Martinů, Bohuslav: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Martinů Bohuslav na Martinů, Bohuslav)
(Automatická aktualizace šablony)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
−
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
−
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Bohuslav</ee:firstname>  
−
| jméno = <ee:firstname>Bohuslav</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>Martinů</ee:lastname>
−
| příjmení = <ee:lastname>Martinů</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
−
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
−
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
8. 12. 1890
 
8. 12. 1890
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Polička, okr. Svitavy
 
Polička, okr. Svitavy
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
28. 8. 1959
 
28. 8. 1959
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Liestal (Švýcarsko)
 
Liestal (Švýcarsko)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
−
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
−
| povolání = <ee:profession>skladatel,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc/>
 +
| povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
−
</ee:perex>
+
</ee:perex><ee:content>
−
<cshow logged="1">
+
−
<ee:content>
+
 
Na pražské konzervatoři studoval obor housle a varhany. Houslista ČF od 1914, 1915–19 učitel houslí v Poličce, od 1920 opět houslista ČF. Sám se považoval za autodidakta, byl žákem J. Suka na mistrovské škole pražské konzervatoře 1922–23, od 1923 studoval u A. Roussella v Paříži, kde se usadil natrvalo, mj. zde korepetoval v tanečním studiu Z. Podhajské. Od 1941 žil v New Yorku, od 1953 znovu v Evropě – Nice 1955 a 1958, Řím 1956–57, 1958 Schönenberg-Pratteln (Švýcarsko). Významný představitel české hudby, světově proslulý symfonik. Od 30. let je v jeho tvorbě zřetelná česká nápěvnost lyrického typu, inspirace folklorem, vliv jazzu. Jeho hudební řeč je osobitá spojením typických rytmických a harmonických prvků a instrumentace – klavír je důležitou součástí Martinů symfonického orchestru. V symfoniích se objevují novátorské postupy, zjednodušení výrazových prostředků v malých kantátách okouzluje lidově prostou krásou. Záběr jeho tvorby je velmi široký, obsahuje symfonie, orchestrální ouvertury, kantáty, suity, symfonické básně, koncertantní skladby, komorní díla, písně, melodramy, sbory. Ve skladbách pro klavír se objevují stylizované tance. Zkomponoval opery: Voják a tanečnice'','' ►''Divadlo za bránou'', Hry o Marii, Julietta aneb Snář, Slzy nože, nedokončený Den milosrdenství, Alexandre bis/Dvakrát Alexander, Mirandolina, Řecké pašije, Trojí přání aneb Vrtkavosti života, rozhlasové opery: Hlas lesa, Veselohra na mostě, televizní opery: Ženitba, Čím lidé žijí. Autor hudby k filmům: Slovácké tance a obyčeje, Marijka nevěrnice, Střevíček, Město živé vody, kreslený, loutkový a taneční film ''Natáčí se''. Autor scénické hudby k Gideho Oidipovi (1936) aj. Napsal balety: ''Báječný (Podivuhodný) let'' (ČT 1998, režie V. Nekvasil), ►''Istar'', ► ''Kdo je na světě nejmocnější, Koleda,'' ► ''Kuchyňská revue, Motýl, který dupal'', meloplastickoá scéna ''Noc, Paridův soud, Stín'', ► ''Šach králi'', ► ''Škrtič'', zpívaný balet ► ''Špalíček'' a ► ''Vzpoura''. Jeho zhudebněný text básní O. Březiny ''Ruce ''tančila J. Nikolská (Divadlo na Vinohradech 1932). Z jeho původně nebaletních děl byly inscenovány: Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány (''Dialog se svědomím minulosti'', Brno 1981, Olomouc 1990 a Ostrava 1994 v ch. D. Wiesnera), ''Fresky Piera della Francesca ''(Balet Praha 1965, ch. P. Šmok; Balet Praha 1999, ch. L. Vaculík), ''Kytice ''(v pásmu ''Utkáno z pramenů'', ČSSPT 1967, ch. L. Hynková), ''Madrigaly'' (PKB 1984, ch. P. Šmok), ''Otvírání studánek'' (Laterna magika 1960, ch. Z. Šemberová; ČSSPT 1963, ch. J. Kalinová; Ústí n. Labem 1989, ch. J. Blažek), ► ''Paraboly'' (Ostrava 1966, ch. E. Gabzdyl; soubor Paraboly v Laterně magice 1984, PKB 1984 a TKP 1991, ch. M. Benoniová), ''Polní mše'' (Liberec 1981, ch. F. Pokorný; ND Praha 1992, ch. J. Kylián – přenesená ch. NDT), ''Romance z pampelišek'' (VUS UK 1983, ch. M. Benoniová), ''Sextet pro klavír a dechové nástroje'' (ND Praha 1985 a Ústí n. Labem 1999, ch. I. Kubicová), ''Toccata e due canzoni'' (Brno 1983, ch. D. Wiesner), ''III. symfonie ''(PKB 1990, ch. P. Šmok), ''IV. smyčcový kvartet ''(ND Praha 1990, ch. Z. Prokeš), výběr z jeho hudby použil (zejm. z ''Kuchyňské revue)'' L. Fialka ve ''Snu trochu melancholickém'' v inscenaci ''Sny'' (Pantomima Na zábradlí 1984).
 
Na pražské konzervatoři studoval obor housle a varhany. Houslista ČF od 1914, 1915–19 učitel houslí v Poličce, od 1920 opět houslista ČF. Sám se považoval za autodidakta, byl žákem J. Suka na mistrovské škole pražské konzervatoře 1922–23, od 1923 studoval u A. Roussella v Paříži, kde se usadil natrvalo, mj. zde korepetoval v tanečním studiu Z. Podhajské. Od 1941 žil v New Yorku, od 1953 znovu v Evropě – Nice 1955 a 1958, Řím 1956–57, 1958 Schönenberg-Pratteln (Švýcarsko). Významný představitel české hudby, světově proslulý symfonik. Od 30. let je v jeho tvorbě zřetelná česká nápěvnost lyrického typu, inspirace folklorem, vliv jazzu. Jeho hudební řeč je osobitá spojením typických rytmických a harmonických prvků a instrumentace – klavír je důležitou součástí Martinů symfonického orchestru. V symfoniích se objevují novátorské postupy, zjednodušení výrazových prostředků v malých kantátách okouzluje lidově prostou krásou. Záběr jeho tvorby je velmi široký, obsahuje symfonie, orchestrální ouvertury, kantáty, suity, symfonické básně, koncertantní skladby, komorní díla, písně, melodramy, sbory. Ve skladbách pro klavír se objevují stylizované tance. Zkomponoval opery: Voják a tanečnice'','' ►''Divadlo za bránou'', Hry o Marii, Julietta aneb Snář, Slzy nože, nedokončený Den milosrdenství, Alexandre bis/Dvakrát Alexander, Mirandolina, Řecké pašije, Trojí přání aneb Vrtkavosti života, rozhlasové opery: Hlas lesa, Veselohra na mostě, televizní opery: Ženitba, Čím lidé žijí. Autor hudby k filmům: Slovácké tance a obyčeje, Marijka nevěrnice, Střevíček, Město živé vody, kreslený, loutkový a taneční film ''Natáčí se''. Autor scénické hudby k Gideho Oidipovi (1936) aj. Napsal balety: ''Báječný (Podivuhodný) let'' (ČT 1998, režie V. Nekvasil), ►''Istar'', ► ''Kdo je na světě nejmocnější, Koleda,'' ► ''Kuchyňská revue, Motýl, který dupal'', meloplastickoá scéna ''Noc, Paridův soud, Stín'', ► ''Šach králi'', ► ''Škrtič'', zpívaný balet ► ''Špalíček'' a ► ''Vzpoura''. Jeho zhudebněný text básní O. Březiny ''Ruce ''tančila J. Nikolská (Divadlo na Vinohradech 1932). Z jeho původně nebaletních děl byly inscenovány: Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány (''Dialog se svědomím minulosti'', Brno 1981, Olomouc 1990 a Ostrava 1994 v ch. D. Wiesnera), ''Fresky Piera della Francesca ''(Balet Praha 1965, ch. P. Šmok; Balet Praha 1999, ch. L. Vaculík), ''Kytice ''(v pásmu ''Utkáno z pramenů'', ČSSPT 1967, ch. L. Hynková), ''Madrigaly'' (PKB 1984, ch. P. Šmok), ''Otvírání studánek'' (Laterna magika 1960, ch. Z. Šemberová; ČSSPT 1963, ch. J. Kalinová; Ústí n. Labem 1989, ch. J. Blažek), ► ''Paraboly'' (Ostrava 1966, ch. E. Gabzdyl; soubor Paraboly v Laterně magice 1984, PKB 1984 a TKP 1991, ch. M. Benoniová), ''Polní mše'' (Liberec 1981, ch. F. Pokorný; ND Praha 1992, ch. J. Kylián – přenesená ch. NDT), ''Romance z pampelišek'' (VUS UK 1983, ch. M. Benoniová), ''Sextet pro klavír a dechové nástroje'' (ND Praha 1985 a Ústí n. Labem 1999, ch. I. Kubicová), ''Toccata e due canzoni'' (Brno 1983, ch. D. Wiesner), ''III. symfonie ''(PKB 1990, ch. P. Šmok), ''IV. smyčcový kvartet ''(ND Praha 1990, ch. Z. Prokeš), výběr z jeho hudby použil (zejm. z ''Kuchyňské revue)'' L. Fialka ve ''Snu trochu melancholickém'' v inscenaci ''Sny'' (Pantomima Na zábradlí 1984).
 
</ee:content>
 
</ee:content>
Řádka 36: Řádka 34:
 
* <ee:chronology_date_from>28. 8. 1959</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Liestal (Švýcarsko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>28. 8. 1959</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Liestal (Švýcarsko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names/></div>
+
<div class="names"><ee:names>
 +
 
 +
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 46: Řádka 46:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author>
−
<cshow logged="0">
+
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
−
</cshow>
+
−
<cshow logged="1">
+
−
'''Zdroj:''' <ee:published>2001</ee:published><br/>
+
−
'''Autor:''' <ee:author></ee:author>
+
−
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
 
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
Řádka 62: Řádka 56:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Verze z 23. 1. 2017, 09:53

Bohuslav Martinů
* 8. 12. 1890 Polička, okr. Svitavy
† 28. 8. 1959 Liestal (Švýcarsko)
skladatel


Na pražské konzervatoři studoval obor housle a varhany. Houslista ČF od 1914, 1915–19 učitel houslí v Poličce, od 1920 opět houslista ČF. Sám se považoval za autodidakta, byl žákem J. Suka na mistrovské škole pražské konzervatoře 1922–23, od 1923 studoval u A. Roussella v Paříži, kde se usadil natrvalo, mj. zde korepetoval v tanečním studiu Z. Podhajské. Od 1941 žil v New Yorku, od 1953 znovu v Evropě – Nice 1955 a 1958, Řím 1956–57, 1958 Schönenberg-Pratteln (Švýcarsko). Významný představitel české hudby, světově proslulý symfonik. Od 30. let je v jeho tvorbě zřetelná česká nápěvnost lyrického typu, inspirace folklorem, vliv jazzu. Jeho hudební řeč je osobitá spojením typických rytmických a harmonických prvků a instrumentace – klavír je důležitou součástí Martinů symfonického orchestru. V symfoniích se objevují novátorské postupy, zjednodušení výrazových prostředků v malých kantátách okouzluje lidově prostou krásou. Záběr jeho tvorby je velmi široký, obsahuje symfonie, orchestrální ouvertury, kantáty, suity, symfonické básně, koncertantní skladby, komorní díla, písně, melodramy, sbory. Ve skladbách pro klavír se objevují stylizované tance. Zkomponoval opery: Voják a tanečnice, ►Divadlo za bránou, Hry o Marii, Julietta aneb Snář, Slzy nože, nedokončený Den milosrdenství, Alexandre bis/Dvakrát Alexander, Mirandolina, Řecké pašije, Trojí přání aneb Vrtkavosti života, rozhlasové opery: Hlas lesa, Veselohra na mostě, televizní opery: Ženitba, Čím lidé žijí. Autor hudby k filmům: Slovácké tance a obyčeje, Marijka nevěrnice, Střevíček, Město živé vody, kreslený, loutkový a taneční film Natáčí se. Autor scénické hudby k Gideho Oidipovi (1936) aj. Napsal balety: Báječný (Podivuhodný) let (ČT 1998, režie V. Nekvasil), ►Istar, ► Kdo je na světě nejmocnější, Koleda, ► Kuchyňská revue, Motýl, který dupal, meloplastickoá scéna Noc, Paridův soud, Stín, ► Šach králi, ► Škrtič, zpívaný balet ► Špalíček a ► Vzpoura. Jeho zhudebněný text básní O. Březiny Ruce tančila J. Nikolská (Divadlo na Vinohradech 1932). Z jeho původně nebaletních děl byly inscenovány: Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány (Dialog se svědomím minulosti, Brno 1981, Olomouc 1990 a Ostrava 1994 v ch. D. Wiesnera), Fresky Piera della Francesca (Balet Praha 1965, ch. P. Šmok; Balet Praha 1999, ch. L. Vaculík), Kytice (v pásmu Utkáno z pramenů, ČSSPT 1967, ch. L. Hynková), Madrigaly (PKB 1984, ch. P. Šmok), Otvírání studánek (Laterna magika 1960, ch. Z. Šemberová; ČSSPT 1963, ch. J. Kalinová; Ústí n. Labem 1989, ch. J. Blažek), ► Paraboly (Ostrava 1966, ch. E. Gabzdyl; soubor Paraboly v Laterně magice 1984, PKB 1984 a TKP 1991, ch. M. Benoniová), Polní mše (Liberec 1981, ch. F. Pokorný; ND Praha 1992, ch. J. Kylián – přenesená ch. NDT), Romance z pampelišek (VUS UK 1983, ch. M. Benoniová), Sextet pro klavír a dechové nástroje (ND Praha 1985 a Ústí n. Labem 1999, ch. I. Kubicová), Toccata e due canzoni (Brno 1983, ch. D. Wiesner), III. symfonie (PKB 1990, ch. P. Šmok), IV. smyčcový kvartet (ND Praha 1990, ch. Z. Prokeš), výběr z jeho hudby použil (zejm. z Kuchyňské revue) L. Fialka ve Snu trochu melancholickém v inscenaci Sny (Pantomima Na zábradlí 1984).


Literatura

Mihule, J.: Bohuslav Martinů – profil života a díla, Praha, Supraphon 1974 • Regler-Bellinger, B.–Schenck, W.–Winking, H.: Opera – velká encyklopedie, Praha, Mladá fronta 1996 • Šafránek, M.: Bohuslav Martinů – život a dílo, Praha, Supraphon 1961

Životní události

  • 8. 12. 1890: narození, Polička, okr. Svitavy
  • 28. 8. 1959: úmrtí, Liestal (Švýcarsko)


Vznik: 2001



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Martinů,_Bohuslav&oldid=17526“