Holzbachová, Míra: Porovnání verzí

Verze z 23. 1. 2017, 09:53

Psána též Mira, provd. Častulíková. Žačka A. Dubské, F. Borecké, Dalcrozovy školy v Hellerau u Drážďan, R. Labana a K. Joosse v Hamburku, I. Duncanové v Paříži. Ve 30. letech představitelka nového tanečního směru harmonické paralely těla s duchem, zakladatelka moderní tělovýchovné školy. Absolvovala dramatické odd. pražské konzervatoře 1918–22, krátce byla elévkou činohry ND Praha. Byla úzce spojena s meziválečnou avantgardou a s významnými výtvarníky (A. Hoffmeister, A. Heythum, V. Zelenka); stála u založení Devětsilu, spolupracovala mj. s V. Nezvalem, K. Teigem. Úspěšně vystupovala v Osvobozeném divadle (stála u jeho zrodu 1925, ve West pocket revui tančila se S. Machovem), spolupracovala i s J. Frejkou, J. Honzlem; natočila několik filmových rolí, např. Doďu v Děvčata, vdávejte se, Tanečnici v Rině. Jako reprezentantka výrazového tance experimentovala a hledala nové formy tanečního projevu a vyjádření, usilovala o vlastní taneční pojetí pantomimy (Malá harlekynáda, 1931; Madame Evropa, 1937; Chaplin, USA 1943). Vystupovala od 1924 doma i v zahraničí (Paříž, Londýn, Moskva, Valencie, Barcelona aj.). Získala 1. cenu na celonárodní soutěži pořádané Svazem TRG. V Praze měla školu moderního tance, ze které vzniklo její Umělecké studio (1928–37) a soubory Pětka a Lidový kolektiv. Společensky a politicky se angažovala, např. choreograficky provedla agitku Rudý nástup, Hold revoluci a Internacionálu (1926). Od 1931 byla choreografkou Dělnických divadelních ochotníků českých, s taneční hrou J. Stanislava Hlasy nad Tajgou se účastnila Olympiády dělnických souborů v Moskvě 1933. Pracovala jako spojka pro kulturu mezi Kominternou a ČSR. Byla vůdčí osobností kolektivu, který 1933 založil v pražské budově Unitárie Nové avantgardní divadlo (A. Kurš, F. Spitzer, F. Němec, J. Stanislav), ve kterém hledala mj. možnosti akčního a neformálního zapojení diváka a podnikla s ním po republice řadu zájezdů s inscenací Clown Čokoláda J. Mahena (dramatizace F. Němec, hudba J. Stanislav, pp. 8. 12. 1933). Za občanské války ve Španělsku byla členkou Interbrigády, dopisovatelkou Haló novin, organizovala zájezdy na frontu i do týlu s agitačním kulturním programem, stala se čestným důstojníkem španělského revolučního boje. Po návratu uspořádala v Paříži koncert ve prospěch Španělska (1938). Po okupaci Československa odjela na zájezd do Anglie, poté do USA, kde zůstala 7 let v emigraci. Zde se společensky, politicky a odborově angažovala, brigádně pracovala v docích. Spolupracovala na čsl. expozici světové výstavy, vyučovala tanec např. na Free School v Riverdale, věnovala se malbě a připravila např. pro setkání mezinárodních ženských organizací agitku Tanec ujařmení a Tanec osvobození (1942). V USA vystupovala se svými žáky v televizi a v krajanských spolcích. Od 1946 pracovala v Praze na MK, kde na její popud vzniklo odd. lidové zábavy, po únoru 1948 vedla nově zřízenou organizaci Umění lidu, reorganizovala lidové zábavy ve Slovanském domě v Praze, vypracovala náplň Kulturního domu ve Zlíně, uspořádala řadu přednášek o Americe. V 1952 se vrátila k taneční profesi, stala se choreografkou AUS VN, poté 1953–57 vedla kurzy lidové tvořivosti v řadě kulturních domů, pořádala kulturní programy v rámci výstav v pražském Parku kultury a oddechu J. Fučíka. V šedesátých letech se věnovala studiu lidových kultur a cestovala (Mexiko, Kuba, Itálie, asijské státy SSSR, Egypt). Publikovala v tisku, napsala řadu ideově výchovných příruček, pro rozhlas připravovala např. kulturní pořady Bavte se s námi (od 1947). Autorka knihy Amerika Indiánů (1963). Získala řadu státních vyznamenání, mj. zasloužilá umělkyně 1961; nositelka Řádu práce 1976.

Literatura

bd: Avantgardní tanečnice třicátých let, Taneční listy 1971, č. 6 • Česká divadla, Divadelní ústav 2000 • Dewetter, J.: Pět pater nad minulostí, Divadlo 1961, č. 8 • Kloubková, I.: Výrazový tanec v ČSR, Praha – Brno 1918–1945, Praha, SPN 1989 • Kröschlová, J.: Novodobý výrazový tanec v českých zemích in Výrazový tanec, Praha, Orbis 1964 • Křičková, A.: Tanec bojovou zbraní, Scéna 1984, č. 12–13 • Paseková D.: Míra Holzbachová, Taneční listy 1976, č. 5 • Siblík, E.: Míra Holzbachová, temperament a tendence v tanci in Tanec mimo nás i v nás, Praha, Václav Petr 1937

Mira

Vznik: 2001