Kůra, Miroslav: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Kůra Miroslav na Kůra, Miroslav)
(Automatická aktualizace šablony)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">2</span>
 
<span id="PageFillProgress">2</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Miroslav</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Miroslav</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>Kůra</ee:lastname>
−
| příjmení = <ee:lastname>Kůra</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
26. 5. 1924
 
26. 5. 1924
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Brno
 
Brno
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"/>
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"/>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/>
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>tanečník, choreograf,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
 +
| povolání=<ee:profession>tanečník, choreograf,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
Žák školy I. V. Psoty. Angažmá: Brno 1940/41, Katovice 1941–43, Norimberk 1943/44, Brno 1945/46. Během vojenské prezenční služby 1946–48 tančil v SND Bratislava, sólista v Brně 1948/49, v ND Praha 1949–51, po politickém rozhodnutí byl nucen odejít do Košic 1951–53. Přes SND Bratislava 1953/54 se vrátil do ND Praha 1954–64. Závěr jeho taneční kariéry patřil opět Brnu. Byl angažován jako choreograf a šéf baletu 1963–66 a 1970–73 (mezitím šéf baletu ve Skopje 1966/67); 1967–70 byl v Brně ve funkci choreografa. Šéfem baletu ND Praha se stal 1973–78 a 1978–90 zde působil jako choreograf. M. Kůra patřil k největším tanečním osobnostem celé dosavadní historie české baletní scény. Vedle přitažlivého, oduševnělého zjevu, výborných fyzických dispozic, vytříbené techniky a vrozené muzikálnosti, měl zcela výjimečný herecký talent i osobní charisma. Byl tanečníkem s neomylnou intuicí převtělování do zcela protikladných postav. Tančil role klasického repertoáru (Princ v ''Labutím jezeře'', ND Praha 1951 a 1955, Brno 1966; Princ ve ''Spící krasavici'', Košice 1953; Jean de Brienne v ''Raymondě'', Brno 1946; Albert v ''Giselle'', Brno 1968), postavy hrdinské (Mao-li-čen v ''Rudém máku'', SND Bratislava 1954; tit. role ve ''Spartakovi'', ND Praha 1957; Ferchad v ''Legendě o lásce'', ND Praha 1963), charakterní (Myslivec ve ''Viktorce'', Košice 1952; Jago v ''Othellovi'', ND Praha 1959; Girej v ''Bachčisarajské fontáně'', Brno 1968) i burleskní a komediální (tit. role v ''Petruškovi'', ND Praha 1962, Brno 1965; Truffaldino ve ''Sluhovi dvou pánů'', ND Praha 1958). Všechny jeho jevištní postavy měly jedno společné: vzácnou pravdivost, psychologickou hloubku a přesvědčivost, hluboce lidský, nejen divadelní rozměr. Významná byla i jeho choreografická činnost; nastudoval přes 40 baletních inscenací na domácích i zahraničních jevištích (Skopje, Mnichov, Innsbruck, Varšava, Bogota) a víc než desítku dalších v televizi (většinou ve spolupráci s režisérem P. Weiglem). Z jeho divadelních choreografických prací vynikly např. stylově čisté a poetické brněnské inscenace ''Labutího jezera'' (1966) a ''Giselle ''(1968), ''Stvoření světa ''(Brno 1971, ND Praha 1975, Varšava 1981), ''Špalíčku'' (Brno 1973, ND Praha 1983, SND Bratislava 1984), ''Vášně/Carmen'' G. Bizeta/R. Ščedrina (ND Praha 1976, Mnichov 1978), ''Petrušky'' (SND Bratislava 1947, Košice 1952, ND Praha 1962 ve spolupráci s J. Blažkem, Brno 1965), ''Romea a Julie'' (Košice 1953, SND Bratislava 1954, Brno 1965, ND Praha 1971; zfilmovaná verze této inscenace v režii P. Weigla získala Prix d’Italia 1972). Choreografické aktivity neskončily ani po odchodu ze scény (1991). Spolupracoval s Českým baletním divadlem, založeným a vedeným J. Kůrovou. Dostalo se mu mnoha poct a vyznamenání: Státní cena II. stupně 1954, Řád práce 1963, zasloužilý umělec 1958 a národní umělec 1968 (jako první tanečník). Za celoživotní mistrovství získal Cenu Thálie 1994. Manžel 1. Elišky Slancové, 2. Jarmily Manšingrové, otec Jany Kůrové.
 
Žák školy I. V. Psoty. Angažmá: Brno 1940/41, Katovice 1941–43, Norimberk 1943/44, Brno 1945/46. Během vojenské prezenční služby 1946–48 tančil v SND Bratislava, sólista v Brně 1948/49, v ND Praha 1949–51, po politickém rozhodnutí byl nucen odejít do Košic 1951–53. Přes SND Bratislava 1953/54 se vrátil do ND Praha 1954–64. Závěr jeho taneční kariéry patřil opět Brnu. Byl angažován jako choreograf a šéf baletu 1963–66 a 1970–73 (mezitím šéf baletu ve Skopje 1966/67); 1967–70 byl v Brně ve funkci choreografa. Šéfem baletu ND Praha se stal 1973–78 a 1978–90 zde působil jako choreograf. M. Kůra patřil k největším tanečním osobnostem celé dosavadní historie české baletní scény. Vedle přitažlivého, oduševnělého zjevu, výborných fyzických dispozic, vytříbené techniky a vrozené muzikálnosti, měl zcela výjimečný herecký talent i osobní charisma. Byl tanečníkem s neomylnou intuicí převtělování do zcela protikladných postav. Tančil role klasického repertoáru (Princ v ''Labutím jezeře'', ND Praha 1951 a 1955, Brno 1966; Princ ve ''Spící krasavici'', Košice 1953; Jean de Brienne v ''Raymondě'', Brno 1946; Albert v ''Giselle'', Brno 1968), postavy hrdinské (Mao-li-čen v ''Rudém máku'', SND Bratislava 1954; tit. role ve ''Spartakovi'', ND Praha 1957; Ferchad v ''Legendě o lásce'', ND Praha 1963), charakterní (Myslivec ve ''Viktorce'', Košice 1952; Jago v ''Othellovi'', ND Praha 1959; Girej v ''Bachčisarajské fontáně'', Brno 1968) i burleskní a komediální (tit. role v ''Petruškovi'', ND Praha 1962, Brno 1965; Truffaldino ve ''Sluhovi dvou pánů'', ND Praha 1958). Všechny jeho jevištní postavy měly jedno společné: vzácnou pravdivost, psychologickou hloubku a přesvědčivost, hluboce lidský, nejen divadelní rozměr. Významná byla i jeho choreografická činnost; nastudoval přes 40 baletních inscenací na domácích i zahraničních jevištích (Skopje, Mnichov, Innsbruck, Varšava, Bogota) a víc než desítku dalších v televizi (většinou ve spolupráci s režisérem P. Weiglem). Z jeho divadelních choreografických prací vynikly např. stylově čisté a poetické brněnské inscenace ''Labutího jezera'' (1966) a ''Giselle ''(1968), ''Stvoření světa ''(Brno 1971, ND Praha 1975, Varšava 1981), ''Špalíčku'' (Brno 1973, ND Praha 1983, SND Bratislava 1984), ''Vášně/Carmen'' G. Bizeta/R. Ščedrina (ND Praha 1976, Mnichov 1978), ''Petrušky'' (SND Bratislava 1947, Košice 1952, ND Praha 1962 ve spolupráci s J. Blažkem, Brno 1965), ''Romea a Julie'' (Košice 1953, SND Bratislava 1954, Brno 1965, ND Praha 1971; zfilmovaná verze této inscenace v režii P. Weigla získala Prix d’Italia 1972). Choreografické aktivity neskončily ani po odchodu ze scény (1991). Spolupracoval s Českým baletním divadlem, založeným a vedeným J. Kůrovou. Dostalo se mu mnoha poct a vyznamenání: Státní cena II. stupně 1954, Řád práce 1963, zasloužilý umělec 1958 a národní umělec 1968 (jako první tanečník). Za celoživotní mistrovství získal Cenu Thálie 1994. Manžel 1. Elišky Slancové, 2. Jarmily Manšingrové, otec Jany Kůrové.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 31: Řádka 29:
 
* <ee:chronology_date_from>26. 5. 1924</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Brno</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>26. 5. 1924</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Brno</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names/></div>
+
<div class="names"><ee:names>
 +
 
 +
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 41: Řádka 41:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Zdroj:''' <ee:published>2001</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author></ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 57: Řádka 51:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Verze z 23. 1. 2017, 09:54

Miroslav Kůra
* 26. 5. 1924 Brno
tanečník, choreograf


Žák školy I. V. Psoty. Angažmá: Brno 1940/41, Katovice 1941–43, Norimberk 1943/44, Brno 1945/46. Během vojenské prezenční služby 1946–48 tančil v SND Bratislava, sólista v Brně 1948/49, v ND Praha 1949–51, po politickém rozhodnutí byl nucen odejít do Košic 1951–53. Přes SND Bratislava 1953/54 se vrátil do ND Praha 1954–64. Závěr jeho taneční kariéry patřil opět Brnu. Byl angažován jako choreograf a šéf baletu 1963–66 a 1970–73 (mezitím šéf baletu ve Skopje 1966/67); 1967–70 byl v Brně ve funkci choreografa. Šéfem baletu ND Praha se stal 1973–78 a 1978–90 zde působil jako choreograf. M. Kůra patřil k největším tanečním osobnostem celé dosavadní historie české baletní scény. Vedle přitažlivého, oduševnělého zjevu, výborných fyzických dispozic, vytříbené techniky a vrozené muzikálnosti, měl zcela výjimečný herecký talent i osobní charisma. Byl tanečníkem s neomylnou intuicí převtělování do zcela protikladných postav. Tančil role klasického repertoáru (Princ v Labutím jezeře, ND Praha 1951 a 1955, Brno 1966; Princ ve Spící krasavici, Košice 1953; Jean de Brienne v Raymondě, Brno 1946; Albert v Giselle, Brno 1968), postavy hrdinské (Mao-li-čen v Rudém máku, SND Bratislava 1954; tit. role ve Spartakovi, ND Praha 1957; Ferchad v Legendě o lásce, ND Praha 1963), charakterní (Myslivec ve Viktorce, Košice 1952; Jago v Othellovi, ND Praha 1959; Girej v Bachčisarajské fontáně, Brno 1968) i burleskní a komediální (tit. role v Petruškovi, ND Praha 1962, Brno 1965; Truffaldino ve Sluhovi dvou pánů, ND Praha 1958). Všechny jeho jevištní postavy měly jedno společné: vzácnou pravdivost, psychologickou hloubku a přesvědčivost, hluboce lidský, nejen divadelní rozměr. Významná byla i jeho choreografická činnost; nastudoval přes 40 baletních inscenací na domácích i zahraničních jevištích (Skopje, Mnichov, Innsbruck, Varšava, Bogota) a víc než desítku dalších v televizi (většinou ve spolupráci s režisérem P. Weiglem). Z jeho divadelních choreografických prací vynikly např. stylově čisté a poetické brněnské inscenace Labutího jezera (1966) a Giselle (1968), Stvoření světa (Brno 1971, ND Praha 1975, Varšava 1981), Špalíčku (Brno 1973, ND Praha 1983, SND Bratislava 1984), Vášně/Carmen G. Bizeta/R. Ščedrina (ND Praha 1976, Mnichov 1978), Petrušky (SND Bratislava 1947, Košice 1952, ND Praha 1962 ve spolupráci s J. Blažkem, Brno 1965), Romea a Julie (Košice 1953, SND Bratislava 1954, Brno 1965, ND Praha 1971; zfilmovaná verze této inscenace v režii P. Weigla získala Prix d’Italia 1972). Choreografické aktivity neskončily ani po odchodu ze scény (1991). Spolupracoval s Českým baletním divadlem, založeným a vedeným J. Kůrovou. Dostalo se mu mnoha poct a vyznamenání: Státní cena II. stupně 1954, Řád práce 1963, zasloužilý umělec 1958 a národní umělec 1968 (jako první tanečník). Za celoživotní mistrovství získal Cenu Thálie 1994. Manžel 1. Elišky Slancové, 2. Jarmily Manšingrové, otec Jany Kůrové.


Literatura

Brodská, B.: Miroslav Kůra, Taneční listy 1966, č. 5, str. 7 • Dufková, E.: Malé memoáry, Brno, Ryšavý 1997 • Pilka, J.: Miroslav Kůra, Praha, Supraphon 1979 • Vejmelková, D.: Národní umělec Miroslav Kůra, Taneční listy 1968, č. 7/příloha • V. V.: Kůra Miroslav in Postavy brněnského jeviště I., Státní divadlo v Brně 1984 • V. V.: Kůra Miroslav in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988

Životní události

  • 26. 5. 1924: narození, Brno


Vznik: 2001



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Kůra,_Miroslav&oldid=17957“