Dvořák, Josef: Porovnání verzí
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Dvořák Josef na Dvořák, Josef) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
− | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Josef</ee:firstname> |
− | | jméno = <ee:firstname>Josef</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>Dvořák</ee:lastname> |
− | | příjmení = <ee:lastname>Dvořák</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
− | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
− | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
30. 9. 1806 | 30. 9. 1806 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Malešovice u Pohořelic | Malešovice u Pohořelic | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
2. 2. 1869 | 2. 2. 1869 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Brno | Brno | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
− | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
− | | povolání = <ee:profession>zpěvák,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc/> |
+ | | povolání=<ee:profession>zpěvák,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><ee:content> |
− | + | ||
− | <ee:content> | + | |
Psán též Dworzak, Dworschak, Joseph. Pocházel z učitelské rodiny. Vyrůstal v německém prostředí a ještě ve zralém věku „sotva uměl česky“ (H. Vojáček). Hudební vzdělání získal jako fundatista v klášteře augustiniánů na Starém Brně. Byl dlouholetým prvním basbarytonistou brněnského německého městského divadla, kde debutoval 1827 jako Bartolo (Rossini: ''Der Barbier von Sevilla'') a příležitostně vypomáhal ještě po 1860 (hostoval zvl. v jarních měsících 1851). Od počátku 40. let byl současně regenschori v dómě sv. Petra a Pavla, pro který psal chrámové skladby. Pokusil se o harmonizaci moravských lidových písní. '''D. '''hlas měl kovovou sílu a plnost, výrazově však působil spíše hrubě. J. K. Chmelenský při návštěvě brněnského divadla 1837 zhodnotil jeho výkon s uznáním, ale dodal, že „křičí tuze“. Pro jeviště nevýhodná byla i menší podsaditá postava a strojené pohyby, jež působily komicky. V některých rolích kolísal (podle mínění kritiky) dojem z jeho hry mezi démoničnem a groteskou. Ke svým beneficím volil '''D. '''náročné italské opery (např. 30. 3. 1835 Bellini: ''Die Nachtwandlerin'') i singspiely. Vytvořil Mozartovy postavy: Papageno, Sarastro (''Die Zauberflöte''), Osmin (''Die Entführung aus dem Serail''), Leporello (''Don Juan''). Z francouzského repertoáru zpíval v operách Meyerbeerových (Bertram, ''Robert der Teufel'', 1851), Cherubiniho, Boieldieuových, Isouardových a Auberových (1835: ''Der Schwur oder Die Falschmünzer''). 3. 5. 1840 provedl koncertně úryvky role Orovista z Belliniho opery ''Norma''. | Psán též Dworzak, Dworschak, Joseph. Pocházel z učitelské rodiny. Vyrůstal v německém prostředí a ještě ve zralém věku „sotva uměl česky“ (H. Vojáček). Hudební vzdělání získal jako fundatista v klášteře augustiniánů na Starém Brně. Byl dlouholetým prvním basbarytonistou brněnského německého městského divadla, kde debutoval 1827 jako Bartolo (Rossini: ''Der Barbier von Sevilla'') a příležitostně vypomáhal ještě po 1860 (hostoval zvl. v jarních měsících 1851). Od počátku 40. let byl současně regenschori v dómě sv. Petra a Pavla, pro který psal chrámové skladby. Pokusil se o harmonizaci moravských lidových písní. '''D. '''hlas měl kovovou sílu a plnost, výrazově však působil spíše hrubě. J. K. Chmelenský při návštěvě brněnského divadla 1837 zhodnotil jeho výkon s uznáním, ale dodal, že „křičí tuze“. Pro jeviště nevýhodná byla i menší podsaditá postava a strojené pohyby, jež působily komicky. V některých rolích kolísal (podle mínění kritiky) dojem z jeho hry mezi démoničnem a groteskou. Ke svým beneficím volil '''D. '''náročné italské opery (např. 30. 3. 1835 Bellini: ''Die Nachtwandlerin'') i singspiely. Vytvořil Mozartovy postavy: Papageno, Sarastro (''Die Zauberflöte''), Osmin (''Die Entführung aus dem Serail''), Leporello (''Don Juan''). Z francouzského repertoáru zpíval v operách Meyerbeerových (Bertram, ''Robert der Teufel'', 1851), Cherubiniho, Boieldieuových, Isouardových a Auberových (1835: ''Der Schwur oder Die Falschmünzer''). 3. 5. 1840 provedl koncertně úryvky role Orovista z Belliniho opery ''Norma''. | ||
Řádka 53: | Řádka 51: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source/><ee:author>'''Autor:''' [[Jan Trojan]]{{break}}</ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | '''Autor:''' | + | |
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | <ee:category>[[Category:Hudební divadlo]] | ||
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | [[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category> | ||
Řádka 69: | Řádka 61: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Verze z 23. 1. 2017, 10:51
Psán též Dworzak, Dworschak, Joseph. Pocházel z učitelské rodiny. Vyrůstal v německém prostředí a ještě ve zralém věku „sotva uměl česky“ (H. Vojáček). Hudební vzdělání získal jako fundatista v klášteře augustiniánů na Starém Brně. Byl dlouholetým prvním basbarytonistou brněnského německého městského divadla, kde debutoval 1827 jako Bartolo (Rossini: Der Barbier von Sevilla) a příležitostně vypomáhal ještě po 1860 (hostoval zvl. v jarních měsících 1851). Od počátku 40. let byl současně regenschori v dómě sv. Petra a Pavla, pro který psal chrámové skladby. Pokusil se o harmonizaci moravských lidových písní. D. hlas měl kovovou sílu a plnost, výrazově však působil spíše hrubě. J. K. Chmelenský při návštěvě brněnského divadla 1837 zhodnotil jeho výkon s uznáním, ale dodal, že „křičí tuze“. Pro jeviště nevýhodná byla i menší podsaditá postava a strojené pohyby, jež působily komicky. V některých rolích kolísal (podle mínění kritiky) dojem z jeho hry mezi démoničnem a groteskou. Ke svým beneficím volil D. náročné italské opery (např. 30. 3. 1835 Bellini: Die Nachtwandlerin) i singspiely. Vytvořil Mozartovy postavy: Papageno, Sarastro (Die Zauberflöte), Osmin (Die Entführung aus dem Serail), Leporello (Don Juan). Z francouzského repertoáru zpíval v operách Meyerbeerových (Bertram, Robert der Teufel, 1851), Cherubiniho, Boieldieuových, Isouardových a Auberových (1835: Der Schwur oder Die Falschmünzer). 3. 5. 1840 provedl koncertně úryvky role Orovista z Belliniho opery Norma.
Ač jeho jazykem byla němčina, podílel se významně na prvních brněnských českých představeních. 27. 8. 1838 zpíval árii Bartola s doprovodem kvarteta ve scénách z Rossiniho opery Lazebník sevillský (překlad Macháčkův). Při premiéře první česky provedené kompletní opery v Brně 6. 1. 1839 ztělesnil Jákoba (Méhul: Egyptský Josef a bratří jeho, Chmelenského překlad). Z neznámých důvodů odstoupil od role Darovína v opeře Žižkův dub brněnského autora F. Kotta, ač byla některá pěvecká čísla pro něj přímo určena (Moravia, 28. 9. 1841). Vícekrát zpíval zpěvy s českým textem i mezi akty německých představení, sám nebo v duetu. 1838 zazpíval s J. K. Píškem Škroupovu píseň Kde domov můj a přičinil se o brněnské uvedení Škroupova Dráteníka (22. 11. 1840), když si roli Květenského zvolil k benefici. Při českém představení frašky F. Hoppa v úpravě J. N. Štěpánka Kloboučník a punčochář (17. 5. 1840) zazpíval s velkým ohlasem vlastní píseň s doprovodem lesního rohu a klavíru na text F. M. Klácela Citové Moravana (Duch moravský…), komponovanou podle Škroupova vzoru (otištěna v příloze časopisu Květy 1840 pod názvem Vlastenská píseň). Navzdory všem omezením patřil k předním sólistům brněnské opery a vytvořil mnoho žánrových figur v německém singspielu.
Prameny a literatura
Divadelní cedule něm. městského divadla v Brně, Moravská zemská knihovna Brno, nezprac. • Květy 7, 1840, s. 343 [Divadlo v Brně]; A. Rille: Geschichte des Brünner Stadttheaters, Brünn 1885, s. 123, 135, 137, 161; J. K. Chmelenský: Korespondence, Časopis Matice Moravské, Brno 1910, s. 44; Vondráček II; DČD II; J. Trojan: Zapomenutý hudebník obrozenského Brna, Štafeta, Prostějov 1978, č. 1, s. 12–15; J. Trojan: Ještě o J. D., Štafeta, Prostějov 1978, č. 2, s. 28–30; J. Trojan: H. Vojáček, Vzpomínky hudebníka předbřeznového Brna, Vlastivědný věstník moravský 38, 1986, č. 1, s. 31; J. Trojan: Rossiniovská vlna v předbřeznovém Brně, Opus musicum 24, 1992, s. 4–5, 97–103; J. Trojan: Rossiniovští zpěváci ve staré brněnské Redutě v období biedermeieru, Opus musicum 28, 1996, s. 178–179. • ČHS [chybné datum a místo nar.].
Životní události
- 30. 9. 1806: narození, Malešovice u Pohořelic
- 2. 2. 1869: úmrtí, Brno
Další jména
Dworzak Dworschak
Joseph
Vznik: 2006
Autor: Jan Trojan