Hnojil, Jan: Porovnání verzí
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Hnojil Jan na Hnojil, Jan) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Jan</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Jan</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Hnojil</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Hnojil</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
5. 7. 1795 | 5. 7. 1795 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Sloupno u Hradce Králové | Sloupno u Hradce Králové | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
20. 9. 1852 | 20. 9. 1852 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Brno | Brno | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>kapelník, skladatel</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc/> |
+ | | povolání=<ee:profession>kapelník, skladatel</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
Psán také Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan. Jeho otec měl malé hospodářství. '''H. '''byl fundatistou augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Starém Brně, kde získal hudební vzdělání. Stal se členem brněnské městské hudby a 1826–32, za ředitelů A. F. Zwonecka, W. Thiela a H. Schmidta, byl kapelníkem v městském divadle. Vedle dirigování psal symfonickou hudbu (i pro divadelní orchestr) a pro augustiniánský klášter napsal řadu církevních děl. Od 1835 působil jako kapelník a učitel hudby v Bukurešti. | Psán také Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan. Jeho otec měl malé hospodářství. '''H. '''byl fundatistou augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Starém Brně, kde získal hudební vzdělání. Stal se členem brněnské městské hudby a 1826–32, za ředitelů A. F. Zwonecka, W. Thiela a H. Schmidta, byl kapelníkem v městském divadle. Vedle dirigování psal symfonickou hudbu (i pro divadelní orchestr) a pro augustiniánský klášter napsal řadu církevních děl. Od 1835 působil jako kapelník a učitel hudby v Bukurešti. | ||
Řádka 54: | Řádka 52: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Vlasta Reittererová]]{{break}}</ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | '''Autor:''' | + | |
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 70: | Řádka 62: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Verze z 23. 1. 2017, 10:51
Psán také Hnogill, Hnogil, Hnoyl, Joan. Jeho otec měl malé hospodářství. H. byl fundatistou augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Starém Brně, kde získal hudební vzdělání. Stal se členem brněnské městské hudby a 1826–32, za ředitelů A. F. Zwonecka, W. Thiela a H. Schmidta, byl kapelníkem v městském divadle. Vedle dirigování psal symfonickou hudbu (i pro divadelní orchestr) a pro augustiniánský klášter napsal řadu církevních děl. Od 1835 působil jako kapelník a učitel hudby v Bukurešti.
25. 12. 1837 řídil v Olomouci Weberovu předehru k českému představení hry P. A. Wolffa Preciosa. Od 1838 pobýval opět dlouhodobě v Brně, vyučoval hudbě a vrátil se na místo kapelníka městského divadla. 1841 byl tohoto místa zbaven (vystřídal ho G. Schmidt z dvorního divadla v Darmstadtu). Nelze říci, zda změna měla národnostní pozadí nebo byla vyvolána profesionálními problémy (Rille píše: „Dosti neobratný“). 1842 si H. otevřel v Brně hudební školu a 1851 je znovu uveden v divadelním almanachu za ředitele Balvanského jako druhý kapelník, vedle prvního kapelníka Nesvadby. Od konce dvacátých let měl v Brně k dispozici orchestr o 28 členech a sbor o 15 mužských a ženských hlasech. V případě nutnosti vypomáhala v divadle vojenská kapela. Hudební repertoár zahrnoval značný počet náročných oper (Rossini, Mozart, Meyerbeer, Auber ad.), též ovšem hry se zpěvy a parodie, z nichž jednu H. volil jako svou benefici (5. 12. 1831 parodii na Schillerovu Kabale und Liebe od J. K. Schickha Die verhängnissvolle Limonade oder Kabelle und Liebe s hudbou Ad. Müllera). Nejobtížnějším H. dirigentským úkolem byla Meyerbeerova opera Die Ghibellinen in Pisa ([Die Hugenotten] 14. 12. 1839). Podílel se na českých představeních a podle almanachu na rok 1838 za ně samostatně odpovídal; 6. 12. 1840 si pro další benefici vybral zpěvohru Dráteník od F. Škroupa. Za ředitele H. Schmidta (1832) měl oficiální titul divadelního skladatele a psal pro každodenní provoz scénickou hudbu (často se sbory) k repertoáru pohádkových her, parodií, romantických příběhů se zpěvy a tanci a ke hrám s patriotickými náměty. Na její charakter nelze z dochovaných dokumentů usuzovat. Do brněnského divadelního provozu přinesl spíše zkušenost praktika než individuální umělecké podněty.
Práce pro divadlo (hudba ke hrám)
1826: Castelli: Der Totenwecker in der Fürstengruft, čarování se zpěvy a tableaux, 4 jedn.; Carmoni: Die zwei wunderbaren Nächte oder Die Erscheinungen im Schlosse Gianevra, drama, 3 jedn.; 1829: Halirsch (podle povídky van der Velda): Die Tartarenschlacht oder Die Bestürmung von Breslau, hra se sbory, 4 jedn.; Ruber: Der falsche Lebesnier oder Wenzel Przeprziprzaprzeks Hochzeitstag, fraška se zpěvy, 2 jedn.; Prix: Vier Uhr oder Das unterbrochene Hochzeitsfest, 3 jedn.; Titz: König Wittekind, Herr aller Sachsen oder Die Blutbrüder, dram. obraz z něm. dávnověku, 5 jedn.; 1830: Birch-Pfeiffer: Die Walpurgisnacht, kouzelná hra, 4 jedn.; Dreger (podle Römera): Wenzel, noch ein Wenzel und wieder ein Wenzel, oder Welcher ist der Rechte?, fraška se sbory, 3 jedn.; 1831: Thiel: Kaspar, der arme Findling, melodram, 3 jedn., s předehrou Des Totengräbers Rache; Anon.: Prinzessin von Babylon, heroicko-kom. pohádka se zpěvem a obrazy, 3 jedn., ch: Frey; Told: Der Alpenkönig, velký pant. balet s dialogy, zpěvy, stroji, tanci a s dekorací potopy, ch: F. Occioni; Gleich: Das Kolatschenfest in Kumrowitz oder Der Sommerball im Volksgarten, lokál. fraška se zpěvem a tanci, 3 jedn., hráno česky, čes. název neuveden; Thiel: Die Brünner Bettler-Liessel oder Der Sturm auf Eichhorn, romant. komická hra se sbory a tanci podle vlastenecké ságy, 3 jedn., s předehrou Die Teufelsbrücke, ch: J. Fenzl; Hell: Die beiden Galeerensclaven oder Die Mühle von St. Alderon, melodram, 3 jedn.; 1832: Kollmann: Die Drachenhöhle bei Röthelstein oder Der Hammer um Mitternacht, lidová hra, 4 jedn.; Kollmann: Karl von Österreich, Herzog in Steyer oder Der Hochofen in Vordernberg, vlast. hra, 4 jedn.; Houwald: Die Hochzeit auf Olivo oder Die Seeräuberbraut, velká romant. hra, 5 jedn., ch: Seligmann; Oswald: Die Müllerin und ihr Kind oder Die lebendig tote Hausfrau, lokál. fraška se zpěvem, 3 jedn., parodie hry Der Müller und sein Kind, h: H. ad.; 1839: Kollmann: Dračí jeskyně u Röthelsteina aneb železné hutě o půlnoci, romant. hra., 4 jedn., přel. F. Vaníček; F. Hall: Wlasta, hist. drama s hudbou a sbory.
Prameny a literatura
Brünner Theater-Almanach auf das Jahr 1826, s. 5; 1827, s. 4; 1829, s. 2; 1831, s. 2; 1832, s. 3; 1833, s. 4; 1839, s. 5; Květy 7, 1840, s. 343 [Divadlo v Brně]; Almanach für Freunde der Schauspielkunst [Berlin] auf das Jahr 1851, s. 65; d’Elvert: Musik, s. 112 [chybný rok nar.]; A. Rille: Die Geschichte des Brünner Stadttheaters 1734–1884, Brünn 1885, s. 113; M. Hýsek: Dějiny českého divadla v Brně, Brno 1907, s. 15–17; E. Axman: Morava v čes. hudbě 19. stol., 1920; K. Tauš: K padesátiletému jubileu čes. divadla v Brně 1884–1934, Brno 1954, s. 36; Vondráček II; S. Langer: Stručná historie divadla v Olomouci, s. III/4, rkp. v DÚ [1961]; DČD II; J. Trojan: Kapelník českých představení v předbřeznovém Brně, Program Státního divadla v Brně 62, 1990, č. 2; J. Trojan: Opera v Brně v 1. polovině 19. stol., Opus musicum 27, 1995, s. 128–139, 183–187; Wurmová 1996; J. Trojan: Lokální hry ve staré brněnské Redutě na náměty z historie a lidových pověstí, Vlastivědný věstník moravský 53, 2001, s. 333–352; Dějiny hudby na Moravě. • Pazdírek; ČHS.
Životní události
- 5. 7. 1795: narození, Sloupno u Hradce Králové
- 20. 9. 1852: úmrtí, Brno
Další jména
Hnogill, Hnogil, Hnoyl
Joan
Vznik: 2006
Autor: Vlasta Reittererová