Divadelní žatva – balet: Porovnání verzí

| název = <ee:label>Divadelní žatva – balet</ee:label>

| název = <ee:label>Divadelní žatva – balet</ee:label>

| letopočet = <ee:era></ee:era>

| letopočet = <ee:era></ee:era>

</ee:alias>

</ee:alias>

| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>

| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>

| type = <ee:type>soutěž</ee:type>

| type = <ee:type>soutěž</ee:type>

| adresa = <ee:address>

| adresa = <ee:address>

}}<ee:perex>

}}<ee:perex>

Soutěžní přehlídka všech divadelních žánrů, připravovaná SČDU, probíhala v letech 1948–89. První ročník 1948 byl bez účasti baletních ansámblů. Na II. ročníku 1949 získalo 1. cenu Brno za nastudování ''V. symfonie'' P. I. Čajkovského (ch. I. V. Psota), za interpretaci byli oceněni J. Šlezingrová, V. Malcev, R. Karhánek, V. Vágnerová. Na III. ročníku 1951 dostalo 1. cenu ND Praha za ''Romea a Julii'' (ch. S. Machov), 2. cenu SND Bratislava za ''Romea a Julii'' (ch. S. Remar), 3. cenu Brno za ''Labutí jezero ''(ch. I. V. Psota) a oceněna byla i choreografická práce S. Remara a J. Škody a interpretační výkony Z. Šemberové, M. Kůry a O. Stodoly, cenu za vznik baletu Viktorka si odnesli skladatel Z. Vostřák a libretista J. Reimoser. Na IV. ročníku 1951/1952 vyhrála interpretační cenu E. Němečková. Na V. ročníku 1952/53 získala 1. cenu Plzeň za ''Romea a Julii'' v ch. J. Němečka, porota ocenila výkon E. Němečkové v roli Julie a za vedení orchestru K. Vašata. Na VI. ročníku 1953/54 porota určila 1. cenu Plzni za Jánošíka (ch. J. Němeček) a oceněna byla i ''Maškaráda'' a ''Viktorka'' opavského baletu (ch. B. Slovák). Na VII. ročníku 1956/57 nebyly stanoveny ceny podle žánrů, hodnotilo se 625 přihlášených divadelních inscenací všech oborů a 6. místo bylo určeno plzeňskému provedení ''Mládí'' (ch. J. Němeček) a 7. místo Brnu za ''Plameny Paříže'' (ch. J. Nermut), z interpretů byli oceněni V. Pavelcová, H. Sobková a J. Šlezingrová. Festivalu malých tanečních forem Karlovy Vary 1965 (VIII. ročník Divadelní žatvy) se zúčastnily baletní soubory z Brna (''Maličkosti'' a ''Leningradská symfonie'', ch. L. Ogoun; ''Ples kadetů'', ch. I. V. Psota; ''Letní monology'' A. Piňose, ch. V. Avratová), Plzně (''Maškaráda'', ch. V. Untermüllerová), Olomouce (''Coppélia ''a ''Paganini ''na hudbu S. Rachmaninova, ch. J. Škoda), Studio Balet Praha (''Fresky'', ch. P. Šmok; ''Hirošima'' a ''Podivuhodný mandarín'', ch. L. Ogoun) a balet z Ostravy (''Othello'', ch. E. Gabzdyl). 1965–89 se soutěžní přehlídky nekonaly. Na Baletní žatvě vyhlášené SČDU 1989 získal Hlavní cenu soubor z Brna za ''Sen noci svatojanské'' V. Trojana v ch. L. Ogouna; další ocenění byla udělena souboru PKB za ''Musica slovaca'' v ch. P. Šmoka a byly oceněny jevištní výkony M. Šebora, V. Kloubka, N. Danko, L. Kuklové, J. Kadlece, K. Rejmanové, P. Tyce; cenu za kostýmní návrhy obdržel J. Jelínek, cenu za vedení orchestru F. Babický. 

Soutěžní přehlídka všech divadelních žánrů, připravovaná SČDU, probíhala v letech 1948–89. První ročník 1948 byl bez účasti baletních ansámblů. Na II. ročníku 1949 získalo 1. cenu Brno za nastudování ''V. symfonie'' P. I. Čajkovského (ch. I. V. Psota), za interpretaci byli oceněni J. Šlezingrová, V. Malcev, R. Karhánek, V. Vágnerová. Na III. ročníku 1951 dostalo 1. cenu ND Praha za ''Romea a Julii'' (ch. S. Machov), 2. cenu SND Bratislava za ''Romea a Julii'' (ch. S. Remar), 3. cenu Brno za ''Labutí jezero ''(ch. I. V. Psota) a oceněna byla i choreografická práce S. Remara a J. Škody a interpretační výkony Z. Šemberové, M. Kůry a O. Stodoly, cenu za vznik baletu Viktorka si odnesli skladatel Z. Vostřák a libretista J. Reimoser. Na IV. ročníku 1951/1952 vyhrála interpretační cenu E. Němečková. Na V. ročníku 1952/53 získala 1. cenu Plzeň za ''Romea a Julii'' v ch. J. Němečka, porota ocenila výkon E. Němečkové v roli Julie a za vedení orchestru K. Vašata. Na VI. ročníku 1953/54 porota určila 1. cenu Plzni za Jánošíka (ch. J. Němeček) a oceněna byla i ''Maškaráda'' a ''Viktorka'' opavského baletu (ch. B. Slovák). Na VII. ročníku 1956/57 nebyly stanoveny ceny podle žánrů, hodnotilo se 625 přihlášených divadelních inscenací všech oborů a 6. místo bylo určeno plzeňskému provedení ''Mládí'' (ch. J. Němeček) a 7. místo Brnu za ''Plameny Paříže'' (ch. J. Nermut), z interpretů byli oceněni V. Pavelcová, H. Sobková a J. Šlezingrová. Festivalu malých tanečních forem Karlovy Vary 1965 (VIII. ročník Divadelní žatvy) se zúčastnily baletní soubory z Brna (''Maličkosti'' a ''Leningradská symfonie'', ch. L. Ogoun; ''Ples kadetů'', ch. I. V. Psota; ''Letní monology'' A. Piňose, ch. V. Avratová), Plzně (''Maškaráda'', ch. V. Untermüllerová), Olomouce (''Coppélia ''a ''Paganini ''na hudbu S. Rachmaninova, ch. J. Škoda), Studio Balet Praha (''Fresky'', ch. P. Šmok; ''Hirošima'' a ''Podivuhodný mandarín'', ch. L. Ogoun) a balet z Ostravy (''Othello'', ch. E. Gabzdyl). 1965–89 se soutěžní přehlídky nekonaly. Na Baletní žatvě vyhlášené SČDU 1989 získal Hlavní cenu soubor z Brna za ''Sen noci svatojanské'' V. Trojana v ch. L. Ogouna; další ocenění byla udělena souboru PKB za ''Musica slovaca'' v ch. P. Šmoka a byly oceněny jevištní výkony M. Šebora, V. Kloubka, N. Danko, L. Kuklové, J. Kadlece, K. Rejmanové, P. Tyce; cenu za kostýmní návrhy obdržel J. Jelínek, cenu za vedení orchestru F. Babický. 

</ee:content>

</ee:content>

{{#dpl:  

{{#dpl:  

   | linksto={{FULLPAGENAME}}  

   | linksto={{FULLPAGENAME}}  

   | noresultsheader=\n

   | noresultsheader=\n

}}

}}

<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category>

<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]]</ee:category>

</ee:documentation>

</ee:documentation>

</cshow>

</cshow>

<references></references>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>

<noinclude><languages></languages></noinclude>