Svobodova společnost: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress"></span> | <span id="PageFillProgress"></span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Instituce |
| − | {{Infobox Instituce | + | |
| název = <ee:label>Svobodova společnost</ee:label> | | název = <ee:label>Svobodova společnost</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>1868 - 1895</ee:era> | | letopočet = <ee:era>1868 - 1895</ee:era> | ||
| Řádka 9: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| + | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | | type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Svobodova společnost (SS) byla ustavena 1868 jako podnik činoherní'', ''od 1881 pěstovala i operetu. Ředitel disponoval dvěma koncesemi: jedna ho opravňovala hrát v Čechách, druhá v moravských městech. SS působila převážně na Moravě, údajně hrála i na Slovensku. Do poloviny 70. let se její repertoár opíral o romantickou dramatiku, známou ze stálých divadel, zejm. o díla českých autorů (Tyl: ''Jan Hus''; Kolár: ''Žižkova smrt''; Shakespeare: ''Zkrocení zlé ženy'', ''Hamlet''; Schiller: ''Vilém Tell'', ''Úklady a láska, Loupežníci ''aj.). V silně německém prostředí Brna, kde SS hrála 1868 a 1871, aktualizovala otázku utvoření českého profesionálního divadla. V souboru v té době působili vedle ředitele a jeho manželky A. a J. Biedermannovi, B. a F. Ludvíkovi, A. Macháčková, E. Slánská, K. Halla, K. Lang, J. Souček, E. Šuma aj. Od poloviny 70. let se hodnotná dramatika z repertoáru vytratila a zůstaly pouze druhořadé hry k pobavení publika z nižších společenských vrstev. V tomto období Svoboda často angažoval artistické správce (F. Vratislav 1874–75, J. Rössler 1877–78, V. Choděra 1879). Na přelomu 1879/80 přešla část souboru do nově vzniklé společnosti Choděrovy. Ke Svobodovým hercům patřili i F. Paclt a P. Řada (1877), T. Kratochvíl (1878–79), J. a M. Peškovi (1884). | Svobodova společnost (SS) byla ustavena 1868 jako podnik činoherní'', ''od 1881 pěstovala i operetu. Ředitel disponoval dvěma koncesemi: jedna ho opravňovala hrát v Čechách, druhá v moravských městech. SS působila převážně na Moravě, údajně hrála i na Slovensku. Do poloviny 70. let se její repertoár opíral o romantickou dramatiku, známou ze stálých divadel, zejm. o díla českých autorů (Tyl: ''Jan Hus''; Kolár: ''Žižkova smrt''; Shakespeare: ''Zkrocení zlé ženy'', ''Hamlet''; Schiller: ''Vilém Tell'', ''Úklady a láska, Loupežníci ''aj.). V silně německém prostředí Brna, kde SS hrála 1868 a 1871, aktualizovala otázku utvoření českého profesionálního divadla. V souboru v té době působili vedle ředitele a jeho manželky A. a J. Biedermannovi, B. a F. Ludvíkovi, A. Macháčková, E. Slánská, K. Halla, K. Lang, J. Souček, E. Šuma aj. Od poloviny 70. let se hodnotná dramatika z repertoáru vytratila a zůstaly pouze druhořadé hry k pobavení publika z nižších společenských vrstev. V tomto období Svoboda často angažoval artistické správce (F. Vratislav 1874–75, J. Rössler 1877–78, V. Choděra 1879). Na přelomu 1879/80 přešla část souboru do nově vzniklé společnosti Choděrovy. Ke Svobodovým hercům patřili i F. Paclt a P. Řada (1877), T. Kratochvíl (1878–79), J. a M. Peškovi (1884). | ||
| Řádka 38: | Řádka 38: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Štefanides]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
| Řádka 54: | Řádka 46: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | |||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 10:50
Svobodova společnost (SS) byla ustavena 1868 jako podnik činoherní, od 1881 pěstovala i operetu. Ředitel disponoval dvěma koncesemi: jedna ho opravňovala hrát v Čechách, druhá v moravských městech. SS působila převážně na Moravě, údajně hrála i na Slovensku. Do poloviny 70. let se její repertoár opíral o romantickou dramatiku, známou ze stálých divadel, zejm. o díla českých autorů (Tyl: Jan Hus; Kolár: Žižkova smrt; Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Hamlet; Schiller: Vilém Tell, Úklady a láska, Loupežníci aj.). V silně německém prostředí Brna, kde SS hrála 1868 a 1871, aktualizovala otázku utvoření českého profesionálního divadla. V souboru v té době působili vedle ředitele a jeho manželky A. a J. Biedermannovi, B. a F. Ludvíkovi, A. Macháčková, E. Slánská, K. Halla, K. Lang, J. Souček, E. Šuma aj. Od poloviny 70. let se hodnotná dramatika z repertoáru vytratila a zůstaly pouze druhořadé hry k pobavení publika z nižších společenských vrstev. V tomto období Svoboda často angažoval artistické správce (F. Vratislav 1874–75, J. Rössler 1877–78, V. Choděra 1879). Na přelomu 1879/80 přešla část souboru do nově vzniklé společnosti Choděrovy. Ke Svobodovým hercům patřili i F. Paclt a P. Řada (1877), T. Kratochvíl (1878–79), J. a M. Peškovi (1884).
Od 1881 se součástí repertoáru stala žádaná opereta, avšak v nedostatečném hudebním a pěveckém provedení. Obchodnická odvaha ředitele nicméně zajistila společnosti i některá prvenství: byla prvním hostujícím českým profesionálním souborem nejen v Brně (1868), ale i ve Slezsku (Kateřinky u Opavy, 1884) a v dalších moravských obcích. 1886 přišel ke SS herec F. Lacina. Po sňatku s ředitelovou dcerou Františkou (1888) získal vliv na vedení podniku, který zesílil od 1. 9. 1891, kdy se stal artistickým správcem tehdy 13členné společnosti. Do repertoáru se začala vracet světová klasika a soudobá česká tvorba, zejm. realistická. Zlepšovala se i úroveň operetních představení, pro něž Lacina sestavil vlastní orchestr. V souboru se uplatňovaly také další ředitelovy dcery Karolína, Anna a Marie, dále M. Tomková, A. V. Juppa ad. V srpnu 1894 Svoboda odešel na odpočinek a Lacina se stal ředitelem. Po tchánově smrti 1895 zdědil obě koncese a založil vlastní společnost.
Literatura
Nesign: Jubileum třicetileté divadelní činnosti…, Divadlo 10, 1911/12, s. 123; V. Š. Táborský: Dějiny venkovských divadelních společností, 1930, s. 118; J. Knap: Zöllnerové, 1958 + Umělcové na pouti, 1961; A. Buchner: Cedule kočovných divadelních společností v Čechách a na Moravě, 1968; P. Marek: České kočovné divadelní společnosti na Vyškovsku v 60. a 70. letech 19. století, in: Zpravodaj muzea Vyškovska, 1989, s. 20 + Prostějovská divadelní kultura v 19. století, Prostějov 1991.
Významné události
- 1868:
založení divadelní společnosti
Vznik: 2000
Autor: Jiří Štefanides
