Berger, Augustin (Tanec): Porovnání verzí
nahoru...
m (Jakubcova přesunul stránku Berger Augustin (Tanec) na Berger, Augustin (Tanec)) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Augustin</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Augustin</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Berger</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Berger</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
11. 8. 1861 | 11. 8. 1861 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Boskovice, okr. Blansko | Boskovice, okr. Blansko | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
1. 6. 1945 | 1. 6. 1945 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha | Praha | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>tanečník, choreograf, baletní mistr, pedagog,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc/> |
| + | | povolání=<ee:profession>tanečník, choreograf, baletní mistr, pedagog,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Vl. jménem Ratzesberger. Patří mezi zakládající osobnosti českého baletu. První divadelní zkušenosti získal jako dvanáctiletý v roli Pikolíka ve frašce Tricoche a Cakolet, a dál se školil u akrobata Conradiho (vl. jménem Liška), mima Barbariniho, a zejm. u M. Hentzové a J. Belkeové v Aréně Na hradbách (1874), kde statoval. Učil se v xylografické dílně a tančil v Teatro salone italiano v Praze (1876). Po krátkém působení v Loisettově cirkuse v Kristianii (Oslo 1877) se vrátil do Prahy a byl sólistou ve Stavovském divadle 1878–81. Vystupoval jako partner tanečnice Mrs. Aeney (Mouche d’Or) a byl s ní na turné 1881–82 v Paříži (Théâtre Châtelet), Toulouse (Théâtre du Capitole), Barceloně (Theatro Principale) a Miláně (Theatro dal Verme). Od 1883 byl sólistou v ND Praha a tančil v choreografiích V. Reisingera, např. Bobeše ''V lesním zátiší'' (Novoměstské divadlo 1883), Abdula v ''Hašiši'' (ND Praha 1884). V letech 1885–1900 byl šéfem baletu a choreografem ND Praha. V tomto prvním období rozšířil v ND baletní soubor mj. o italské baleriny (G. Paltrinieri, E. Grimaldi, M. Taveggia, I. Cecchini, E. Bavazani) a z domácích o A. Srnovou, F. ze Schöpfů a Z. Štemberovou. Vedl baletní školu a jeho žačkami byly např. A. Korecká, H. Štěpánková, Z. Zabylová. Nastudoval v ND kvalitní repertoárové tituly: ''Giselle ''(1886), ''Štědrovečerní sen'' (1886), ''Sylvie'' (1888), 2. jednání ''Labutího jezera'' (1888),''Pohádka o nalezeném štěstí ''(1889), ''Rákoš Rákoczy'' (1891), ''Coppélia ''(1892), ''Česká svatba ''(1895). Uváděl také výpravné baletní féerie: ''Excelsior'' (1885, kdy zopakoval Marencův úspěšný titul z Vídně), ''Flik a Flok'' (1886), ''Narenta'' (1887),''Fantaska ''(1888), ''Brahma'' (1896), ''Bajaja'' (1897), ''Day Sin'' (1898). 1901–10 byl šéfem baletu v Hofoper v Drážďanech, kde uvedl ''Sylvii'' (1901, 1906), ''Coppélii'' (1901) a mj. pp. ''Volkfest a uf Guinea'' (h. koláž 1901), ''Pechvogel und Lachtaube ''(h. A. Pittich, 1901), ''Der verlorene Sohn ''(h. A. Wormser, 1903), ''Auf Japan ''(h. R. Friml, 1903), ''Grossmütterchen erzhählt'' (h. M. Maréchal, 1904), ''Královnu loutek'' (1904), ''Rokoko'' (h. koláž 1905), ''Závoj pierotčin'' (1910). V sezóně 1910/11 působil ve Varšavě (Teatr Wielki) a zopakoval zde drážďanské nastudování ''Japonie'' a ''Rokoka''. Poté se vrátil do Prahy na šéfovské místo v ND Praha a 1912–23 zde, stejně jako ve svém prvním pražském období, tančil mj. i hlavní role a hrál ve filmech (Sněženka z hor; hlavní roli v Únosu bankéře Fuxe aj.). Byl oceňován jeho temperament, bravurní technika a mrštnost. Tančil např. Otroka v ''Excelsioru,'' Oriona v ''Sylvii,'' Albrechta v ''Giselle'', Prince Jaroslava v ''Labutím jezeře'', Coppélia v ''Coppélii'', Poetu v ''Královně loutek.'' Velký úspěch zaznamenal jeho ''Prométheus'' (1912), inscenovaný v duchu novodobých snah; následoval ''Andersen ''(1914). Po 1. světové válce nenašla jeho dramaturgie, režie ani choreografie dřívější průbojnost a snaha o efektní podívanou neodpovídala novým uměleckým trendům vedení ND. Při choreografické spolupráci na expresionistických režiích K. H. Hilara došlo k rozporům. A. Berger nastudoval ''Labutí jezero ''(1922) a ''Louskáčka ''(1923) a o jeho další práci nebyl zájem. Jako choreograf hostoval v Miláně (1903), Petrohradě (1905), Londýně (1911) a Berlíně (1915). Závěrem jeho tvůrčí činnosti bylo desetileté působení v Metropolitní opeře v New Yorku 1922–32. Manžel Giulietty Paltrinieri, jejich vnukem byl Jaroslav Berger. | Vl. jménem Ratzesberger. Patří mezi zakládající osobnosti českého baletu. První divadelní zkušenosti získal jako dvanáctiletý v roli Pikolíka ve frašce Tricoche a Cakolet, a dál se školil u akrobata Conradiho (vl. jménem Liška), mima Barbariniho, a zejm. u M. Hentzové a J. Belkeové v Aréně Na hradbách (1874), kde statoval. Učil se v xylografické dílně a tančil v Teatro salone italiano v Praze (1876). Po krátkém působení v Loisettově cirkuse v Kristianii (Oslo 1877) se vrátil do Prahy a byl sólistou ve Stavovském divadle 1878–81. Vystupoval jako partner tanečnice Mrs. Aeney (Mouche d’Or) a byl s ní na turné 1881–82 v Paříži (Théâtre Châtelet), Toulouse (Théâtre du Capitole), Barceloně (Theatro Principale) a Miláně (Theatro dal Verme). Od 1883 byl sólistou v ND Praha a tančil v choreografiích V. Reisingera, např. Bobeše ''V lesním zátiší'' (Novoměstské divadlo 1883), Abdula v ''Hašiši'' (ND Praha 1884). V letech 1885–1900 byl šéfem baletu a choreografem ND Praha. V tomto prvním období rozšířil v ND baletní soubor mj. o italské baleriny (G. Paltrinieri, E. Grimaldi, M. Taveggia, I. Cecchini, E. Bavazani) a z domácích o A. Srnovou, F. ze Schöpfů a Z. Štemberovou. Vedl baletní školu a jeho žačkami byly např. A. Korecká, H. Štěpánková, Z. Zabylová. Nastudoval v ND kvalitní repertoárové tituly: ''Giselle ''(1886), ''Štědrovečerní sen'' (1886), ''Sylvie'' (1888), 2. jednání ''Labutího jezera'' (1888),''Pohádka o nalezeném štěstí ''(1889), ''Rákoš Rákoczy'' (1891), ''Coppélia ''(1892), ''Česká svatba ''(1895). Uváděl také výpravné baletní féerie: ''Excelsior'' (1885, kdy zopakoval Marencův úspěšný titul z Vídně), ''Flik a Flok'' (1886), ''Narenta'' (1887),''Fantaska ''(1888), ''Brahma'' (1896), ''Bajaja'' (1897), ''Day Sin'' (1898). 1901–10 byl šéfem baletu v Hofoper v Drážďanech, kde uvedl ''Sylvii'' (1901, 1906), ''Coppélii'' (1901) a mj. pp. ''Volkfest a uf Guinea'' (h. koláž 1901), ''Pechvogel und Lachtaube ''(h. A. Pittich, 1901), ''Der verlorene Sohn ''(h. A. Wormser, 1903), ''Auf Japan ''(h. R. Friml, 1903), ''Grossmütterchen erzhählt'' (h. M. Maréchal, 1904), ''Královnu loutek'' (1904), ''Rokoko'' (h. koláž 1905), ''Závoj pierotčin'' (1910). V sezóně 1910/11 působil ve Varšavě (Teatr Wielki) a zopakoval zde drážďanské nastudování ''Japonie'' a ''Rokoka''. Poté se vrátil do Prahy na šéfovské místo v ND Praha a 1912–23 zde, stejně jako ve svém prvním pražském období, tančil mj. i hlavní role a hrál ve filmech (Sněženka z hor; hlavní roli v Únosu bankéře Fuxe aj.). Byl oceňován jeho temperament, bravurní technika a mrštnost. Tančil např. Otroka v ''Excelsioru,'' Oriona v ''Sylvii,'' Albrechta v ''Giselle'', Prince Jaroslava v ''Labutím jezeře'', Coppélia v ''Coppélii'', Poetu v ''Královně loutek.'' Velký úspěch zaznamenal jeho ''Prométheus'' (1912), inscenovaný v duchu novodobých snah; následoval ''Andersen ''(1914). Po 1. světové válce nenašla jeho dramaturgie, režie ani choreografie dřívější průbojnost a snaha o efektní podívanou neodpovídala novým uměleckým trendům vedení ND. Při choreografické spolupráci na expresionistických režiích K. H. Hilara došlo k rozporům. A. Berger nastudoval ''Labutí jezero ''(1922) a ''Louskáčka ''(1923) a o jeho další práci nebyl zájem. Jako choreograf hostoval v Miláně (1903), Petrohradě (1905), Londýně (1911) a Berlíně (1915). Závěrem jeho tvůrčí činnosti bylo desetileté působení v Metropolitní opeře v New Yorku 1922–32. Manžel Giulietty Paltrinieri, jejich vnukem byl Jaroslav Berger. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| Řádka 49: | Řádka 47: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2001{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author></ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | <ee:category>[[Category:Český taneční slovník]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 65: | Řádka 57: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 09:52
Vl. jménem Ratzesberger. Patří mezi zakládající osobnosti českého baletu. První divadelní zkušenosti získal jako dvanáctiletý v roli Pikolíka ve frašce Tricoche a Cakolet, a dál se školil u akrobata Conradiho (vl. jménem Liška), mima Barbariniho, a zejm. u M. Hentzové a J. Belkeové v Aréně Na hradbách (1874), kde statoval. Učil se v xylografické dílně a tančil v Teatro salone italiano v Praze (1876). Po krátkém působení v Loisettově cirkuse v Kristianii (Oslo 1877) se vrátil do Prahy a byl sólistou ve Stavovském divadle 1878–81. Vystupoval jako partner tanečnice Mrs. Aeney (Mouche d’Or) a byl s ní na turné 1881–82 v Paříži (Théâtre Châtelet), Toulouse (Théâtre du Capitole), Barceloně (Theatro Principale) a Miláně (Theatro dal Verme). Od 1883 byl sólistou v ND Praha a tančil v choreografiích V. Reisingera, např. Bobeše V lesním zátiší (Novoměstské divadlo 1883), Abdula v Hašiši (ND Praha 1884). V letech 1885–1900 byl šéfem baletu a choreografem ND Praha. V tomto prvním období rozšířil v ND baletní soubor mj. o italské baleriny (G. Paltrinieri, E. Grimaldi, M. Taveggia, I. Cecchini, E. Bavazani) a z domácích o A. Srnovou, F. ze Schöpfů a Z. Štemberovou. Vedl baletní školu a jeho žačkami byly např. A. Korecká, H. Štěpánková, Z. Zabylová. Nastudoval v ND kvalitní repertoárové tituly: Giselle (1886), Štědrovečerní sen (1886), Sylvie (1888), 2. jednání Labutího jezera (1888),Pohádka o nalezeném štěstí (1889), Rákoš Rákoczy (1891), Coppélia (1892), Česká svatba (1895). Uváděl také výpravné baletní féerie: Excelsior (1885, kdy zopakoval Marencův úspěšný titul z Vídně), Flik a Flok (1886), Narenta (1887),Fantaska (1888), Brahma (1896), Bajaja (1897), Day Sin (1898). 1901–10 byl šéfem baletu v Hofoper v Drážďanech, kde uvedl Sylvii (1901, 1906), Coppélii (1901) a mj. pp. Volkfest a uf Guinea (h. koláž 1901), Pechvogel und Lachtaube (h. A. Pittich, 1901), Der verlorene Sohn (h. A. Wormser, 1903), Auf Japan (h. R. Friml, 1903), Grossmütterchen erzhählt (h. M. Maréchal, 1904), Královnu loutek (1904), Rokoko (h. koláž 1905), Závoj pierotčin (1910). V sezóně 1910/11 působil ve Varšavě (Teatr Wielki) a zopakoval zde drážďanské nastudování Japonie a Rokoka. Poté se vrátil do Prahy na šéfovské místo v ND Praha a 1912–23 zde, stejně jako ve svém prvním pražském období, tančil mj. i hlavní role a hrál ve filmech (Sněženka z hor; hlavní roli v Únosu bankéře Fuxe aj.). Byl oceňován jeho temperament, bravurní technika a mrštnost. Tančil např. Otroka v Excelsioru, Oriona v Sylvii, Albrechta v Giselle, Prince Jaroslava v Labutím jezeře, Coppélia v Coppélii, Poetu v Královně loutek. Velký úspěch zaznamenal jeho Prométheus (1912), inscenovaný v duchu novodobých snah; následoval Andersen (1914). Po 1. světové válce nenašla jeho dramaturgie, režie ani choreografie dřívější průbojnost a snaha o efektní podívanou neodpovídala novým uměleckým trendům vedení ND. Při choreografické spolupráci na expresionistických režiích K. H. Hilara došlo k rozporům. A. Berger nastudoval Labutí jezero (1922) a Louskáčka (1923) a o jeho další práci nebyl zájem. Jako choreograf hostoval v Miláně (1903), Petrohradě (1905), Londýně (1911) a Berlíně (1915). Závěrem jeho tvůrčí činnosti bylo desetileté působení v Metropolitní opeře v New Yorku 1922–32. Manžel Giulietty Paltrinieri, jejich vnukem byl Jaroslav Berger.
Literatura
AD: Berger Augustin in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988 • Brodská, B.: Augustin Berger, Taneční listy 1995, č. 6, str. 10 • Hájek, L. : Paměti A. Bergra, Praha, Orbis 1942 • Novák, L. : Stará garda Národního divadla, Praha Jos. R. Vilímek, 1944
Životní události
- 11. 8. 1861: narození, Boskovice, okr. Blansko
- 1. 6. 1945: úmrtí, Praha
Další jména
Ratzesberger
Vznik: 2001
