Západočeské divadlo Klatovy: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress"></span> | <span id="PageFillProgress"></span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Instituce |
| − | {{Infobox Instituce | + | |
| název = <ee:label>Západočeské divadlo Klatovy</ee:label> | | název = <ee:label>Západočeské divadlo Klatovy</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>Klatovy 1945 [55] - 1963</ee:era> | | letopočet = <ee:era>Klatovy 1945 [55] - 1963</ee:era> | ||
| Řádka 9: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| + | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | | type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Ustavení zájezdového souboru v Klatovech bylo zamýšleno na MŠO po vydání divadelního zákona 1948, ale nedošlo k němu. Myšlenka ožila 1955 v souvislosti s novou legislativní úpravou divadelnictví. Připravované klatovské divadlo bylo tehdy zařazeno do nejnižší kategorie tzv. malých činoherních divadel (jako např. Kolín, Varnsdorf, Hořovice). Soubor měl být nejvýše 20členný a jeho zájezdová činnost měla pokrývat celý plzeňský kraj. Divadlo bylo zřízeno vládním usnesením z 10. 5. 1956 o zřízení Krajského oblastního divadla v Klatovech pro pohraniční okresy (návrh podal odbor kultury Rady KNV v Plzni). První ansámbl byl sestaven z členů dvou skupin Vesnického divadla vedených J. Škrdlantem a B. Stuchlíkem. Ředitelem se stal dosavadní ředitel Vesnického divadla F. Smažík. Divadlo mělo zpočátku 40 pracovníků, z toho 8 hereček a 12 herců. Někteří herci zastávali z nutnosti i další práce, např. technické či inspicientské. Do konce 1956 bylo de facto pobočkou Vesnického divadla, které je financovalo (poskytlo též početnou garderobu). Od 1957 převzal provoz a financování klatovského divadla KNV v Plzni. V souboru probíhal mocenský zápas, který vyvrcholil na konci sezony 1956/57 otevřeným vystoupením opoziční skupiny. Ředitel Smažík, který interní situaci nezvládl, byl v srpnu 1957 odvolán z funkce (jako režisér tu pracoval do ledna 1958, kdy odešel do invalidního důchodu). J. Škrdlant a M. Jonáš, vůdci opoziční frakce, museli z divadla odejít. Ředitelem byl jmenován mladý režisér a herec plzeňské činohry K. Novák. | Ustavení zájezdového souboru v Klatovech bylo zamýšleno na MŠO po vydání divadelního zákona 1948, ale nedošlo k němu. Myšlenka ožila 1955 v souvislosti s novou legislativní úpravou divadelnictví. Připravované klatovské divadlo bylo tehdy zařazeno do nejnižší kategorie tzv. malých činoherních divadel (jako např. Kolín, Varnsdorf, Hořovice). Soubor měl být nejvýše 20členný a jeho zájezdová činnost měla pokrývat celý plzeňský kraj. Divadlo bylo zřízeno vládním usnesením z 10. 5. 1956 o zřízení Krajského oblastního divadla v Klatovech pro pohraniční okresy (návrh podal odbor kultury Rady KNV v Plzni). První ansámbl byl sestaven z členů dvou skupin Vesnického divadla vedených J. Škrdlantem a B. Stuchlíkem. Ředitelem se stal dosavadní ředitel Vesnického divadla F. Smažík. Divadlo mělo zpočátku 40 pracovníků, z toho 8 hereček a 12 herců. Někteří herci zastávali z nutnosti i další práce, např. technické či inspicientské. Do konce 1956 bylo de facto pobočkou Vesnického divadla, které je financovalo (poskytlo též početnou garderobu). Od 1957 převzal provoz a financování klatovského divadla KNV v Plzni. V souboru probíhal mocenský zápas, který vyvrcholil na konci sezony 1956/57 otevřeným vystoupením opoziční skupiny. Ředitel Smažík, který interní situaci nezvládl, byl v srpnu 1957 odvolán z funkce (jako režisér tu pracoval do ledna 1958, kdy odešel do invalidního důchodu). J. Škrdlant a M. Jonáš, vůdci opoziční frakce, museli z divadla odejít. Ředitelem byl jmenován mladý režisér a herec plzeňské činohry K. Novák. | ||
| Řádka 42: | Řádka 42: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alena Večeřová]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
| Řádka 58: | Řádka 50: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | |||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 09:50
Ustavení zájezdového souboru v Klatovech bylo zamýšleno na MŠO po vydání divadelního zákona 1948, ale nedošlo k němu. Myšlenka ožila 1955 v souvislosti s novou legislativní úpravou divadelnictví. Připravované klatovské divadlo bylo tehdy zařazeno do nejnižší kategorie tzv. malých činoherních divadel (jako např. Kolín, Varnsdorf, Hořovice). Soubor měl být nejvýše 20členný a jeho zájezdová činnost měla pokrývat celý plzeňský kraj. Divadlo bylo zřízeno vládním usnesením z 10. 5. 1956 o zřízení Krajského oblastního divadla v Klatovech pro pohraniční okresy (návrh podal odbor kultury Rady KNV v Plzni). První ansámbl byl sestaven z členů dvou skupin Vesnického divadla vedených J. Škrdlantem a B. Stuchlíkem. Ředitelem se stal dosavadní ředitel Vesnického divadla F. Smažík. Divadlo mělo zpočátku 40 pracovníků, z toho 8 hereček a 12 herců. Někteří herci zastávali z nutnosti i další práce, např. technické či inspicientské. Do konce 1956 bylo de facto pobočkou Vesnického divadla, které je financovalo (poskytlo též početnou garderobu). Od 1957 převzal provoz a financování klatovského divadla KNV v Plzni. V souboru probíhal mocenský zápas, který vyvrcholil na konci sezony 1956/57 otevřeným vystoupením opoziční skupiny. Ředitel Smažík, který interní situaci nezvládl, byl v srpnu 1957 odvolán z funkce (jako režisér tu pracoval do ledna 1958, kdy odešel do invalidního důchodu). J. Škrdlant a M. Jonáš, vůdci opoziční frakce, museli z divadla odejít. Ředitelem byl jmenován mladý režisér a herec plzeňské činohry K. Novák.
V první sezoně bylo uvedeno 9 premiér. Soubor se inspiroval zkušenostmi a praxí Vesnického divadla. Herci pracovali ve dvou skupinách, které zkoušely souběžně další inscenace. Vedle F. Smažíka (Tyl: Jan Hus, 1956; Shakespeare: Sen noci svatojanské, 1957) režírovali M. Jonáš (Gorkij: Měšťáci; Čapek: Bílá nemoc – 1956), M. Suchý (Mašek: Kašpárkova maminka, 1956; Poláček: Tři muži mimo hru, 1957), B. Stuchlík (Kvapil: Princezna Pampeliška, 1956; Mahen: Ulička odvahy, 1957) a J. Škrdlant (Vrchlický: Noc na Karlštejně, 1956), později M. Švarc (Mdivani: Kdo to zavinil?, 1957). Nesourodý repertoár, nevyrovnané herecké výkony, špatné technické a materiální podmínky byly příčinou kolísavých výsledků i slabého diváckého ohlasu. Ředitel Novák usiloval o zlepšení provozních podmínek a snažil se sestavit dramaturgický plán tak, aby obsahoval jak publikem žádané klasické hry (Moliére: Chudák manžel, 1957; García Lorca: Čarokrásná ševcová; Musset: O čem sní mladé dívky – 1958; Dostojevskij, Burian: Bílé noci; Shakespeare: Veselé windsorské paničky – 1959), tak současnou dramatiku. 1957–59 byly uvedeny čtyři čs. premiéry (Čepurin: Dvě setkání; Cusacková: Ráj v Tichomoří; Tschao Jüa: Bouře; Pinelli: Zlatá blecha). Režírovali K. Novák (např. Radok: Stalo se v dešti; Schiller: Úklady a láska), dále V. Bartoš, J. Budínský (Figueiredo: Liška a hrozny), O. Kříž, K. Nováček, K. Třebický (Aškenazy: Host v noci; Karvaš: Půlnoční mše), dramaturg K. Vašíček a V. Vinař (Karvaš: Diplomaté).
1961 odešel K. Novák s podstatnou částí souboru do nově zřízeného divadla v Chebu. Ředitelem se stal dosavadní režisér kolínského divadla Č. Kovář. Dramaturgie se zaměřila především na domácí dramatiku (Blažek: Příliš štědrý večer; Drda: Dalskabáty, hříšná ves; Jariš: Přísaha; Karvaš: Zmrtvýchvstání dědečka Kolomana; Daněk: Svatba sňatkového podvodníka – 1961; Drda: Hrátky s čertem; Karvaš: Půlnoční mše; Loukotková: Na život se jen čeká – 1962; Březovský: Nebezpečný věk, 1963). Nově režírovali Č. Kovář a J. Dalík. Souborem prošli herci M. Klásek, J. Kníže, P. Landovský, M. Malkovský, K. Prachař, M. Suchý, J. Štancl, A. Švehlík, Z. Vrablík, J. Horská, K. Klumparová, E. Konopisková, I. Kubásková, D. Stratilová, J. Zemanová ad.
V červnu 1962 začala rekonstrukce budovy. O rok později bylo ZDK v rámci redukce divadelní sítě zrušeno. Část souboru přešla do Chebu. Stálý soubor poté už v Klatovech nikdy ustaven nebyl.
Literatura
J. Pecháček: Nejmladší zájezdové divadlo, Divadlo 8, 1957, s. 790; V. Sedlecký: Poctivým „kumštem“ k srdci diváka, Pravda (Plzeň) 29. 10. 1957; zerý: Hrst dojmů z činnosti klatovského divadla, ZN 1. 3. 1958; J. Koenigsmark: V hledišti divadla v Klatovech, DN 16. 7. 1958; Co nám dá nová sezona (rozhovor s K. Novákem), Pravda (Plzeň) 20. 9. 1958; F. Smažík: Co jsem prožil s Krajským zájezdovým divadlem v Klatovech, rkp. 1959, DÚk; D. Vacovská: Pět let Západočeského divadla, Nové Klatovsko (Klatovy) 7. 10. 1961; V. Vinař: Divadlo pod Černou věží, Pravda (Plzeň) 14. 2. 1963; J. Černý: Benefice, rkp. 1989, DÚk, s. 84, přílohy s. 15 a 43.
Významné události
- 1956:
založení divadla
Vznik: 2000
Autor: Alena Večeřová
