Kohout, František: Porovnání verzí
nahoru...
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Kohout František na Kohout, František) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>František</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>František</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Kohout</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>Kohout</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
4. 5. 1858 | 4. 5. 1858 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Hostín u Velvar | Hostín u Velvar | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
po 1913 (?) | po 1913 (?) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>houslista, skladatel</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc/> |
| + | | povolání=<ee:profession>houslista, skladatel</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
| − | + | ||
| − | <ee:content> | + | |
Studoval na varhanické škole v Praze u F. Z. Skuherského. 1875 se stal houslistou orchestru pražského německého divadla a od 1891/92 jeho ředitelem, s úkolem řešit problémy mezi hráči a komunikovat s vedením divadla. 1913 oslavil [se zpožděním tří let] 35 let práce pro pražské německé divadlo a byl penzionován. Napsal vokální a instrumentální skladby a několik jevištních prací. Jeho opereta ''Bandita ''na námět z venkovského prostředí s jednoduchými líbivými melodiemi měla 1892 ve smíchovské aréně tři reprízy a hrála se 1893 i v Plzni. Jednoaktovku ''Stella ''(dir. skladatel, režie F. Ehrl) s libretem ze soudobého cirkusového prostředí uvedlo 1896 pražské německé divadlo. Drastický námět o vraždě ze žárlivosti je analogií k Leoncavallovým ''Komediantům''. (Při premiéře byla ''Stella ''pro vylehčení dojmu hrána s Offenbachovou operetou, při repríze s Mascagniho veristickou aktovkou ''Cavalleria rusticana''.) Po obdobné práci L. Grünbergera ''Die Heimkehr ''(1894) představovala ''Stella ''další domácí reakci na veristickou operní vlnu, inspirovanou díly Mascagniho a Leoncavalla, a její hudba převzala od svých vzorů i charakteristické veristické rysy. | Studoval na varhanické škole v Praze u F. Z. Skuherského. 1875 se stal houslistou orchestru pražského německého divadla a od 1891/92 jeho ředitelem, s úkolem řešit problémy mezi hráči a komunikovat s vedením divadla. 1913 oslavil [se zpožděním tří let] 35 let práce pro pražské německé divadlo a byl penzionován. Napsal vokální a instrumentální skladby a několik jevištních prací. Jeho opereta ''Bandita ''na námět z venkovského prostředí s jednoduchými líbivými melodiemi měla 1892 ve smíchovské aréně tři reprízy a hrála se 1893 i v Plzni. Jednoaktovku ''Stella ''(dir. skladatel, režie F. Ehrl) s libretem ze soudobého cirkusového prostředí uvedlo 1896 pražské německé divadlo. Drastický námět o vraždě ze žárlivosti je analogií k Leoncavallovým ''Komediantům''. (Při premiéře byla ''Stella ''pro vylehčení dojmu hrána s Offenbachovou operetou, při repríze s Mascagniho veristickou aktovkou ''Cavalleria rusticana''.) Po obdobné práci L. Grünbergera ''Die Heimkehr ''(1894) představovala ''Stella ''další domácí reakci na veristickou operní vlnu, inspirovanou díly Mascagniho a Leoncavalla, a její hudba převzala od svých vzorů i charakteristické veristické rysy. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| Řádka 52: | Řádka 50: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
| Řádka 68: | Řádka 60: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 10:51
Studoval na varhanické škole v Praze u F. Z. Skuherského. 1875 se stal houslistou orchestru pražského německého divadla a od 1891/92 jeho ředitelem, s úkolem řešit problémy mezi hráči a komunikovat s vedením divadla. 1913 oslavil [se zpožděním tří let] 35 let práce pro pražské německé divadlo a byl penzionován. Napsal vokální a instrumentální skladby a několik jevištních prací. Jeho opereta Bandita na námět z venkovského prostředí s jednoduchými líbivými melodiemi měla 1892 ve smíchovské aréně tři reprízy a hrála se 1893 i v Plzni. Jednoaktovku Stella (dir. skladatel, režie F. Ehrl) s libretem ze soudobého cirkusového prostředí uvedlo 1896 pražské německé divadlo. Drastický námět o vraždě ze žárlivosti je analogií k Leoncavallovým Komediantům. (Při premiéře byla Stella pro vylehčení dojmu hrána s Offenbachovou operetou, při repríze s Mascagniho veristickou aktovkou Cavalleria rusticana.) Po obdobné práci L. Grünbergera Die Heimkehr (1894) představovala Stella další domácí reakci na veristickou operní vlnu, inspirovanou díly Mascagniho a Leoncavalla, a její hudba převzala od svých vzorů i charakteristické veristické rysy.
Práce pro divadlo
Stella, opera, 1 jedn., t: Mahrberg, 26. 4. 1896 Nové něm. divadlo Praha, nevyd.; Bandita (též Babinský), romant. komická opereta, 1 jedn., t: Menhard-Litoměřický, 8. 5. 1892 Aréna na Smíchově Praha, rkp. sborník nápěvů vDÚ. – Lit. dále uvádí: O slavnosti máji, opera, 1 jedn., t: Menhard-Litoměřický; Poklad, romant. opera, 3 jedn., t: ·lechta; ženichové, opera, 3 jedn., t: Macháček.
Prameny a literatura
Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1876, s. 13 [nástup angažmá]; 1893, s. 15; Dalibor 18, 1896, s. 179 [Stella]; Bohemia 28. 4. 1896 [Stella]; Hudební věstník 1, 1908, s. 28 [30. výr. činnosti]; E. Rychnovsky, Die Musik 12, sešit červen 1913, s. 374 [Stella]; Dalibor 35, 1912/13, s. 229 [Stella]; Rosenheim, s. 119; A. Špelda: Dějiny plzeňské opery ve starém divadle 1868–1902, 1950–1954, rkp. v DÚ; E. Hermannová–V. Lébl: Soupis české divadelní tvorby, 1959, s. 64; Společnost pro podporu německé vědy. • Pazdírek; ČHS.
Životní události
- 4. 5. 1858: narození, Hostín u Velvar
- po 1913 (?): úmrtí
Vznik: 2006
Autor: Jitka Ludvová
