Fibich, Zdeněk (Tanec): Porovnání verzí
nahoru...
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Fibich Zdeněk (Tanec) na Fibich, Zdeněk (Tanec)) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Zdeněk</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Zdeněk</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Fibich</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Fibich</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
21. 12. 1850 | 21. 12. 1850 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Všebořice u Dolních Kralovic | Všebořice u Dolních Kralovic | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
15. 10. 1900 | 15. 10. 1900 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>skladatel,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc/> |
| + | | povolání=<ee:profession>skladatel,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Kompozici studoval 1864–65 u Z. Kolešovského a krátce v letech 1865–66 u B. Smetany, 1865–67 na konzervatoři v Lipsku klavír u I. Moschelese, 1868–69 vyučoval a koncertoval v Paříži, 1870 studoval v Mannheimu u V. Lachnera. 1873–74 učitel zpěvu na středních školách ve Vilně. 1875–78 byl druhým kapelníkem Prozatímního divadla v Praze, 1878–81 sbormistrem pravoslavného chrámu v Praze 1, 1899–1900 dramaturgem ND Praha. Soukromě vyučoval hudbě, napsal klavírní školu. Byl činný v Umělecké besedě, publikoval v časopise Dalibor a mj. napsal monografii k otevření Národního divadla. Zasáhl do všech hudebních oborů, zakladatelský význam má jeho tvorba melodramů a scénických melodramů, nově přinesl také baladický charakter hudby. Snivost, idylismus námětů i hudební řeči ho zařazují mezi typické romantiky s wagnerovskou technikou příznačného motivu, melodicky vycházel z české lidové písně. Složil ouvertury k Vrchlického Noci na Karlštejně, Shakespearově Romeovi a Julii, Kollárově Pražskému židovi, Prolog k otevření Nového českého divadla, Hudbu k živému obrazu Komenský aj. Autor třídílného scénického melodramu Hippodamie na slova J. Vrchlického, oper Bukovín, Blaník, Nevěsta messinská, Bouře, Hedy, Šárka, Pád Arkuna aj. Jeho původně nebaletní hudbu si ke svým choreografiím vybrali např. S. Remar (''Čtyři mušketýři ''a ''Dívčí válka'', Brno, Reduta 1946) a J. Smoláková (''Obrázky z venkova'', Taneční divadlo, 1949), M. Blahoutová získala v Olomouci na celostátní choreografické soutěži 1998 cenu za taneční provedení jeho symfonické básně ''Toman a lesní panna''. | Kompozici studoval 1864–65 u Z. Kolešovského a krátce v letech 1865–66 u B. Smetany, 1865–67 na konzervatoři v Lipsku klavír u I. Moschelese, 1868–69 vyučoval a koncertoval v Paříži, 1870 studoval v Mannheimu u V. Lachnera. 1873–74 učitel zpěvu na středních školách ve Vilně. 1875–78 byl druhým kapelníkem Prozatímního divadla v Praze, 1878–81 sbormistrem pravoslavného chrámu v Praze 1, 1899–1900 dramaturgem ND Praha. Soukromě vyučoval hudbě, napsal klavírní školu. Byl činný v Umělecké besedě, publikoval v časopise Dalibor a mj. napsal monografii k otevření Národního divadla. Zasáhl do všech hudebních oborů, zakladatelský význam má jeho tvorba melodramů a scénických melodramů, nově přinesl také baladický charakter hudby. Snivost, idylismus námětů i hudební řeči ho zařazují mezi typické romantiky s wagnerovskou technikou příznačného motivu, melodicky vycházel z české lidové písně. Složil ouvertury k Vrchlického Noci na Karlštejně, Shakespearově Romeovi a Julii, Kollárově Pražskému židovi, Prolog k otevření Nového českého divadla, Hudbu k živému obrazu Komenský aj. Autor třídílného scénického melodramu Hippodamie na slova J. Vrchlického, oper Bukovín, Blaník, Nevěsta messinská, Bouře, Hedy, Šárka, Pád Arkuna aj. Jeho původně nebaletní hudbu si ke svým choreografiím vybrali např. S. Remar (''Čtyři mušketýři ''a ''Dívčí válka'', Brno, Reduta 1946) a J. Smoláková (''Obrázky z venkova'', Taneční divadlo, 1949), M. Blahoutová získala v Olomouci na celostátní choreografické soutěži 1998 cenu za taneční provedení jeho symfonické básně ''Toman a lesní panna''. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| Řádka 48: | Řádka 46: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 64: | Řádka 56: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 09:53
Kompozici studoval 1864–65 u Z. Kolešovského a krátce v letech 1865–66 u B. Smetany, 1865–67 na konzervatoři v Lipsku klavír u I. Moschelese, 1868–69 vyučoval a koncertoval v Paříži, 1870 studoval v Mannheimu u V. Lachnera. 1873–74 učitel zpěvu na středních školách ve Vilně. 1875–78 byl druhým kapelníkem Prozatímního divadla v Praze, 1878–81 sbormistrem pravoslavného chrámu v Praze 1, 1899–1900 dramaturgem ND Praha. Soukromě vyučoval hudbě, napsal klavírní školu. Byl činný v Umělecké besedě, publikoval v časopise Dalibor a mj. napsal monografii k otevření Národního divadla. Zasáhl do všech hudebních oborů, zakladatelský význam má jeho tvorba melodramů a scénických melodramů, nově přinesl také baladický charakter hudby. Snivost, idylismus námětů i hudební řeči ho zařazují mezi typické romantiky s wagnerovskou technikou příznačného motivu, melodicky vycházel z české lidové písně. Složil ouvertury k Vrchlického Noci na Karlštejně, Shakespearově Romeovi a Julii, Kollárově Pražskému židovi, Prolog k otevření Nového českého divadla, Hudbu k živému obrazu Komenský aj. Autor třídílného scénického melodramu Hippodamie na slova J. Vrchlického, oper Bukovín, Blaník, Nevěsta messinská, Bouře, Hedy, Šárka, Pád Arkuna aj. Jeho původně nebaletní hudbu si ke svým choreografiím vybrali např. S. Remar (Čtyři mušketýři a Dívčí válka, Brno, Reduta 1946) a J. Smoláková (Obrázky z venkova, Taneční divadlo, 1949), M. Blahoutová získala v Olomouci na celostátní choreografické soutěži 1998 cenu za taneční provedení jeho symfonické básně Toman a lesní panna.
Literatura
Jiránek, J.: Zdeněk Fibich, Praha 1963, 2. vydání 2000 • Nejedlý, Z.: Česká moderní zpěvohra po Smetanovi, Praha 1910
Životní události
- 21. 12. 1850: narození, Všebořice u Dolních Kralovic
- 15. 10. 1900: úmrtí, Praha
Vznik: 2001
