šokující obraz agrese a násilí. C. Turba spolu s J. Třebickou nastudoval inscenaci ''P.A.R. 3441'' (1971), která začínala krátkým filmem ''Jak čistit lokomotivu'' (režie J. Kratochvíl) a byla pandánem k vlastní pohybové hře o snu a realitě, klidu a zkáze. Pantomima A. Jarryho svou drsnou poetikou nevyhovovala normalizačním politickým tlakům, byla bez udání důvodů zrušena 1972. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 21: | Řádka 23: | ||
<ee:bibliography_content>Pekárek J.: Pantomima A. Jarryho, Taneční listy 1970, č. 6, str. 12 • Pokorný, F.: Pantomima Alfreda Jarryho, Divadlo, Praha 1969, červen, str. 47</ee:bibliography_content> | <ee:bibliography_content>Pekárek J.: Pantomima A. Jarryho, Taneční listy 1970, č. 6, str. 12 • Pokorný, F.: Pantomima Alfreda Jarryho, Divadlo, Praha 1969, červen, str. 47</ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
− | <div class="chronology"><ee:chronology/></div> | + | <div class="chronology"><ee:chronology> |
+ | |||
+ | </ee:chronology></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
Řádka 31: | Řádka 35: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category> | ||
Řádka 46: | Řádka 43: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | |||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Verze z 23. 1. 2017, 10:55
Pantomimický soubor Ctibora Turby, Borise Hybnera a Richarda Rýdy působil poloamatérsky 1966–68, profesionálně 1968–72 (od 1969 zařazen do svazku SDS). Do českého divadla vnesl nové pojetí pantomimy, šokující klaunské němohry, plné makabrózních, ale i básnivých metafor. Černý humor originálních inscenací Nezabiješ úplně bližního svého (1966) a Harakiri (1968; l. část: traumata francouzského koloniálního důstojníka – Souboj za úsvitu, Vrhač nožů, Poslední přání, Clown, Hra na kukačku; 2. část: v růžovém pokoji – Jubileum, Dynamický večer, Vánoční hosté, Tři minuty spánku pro Kazimira Maleviče, Resumé) byl inspirovaný názory A. Jarryho, A. Artauda, uměním B. Keatona a absurdním divadlem. Pantomima A. Jarryho, se svým absurdním a černým humorem a situacemi, byla ojedinělou součástí výbojů umění šedesátých let, nekompromisním nástupem nové generace osobností české pantomimy, jinou tváří a protipólem konvenčně pojímaného a politické klima nenarušujícího mimu reprezentovaného zejm. Pantomimou Na zábradlí. Klaunští staříci Clow (C. Turba) a Hamm (B. Hybner) vnesli do domácí pantomimy typ devastované vandrácké dvojice kontrastující svou hravou a dobrotivou imaginací s lstivým a zlým intelektem Booma (R. Rýda). Uměli i v nejčernějších situacích použít osvobozující náboj absurdního humoru. Po Harakiri následovala Turbova one-man-show Turba tacet aneb Udělej mu to zprava (1970), jako metaforický obraz křehké existence člověka ve světě teroru a zoufalství. B. Hybner uvedl s R. Rýdou a J. Platzem Idioty (1970), šokující obraz agrese a násilí. C. Turba spolu s J. Třebickou nastudoval inscenaci P.A.R. 3441 (1971), která začínala krátkým filmem Jak čistit lokomotivu (režie J. Kratochvíl) a byla pandánem k vlastní pohybové hře o snu a realitě, klidu a zkáze. Pantomima A. Jarryho svou drsnou poetikou nevyhovovala normalizačním politickým tlakům, byla bez udání důvodů zrušena 1972.
Literatura
Pekárek J.: Pantomima A. Jarryho, Taneční listy 1970, č. 6, str. 12 • Pokorný, F.: Pantomima Alfreda Jarryho, Divadlo, Praha 1969, červen, str. 47
Vznik: 2001